A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Chytridiomycety | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | chytridiomycety (Chytridiomycota) (de Bary, 1863) Sparrow, 1958 |
Třída | Chytridiomycetes |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chytridiomycety (Chytridiomycota) je oddělení primitivních hub, zpravidla označované za nejprimitivnější houby vůbec. Jedná se pravděpodobně o přirozenou, monofyletickou skupinu, pokud se z chytridiomycet vyloučí taxony (oddělení) Neocallimastigomycota a Blastocladiomycota.
Popis
Chytridiomycety mohou mít několik typů stélek, ty nejprimitivnější jsou jen váčkovitá sporangia bez přídatných orgánů, u jiných skupin se však přidávají různě složité rhizoidy. Nejsložitějším typem jsou druhy s tzv. cenocytickým myceliem, které připomíná podhoubí hub. Buňky jsou obvykle mnohojaderné. Buněčná stěna typická pro chytridiomycety je chitin, beta-1,3-glukan a beta-1,6-glukan; celulóza údajně u jednoho zástupce.[1]
Množí se nepohlavně produkcí spor v rozmanitých sporangiích, ale bylo u nich nalezeno i mnoho druhů pohlavního rozmnožování. Zoospory se totiž mohou za určitých podmínek chovat jako gamety a fúzovat spolu za vzniku nového jedince. Jindy jsou však gamety již plně odlišené na základě velikosti či barvy; nejvyšším stupněm vývoje je zřejmě oogamie, kdy samičí gameta (oosféra) zůstává na svém místě v gametangiu a je oplodněna pohyblivými samčími gametami.[1]
Životní styl
Tato skupina je zřejmě primárně vodní, ale vyskytuje se ve velkém měřítku i v půdě. Samostatnou kapitolou jsou Neocallimastigomycota, dnes svébytné oddělení, které žijí v bachoru mnohých býložravých kopytníků.
Nachází se mezi nimi řada parazitických a saprofytických druhů. Parazitovat mohou na jiných chytridiomycetách, cévnatých rostlinách nebo i na hmyzu či obojživelnících.[1] Ke známým parazitickým chytridiomycetám patří mimo jiné rakovinec bramborový (Synchytrium endobioticum) parazitující na bramborách, lahvičkovka (Olpidium) nebo Batrachochytrium dendrobatidis napadající žáby a působící od roku 1998 masové úhyny celých populací žab po celém světě, především v tropické Americe. Soudí se, že tato nákaza, dosahující rozměrů pandemie, způsobila vyhynutí až dvaceti druhů žab včetně ropuchy zlaté (Incilius periglenes) z Kostariky, nejméně tří zástupců rodu Atelopus ze Střední Ameriky a Venezuely, třinácti druhů létavek rodu Pseudophilautus ze Srí Lanky, a pravděpodobně i obou druhů tlamorodek (Rheobatrachus) ze severní Austrálie.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chytridiomycety na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk