A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bohumír Matal | |
---|---|
Narození | 13. ledna 1922 Brno Československo |
Úmrtí | 7. července 1988 (ve věku 66 let) Prudká u Doubravníku Československo |
Místo pohřbení | Lomnice u Tišnova |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohumír Matal (13. ledna 1922, Brno – 7. července 1988, Prudká u Doubravníku) byl český a moravský malíř, jeden z nejmladších členů Skupiny 42. Patřil mezi významné představitele brněnské poválečné malby 20. století.
Život a dílo
Bohumír Matal patří k nejvýraznějším osobnostem české poválečné malby. Jeho dílo vypovídá nejen o vytříbeném smyslu pro barvu a malířský prostor, o lásce k hudbě, literatuře a divadlu, ale také o vnitřním postoji člověka, jehož život zasáhla válka, nepřízeň 50. let a příchod totalitního režimu, jehož konce se umělec nedožil.[1]
Mládí a studia
S malováním se Bohumír Matal poprvé setkal u svého vzdáleného příbuzného. V 10 letech se mladého Mirka Matala ujal jeho strýc učitel, který viděl jeho velký umělecký talent. Již tehdy mu začal kupovat větší plátna a olejové barvy, kde maloval monumentální realistickou faunu a flóru v nadživotní velikosti. V letech 1937–1942 vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně (prof. Emanuel Hrbek, František Václav Süsser).
Během roku 1942 byl bez vědomí rodiny zatčen za protifašistickou činnost a deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Breslau (Vratislav) v Dolním Slezsku. Až koncem října téhož roku mohl své manželce poslat z říše dodatečně vysvětlující dopis, z něhož vyplynulo, že byl zatčen, směl si vzít jen to nejnutnější a spolu s ostatními byl odvezen do tábora. Tam pracoval v řetězárně. Za celé tři roky byl doma jen dvakrát. Třikrát týdně rodině zasílal dopisy vždy doplněné tužkovou kresbou surrealistického ražení – celkem napsal na dvě stovky dopisů. Z Německa se vrátil v únoru 1945 s podlomeným zdravím.
Skupina 42
Mirek Matal se stal nejmladším členem Skupiny 42, v jejímž rámci se seznámil s tvorbou Františka Grosse, Františka Hudečka, Jana Smetany, Jana Kotíka a Kamila Lhotáka. Rozvíjel také přátelské kontakty s Jiřím Kolářem, Jindřichem Chaloupeckým a básníkem Ivanem Blatným, který žil v emigraci ve Velké Británii, hudebníkem a básníkem Josefem Kainarem. Další z jeho přátel z Brna byl spisovatel Milan Kundera, který zůstal v Paříži. Kundera se marně pokoušel Matalovi několikrát uspořádat výstavu v Paříži, ale nepovedlo se obejít tehdejší totalitní režim. Jeho kamarád z dětství byl také spisovatel Bohumil Hrabal, který jezdil ke své babičce a dědečkovi do sousedství.
Jindřich Chalupecký: „Mirek již jako velmi mladý měl sám výstavu v Domě umění v Brně. Kde monumentálními obrazy zaplnil celý tento Dům umění města Brna od shora až dolů a to se již nikdy nikomu nepodařilo.“
Po návratu z Německa v únoru 1945 se po zotavení začal opět věnovat malbě. V roce 1946 vystavoval v Paříži s dalším mladými československými výtvarníky. Kde měl úspěch u Georga Braque, kam docházel studijně malovat a inspirovat se. Hned v následujícím roce se malíř dočkal samostatné výstavy, kterou mu uspořádal Klub výtvarných umělců Aleš. K nejčastějším námětům Bohumíra Matala patřil člověk a město, civilizace a industrializace – cementárny, papírny atd. První obrazy obsahovaly náměty vzducholodí, přístavů a ulic v dešti, postupně se jeho práce úzce propojila s programem Skupiny 42.
Téma Cyklisté
Od roku 1946 se v Matalově díle začal objevovat námět cyklisty a to nejen ve smyslu člověka ovládajícího stroj, ale zejména ve smyslu člověka sportujícího. V těchto obrazech Matal dospíval ke geometrizovanému tvarosloví a stálé svébytnější výtvarné formě předznamenávající nástup čistě abstraktních pláten. Od roku 1947 se stále větším zaujetím soustředil na zachycení člověka a stroje. Téma cyklistů převládlo v Matalově tvorbě až do konce 50. let, kdy se struktura obrazů pozvolna mění na stále volnější geometrizovaná barevná pole (Cyklisté, 1959).[2]
Umění, které odráželo jeho život a věčné cykly, vizuální diář umělcovy energie a reflexe. Cyklisté na okruhu nepřipomínají pouze téma Skupiny 42 člověk a stroj, ale také radost z pohybu, kterou Matal, sám vášnivý cyklista, důvěrně znal. Matal měl rád lidi, barvy a život. Tento umělec obnovil všechny výtvarné techniky, které se již neučily l v odborných uměleckých školách. Byl renesančním člověkem, zabýval se kromě výtvarného umění také divadlem, scénografii a o architekturu. Spolupracoval s architekty. Jeho ideálem bylo vytvořit moderní uměleckou huť, propojující architekty, teoretiky, sochaře a malíře. Působil uprostřed kulturního života města Brna 50.–60. let a lidé se pohybovali na oběžných drahách kolem něho, přitahováni silovým polem jeho umělecké kreativity.[3]
Skupina Brno 57
V průběhu 50. let založili Bohumír Matal společně s Jánušem Kubíčkem tzv. brněnskou skupinu později nazvanou Brno 57, ke které se přihlásili i další výrazní umělci – Pavel Navrátil, Josef Kubíček, Karel Hyliš, Vladimír Vašíček, Vladislav Vaculka, architekti Ivan Ruller, Zdeněk Řihák a Jan Novák (skladatel) a teoretici umění Zdeněk Kudělka a Petr Spielmann. Matalův ateliér na České ulici v Brně se stal místem setkávání a diskuzí. Po srpnových událostech 1968 však umělec začal ztrácet jistotu, zda mezi lidmi, kteří do ateliéru chodí, nejsou udavači.
Z Brna odešel v roce 1972 a usadil se v údolí řeky Prudké u Doubravníku, kde si postupně uzpůsobil starý mlýn pro účely ateliéru. V panenské přírodě nacházel klid pro výtvarnou koncentraci, ale i útočiště před sílícím tlakem komunistického režimu. Mlýn se stal oblíbeným místem setkávání jeho přátel z řad intelektuálů, herců a výtvarných umělců (Josef Císařovský, Adolf Kroupa, Ludvík Vaculík, Miroslav Horníček, Jan Kačer, Zdeněk Kudělka, Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Antonín Přidal a další).
Do popředí umělcovy tvorby vstoupil v té době zájem o pravoúhlý tvar a čistotu barevného tónu. Začal rozvíjet konstruktivisticky orientovaný cyklus obrazů nazvaných Přítomnost člověka, v němž vertikální konstrukce svírá barevné plochy.[4]
Dílo
Dva obrazy ze zmíněného cyklu náleží do sbírek Muzea města Brna. Zatímco v prvním z roku 1968 spatřujeme dozvuky umělcovy informální etapy a odkazy k malbě Skupina 42, jako jsou živé tahy štětcem, stopy vytvořené litím barvy, dialog pastózní struktury s lazurní malbou, kontrast stínů a světelných forem, pozdější plátno z roku 1970 je vystavěno na čistotě barevného tónu, hladké ploše, přesném vymezení jednotlivých barevných polí a zájmu o lineární znak. Spojujícím rysem je nehledě na odlišnost malířského pojetí jednotlivých obrazů všudypřítomný náznak lidské figury. Divák ji vnímá spíše podprahově, jako „otisk“ lidské existence v okolním světě či dokonce v nekonečném časoprostoru vesmíru. Není divu, že právě v cyklu Přítomnost člověka Matal dosáhl vrcholu svého malířství. V 60. letech se v Matalově tvorbě objevuje experiment a abstrakce. V této době se věnoval kromě malby také scénografii.
Opuštění města a přestěhování v sedmdesátých letech zčásti zeslabilo nepřetržitý tok návštěv jeho uměleckých přátel a dalo Matalovi příležitost nastolit novou éru tvorby. V jeho cyklech „Lidská přítomnost“, „Ptačí herci“ nebo „Monumenty“ se začali více objevovat jednotliví lidé. Později, v osmdesátých letech se soustředil i na menší plátna, portréty svých přátel a známých, ale jeho silnou stránkou byly stále monumentální práce.
Jeho dílo můžeme najít v Praze na letišti Václava Havla, umělcova mozaika ze 60. let 20. stol. Rozsáhlá mozaika v konferenční síni hotelu International Brno. Díla měl také v areálu brněnského výstaviště, v ZOO Brno a na sídlišti Lesná. Známá je mozaika Lev na budově spořitelny v místě, kde se v Brně stýkají ulice Křídlovická a Křížová. Mnoho jeho děl nebylo zveřejněno pod jeho jménem. Kvůli tehdejšímu politickému režimu mu byla zakázána spolupráce na revitalizaci vitráží katedrálních oken kostela sv. Jakuba v Brně. Podrobnější informace o Bohumíru Matalovi a jeho realizacích v architektuře přináší bakalářská práce Soni Večeřové.
Některé z jeho maleb mají barvu světla slunečních paprsků prodírajících se přes vitráže, kde barva vyplňuje ohraničené plochy, jako lidský život vtěsnaný do daného řádu. S odhlédnutím od období kdy dával přednost principu nahodilosti, zůstával věrný svému stylu výrazných obrysů a vibrantních ploch. Jelikož dával přednost malbě, barva byla důležitým rysem, s výjimkou kreseb z válečného pracovního tábora a posledních kreseb před smrtí. Tematicky se vracel k obrazu světa, zhuštěného do geometrických, často kruhových forem, v nichž nechyběly prvky člověka.
Bohumír Matal pracoval a studoval, se zájmem o teorii umění, odpor vzduchu, moduly obíhajících na oběžné dráze, měsíční cykly. Jeho malby jsou vždy promyšlené. Měl vysoce vyvinutou intuici, jak dosvědčují jeho poslední černobílé kresby „Nahý v trní“ a „Hlavy“, které vyvolávají existencionální otázky o smyslu našeho života a o tom, co po něm následuje. Cítíme, že se tu umělec s neuvěřitelnou energií, citlivostí a schopnostmi zamýšlí nad stejnými otázkami, před nimiž stojíme i my a kvůli nimž je jeho práce stále tak aktuální a nadčasová.
V pozdější době se ve svých dílech hodně zabýval tématem a vizemi vesmíru, který i do budoucna pokládal za zdroj veškeré energie. V duchu tohoto názoru říkal, že jeho poslední obrazy nejsou abstraktní, ale realistické a že odborníci na umění na to přijdou, až bude po smrti…[5]
Bohumír Matal zemřel po delší nemoci 7. července 1988 v rodinném kruhu ve svém mlýně v Prudké u Doubravníku. Pohřben je na hřbitově v Lomnici u Tišnova. Autorem náhrobku je sochař Vladimír Preclík.
Matalovy realizace
- Scénické návrhy
- Realizace v architektuře
- Studie, modely a skici pro užitou tvorbu
- Knižní grafika a ilustrace
- Scénografie
Výstavy
Samostatné výstavy (výběr)
- 1998 Brno, Dům umění města Brna. Bohumír Matal. Dům umění města Brna. 18. 12. 1998 – 31. 1. 1999. Katalog výstavy. Texty Petr Holý, Jan Kačer, Ludvík Kundera, Pavel Liška, Marcela Macharáčková, Antonín Přidal, Petr Spielmann, Kateřina Svobodová, Lada Hubatová Vacková, Igor Zhoř.
- 2014 Brno, Muzeum města Brna – Špilberk. Bohumír Matal: Konstruktér barvy. 12. 6. 2014 – 28. 9. 2014. Text Martina Mrázová Šviková.
- 2016 Londýn, Clerkenwell Gallery a Frameless Gallery. Zakázaný umělec ze srdce Evropy – 70. a 80. léta. 30. 11. – 7. 12. 2016.
- 2018 Brno, Galerie Artikle, Bohumír Matal / Přirozený svět (k 30.výročí úmrtí). 10. 7. – 15. 9. 2018. Katalog výstavy, text Martina Mrázová Šviková.
Výstava Bohumíra Matala v Londýně
O uspořádání zahraniční výstavy v Londýně se v roce 2016 zasloužil Spolek přátel výtvarného umění, z.s., založený a vedený Lenkou Zuzanou Květovou a asistentkou Lenkou Komínkovou (další členové Petr Durna, Radim Javůrek, Miloš Štědroň) a proběhla v Clerkenwell Gallery a Frameless Gallery pod titulem "Zakázaný umělec ze Srdce Evropy – 70 a 80. léta." Jednalo se o významnou událost, jelikož Bohumír Matal byl nesporně jedním z nejvýznamnějších představitelů malířské generace 20. století. Byl významným členem Skupiny 42 a Skupiny Brno 57, kterou sám založil. Spoluzaložil a celoživotně působil ve Sdružení Q, které sdružuje představitele všech uměleckých oblastí. Přesto, že jeho tvorba vyrůstala z mimořádné a silné tvůrčí energie, nebylo mu umožněno získat v Evropě a ve světě takové postavení, které mu náleží. Byl to důsledek totalitních poměrů, které jeho osobě ani jeho umělecké tvorbě nebyly nakloněny. Tato zahraniční výstava měla přispět k nalezení pozice ve výtvarném umění, kterou by si Matal zasloužil.
Společné výstavy (výběr)
- 1946 Art Tchécoslovaque – Mladé československé umění 1938–46. Galerie La Boëtie, Paříž; Brusel; Lutych. Texty v katalogu P. Hilber, Jiří Kotalík.
- 1947 Jonge tsecho-slowaaksche Schilderkunst. Antwerpsch Genootschap voor Schone Kunsten, 1947, Antverpy.
- 1947 Moderne Kunst der Tschechoslowakei. Kunstmuseum, Luzern. Texty v katalogu P. Hilber, Jiří Kotalík.
- 1963 Konfrontace brněnských tvůrčích skupin Brno 57, M Brno, Parabola, Profil. Dům umění města Brna. Texty v katalogu Zdeněk Kudělka, Jaromír Zemina, Petr Spielmann, Jan Maria Najmr, Václav Zykmund, Igor Zhoř.
- 1963 Skupina 42. Retrospektivní výstava obrazů, plastik, grafiky a fotografie z let 1938–49. Mánes, Praha; Dům umění města Brna, Dům pánů z Kunštátu. Text katalogu Jiří Kotalík.
- 1963 Umění 1900–1963. Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou. Texty v katalogu Bohumil Houdek, Věra Linhartová.
- 1970 Výstava Sdružení Q Brno (od roku 1970 dále).
- 1979 České malířství 20. století ze sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě. Dům umění města Brna, 9. 3. – 16. 4. Text katalogu Eva Trnková.
- 1980 České malířství a sochařství XX. století ze sbírek Galerie výtvarného umění v Olomouci. Dům umění města Brna, 13. 1. – 10. 2. Text katalogu Eva Pazderová.
- 1993 Skupina 42 po 50 letech. Galerie Vltavín, Praha, 7. – 27. 1. Text katalogu Zbyněk M. Duda.
- 1995 Skupina 42. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 2. – 31. 10. Texty katalogu Petr Pavlinák, Zbyšek Malý.
Zastoupení ve sbírkách
- Moravská galerie v Brně
- Muzeum města Brna
- Muzeum umění Olomouc
- Národní galerie v Praze
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
- Podhorácké muzeum v areálu Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova
- KGVU ve Zlíně
- Kunstmuseum v Bochumi, Německo
- Galéria mesta Bratislavy, Slovensko
- Sophistica Gallery – privátní galerie českého moderního a současného umění v Praze
- soukromé sbírky v České republice, Německu, Rakousku, Francii, Austrálii atd.
Odkazy
Reference
- ↑ ILONA, Víchová. výtvarného umění historik, Praha. Praha:
- ↑ VÍCHOVÁ, Ilona. ,výtvarného umění historik, Praha. :
- ↑ MGA. KARIN, Písaříková, PhD. MgA. Karin Písaříková, PhD. Výtvarná umělkyně a kurátorka, v současnosti pracuje jako odborný asistent na Joshibi University of Art and Design v Tokiu.. :
- ↑ ILONA, Víchová. výtvarného umění historik, Praha. :
- ↑ HLUŠIČKA, Ph. Dr. Jiří. The Hascoe Collection of Czech Modern Art. Praha: , 2004.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumír Matal na Wikimedia Commons
- Bohumír Matal v informačním systému abART
- Bohumír Matal v Encyklopedii dějin města Brna
- Soňa Večeřová, Bohumír Matal – realizace v architektuře, Bakalářská diplomová práce, FF MUNI, 2011
- Morava-live: Bohumír Matal
- J. M. Matalová: Barevný život Bohumíra Matala, nakladatelství LYNX 2015
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk