Archivy
Archiv 1

Dobrý den. Už jsem o tom zakládal dos, kterého se chopili lidé, kteří se v této problematice moc nevyznají a dos dopadl bezdůvodným přesunem a problém se nezměnil. Je zde kategorie:prehistoričtí savci, v níž jsou dva druhy savců. Zbytek pravěkých savců je v kategorii vyhynulí savci. Lepší by dle mého názoru bylo, kdyby se všichni savci vyhynulí v prehistorických obdobích přesunuly do kategorie prehistoričtí savci a do kat vyhynulí savci by patřily jen druhy vyhynulé v od konce doby ledové. Ovšem na přesun by byl potřeba bot. Prosím biologové, prodiskutuje zde zmatenou kategorizace vyhynulých savců. --Whiny15 (diskuse) 18. 11. 2017, 09:54 (CET)Odpovědět

Do "prehistorických" savců určitě nic nepřesouvat. Je třeba to posuzovat v rámci celého stromu rozvíjejícího se od "kořenové" kategorie Kategorie:Vyhynulé druhy. "Prehistorický" druh je také vyhynulý druh. Pokud jde o "vyhynulé druhy dle IUCN", máme tu speciální kategorii Kategorie:Vyhynulé taxony podle IUCN. Když se podívám na kategorii Kategorie:Vyhynulí savci, jako problematické vidím hned několik podkategorií. Jednak je to zmiňovaná Kategorie:Prehistoričtí savci, která je sama o sobě nesmyslná a nesystematická. Dále Kategorie:Pravěcí kytovci, opět nesystematická. Systematické jsou naopak Kategorie:Druhohorní savci a Kategorie:Třetihorní savci, které však nejsou odpovídajícím způsobem naplňovány (články, které do těchto kategorií patří, by neměly být v nadkategorii). --Vachovec1 (diskuse) 18. 11. 2017, 11:20 (CET)Odpovědět

Všiml jsem si, že na článek ohnivky vede přesměrování z ohnivka. Pokud je správné jméno řádu ohnivky (v množném čísle), pak by přesměrování nemělo existovat, protože ohnivka (jednotné číslo) je označení rodu vřeckovýtrusých hub. Alternativou (i když podle mě zbytečnou) by bylo vytvořit na jednotné číslo rozcestník, na množné přesměrování na rozcestník a do rozcestníku dát odkazy s rozlišovačem (živočich / houba nebo Pyrosomida / Pyronema). Názory? --Xth-Floor (diskuse) 25. 11. 2017, 20:26 (CET)Odpovědět

Ale ohnivka je i označení minimálně jednoho rodu "živočišných" ohnivek (rod Pyrosoma) – . A čeleď Pyrosomidae není monotypická – . 0sobně bych tedy navrhoval na jednotné číslo rozcestník, na množném nechat řád Pyrosomida a k rodům dát rozlišovače (rod hub + rod salp?). --Vachovec1 (diskuse) 25. 11. 2017, 20:41 (CET)Odpovědět

Díky. Tady je nástřel, přenechávám k případným úpravám. --Xth-Floor (diskuse) 25. 11. 2017, 20:55 (CET)Odpovědět

Mapoval jsem monotypické rody, kde v taxoboxu uvádíme jak rod, tak druh (myšleno binomické jméno), tj. kde byl předpoklad, že článek popisuje druh. Následně jsem porovnával, zda tomuto pojetí odpovídá propojená položka Wikidat, konkrétně vlastnost P105 (taxonomické zařazení). Ukázalo se, že zhruba v polovině případů je taxobox nastaven na popis druhu, ovšem propojená položka Wikidat odpovídá rodu.

Výsledky:

1. Kategorie:Monitoring:Taxobox - monotypický rod (1512 článků) – všechny nalezené monotypické rody s uvedením binomického jména druhu v taxoboxu;
2. Kategorie:Monitoring:Taxobox - monotypický rod s WD vlastností P105 druh (744 stránek) – v současnosti preferovaný způsob tvorby článku na české Wikipedii, kdy u monotypického taxonu článek umisťujeme na "nejnižší možnou úroveň" klasifikace (zde druh);
3. Kategorie:Monitoring:Taxobox - monotypický rod s WD vlastností P105 rod (760 stránek) – v taxoboxu sice uvádíme binomické jméno, tedy taxobox odpovídá popisu druhu, ale článek je provázán na položku Wikidat odpovídající rodu;
4. Kategorie:Monitoring:Taxobox - monotypický rod s WD vlastností P105 neidentifikovanou (3 stránky) – monotypičnost začíná na vyšší úrovni než je rod (např. u čeledi)

Problematické jsou především články spadající bod bod 3. V případě, že článek skutečně hovoří o rodu, pojetí neodpovídá výše zmíněnému preferovanému způsobu tvorby článků (umisťovat na "nejnižší možnou úroveň"). Pokud článek hovoří o druhu, je pro změnu problematické propojení na Wikidata. Možnosti nápravy jsou omezené a obvykle problematické. Hovoří-li článek o rodu, lze binomické jméno odstranit a druh uvést jako typový nebo pod druhotným dělením. Obojí je ovšem u monotypického taxonu matoucí a navíc to neřeší výše zmíněný problém rozporu s "preferovaným" způsobem tvorby biologických článků. Ještě horší je situace ve druhém případě, kdy článek hovoří o druhu, ovšem WD propojení vede na rod. Je sice obvykle možné změnit propojení na položku WD odpovídající druhu, ovšem takto se ztratí (v případě monotypického taxonu obvykle korektní) mezijazykové odkazy (pokud je tedy nepřemístíme také, což ovšem může vyvolat protesty ze strany ostatních projektů).

Pokud byste se někdo chtěl problému věnovat, Vaše činnost bude samozřejmě vítána. Diskutovat o nejvhodnějším postupu doporučuji buď zde, nebo u šablony {{Taxobox}}. --Vachovec1 (diskuse) 1. 12. 2017, 00:45 (CET)Odpovědět

K bodu 3: To jsou prostě vymřelotiny a paleontologové takhle prostě fungují, no :) Náhodně jsem si otevřel tři články a koukám, že na anglické Wikipedii je to úplně stejně řešené, tj. článek je jakoby o rodu, ale v taxoboxu je uvedeno i binomické jméno. Vzhledem k tomu, že u monotypů je rodové a druhové jméno v podstatě synonymum, bych to zas tak neřešil.--Ben Skála (diskuse) 1. 12. 2017, 07:10 (CET)Odpovědět

Ahoj @Ben Skála, Vachovec1: Řešil jsem tohle s @snek01: a navrhujeme provést hromadné přejmenování článků v kategorii 3. Na základě diskuze zde má koncept pojmenování článků binomickým jménem podporu. Také jde o jediný vhodný model co se týká srozumitelnosti, udržitelnosti názvů biologických článků a také se jedná o všeobecně používanou praxi na české Wikipedii – konkrétní příklad: je-li článek pojat jako článek o monotypickém rodu a až posléze je objeven druhý druh, tak veškeré informace původně napsané o "monotypickém rodu" jsou potenciálně neplatné. --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 3. 2018, 16:04 (CET)Odpovědět

Za mě souhlas, bude-li ovšam upravena i úvodní věta (a stejně i nadpis taxoboxu) ve všech případech, jsou-li formulovány pro rod (např. Myrtovka). A ještě poznámka: Pozor, kategorie 3 nyní obsahuje (nevím proč) i rod(y), které nejsou monotypické (do očí mně uhodil Kněžík)! Takže opatrnost, kdyby chtěl někdo vypustit robota; mohl by napáchat víc škody, než užitku. Petr Karel (diskuse) 12. 3. 2018, 16:33 (CET)Odpovědět

Jistě je k tomu potřeba přistupovat opatrně. U kněžíka to bylo způsobeno nesmyslným parametrem "Binomické jméno"--Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 3. 2018, 16:50 (CET)Odpovědět

Ještě dotaz: Proč se nenavrhuje články přejmenovávat na binomický název (tam, kde již není) i u méně problematické kategorie 2 (kde druhu odpovídají i WD)? Petr Karel (diskuse) 12. 3. 2018, 16:44 (CET)Odpovědět

Studoval to podrobně @snek01: tak ho zde poprosím také o reakci. Jestli koukám dobře, tam jsou články, které mají Taxobox "v pořádku" (píšou o monotypickém rodu a v taxoboxu proto pojednávají o druhu), ale občas jsou jen špatně pojmenované jako např. Aetodactylus. To ovšem monitorovací kategorie neumí postihnout. Souhlasím že i tato podmnožina článků je zralá k přejmenování (a situace je tam jednodušší protože není třeba řešit Wikidata). --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 3. 2018, 16:50 (CET)Odpovědět

Petr Karel i Vojtěch Dostál mají oba samozřejmě pravdu. Je potřeba přejmenovat všechny články monotypických rodů (které obsahují v názevu článku pouze rodové jméno) na binomické jméno. Několik málo jich je zatoulaných také v kategorii 2. Výše zmíněné kategorie jsou totiž vyloženě technického (technicistního) rázu. Ty kategorie porovnávají informaci z taxoboxu a wikidata. Ovšem nejdůežitejší věcí je název článku. Názvu článku se (v případě potřeby) následně taxobox velmi snadno přizpůsobí. --snek01 12. 3. 2018, 17:25 (CET)Odpovědět

Jsem rád, že se na toto téma konečně rozběhla vážná diskuse, děkuji všem zúčastněným za projevenou iniciativu.

Nejprve obecně: propojení s Wikidaty a skrz ně i s jinými jazykovými verzemi se asi v současnosti nepodaří vyřešit k plné spokojenosti všech zúčastněných (my na cs-wiki + WD + ostatní projekty). Viz výše zmiňovaný stav na en-wiki. Nicméně ať to s propojením na WD a jiné jazykové verze bude vypadat všelijak, domnívám se, že zde na wikipedii bychom se měli držet jednotného systému. Proto považuji výše zmíněný návrh kolegů Vojtěcha Dostála a sneka01 za rozumný.

Pokusím se shrnout, co by to obnášelo pro články ze skupiny 3 (a předpokládám, že i ze skupiny 4, kde jich ale moc není):

• přesunout na název odpovídající binomickému jménu typového druhu
• upravit úvod
• upravit taxobox
• upravit provázání na WD

Co se týče skupiny 2, tam je propojení na WD v pořádku, v naprosté většině případů je v pořádku i taxobox. Jsou tam ale i články (většinou vyhynulé taxony), které mají taxobox odpovídající druhu a přitom hovoří (jakoby) o rodu (např. Mesadactylus). Také je otázka, zda články ponechávat na rodovém názvu, viz např. Leedsichthys, a nepřesunout místo toho raději na název druhový, zde by to bylo Leedsichthys problematicus. Většina článků ve skupině 2 by ale měla být v pořádku. Tady by to chtělo někam vypsat seznam článků k prověření (myslím, že řádově by to měly být maximálně desítky) a postupně si to odškrtávat. --Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2018, 21:56 (CET)Odpovědět

@snek01, Vachovec1, Petr Karel: Jsem rád, že je shoda, pojďme to začít uvádět do praxe :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 10. 5. 2018, 20:50 (CEST)Odpovědět

Chtěl bych upozornit na poslední změny ve článku Biologická nomenklatura a diskusi, kterou jsem připojil k tomuto článku. Prosím tam o názory. Nějak se mi to nezdá… --Xth-Floor (diskuse) 28. 12. 2017, 15:50 (CET)Odpovědět

@OJJ, Petr Karel: a další: Naimportoval jsem do Wikidat většinu dat týkajících se statutu ohrožení v Červeném seznamu ČR. Tato data zatím v článcích na české Wikipedii chybí. Kdyby vás napadlo, jak je nasadit v Taxoboxech, jen píšu, že tu je možnost. Např. d:Q772012#P141 vs d:Q772012#P5841. Cca 1/8 dostupných dat se nepodařilo importovat neboť jsou v Červeném seznamu ČR uvedena u taxonomických názvů, jež ve Wikidatech zatím nejsou. --Vojtěch Dostál (diskuse) 22. 9. 2018, 12:13 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1, Vojtěch Dostál, Whitesachem:@Martin Urbanec, Matěj Suchánek: Mezinárodní svaz ochrany přírody změnil své stránky. Mezi novinkami je celkový odlišný vzhled a obsah se automaticky překládá do příslušného jazyka. Souběžně s tím se ale změnilo url všech prve řazených taxonů. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé odkazy liší a mění se pro každý taxon (vypadá to, že se nějak doplnila identifikační čísla taxonů), pravděpodobně to půjde těžko nahradit roboticky.

Počet asi 300 stránek, kde byl starý odkaz, jsem zafixoval pomocí internetarchive. Souběžně s tím jsem viděl, že některé odkazy i tak nevedly na původní stránky a bude nutné to opravit. Vzhledem k tomu, že se obsah iucnredlistů pravidelně mění, bylo by fajn mít nicméně funkční odkaz na nový redlist. --OJJ, Diskuse 22. 10. 2018, 12:31 (CEST)Odpovědět

Chtělo by to získat od IUCN nové identifikátory a fixnout to roboticky. Něco jiného téměř není možné. --Martin Urbanec (diskuse) 22. 10. 2018, 12:41 (CEST)Odpovědět

Byl by prosím příklad změny (staré URL vs. nové URL)? --Vojtěch Dostál (diskuse) 22. 10. 2018, 12:44 (CEST)Odpovědět

@Martin Urbanec, Vojtěch Dostál: Rejsek obecný (tam se nějak nenahradilo robotem: http://www.iucnredlist.org/species/29661/115170489, iucnredlist.org/details/29661/0. --OJJ, Diskuse 22. 10. 2018, 13:12 (CEST)Odpovědět

Ještě bude fix těch dalších článků, OJJbot našel 300. --OJJ, Diskuse 22. 10. 2018, 13:24 (CEST)Odpovědět

Podle d:Special:Diff/766389126 lze prozatím odkazovat na starý obsah přes oldredlist.iucnredlist.org. Matěj Suchánek (diskuse) 22. 10. 2018, 19:03 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1, Vojtěch Dostál, Whitesachem:@Martin Urbanec, Matěj Suchánek: Měla by být fixnuta valná většina. --OJJ, Diskuse 26. 10. 2018, 10:40 (CEST) @Vachovec1, Vojtěch Dostál, Whitesachem:@Martin Urbanec, Matěj Suchánek: Vypadá to, že už ten linkfix zajistila IUCN, takže ta moje akce byla celkem zbytná. Nevím, jestli příp. zrevertovat. OJJ, Diskuse 29. 10. 2018, 14:55 (CET)Odpovědět

Z referencí bychom měli odkazovat na starý Red List (z něj bylo čerpáno) takže tam byl linkfix na místě. --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 10. 2018, 15:00 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Dostál: Bohužel něco i nefixnul, jako puštík brazilský, nevím proč. --OJJ, Diskuse 30. 10. 2018, 10:53 (CET)Odpovědět

Docela mi tu chybí více kategorizace typu Kategorie:Ryby podle životního prostředí. A i tam to končí v půli cesty, např. od Kategorie:Mořské ryby není možnost se dostat ke Kategorie:Mořské želvy, potažmo doskákat až k nadřazené (asi) Kategorie:Mořská biologie. Podobně ještě např. neexistující Kategorie:Noční živočichové.

Chci se tedy zeptat, proč tu takové základní kategorie nejsou, zda to má nějaký důvod. Snad je otázka z příkladů jasná. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 10. 2018, 21:46 (CEST)Odpovědět

A pro zajímavost mě k dotazu aktuálně dovedl vlnožil užovkový, kterého OJJ zařadil do Kategorie:Moře. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 10. 2018, 22:17 (CEST)Odpovědět

U uvedených příkladů jsem kategorie založil (noční a Kategorie:Mořská biologie), už je jen zaplnit. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 12. 2018, 12:55 (CET)Odpovědět

Když se zakládá nějaká nová kategorie, tak je vždy NUTNÉ si uvědomit dvě věci: 1) kolik článků či podkategorií bude v dané kategorii až budou všechny potřebné články na Wikipedii napsány; 2) jestli to je vůbec potřeba a jestli to lze je vůbec zrealizovat. Uvedu příklad: Nemá smysl zakládat kategorie Mořští plži, Sladkovodní plži, Suchozemští plži. Ačkoliv se to může běžnému čtenáři zdát divné, že takové kategorie nejsou potřeba, tak zmíněné kategorie by byly více na škodu než k užitku. Vzhledem k obrovskému množství plžů by dané kategorie nebyly praktické. Enormě by to zatížilo Wikipedisty, kteří by dělali kategorizování a rekategorizování a navíc by to stejně čtenáři nepomohlo. Některé druhy by musely být v několika těchto kategorií a u některých to ani nelze jednoznačně stanovit do jaké kategorie patří (alespoň u takových projektů jako je Wikipedie, kde odborné věci často píšou neodborníci). Případné podkategorie by danou věc ještě více zkomplikovaly.

Podobné je to například i s rybama. Je lepší srozumitelně vypsat jednotlivé skupiny ryb do článku "Sladkovodní ryba" než zakládat kategorii. Zakládat podobné kategorie je velmi ošemetné. To je možné pouze tam, kde již předem víme/tušíme kolik článků v dané kategorii bude. Když víme že se dané kategorie nebudou v žádném případě prolínat. A kdy to bude stoprocentně přirozená kategorie, která bude jednou spolehlivě zobrazovat všechny dané položky (ať již články či podkategorie). A taky aby těch kategorií nebylo moc. Ne ke všemu k čemu se dá hypoteticky vytvořit kategorie je potřeba ji skutečně zakládat. Je to obtížné, zejména u tak variabilního tématu jako je příroda, ale musíme se o to aspoň snažit. V opačném případě by se mohlo totiž stát, že by dobře míněná snaha (v tomto přípdě o lepší kategorizaci) mohla vyjít úplně vniveč (pokud by danou práci pak někdo zcela vymazal) a nebo by to zůstalo rozpracované/nedokončené a mátlo by to čtenáře ještě víc. --snek01 5. 1. 2019, 20:08 (CET)Odpovědět

Problémy s tím, že článků je hodně, že něco se řadí do více kategorií, prolínání kategorií, u něčeho zařazení není jednoznačné – to jsou všechno běžné problémy kategorizace v každém oboru. Pokud lze jednotlivé skupiny ryb vypsat v článku Sladkovodní ryba, jaký je problém tyto skupiny zároveň zařadit do společné kategorie? --Matěj Orlický (diskuse) 5. 1. 2019, 20:46 (CET)Odpovědět

Sladkovodních ryb je dejme tomu (mým odhadem) 11500 žijících druhů. Kategorie jsou defaultně určeny pro 200 článků (200 článků se zobrazuje). Je možné jich tam dát pár tisíc, ale příliš bych to nepřeháněl. Dejme tomu, že existuje hypoteticky čeleď ryb, která má 450 sladkovodních druhů a pouze dva druhy jsou mořské. Jak bychom to kategorizovali? Zapíšeme 448 druhů do kategorie Sladkovodní ryby (přičemž znepřehledníme danou kategorii) a nebo celou danou kategorii čeledi dáme jako podkategorii kategorie Sladkovodní ryby? A hlavně: je vůbec to potřeba realizovat(?), když bychom se ve článku jednou větou dočetli, že "Celá tato čeleď je sladkovodní kromě dvou druhů x y." A takovým problémům čelí prakticky všechny druhy, které by se někdo pokusil kategorizovat podle životního prostředí. - Ano, může to fungovat a může to dávat smysl. Například kategorie Mořské želvy. Má smysluplný počet článků, zařazení druhu do takové kategorie je velmi snadno definovatelné. Hlavní význam kategorie Mořské želvy není v tom, že tam budeme mít všechny druhy mořských želv, ale v tom, že tak budeme mít články související s mořskýma želvama, například články "Migrace mořských želv", "Sea Turtle Restoration Project", "Loggerhead sea turtle policies of the Barack Obama Administration (2009-2017)", atd. - Uvedu ještě jiný příklad chybné kategorizace: je chybné zařazovat článek "Čolek dravý" do kategorie Kategorie:Fauna Česka - tato kategorie neslouží pro druhy, ale právě pro související články, jako jsou například seznamy druhů, atd. Nelze k čolkovi přidat kategorie všech států ve kterých se vyskytuje (to by bylo ve článku moc kategorií) a zároveň nelze uvádět příliš obecné kategorie jako je Fauna Evropy. (A už vůbec nelze mít článek zařazený v obou zmíněných kategoriích - to by byla "overcategorization"). Kategorizace článků druhů podle území (států, kontinentů, atd.) se nepoužívá. Nelze totiž prakticky zajistit jejich kompletnost a mít nekompletní kategorii nikdo nepotřebuje. - Když někdo založí kategorii, tak by teoreticky měl do popisu dané kategorie co nejpřesněji uvést definici co ano a co ne. A klidně může uvést související kategorie. Prostě jako návod, aby každý kdo na to mrkne to hned pochopil správně. Je potřeba k tomu přistupovat zodpovědně a s rozmyslem. Rozvíjení neperspektivních kategorií tady nepotřebujeme. Každou kategorii je potřeba zhodnotit chladnokrevně ve všech souvislostech. Chybně navržený kategorizační systém totiž může odolávat celkem dlouho, dokud se neprokáže jeho naprostá neopodstatněnost. Příliš často se stává, že někdo v dobré víře založí kategorii, přidá do ní 5 článků a tím to hasne. Pak už taková kategorie jenom zavazí, občas nějaký jiný uživatel ztrácí čas tím, že do ní také něco přidá a pak se stane, že to někdo celé roboticky smaže. - Když si jste s kategorií jistý, založte to. Když si nejste jistý, prodiskutujte to. Ale i tak hodně často stává, že nějaká kategorie spíš škodí. Berte to jako obecné varování. To totiž člověka hodně naštve když zjistí, že dělal něco zbytečně. --snek01 5. 1. 2019, 23:47 (CET)Odpovědět

V jiných oborech je taková kategorizace běžná, že se zařadí skupina, která 100% nevyhovuje, ale pro většinu to platí. Obecně kategorizace Wikipedie není vědecká klasifikace, ale slouží především praktickým účelům: dostat se k souvisejícím článkům. Pro taxony samozřejmě platí vědecké hledisko, ale pro další kategorie to není takto jednoznačné. Z mého laického pohledu se kategorizace biologie vymyká, místo kategorizace encyklopedických článků se spíš jedná o kategorizaci vědeckých názvů. Matěj Orlický (diskuse) 6. 1. 2019, 00:37 (CET)Odpovědět

Navazuji na diskuzi Wikipedie:Pod_lípou/Archiv_2018/01#Problémy_s_Wikidaty. Zmíněný "problém" u monotypických taxonů je kontroverzní a ačkoliv všechno lze technicky snadno vyřešit, tak není vůbec zřejmé zda je potřeba to vůbec řešit a jaké řešení by bylo případně vhodné. - Zaměřme se na zvládnutí využití wikidat pro práci se zřejmými synonymy jednotlivých druhů, což je zcela nekontroverzní a jednodušší než zacházení s druhy/rody a jejich synonymy zároveň.

Například druh Doryteuthis gahi https://www.wikidata.org?pojem=Q13596602 má synonymum Loligo gahi https://www.wikidata.org?pojem=Q2152784 Vztah mezi těmito dvěma Wikidata Itemy je "Loligo gahi" "subject has role" (P2868) "protonym" of "Doryteuthis gahi". To umožňuje určitým způsobem zobrazovat Loligo gahi jako synonymum druhu Doryteuthis gahi.

Je tento způsob standardní? Mají Wikidata obsahovat položky pro všechna synonyma? Má česká Wikipedie zvládnutý systém zobrazení všech synonym daného taxonu, pokud již má dané synonymum na Wikidatech položku? Rozhodně není vhodné zobrazit "Taxon identifiers" ke všem synonymům podobně jako na anglické Wikipedii https://en.wikipedia.org?pojem=Doryteuthis_gahi Vždyť některé druhy mají desítky synonym. Ale určitě to otevírá možnosti jak buď synonyma automaticky vypsat v taxoboxu nebo aspoň upozornit na případná chybějící synonyma (zejména pokud by k danému synonymu existoval nalinkovaný článek Wikipedie). Zkontrolovat zda ke všem synonymům existují přesměrování na daný článek. Případně pokud by se nějaký článek české Wikipedie změnil na název synonyma. --snek01 5. 1. 2019, 19:39 (CET)Odpovědět

Ano Wikidata by měla časem být vyčerpávajícím přehledem všech synonym, ale dosud jím nejsou. Vypsat synonyma by samozřejmě šlo. Ale diskuze je spíše akademická, dokud tam ta synonyma nebudou. Samostatnou kapitolou je vypisování interwiki na cizojazyčné články, jež jsou zařazeny na Wikidatech v položce uvedené jako synonymum. Myslím že je technicky reálné napsat modul, který by vyhledával takové cizojazyčné články a vypsal by je v levém menu mezi ostatními interwiki odkazy. Rozhodně by to byl přínos, protože z hlediska Wikipedie není důvod takové články v levém menu nevypisovat. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 1. 2019, 15:09 (CET)Odpovědět

Ahoj, podíval by se prosím někdo na Hutchinsonův systém? Vypadá to přinejmenším zvláštně. --Dvorapa (diskuse) 19. 1. 2019, 01:35 (CET)Odpovědět

Chystám se překategorizovat rostliny zařazené v různých obecných kategoriích, protože je v nich značný cimrman a chybí nějaké ujednocení. Než se pustím do práce, rád bych se domluvil na nějakém rozumném mustru, aby se to pak nemuselo za běhu zásadním způsobem překopávat. Zde je seznam relevantních kategorií, které jsem dohledal:

Stávající kategorieeditovat zdroj

• Akvarijní rostliny
• Aromatické rostliny
• Bonsaj
• Cukrodárné rostliny
• Dřeviny
• Energetické byliny
• Epifytické rostliny
• Invazní druhy
• Jedovaté rostliny
• Jehličnaté stromy
• Keře
• Koření
• Kulturní rostliny
• Květiny
• Léčivé rostliny
• Letničky
• Listnaté stromy
• Lýková vlákna
• Luštěniny
• Masožravé rostliny
• Obilniny
• Okopaniny
• Okrasné dřeviny
• Okrasné rostliny
• Okrasné trávy a traviny
• Olejniny
• Ovoce
• Ovocné keře
• Ovocné dřeviny
• Ovocné rostliny bylinného patra
• Ovocné stromy
• Parazitické rostliny
• Plevele
• Plodonosné rostliny bylinného patra
• Pochutiny
• Pokojové rostliny
• Popínavé rostliny
• Posvátné rostliny
• Pseudoobiloviny
• Psychoaktivní rostliny
• Rostliny podle barvy květu
• Skalničky
• Stromy
• Sukulenty
• Technické rostliny
• Technické plodiny
• Textilní rostliny
• Tropické ovoce
• Trvalky
• Zahradní rostliny
• Zelenina + podkategorie

Návrh řešeníeditovat zdroj

• Rostliny
  • Epifytické rostliny
  • Masožravé rostliny
  • Parazitické rostliny
  • Sukulenty
  • Vodní rostliny
  • Fiktivní rostliny
  • Expanzivní rostliny
  • Invazivní rostliny
  • Jedlé rostliny
    • Rostliny poskytující koření
    • Luskoviny
    • Obiloviny
      • Obilniny
      • Pseudoobilniny
    • Ovocné stromy
    • Ovocné keře
    • Ovocné byliny
    • Tropické ovocné rostliny
    • Subtropické ovocné rostliny
    • Okopaniny
    • Ořechoviny
    • Rostliny poskytující pochutiny /najde někdo lepší název?/
    • Zeleninové rostliny
  • Technické rostliny
    • Barvířské rostliny
    • Cukrodárné rostliny
    • Olejodárné rostliny
    • Pryžodárné rostliny
    • Škrobodárné rostliny
    • Textilní rostliny
    • Energetické rostliny
    • Pícniny
  • Aromatické rostliny
  • Medonosné rostliny
  • Léčivé rostliny
  • Psychoaktivní rostliny
  • Jedovaté rostliny
  • Posvátné rostliny
  • Okrasné rostliny
    • Akvarijní rostliny
    • Okrasné stromy
    • Okrasné keře
    • Okrasné polokeře
    • Okrasné liány
    • Okrasné traviny
    • Okrasné trvalky
    • Okrasné cibuloviny
    • Okrasné letničky
    • Skalničky
    • Subtropické okrasné rostliny
    • Tropické okrasné rostliny
    • Kbelíkové rostliny
    • Pokojové rostliny
    • Bonsaje
    • Květiny - květiny používané v květinářství (k řezu, do vazeb, aranžmá ap.)

Kategorizace s otazníkemeditovat zdroj

• Invazní rostliny - do kat. Ekologie
• Plevele - do kat. Zemědělství a Zahradní rostliny
• Ovocné rostliny bylinného patra - nenašlo by se méně krkolomné vyjádření?
• Zahradní rostliny - kategorizováno v Zahradnictví a Kulturní a užitkové rostliny, obsahovat bude všechny kategorie rostlin pěstovaných v ČR / mírném pásu celoročně venku

Zrušiteditovat zdroj

• Plodonosné rostliny bylinného patra - zbytná kategorie
• Technické plodiny >>> Technické rostliny
• Kulturní rostliny - zbytná mezikategorie
• Rostliny podle barvy květu + podkategorie - pro udržitelnost by bylo nutno kategorii úžeji vymezit (např. jen česká flóra, zahradní rostliny ap.), celkově mi ale uniká její smysl a jsem pro její smazání
• Dřeviny, Keře, Stromy, Jehličnaté stromy, Listnaté stromy, Polokeře - pokud mají mít tyto kategorie nějaký smysl, je třeba je úžeji vymezit, např. jen v rámci české flóry. Jinak lze např. do kat. Keře umístit stovky tropických dřevin, které zcela rozředí keře známé v ČR a učiní kategorii nesmyslnou. Takže buď jasně vymezit, nebo spíše smazat

@OJJ, Borzywoy, Petr Karel, Vojtěch Dostál, Pelát, Rosičák:, ... Díky za komentáře a návrhy. Vojtěch Zavadil (diskuse) 16. 3. 2019, 15:15 (CET)Odpovědět

Diskuseeditovat zdroj

Celkově asi souhlas, jen bych se u posledního bodu přimlouval za zachování v nějaké formě, přijde mi to významné „zahradnicko-sadařsko-ovocnářsky“. --Xth-Floor (diskuse) 16. 3. 2019, 15:21 (CET)Odpovědět

To "ovoce" se mi moc nezdá. Co by tam mělo být řazeno? Pomeranč i Pomerančovník čínský? To by byl pořád trochu guláš, ne? Podobně u zeleniny. Tam by to chtělo nějak lépe promyslet. Možná nějakou kategorii pro rostliny a pod to katagorii pro plody? --Vachovec1 (diskuse) 16. 3. 2019, 15:32 (CET)Odpovědět

@Xth-Floor, Vachovec1: Upravil jsem v návrhu, podobný případ je i koření. Pomeranč by podle tohoto mustru mohl být kategorizován v kat. Citrusové plody s nadřazenou kat. Ovoce a Plodiny, Pomerančovník čínský v kat. Citrusy s nadřazenou kat. Subtropické ovocné rostliny. Jak ale se zeleninou, těžko říci. Drtivá většina čl. kategorizovaných jako zelenina je o rostlinách, s taxoboxem. Asi bude nejlepší je kategorizovat dvojitě, tedy např. Miřík celer do kategorie Kořenová zelenina s nadřazenou kat. Zelenina pod kat. Plodiny, a zároveň v kat. Zeleninové rostliny s nadřaz. kat. Jedlé rostliny. Nebo má někdo lepší návrh? Vojtěch Zavadil (diskuse) 16. 3. 2019, 16:24 (CET)Odpovědět

Díky, že jste se do toho pustil, opravdu to je značná změť. Pár poznámek níže, jinak se mi to líbí.

• Kat. Květiny jsem vždy chápal jako rostliny využívané/využitelné v květinářství, do řezaných květin, vazeb apod., možná by stálo za to zachovat?
• Pseudoobiloviny a obilniny bych asi odděloval, třeba v rámci dvou podkategorií pod Obilovinami
• Co Fiktivní rostliny?
• Jedovaté rostliny mohou být též kulturní a užitkové, takže tu bych zde nechal, Invazní bych řadil někam do ekologie, Plevele bu´d pod ekologii nebo pod zemědělství (nebo mít Plevele pod Zahradními rostlinami? To by smysl dávalo taky.)
• Dřeviny, keře a další uvedené klidně smazat - jsou tak široké, že k ničemu vlastně nejsou. A drobit to dál na České jehličnaté stromy a České listnaté stromy a kdovíco ještě už je taky nesmysl.
• Popínavé rostliny bych ale nechal, na stejné úrovni jako Epifyty, Masožravky, Sukulenty ad. Zas tolik jich nebude a je to zajímavá růstová forma
• Ještě jsem se vždy pozastavoval nad podkategoriemi typu Duby, Vrba - chápu, že rozsáhlé rody s mnoha články mají samostatnou kategorii (Dub, Vrba, Jedle atd.), v nich ale někdy dále je a někdy není podkategorie (Duby, Vrby) a v ní jsou různé památné stromy apod. Ty by přitom klidně mohly být hned v kategorii Dub bez zbytečné mezikategorie.

--Borzywoy (diskuse) 16. 3. 2019, 17:34 (CET)Odpovědět

@Borzywoy: Rámcově souhlasím, většinu jsem zapracoval. Mám představu, že by se v hlavičce stránky kategorie upřesnilo její vymezení, pokud není zcela zřejmé (podobně jako je tomu u kategorií zařazených v kat. Flóra podle kontinentů. Vojtěch Zavadil (diskuse) 17. 3. 2019, 02:25 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: Ještě mě napadáː Aromatické rostliny budou definovány jak? Zatím v té kategorii jsou prakticky pouze levadule a šalvěj. Jako rostliny poskytující vonné esence? Pak by tam patřila třeba i borovice, túje nebo cedr a spousta myrtovitých... Dále kat. Polokeřeː aktuálně 5 položek, potenciálně ale stovky bez bližšího určení - též smazat, nebo přiřadit k epifytům, liánám a masožravkám? A zmíněɲ kat. jako Ovoce, nebo Dřevo - řadit kam? --Borzywoy (diskuse) 17. 3. 2019, 08:44 (CET)Odpovědět

@Borzywoy: Ano, aromatické rostliny jako zdroj silic a vonných olejů, dám to do hlavičky. Tyto typy kategorií by se daly ještě rozšířit, např. zdroje pryskyřic, tříslovin, barviv ap. (těch také není málo), nevím ale jak to nazvat - Pryskyřicodárné rostliny je nelibý novotvar. Možná podle mustru Rostliny poskytující pryskyřice / třísloviny. U barviv by bylo možno použít kat. Barvířské rostliny. Polokeře bych zrušil spolu s keři a stromy. Nad dřevem jsem přemýšlel, tam by se sešla spousta zajímavých stromů, jak ale kategorii nazvat? Stromy těžené pro dřevo? Stromy poskytující dřevo? Narážím na to i v článcích - chybí mi český ekvivalent anglického timber trees. Přidal jsem ještě kategorii Cibuloviny a hlíznaté rostliny (nenapadá mě kratší název). Ovoce, pokud má samostatný článek, bych řešil šablonou Související články (např. Kokosový ořech v čl. Kokosovník ořechoplodý a naopak). Většina článků o ovoci ale samostatný čl. nemá a jsou to články o rostlinách (např. Liči čínské). Dokud nevznikne samostatný čl. o liči jako ovoci, kategorizoval bych do subkategorií kat. Ovocné rostliny. Příp. se dá přidat šablona {{Ovoce}}. O zbytek nechť se postará zemědělská sekce, může to jet i druhou kolejí kategorií Ovoce / Plodiny / Zemědělství. Vojtěch Zavadil (diskuse) 17. 3. 2019, 09:53 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: Tak jsem se do toho včera trochu pustil, vyčistil a doplnil jsem kat. Květiny (pořád ještě bude ale chtít revidovat, protože dřív se tam evidentně strkalo páté přes deváté od běžných pokojovek po adventní věnec) a pracuji na Aromatických rostlinách. Narazil jsem ale na pár dalších oříškůː Léčivé rostliny mají podkategorii Bylinky, v níž je cca 12 takových laicky nejběžnějších bylinek – asi bych navrhoval zrušit, je to nejasně vymezené a poměrně zbytné. Dále Koření – někde to jde jasně oddělit od rostliny (vavřín - bobkový list), ale taková dobromysl, mateřídouška, tymián? Řadit jen jako Rostliny posktující koření? Pak by ale ty dvě kategorie chtělo nějak jasně propojit, třeba dát ty rostliny ještě jako podkategorii ke Koření (vyšší kat. je Ochucovadla). A jak na to tak koukám, největší problém budou citrusy.--Borzywoy (diskuse) 18. 3. 2019, 08:29 (CET)Odpovědět

@Borzywoy: Bylinky nejsou podle mého názoru jednoznačně vymezitelná kategorie, navrhuji zrušit. Jsem pro dvojkolejnou kategorizaci tam, kde to dává smysl. Tedy např. Dobromysl jako Koření v rámci Potravinářství (zde je ovšem nyní absurdní kategorizace, když si to proklikáte - Koření >> Ochucovadla >> Potravinářská aditiva >> Potravinářská chemie, a Koření >> Ochucovadla >> Potravinářská aditiva >> Aditiva >> Chemikálie - v obou případech skončíme u chemie) a Dobromysl jako Rostliny poskytující koření v rámci stromu pod Rostliny. Podobně lze ovocnany, které nemají samostatný článek o ovoci (např. Liči čínské) kategorizovat jako Ovoce i Ovocné rostliny. Ještě mám návrh, zrušit šablonu Vřesovcovité - vzhledem k tomu, že není aktualizována a většina odkazovaných článků jsou pahýly a subpahýly, moc parády nedělá a nemá valný smysl. Co myslíte? Vojtěch Zavadil (diskuse) 18. 3. 2019, 10:03 (CET)Odpovědět

@Borzywoy: Po několikadenní zkušenosti se kloním k tomu, zrušit kat. Liány, protože se značně překrývá s kategorií Okrasné liány. Také si nejsem jist kategorií Bonsaje - jako bonsaj se dá pěstovat v podstatě jakákoliv dřevina, byť sou na to některé vhodnější než jiné. Vojtěch Zavadil (diskuse) 19. 3. 2019, 20:51 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil:Dobrý den, rekategorizace je převelice potřebná a já smekám nad Vaší odvahou a vírou, že nové budou dodržovány a nebudou vznikat další nejapné. Jistě máte svou představu jak nato, bojovat o zachování či vypuštění některé kategorii může nabourat koncept, snad jen se mi nezdá řadit "Invazní druhy" do "kat. Ekologie", připadá mi vhodnější do "kat. Rostliny", stejně jako "Plevele" (pokud světlý trojúhelník značí zrušení). Ještě se přikláním ke stromu kategorií pokud možno větvenému do šířky a co nejméně do hloubky, tam se málokdo propracuje. Není mi jasná věta Ještě mám návrh, zrušit šablonu Vřesovcovité….

Jistě jste připraven i nato, že teď nikdo neporadí a pak každý bude chytrý, s tím nutno počítat. Budeme se muset domluvit, jak překategorizovat hotové články, ani nevím kolik jich je. Já předělám nejspíš "moje", ještě jsem zcela neopravil ani "Flóru podle kontinentů". Přeji Vám hojně sil do toho hlavního a nejtěžšího, do zhmotnění dobré myšlenky. S pozdravem Pelát (diskuse) 18. 3. 2019, 21:23 (CET)Odpovědět

@Pelát: Dobrý den, jen připomínkujte, pokud Vás něco napadne. Každý to vidíme z jiného úhlu pohledu a proto je dobré se o věci pobavit. Co se týče Vašeho návrhu na zploštění systému kategorií, máte konkrétní návrh? Asi by se např. daly sesypat všechny podkategorie kat. Okrasné rostliny do jedné roviny, nebo příp. i všechny podkategorie kat. Kulturní a užitkové rostliny. Plevele a Invazní rostliny můžeme pod Rostliny přidat, Plevele jsou ale dost široký pojem. Přišlo by mi smysluplné je vymezit jako Polní a zahradní plevele, to je ale dlouhé. Co myslíte? Šablonu Vřesovcovité založil kolega Sáček a objevuje se u všech čl. o vřesovcovitých dole. Vojtěch Zavadil (diskuse) 19. 3. 2019, 20:51 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil:Se zrušením Lián souhlasím, máme tam vedle toho ještě kat. Popínavé rostliny, což je další podobná věc. Podobně už jsem zrušil Letničky a přesunul všechny do Okrasných letniček. Každopádně jako prioritu bych teď viděl založení kompletního stromu kategorií, které chceme, a viditelné označení těch kategorií, které nechceme, abychom nemátli čtenáře a spolupracující editory duplicitami. Asi by to šlo vyřešit cedulí Smazat s poznámkou, že probíhá reorganizace a kategorie má být smazána po vyprázdnění. Na Vřesovcovité nemám nějaký vyhraněný názor, také se mi moc nelíbí, ale třeba se časem najde cesta jak je upravit podobně, jako jsem nedávno upravil nefunkční Borovicovité a Borovice. Takových věcí na smazání, které k ničemu nejsou, by bylo víc, třeba Adámozův pofidérní portál Stromy, ale na oboje by asi musel být DOS a to se mi momentálně opravdu nechce otevírat...A ještěː kam s takovou levandulí a jí podobnými polokeři? Mezi okrasné trvalky? Nebo mezi keře? Obecně mezi dřeviny? Nebo ještě novou kategorii Okrasné polokeře?--Borzywoy (diskuse) 19. 3. 2019, 21:13 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: Jak tak o tom přemýšlím, říkám si, že by bylo dobré založit ještě kategorii Okrasné polokeře, čímž bychom měli kompletní řadu Okrasné letničky - trvalky - polokeře - keře - stromy, a všechny tyto okrasné podkategorie by mohly být řazeny spolu s ostatními (liány, kbelíkové, subtropické atd.) rovnou jako Okrasné rostliny, čímž by odpadla zbytná mezikategorie Okrasné dřeviny a zas se to trochu zjednodušilo - souhlasíte? --Borzywoy (diskuse) 22. 3. 2019, 06:45 (CET)Odpovědět

@Borzywoy: Jako model kategorizace můžeme použít schéma o pár odstavců výše, neváhejte jej aktualizovat. Okrasné polokeře můžeme založit, připsal jsem to na seznam a upravil schéma podle návrhu. Mám pochybnost i o kat. Popínavé rostliny - v tropech jich jsou hromady, často jsou v rámci rodu jen některé druhy popínavé ap. Co se týče šablony Smazat po vyprázdnění, můžeme jí tam dát, myslím ale, že s tím budeme vcelku brzy hotovi. Odpálil jsem kat. Keře a Rostliny se zelenými květy, pokračování odpoledne. Vojtěch Zavadil (diskuse) 22. 3. 2019, 08:07 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: V průběhu práce mi vykrystalizovalo několik dotazů a námětůː

- Jak s cibulovinami? Exituje kategorie Cibuloviny, kam jsem řadil okrasné cibuloviny, načež jsem objevil vámi nově založenou kat. Cibuloviny a hlíznaté rostliny, řazenou hned pod Rostlinami, dosud s jediným prvkem. Je zamýšlena jako obecná, tj. pro všechny cibuloviny a hlízoviny, nebo jen pro okrasné? Určitě bych byl pro druhou možnost a sloučil ji se stávající Cibulovinami. A takyː pokud už je rostlina řazena k Cibulovinám, neduplikovat dalším zařazením do (Okrasných) trvalek.

- Pinie a další jedlé borovice = Rostliny poskytující pochutiny?

- Zkoušel jsem trochu uspořádat ten strom podle schématu výše, ale je v tom strašlivý zmatek. Tím spíš oceňuji Pelátův příspěvek a skutečně se snažil nezanořovat do hlubších úrovní. Všechny ty Léčivé, Posvátné, Jedovaté, Aromatické, Okrasné a další rostliny mohou být klidně vedle sebe v hlavní kat. Rostliny. Ušetří nám to práci a na přehlednosti to neubere.

- Co s Popínavými, toť otázka, možná bych ji zatím nechal, neb máme na práci urgentnější věci. Určitě ale vyřešit duplicitu Popínavé rostliny - Liány ( - Okrasné liány).

- Velice divná je kategorie Plodiny, kam spadá tak nějak úplně všechno, včetně jetelovin, konopí a biomasy. Byl bych pro to ji zrušit a obsah řadit bu´d do Technických rostlin, nebo samostatně do nejvyšší úrovně. --Borzywoy (diskuse) 31. 3. 2019, 19:32 (CEST)Odpovědět

@Borzywoy: Dobrý den,

• Až budu mít trochu více času a systém se usadí, mám v úmyslu do úvodu kategorií, kterých se to týká, napsat pár vět o přesném vymezení dané kategorie, protože to ze zjednodušeného názvu není vždy zřejmé.
• S cibulovinami souhlas. Zamýšlel jsem kategorii Cibuloviny a hlíznaté rostliny dát přímo pod rostliny po boku kat. Sukulenty, Epifytické rostliny ap., je to ale spíš příliš obecná kategorie podobně jako Liány, v níž se sejde všechno možné. Navrhuji tedy zřízení kat. Okrasné cibuloviny pro všechny zahradní cibulovité a hlíznaté rostliny. Sem se mohou řadit i cibuloviny, které se pěstují na zahradách a na zimu se vyndávají (acidantera ap.). Tropické a subtropické cibuloviny se mohou řadit pod Tropické, resp. Subtropické okrasné rostliny, příp. i pod Pokojové rostliny (hvězdník ap.). Souhlasím s neduplikací Okrasné cibuloviny versus Okrasné trvalky, neexistuje ovšem jasná linie mezi trvalkami a hlíznatými rostlinami. V nejasných případech podle uvážení.
• S obecnou kategorií Liány mám jeden problém - v tropech je totiž přehršel rodů, u nichž část zástupců jsou liány a část keře či stromy (klasicky bobovité - akácie, mimózy a mnoho dalších). Zařazovat tyto rody do lián se mi ale ekluje, protože vznikne značně nesourodá kategorie. Proto hlasuji pro užší vymezení kategorie pouze na Okrasné (tedy zahradní) liány.
• Přemýšlel jsem nad kategorií, která by sdružila rostliny poskytující semena. Proto jsem do schématu zařadil kat. Ořechoviny, kam lze myslím s trochou nadsázky zařadit nejen pinie, ale i jiné rostliny poskytující jedlá semena, nespadající do kat. Luštěniny, Olejniny ap.
• K návrhu kolegy Peláta: v zásadě souhlasím, jen musíme vyřešit několik věcí a jednoduché řešení není úplně snadné. Přijde mi dobré a praktické oddělovat tropické a subtropické okrasné rostliny od těch zahradních. Pokud všechny tyto kategorie sesypeme do jedné roviny (čemuž se nebráním), měli bychom přejmenovat kat. Okrasné keře, stromy, trvalky ap. tak, aby bylo na první dobrou zřejmé, čeho se týká, tedy např. na Zahradní okrasné keře, stromy ap. Jinak zaděláváme na zmatek. Pokud bychom je nazvali jen Zahradní keře ap., byly by do nich podle názvu zařazovány i ovocné zahradní rostliny, což by vedlo k nadbytečným duplicitám. U ovocných rostlin je to podobné. Někdo ovšem může namítat, že třeba platan není zahradní strom, určité míře nepřesnosti se ale tak jako tak nevyhneme. Co o tom soudíte?
• Osobně bych kategorii Plodiny dal pod zemědělství a používal ji jen jako metakategorii, tedy řadit do ní všechny nižší kategorie zemědělských plodin: Obilniny, Zeleninové rostliny, Olejniny atd. atd. Řadit ji pod Rostliny mi přijde nadbytečné.Vojtěch Zavadil (diskuse) 1. 4. 2019, 08:00 (CEST)Odpovědět

Myslím, že s těmi okrasnými by se to snadno vyřešilo právě tím popisem v úvodu kategorie, která to čtenáři vyjasní. Zastřešující kat. okrasné rostliny bych zachoval na nejvyšší úrovni a v ní nechal všechny jednotlivé dílčí kat. K tomu novému návrhuː další přejmenování už bych nedělal, protože kategorii nestačí jenom přejmenovat - je potřeba ji znovu naplnit a to by znamenalo začít zas od začátku. Vytvořím tedy kat. Okrasné cibuloviny a sloučím tam ty stávající dvě.--Borzywoy (diskuse) 1. 4. 2019, 08:08 (CEST)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: Jak o tom tak průběžně přemýšlím, víc se mi líbí návrh, pouze bych vypustil a zrušil zbytečnou a vcelku nicneříkající mezikategori Kulturní rostliny (a možná i Zahradní rostliny - to, co obsahuje, se nevztahuje pouze k zahradám) a všechny ty hlavní (Technické, Okrasné, Jedlé a další) nechal na hlavní úrovni. Myslím, že nic lepšího už nevymyslíme, takže pokud nejste zásadně proti, postupně bych to provedl (s některými už jsem ostatně začal a myslím, že to vypadá docela dobře). Plus ještě bych s dovolením sloučil Bonsaje a Bonsaj do té starší a obecnější. --Borzywoy (diskuse) 3. 4. 2019, 10:37 (CEST)Odpovědět

@Borzywoy: O.K., já budu průběžně vyklízet a rozřazovat různé ty překonané kategorie. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 4. 2019, 14:43 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, "Návrh řešení 2" se mi líbí, ale potřebuji objasnit, kam budeme řadit volně rostoucí stromy (namátkou baobab, borovice, buk, jilm, kolíkovník, nohoplod, podokarpus, topol, smrk, vrba), planě rostoucí rostliny (např. bika, bolševník, kamyšník, koukol, křídlatka, merlík, penízek, pryšec, radyk, rukev, řepeň, sítina) a spoustu travin, jež nejsou pícniny (chundelka, metlice, pýr, sveřep). Některé druhy jsou snad užitkové či okrasné, ale co ostatní? Prosím o radu. S pozdravem Pelát (diskuse) 3. 4. 2019, 18:10 (CEST)Odpovědět

@Pelát: Řekl bych, že pokud nespadají do žádné "užitkové" kategorie, tak prostě nikam - jen do čeledi a do oblasti výskytu. --Borzywoy (diskuse) 3. 4. 2019, 20:27 (CEST)Odpovědět

@Borzywoy: Domníval jsem se, že vše musí být ve škatulce. Ale koukám na dnešní editace 3, kde dnes použil kategorie: Okrasné letničky, Okrasné trvalky, Okrasné liány, Okrasné stromy atd. Není v "Návrhu řešení 2" v posledních deseti položkách nadbytečné adjektivum "Zahradní"? S pozdravem Pelát (diskuse) 3. 4. 2019, 21:02 (CEST)Odpovědět

@Borzywoy, Pelát: O kategoriích Okrasné letničky versus Zahradní okrasné letničky ap. jsme se bavili o několik podstavců výše. Protože ale není zcela zřejmé, jak kolega Borzywoy svůj návrh (3.4. 10:37) myslí, poprosím jej o úpravu schématu navrženého výše, aby bylo o čem diskutovat a došli jsme k nějaké finální podobě, o niž se bude možno opřít. Můžeme přidat také kategorii Mangrovy. Jinak souhlasím s tím, že do kategorií užitkových rostlin má smysl řadit jen prokazatelně užitkové rostliny. Vojtěch Zavadil (diskuse) 4. 4. 2019, 07:08 (CEST)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil, Pelát: Aha, vidím, že mi tam vypadlo podstatné slovoː víc se mi líbí první návrh očištěný o zbytečné mezikategorie jako Kulturní rostliny, Zahradní rostliny apod., které jsou příliš obecné a jenom komplikují ten strom. V tomto smyslu už jsem včera večer i překategorizoval celou tu základní kategorii Rostliny. Ten seznam ještě podle toho zkusím upravit, ale koukněte i na ten reálný strom - za mě to tedy dost prokouklo. Zahradní okrasné stromy apod. bych opravdu nezakládal, protože nemusí být jen zahradní. A do kategorie Plodiny jsem nakonec též nezasahoval, spadá do stromu Zemědělství, takže jde vlastně mimo nás, jenom jsem ji provázal s těmi Jedlými rostlinami, protože ty předtím od nás nešly nikde dohledat. (editː seznam upraven - myšleno tedy ten první, ten druhý bych asi odstranil, ať zbytečně nemate).--Borzywoy (diskuse) 4. 4. 2019, 07:17 (CEST)Odpovědět

@Borzywoy: Fajn, mažu. A přidávám Barvířské rostliny. Vojtěch Zavadil (diskuse) 4. 4. 2019, 10:19 (CEST)Odpovědět

Mangrovy, prosím, určitě přidejte. S pozdravem Pelát (diskuse) 4. 4. 2019, 18:48 (CEST)Odpovědět

Můžete někdo prosím prověřit tuto editaci? Je-li v pořádku, pak by možná bylo vhodné článek přesunout na Papáskovka žíhaná. Děkuji --Jvs 29. 8. 2019, 11:55 (CEST)Odpovědět

Rozhodně nepřesouvat. I když se ostatní prvky této editace nejeví jako vandalizmus, jméno papásovka Google nezná, není citován žádný zdroj a rozhodně nejde o jméno očekávané, podle kterého by měl být pojmenován článek. České jméno by se mohlo buďto vrátit na pásovka, nebo požádat o zdroj a pokud nebude doložen, tak revertovat. Wikipedie není platforma k propagaci vlastních nebo nezavedených jmen organizmů. --Xth-Floor (diskuse) 29. 8. 2019, 12:11 (CEST)Odpovědět

Souhlasím s Xth-Floor. Spekuluji: Editorovi či autorovi nového názvu (od kterého možná editor přebíral informaci) se patrně nelíbilo stejné české jméno rodů Cepaea a Caucasotachea, ale jak bylo napsáno výše, wikipedie nová jména nezavádí a nové jméno musí být podloženo referencí na solidně publikované info. Solidní referenci pro české rodové jméno jsem na webu nenašel, článek Seznam měkkýšů Česka se však zdá dobře orefovaný a uvádí páskovku. Solidním zdrojem mohl být Komentovaný seznam měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky, ale ten stále řadí páskovku žíhanou do rodu Cepaea. Biolib (jakožto méně solidní reference) uvádí pro Caucasotachea jako české jméno pouze páskovka, papásovku jako synonymum nezmiňuje. Nebude-li rychle doplněna reference, jsem proto také pro revert na páskovku. Petr Karel (diskuse) 29. 8. 2019, 13:58 (CEST)Odpovědět

Jisté nejasnosti v systematice papoušků. Máme článek papoušci, který se podle naší dost nedostačující taxonomie dělí na tři podčeledi

• Kakaduovití (Cacatuidae)
• Papouškovití (Psittacidae)
• Loriovití (Loriidae)

Každopádně se nám tam nějak vytrácejí kakapovití (Strigopidae), které máme jako samostatnou čeleď. Někdy je užíván ještě systém s čeleděmi Nestoridae a Strigopidae v nadčeledi en:Strigopoidea anebo podčeledi Strigopinae a Nestorinae v Psittacidae. Každopádně i v Papouškovití nám nestoři chybí, takže je tu nějak vůbec nevedeme. Doporučuji silně prostudovat systematiku, sám se teď dívám do literatury. --OJJ, Diskuse 10. 1. 2020, 16:31 (CET)Odpovědět

Silně doporučuji přepracovat systematiku nejspíš podle IOC World Bird List version 9.2 a nejspíš i uvésti systematiku. Kakapovití (Strigops + Nestor) představují bazální klad vůči ostatním papouškům. --OJJ, Diskuse 10. 1. 2020, 16:38 (CET)Odpovědět

Stručně jsem doplnil podle odkazu. Časem je nutné přeložit podle en:Parrot a zároveň vyřešit i nejasné postavení nestorů a kakapa. --OJJ, Diskuse 10. 1. 2020, 17:03 (CET)Odpovědět

• @OJJ: ESO Whitesachem (diskuse) 11. 1. 2020, 11:16 (CET) P. S. O systematice papoušků nevím nic a na nastudování nemám čas.Odpovědět

Chtěl bych upozornit na nekonzistentní interwiki u našeho článku Rostliny. V našem pojetí mu odpovídá na enwiki článek en:Archaeplastida, zatímco jejich en:Plant, uvedený v interwiki, hovoří o obecném pojmu rostlina a v něm uvedený taxobox (Plantae sensu Copeland, 1956) odpovídá našemu článku Zelené rostliny (pro který ale mají separátní článek en:Viridiplantae). Podobné je to s dewiki, kde směřuje interwiki na de:Pflanze, nepopisující taxon, ale pouze historický vývoj chápání pojmu.

Korektní interwiki je naopak (z těch, co ještě trochu dokážu číst) na ruwiki: ru:Растения a frwiki: fr:Plante (v taxoboxu obě mají vymezení Plantae sensu Haeckel, 1866); vcelku odpovídá i interwiki na skwiki; slovenská mutace má ale problém s nejednotností použitého systému.

Myslím, že bychom měli být korektní zejména vzhledem k enwiki, chápané jako základní mutace Wikipedie. Protože nemáme podobný obecný, netaxonomický článek k rostlinám, doporučoval bych raději interwiki na Archaeplastida.

Dávám tento návrh k diskusi. Můžete přidat poznatky z dalších, Vašemu jazykovému vybavení bližších interwiki.

Bude-li shoda na opravě, pak prosím o pomoc zkušenější. Sám bych si na ni netroufl, s wikidaty to neumím. Petr Karel (diskuse) 20. 1. 2020, 11:59 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Dostál, Vachovec1, Whitesachem, Petr Karel: Upozorňuji na to, na co mě upozornil erudovaný slovenský kolega. V článku Vyšší primáti je název Haplorhini zřejmě chybný, viz také 4, jedná se o jakýsi mišmaš. Bohužel na to asi nebudu mít tolik času, ale bylo by třeba upravit. OJJ, Diskuse 26. 1. 2020, 12:30 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Dostál, Vachovec1, Whitesachem, Petr Karel: Tak jsem si nakonec ten čas udělal. Článek vyšší primáti přejmenován na Haplorhini, teď je nutné zafixovat výskyty. Podle klasického pojetí jsou primáti děleni na poloopice (Prosimii) a vyšší primáty (Anthropoidea). Při užívaném kladistickém pojetí se dělí na podřády Strepsirhini a Haplorhini, přičemž podřád Haplorhini zahrnuje Anthropoidea(tedy = Simiiformes)+Tarsiiformes. Název vyšší primáti se vztahuje navzdory BioLibu zřejmě výhradně práva na Anthropoidea. Doporučuji věnovat pozornost článku poloopice a jménu Strepsirhini. Gaisler-Zima Zoologie obratlovců 2018 prý k názvu Strepsirhini (tj. bez Tarsiiformes) uvádí název poloopice, podle odkazu na UPOL Strepsirhini nemají český ekvivalent. Jsem pro přejmenování na Strepsirhini. Zároveň upozorňuji na Tarsiiformes, které teoreticky mohou být samostatným podřádem, jak uváděl článek. Zároveň náš článek Nártoun (infrařád Tarsiiformes, jediná čeleď nártounovití, jediný rod Tarsius) je zřejmě chybný, viz en:Tarsiiformes, tři čeledi a několik rodů. Je nutné v tom udělat pořádek. OJJ, Diskuse 27. 1. 2020, 08:45 (CET)Odpovědět

@Pelát:@Borzywoy: Zdravím botanické kolegy, stvořil jsem excelové makro, které velmi usnadňuje kategorizaci botanických článků do fytogeografických oblastí podle Světového geografického schématu pro záznam rozšíření rostlin. Je kompatibilní s databází PWO (Plants of the World online), která je spravovaná botanickou zahradou v Kew. Je celkem kvalitní a použitelná, občasnou chybku (úklik autora) lze většinou odchytit pohledem do mapy, někdy se také narazí na nekompatibilitu v taxonomii. Excelový soubor s makrem a několika větami k použití mohu v případě zájmu poslat na email nebo někde uložit.

Zároveň chci u všech biologických kolegů opět apelovat na důslednost při kategorizaci. Pokud se kategorizuje jen částečně (např. někdo stvoří kategorii Flóra Japonska a do ní namátkově shrne pár rostlin s přízviskem japonicus), už to pravděpodobně nikdo v dohledné době nedoplní a zůstane to neúplné. Diskuze, která před zavedením schématu kategorizace flóry proběhla, je v archivu.

Podle mé tabulky, kterou jsem vytáhl z odkazů na taxoboxy, je na cs.wiki aktuálně ca 5200 článků o rostlinných taxonech. Všichni zůčastnění mohou být na toto obsáhlé dílo, v němž jsou pahýly v menšině, právem hrdí. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 2. 2. 2020, 13:11 (CET)Odpovědět

Dobrý den, jsem velmi zvědavý co to umí, prosím o zaslání na <pelat@volny.cz>. 5200 článku je až neskutečné číslo. S podravem Pelát (diskuse) 2. 2. 2020, 14:02 (CET)Odpovědět

IUCN aktualizoval stupně ohrožení pro řadu druhů, bude třeba souběžně aktualizovat i naše hesla. Z těch zajímavých, Křeček polní patří mezi kriticky ohrožené druhy, a to globálně. Mno, docela šok. OJJ, Diskuse 16. 7. 2020, 07:57 (CEST)Odpovědět

Jestli to není spíš nějaká jejich nesrovnalost. Vzpomínám, že podobně tam byla asi dva roky jako kriticky ohrožená zčistajasna uvedena Abies alba, než to pak zase vrátili na stupeň LC. --Borzywoy (diskuse) 16. 7. 2020, 09:12 (CEST)Odpovědět

@Borzywoy: 5. OJJ, Diskuse 16. 7. 2020, 09:14 (CEST)Odpovědět

Odkaz na zdroj mě hází na stránku https://www.iucnredlist.org/species/5529/115073669 namísto aktuální https://www.iucnredlist.org/species/5529/111875852 --Xth-Floor (diskuse) 16. 7. 2020, 15:14 (CEST)Odpovědět

Členy projektu upozorňuji na (alespoň z mého pohledu) poněkud podivný přesun Pampeliška lékařská -> Pampelišky smetánky (sic!), který společně s dalšími úpravami článku (včetně nevyhovujících refů v nadpisech) provedl JNováček s odvoláním na aktuální taxonomický pohled. --Harold (diskuse) 6. 11. 2020, 14:51 (CET)Odpovědět

@Harold: Na jednu stranu to podivné není, na druhou stranu je nutné podobné věci prodiskutovat. OJJ, Diskuse 6. 11. 2020, 15:03 (CET)Odpovědět

Pampelišky jsou věc mimo dosah většiny běžných smrtelníků. Jako wikipedista bych se řídil dostupnými aktuálními zdroji: třeba v novém Kaplanově Klíči, který mám k dispozici, se takhle skupina uvádí pouze latinsky jako Taraxacum sect. Taraxacum (dříve Taraxacum sect. Ruderalia) s tím, že připustit lze i alternativní název pampeliška smetánka v širokém smyslu (Taraxacum officinale sensu lato). Takže pokud přesouvat, pak na tento český tvar v singuláru a ze zažitého, ale nepřesného pojmenování pampeliška lékařská, resp. smetanka lékařská vést přesměrování. --Borzywoy (diskuse) 6. 11. 2020, 17:44 (CET)Odpovědět

Chtělo by to také upravit (aktualizovat) prostřední odstavec v oddílu Pampeliška lékařská#Systematika. Jako zdroj např. Danihelka, Chrtek, Kaplan: Checklist of vascular plants of the Czech Republic, Preslia 84: 647–811, 2012, který uvádí:

„Taraxacum sect. Taraxacum. Kirschner & Štěpánek (2011) proposed a new lectotypification of the Linnaean name Leontodon taraxacum, forwhich Taraxacum officinale is a replacement name. The selected plant from herb. Burser corresponds to one of many apomictic microspecies of common dandelions, in scientific literature referred to as T. sect. Ruderalia. The new lectotype of L. taraxacum also typifies the generic name, Taraxacum. Based on Art. 22.1 of the ​ICBN (McNeill et al. 2006), the name T. sect. Ruderalia must be replaced by T. sect. Taraxacum. As no epitype was deliberately proposed, the name T. officinale s. lat., favoured by pharmacists and the general public, can be used only in its broad sense as an informal but generally correct equivalent for T. sect. Taraxacum.“

Sám nejsem botanik, abych nenadělal víc škody, než užitku, přenechávám to jiným. Petr Karel (diskuse) 9. 11. 2020, 09:56 (CET)Odpovědět

Na anglické WP jsem si všiml šablony Template:Taxonbar. Přijde mi fajn, že se nemusí neustále odkazovat na ty samé weby (Biolib, Wikidruhy, AWD apod.), ale že se to tahá z Wikidat a má to stejnou formu. Tak to jsem jen odkládám, kdyby se někdo inspiroval a chtěl to přenést sem. --Podzemnik (diskuse) 9. 11. 2020, 01:19 (CET)Odpovědět

@Podzemnik, Petr1888: Mimochodem, má tahle šablona nějaké pevně dané umístění? Popravdě řečeno, na tom místě mezi EO a portálovým pruhem mi přijde vizuálně dost odpudivá. Pokud už tam má být (všechny ty informace jsou stejně na wikidatech, tak v tom nevidím úplně nutnost), nešla by tu zarámovanou změť červených a modrých číslíček dávat aspoň úplně dolů pod kategorie nebo aspoň pod Portál? --Borzywoy (diskuse) 27. 12. 2020, 09:07 (CET)Odpovědět

no začnu jej tedy dávat pod kategorie --Petr1888 (diskuse) 27. 12. 2020, 09:50 (CET)Odpovědět

@Borzywoy, Petr1888: Pevně dané umístění nemá. Diskuse o tom, kam (a jestli vůbec) tu šablonu do článků hromadně umisťovat, neproběhla. --Podzemnik (diskuse) 27. 12. 2020, 10:07 (CET)Odpovědět

Proklikal jsem odkazy v šabloně v čl. Nádhernice rudá:

• APNI: nic přínosného
• Archive: o taxonu vůbec nic
• EoL: Bad gateway
• EPPO: nic přínosného
• GBIF: nic přínosného
• GRIN: základní nomenklatura, jinak nic přínosného
• iNaturalist: mapa neověřených záznamů o výskytu, jinak nic
• IRMNG: nic přínosného
• ITIS: nic přínosného
• IUCN: pár přínosných informací
• NCBI: nic přínosného
• NZOR: nic přínosného
• NZPCN: přínosné informace
• Plant List: nic přínosného
• USDA Plants: nic přínosného
• POWO: přínosné informace
• Tropicos: nic přínosného
• WFO: nic přínosného

Shrnuto: Obsah článku mohou potenciálně rozšiřovat tyto zdroje: IUCN (ohrožení a ochrana), NZPCN (všestranné základní informace o taxonu) a POWO (rozšíření a aktuální taxonomie). Všechno ostatní je víceméně balast, který nepřináší nic víc, než co už je uvedeno na Wikispecies. U známějších druhů bude asi penzum informací v odkazech širší, přesto si kladu otázku, jestli lze boxík ve stávající formě považovat za něco smysluplného. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 12. 2020, 16:41 (CET)Odpovědět

@Vojtěch Zavadil: teď šablona zobrazuje všechny databáze dostupné pro daný taxon na Wikidatech. Pokud bude shoda na tom, že některé odkazy by neměly být zobrazovány (osobně například za žhavého kandidáta na vyřazení považuji odkaz na ARKive), není problém databázi ze seznamu vyřadit. Dokonce to lze provést i manuálně přímo v článku (pokud je například nějaký odkaz pro daný taxon nefunkční).

K článku Nádhernice rudá

• APNI nic přínosného, jedná se o databázi australské flóry.
• ARKive nic.
• EoL u mě funguje, jsou tam podle mě užitečné informace i obrázky, je třeba si ale rozkliknout záložky.
• EPPO zde kromě cizojazyčných názvů nic přínosného. Jde o globální agronomickou databázi se zaměřením především na plevele a parazity, u ostatních taxonů jsou obvykle pouze základní informace. Jak to vypadá, když je dostupné podrobnější info, viz například stránka mandelinky bramborové - 6. Opět rozklikat záložky.
• GBIF základní informace + celkem zajímavá obrázková galerie.
• GRIN jen základní nomenklatura, US databáze rostlin.
• iNaturalist databáze nedávných pozorování taxonu s fotkami a mapou, přiznám se, že netuším, nakolik jsou příslušná pozorování ověřená. Není úplně nezajímavé/nepřínosné.
• IRMNG je taxonomická databáze.
• ITIS je taxonomická databáze a poměrně významná autorita, co se taxonomie týče.
• IUCN je další významná autorita.
• NCBI je biotechnologická databáze shromažďující informace o zmapovaných částech genetického kódu příslušného taxonu. Podstatný je tam ten rámeček vpravo a odkazy v něm.
• NZOR nic užitečného, novozélandská taxonomická databáze.
• NZPCN další NZ databáze, tentokrát přínosné informace.
• Plant List je zastaralá (od roku 2013 neaktualizovaná) taxonomická databáze rostlin, nahrazená WFO (viz dále).
• USDA Plants nic přínosného, US agronomická databáze rostlin.
• POWO základní informace, databáze rostlin vytvořená Kew Botanical Gardens.
• Tropicos pár užitečných informací, je nutno si rozkliknout záložky. Databáze rostlin vytvořená Missouri Botanical Garden.
• WFO zde jen základní taxomomie. WFO je taxonomická databáze rostlin, která nahradila Plant List. Taxonomická autorita.

--Vachovec1 (diskuse) 27. 12. 2020, 21:24 (CET)Odpovědět

@Vachovec1: Jo, dal jste si s tím o něco víc práce než já. Zbývá položit zásadní otázku, a tou je relevance uvádění těchto odkazů v článku. Kolik lidí bude prověřovat nomenklaturu nějakého taxonu skrze odkazy, uvedené v článku na české wikipedii? Pro běžného čtenáře je většina uvedených odkazů úplně k ničemu. Úmysl za věcí skrytý byl asi dobrý, ale považuji to za technokratické řešení, a to včetně nastíněné možnosti odkazy v šabloně v rámci článku zase ručně skrývat. Pokud budou tyto šablony dostupné na wikidatech či wikispecies, neřeknu ani popel. Je mi celkem jedno, co se objeví pod článkem, chtělo by to ale uchopit nějak smysluplněji. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 12. 2020, 21:44 (CET)Odpovědět

Třeba taxonomickými databázemi se standardně zdrojuje taxonomie v článku. Jinak databází lze skrýt jednak "globálně" (odkaz se nezobrazí v žádném článku) – úpravou v modulu, jednak "lokálně" (pouze pro konkrétní článek, například při problémech s konkrétním odkazem) – vypnutím v příslušném článku. --Vachovec1 (diskuse) 28. 12. 2020, 01:05 (CET)Odpovědět

Asi bez komentáře. Vojtěch Zavadil (diskuse) 28. 12. 2020, 01:09 (CET)Odpovědět

Rád bych jen upozornil na projekt Zoologický rok, který jsme s kolegy zahájili v rámci WikiProjektu Biologie. S pozdravem, --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 10:23 (CET)Odpovědět

Dobrý den, v souvislosti s naimportováním dat Českého červeného seznamu do Wikidat které provedl @Vojtěch Dostál: bych navrhoval do taxoboxů přidat údaj o ohrožení druhů na území České republiky - například slepýš křehký je na seznamu IUCN označen jako málo dotčený, u nás je ale považován za ohrožený druh.

Opravdu rád bych v taxoboxech viděl údaj který by mi rychle řekl jaká je situace u nás. Pokud by se tohoto návrhu chopil někdo odpovědnější než já, rád mu/jí pomohu.

Krelyshy (diskuse) 12. 5. 2021, 19:15 (CEST)Odpovědět

Zdravím, obracím se na váš Wikiprojekt Biologie s prosbou o pomoc. Rád bych začlenil článek Kozí kolostrum do článku Mlezivo. Článek Kozí kolostrum je už od svého vzniku před čtyřmi lety v nedobrém stavu, netroufám si ho ale upravit. Reference u kozího kolostra jsou ale online nedostupné vědecké články a celé téma mleziva je zcela mimo můj obor znalostí. Proto bych vám byl vděčný, kdybyste se toho ujali. --Martin J. Němeček (diskuse) 18. 6. 2021, 21:20 (CEST)Odpovědět

@Flukeman, DRobert, Vojtěch Dostál: Dávám na vědomí 7 ještě sem. Ten článek je obecně hezký a z faktického hlediska nejspíš lepší než mnohé jiné, bylo by fajn to společně poladit, ať to zase nezapadne do ztracena. Díky. OJJ, Diskuse 25. 11. 2021, 16:42 (CET)Odpovědět

@Petr Karel, Snek01, Vojtěch Dostál, Meridas: Kdysi jsme se nějak shodli – už nevím kde a jak – že pokud mají rody jeden druh, článek zakládáme na druhovém jméně, ne na rodovém. Považuji to za vhodné z hlediska článků o žijících druzích, kde máme rozvinuté české názvosloví a de iure vynucování tohoto by vedlo k "nedohledatelným" heslům po vzoru sk:Tachyglossus. U dinosaurů a jiných vyhynulých potvor je ale podle mého názoru sitace jiná a tam bychom měli preferovat jména rodová. Zaprvé, neexistuje české názvosloví, což nám značně ulehčuje práci. Z praktického hlediska, jako nyní v případě tyrannosaura, se může stát, že z jednoho druhu budou nakonec třeba druhy tři, přičemž aktualizace rodového článku je méně problematická. Zadruhé, představování pravěkých živočichů rodovým jménem je zcela standardní postup. Ať si otevřete knížky o dinosaurech, pustíte Putování s pravěkými monstry či Planeta dinosaurů, všude budou spíše rodová jména. Tvary jako Utahraptor ostrommaysorum jsou z tohoto pohledu spíše výjimkou. Toho se týká i ryze praktická stránká věci. Wikidata zatvrzele považují položky Utahraptor ostrommaysorum a Utahraptor za odlišné entity, takže toto všechno se nám nyní v mezijazykových odkazech nezobrazuje. Cswiki je v druhovém názvosloví dinosaurů (ale i prvohorních potvor atp.) vcelku novátorská, a myslím si, že bychom se měli přizpůsobit používanější variantě, neboť čtenáři jsou v současnosti skrze ty mezijazykové odkazy ochuzeni. OJJ, Diskuse 9. 4. 2022, 10:40 (CEST)Odpovědět

Možností je několik. Je možné článek přesunout na rodový název a pak není s přesunem ve Wikidatech vůbec žádný problém. Nebo je možné ponechat článek na původním názvu a přesto odkaz ve Wikidatech přesunout. Wikidatům je dost jedno, kde ten odkaz je, zda v položce rodu, nebo položce druhu. Dlouhodobější řešení by bylo vyvinout pro MediaWiki rozšíření, které umožní odkazovat v jazykových odkazech nejen na přímo propojené články, ale i na odkazy v určitých příbuzných položkách. --Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 4. 2022, 11:03 (CEST)Odpovědět

Zcela souhlasím, že u dinosaurů bychom měli setrvat u zakládání článků pouze na rodovém jméně, je to tak i na anglické verzi a jsou pro to pádné důvody (zejména ty již vyjmenované). --Meridas (diskuse) 24. 4. 2022, 15:26 (CEST)Odpovědět

@Vojtěch Dostál, Petr Karel: Domnívám se, že zde máme hůř či líp založeny všechny významné evoluční biology či jim společné jedince – slavné učebnicové koryfeje (některé jsem od nového roku zakládal): Lamarck (:)), Darwin, Wallace, Huxley (Julian i Thomas), Haeckel, Weismann, de Vries, Haldane, Fisher, Wright, Dobzhansky, Mayr, Simpson, Stebbins, Williams, Hamilton, Dawkins, Kimura, Zahavi, Eldredge, Gould, Smith, Wilson. Možná mi někteří z těch typicky učebnicových utekli, ale je hezké dívat se pro změnu na modré jezírko. :) Takže čas otevřít pivo. :) Druhý úkol bude všechny je rozšířit na nejlepší články. :D OJJ, Diskuse 10. 7. 2022, 10:28 (CEST)Odpovědět

Zdravím účastníky projektu. Rád bych požádal o reakci, jak zacházet na cswiki s novými názvy bakteriálních kmenů. Sám nehodlám nic uspěchat a mám trochu obavy z kontraproduktivních dopadů.

Pár faktů:

• Do Mezinárodního kódu nomenklatury prokaryot (ICNP, nástupce dřívějšího Bakeriologického kódu) byla v r. 2021 oficiálně zahrnuta taxonomická úroveň kmene (phylum) s tím, že standardní pojmenování bude tvořeno ze slovního základu typového rodu příponou -ota. To si vyžádalo korekci stávajících jmen taxonů, které v různých systémech zaujímaly tuto úroveň nadřazenou třídám, takže jako jména validně publikovaná v souladu s ICNP jsou podle LPSN (internetová databáze List of Prokaryotic names with Standing in Nomenclature) nově uváděna ta nově utvořená, zatímco starší názvy v lepším případě jen jako homotypická synonyma bez validní publikace. Seznam (včetně kmenů bez kultivovaných vzorků, tedy nazvaných jako Candidatus) najdete v článku Klasifikace bakterií.
• LPSN prošel v posledních letech pozitivním vývojem, např. vedle uvádění taxonů typu Candidatus to je akceptace názvů taxonů sinic podle Mezinárodního kódu nomenklatury řas, hub a rostlin, takže už poměrně dobře pokrývá celé spektrum známých linií. Může tak být dobrým základem i pro oficiální encyklopedické přehledy taxonů prokaryotických organismů, i když přiznává, že názvoslovný kód, který je pro LPSN hlavním měřítkem, pouze „state that only correct names are to be used. This does not mean that there is an official classification of bacteria, even though there is an official nomenclature. It is indeed important to be aware that taxonomy is not regulated by the code although nomenclature is formally regulated, i.e. there are names validly published as a result of conformity with the Rules of Nomenclature.“
• Mnoho mikrobiologů se však oficiální nomenklaturou řídí velmi volně (eufemismus), zejména v aplikovaných oborech, jako je lékařství. Proto se v současnosti člověk setká spíše s taxony dřívějších, ale zažitých jmen, u nově popisovaných taxonů pak mnohdy i s názvy s nejednoznačným, překrývajícím se či téměř synonymním vymezením, které zrovna ten který autor používá ve svém klasifikačním systému.
• Z průběžně aktualizovaných systémů pro taxonomii bakterií lze uvést vedle LPSN (kterému dává přednost např. německá wiki):
  • Bergey's Manual of Systematics of Archaea and Bacteria (není volně přístupný),
  • NCBI Taxonomy Browser (bez taxonomických ranků),
  • Encyclopedia of Life (bez taxonomických ranků),
  • Genome Taxonomy Database (bez taxonomických ranků),
  • Silva ribosomal RNA database (bez taxonomických ranků).
• Lze uvést ještě jednorázově vydaný (2015) systém s taxonomickými ranky, ale zastarávající a se starými názvy kmenů:
  • A Higher Level Classification of All Living Organisms (dostupný též jako PPT, PNG, TIFF, XLSX).

Do článků o bakteriálních kmenech na cswiki jsem sice zahrnul i nové názvy s platnou publikací dle ICNP, ale obávám se dát jim přednost a využít je jako názvy článků (jsou pouze doplněny šablony s návrhem přesunu). Proto prosím o Vaše komentáře a reakce,

1. jak s novými názvy dále zacházet a jakou jim dát vážnost,
2. jaký systém pro taxonomii bakterií byste doporučovali pro cswiki a proč.

Předem děkuji za reakce. Petr Karel (diskuse) 2. 4. 2024, 19:25 (CEST)Odpovědět

Druhá prosba okrajově související: Moderní taxonomie prokaryot a virů v posledních letech rozšířily bohatost používaných taxonomických úrovní a v naddruhové úrovni oficiálně dosáhly (bakterie, archaea) či přesáhly (viry a virům podobné entity) úroveň kmene (phylum). České publikace dosud často používaly, zejména u virů, název kmen pro poddruhové taxonomické úrovně (angl. strain). Pro zamezení zmatení čtenářů bychom se tomu raději měli vyhýbat. Rád bych znal Váš názor i na toto (sám považuji český ekvivalent „ráz“ za nezvyklý a nezavedený), tedy zda nadále na wikipedii požívat označení kmen i pro strain, případně jakou zvolit náhradu (asi to nebude příliš časté, ale nedokážu si vyhledat používání, které by zároveň nezahrnovalo i phylum).

--Petr Karel (diskuse) 2. 4. 2024, 19:25 (CEST)Odpovědět