A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dafár ظفار Ẓufār | |
---|---|
Salála | |
Geografie | |
Hlavní město | Salála |
Souřadnice | 18° s. š., 54° v. d. |
Rozloha | 99 300 km² |
Časové pásmo | UTC+4 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 215 960 (2003) |
Hustota zalidnění | 2,2 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Omán |
Nadřazený celek | Omán |
Druh celku | guvernorát |
Podřízené celky | vilájety |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | OM-JA |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dafár (arabsky ظفار [1]) je jedním z jedenácti guvernorátů Sultanátu Omán, umístěný v jeho jižní části. Správním střediskem je město Salála. Na severu a severozápadě sousedí Dafár se Saúdskou Arábií, na východě s ománským regionem al-Wusta, na západě s Jemenem a na jihu hraničí s Arabským mořem, potažmo Indickým oceánem. Guvernorát se rozkládá na ploše 99 300 km².
Administrativní členění
Administrativně se governorát člení do 10 provincií, tzv. vilájetů, kterými jsou: al-Mazuna, Mirbat, Mukšín, Rachjút, Sadá, Salála, Šalím a ostrovy Halaníjat, Takka, Thumrajt a Zalkut.[2]
Historie
Oblast Dafáru byla od starověku známa jako hlavní světový producent kadidla. V současné době se zde kadidlo pěstuje jen výjimečně, největším světovým producentem je nyní Somálsko. Počátkem šedesátých let v oblasti propuklo Dafárské povstání, které začalo jako vzpoura místních kmenů proti centrální vládě a za podpory Jižního Jemenu postupně přerostlo ve snahu nastolit v Ománu komunistický režim. Potlačeno bylo díky britským a íránským jednotkám koncem roku 1975.[3]
Geografie a klimatické podmínky
Povrch Dafáru je rozmanitý – na jihu je to pobřeží a pás hor, v centrální části kamenitá poušť přerušovaná koryty mnoha vádí a na severu mohutné duny písečné pouště Rub al-Chálí. Součástí governorátu jsou i ostrovy Kurjá-Murjá. Mezi geografické zajímavosti patří oblast, která se nachází severně a západně od hlavního města Salály, podél pobřeží Arabského moře. Pobřeží a okolní hory jsou společně s malou přilehlou částí sousedního Jemenu jediným místem Arabského poloostrova, kam zasahují jihozápadní monzuny.
Mezi červencem a zářím jsou monzuny zdrojem srážek, jež zavlažují celou oblast a dávají jí, pro Arábii netypickou, zelenou barvu vegetace. Během tohoto období, které je zde nazýváno jako charíf, spadne v Salále asi 55 mm a v okolních horách více než 200 mm srážek [4]. Relativní vlhkost vzduchu stoupá v celé oblasti z 50 na 85 %.
Odkazy
Reference
- ↑ www.geonames.de. www.geonames.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-11.
- ↑ www.omanet.om. www.omanet.om . . Dostupné v archivu pořízeném dne 25-08-2010.
- ↑ Archivovaná kopie. www.onwar.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-10-30.
- ↑ Archivovaná kopie. www.whatwecanoffer.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-09.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dafár na Wikimedia Commons
- (anglicky) Článek na ománském ministerstvu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk