Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Špičák (latinsky dens caninus dle podobnosti se zuby psa – canis je latinsky pes) je jeden z typů zubu.

Lidské špičáky

Tento zub je nejmohutnějším v lidských ústech. V lidských ústech jsou čtyři špičáky, dva dolní a dva horní. Prominují na hranici mezi frontálním úsekem, kde jsou řezáky (dentes incisivi), a distálním^{[pozn. 1]} úsekem tvořeným premoláry (třenové zuby) a moláry (stoličky).

Horní špičák má tvar kosočtverce postaveného na jednom z vrcholů. Žvýkací hrana má kratší meziální^{[pozn. 2]} svah a delší distální svah^{[pozn. 3]}. Zub je celý odchýlen od roviny okluze zhruba 30°. Korunka zubu je vestibulárně vypouklá, může být patrný silný val ve střední třetině korunky, táhnoucí se již od kořene až ke žvýkací hraně. Palatinální ploška^{[pozn. 4]} je dutá s navalitými okraji, někdy je přítomen malý hrbolek, tuberculum. Špičák má velmi dlouhý kořen, okolo 26 mm, patří tak mezi nejpevnější zuby a řadí se do protetické třídy 1. (dle Voldřicha) spolu s moláry. Dřeňová dutina kopíruje tvar korunky zubu, je kosočtverečná a vybíhá většinou v jeden oválný, elipsovitý kořenový kanálek.

Dolní špičák je podobný špičáku hornímu, ale jeho korunka je protáhlejší a užší; meziální svah žvýkací hrany je opět kratší a distální delší. Vestibulárně je korunka vypouklá s valem ve střední třetině, lingválně dutá s nepatrnými navalitými okraji. Špičák dolní čelisti stojí kolmo na rovinu okluze a neodchyluje se od ní. Kořen dolního špičáku je o něco kratší, okolo 23 mm, ovšem řadíme ho také do 1. protetické třídy (dle Voldřicha). Dřeňová dutina opět kopíruje tvar korunky, vybíhá v jeden, někdy dva kruhovité kořenové kanálky.

Mastikační (žvýkací) funkce špičáku spočívá v utržení tuhé stravy. Dále se špičák spolu s ostatními zuby podílí na fonaci, tvorbě řeči. Nedílnou funkcí je estetika – rotovaný, zbarvený či chybějící špičák ve frontálním úseku je při prvním pohledu na usmívající se obličej okamžitě patrný.

Poznámky

Odkazy

Literatura

• DOKLÁDAL, Milan. Anatomie zubů a chrupu. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 121 s. ISBN 80-210-0999-3.

Související články

• Dáseň
• Dočasný chrup
• Chrup
• Kořenový kanálek
• Plak
• Řezák
• Sklovina
• Stolička
• Třenový zub
• Zubní kaz
• Zubní vzorec
• Zubovina

Externí odkazy

• Topografie zubních ploch
• Morfologie zubů
• Miloš Voldřich – zakladatel české stomatologické protetiky
• Obrázky, zvuky či videa k tématu špičák na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo špičák ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.