Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Augustin Heřman
Augustin Heřman
Narození	1621 Mšeno, České království České království
Úmrtí	11. listopadu 1686 (ve věku 64–65 let) Bohemia Manor, Třináct kolonií
Povolání	objevitel, kartograf, mořeplavec, obchodník a majitel půdy
Choť	Jannetje Marie Varleth (sňatek 1651, úmrtí před 1665)
Děti	Ephraim Herman 4 další
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Heřman (před 1621 Mšeno – září 1686), v Novém světě uváděný jako Augustine Herrman Bohemian či Bohemiensis, byl český pobělohorský exulant, obchodník a kartograf, který přes Holandsko odplul do severní Ameriky, kde se proslavil v Novém Amsterdamu a v Marylandu.^[1]

Životopis

Původ Augustina Heřmana se traduje ve dvou verzích. Podle té pravděpodobnější se narodil ve Mšeně na Kokořínsku jako syn evangelického kněze Abrahama Heřmana. Rodina musela opustit Čechy v pobělohorské době (pravděpodobně do roku 1627), kdy vstoupilo v platnost nařízení o výhradním katolickém vyznání – Obnovené zřízení zemské.

Podle druhé verze se Heřman narodil v Praze a jeho otec byl bohatý český obchodník, jenž byl zabit v bitvě na Bílé Hoře roku 1620 – tato teorie však není historicky podložená. Podle jiné verze měla rodina odejít již v roce 1618. Nanejvýš pochybná je údajná zmínka o Heřmanovi na území Ameriky z roku 1633, kdy měl ve službách Západoindické společnosti jednat s Indiány o odkoupení půdy poblíž dnešní Filadelfie.

Zprvu se rodina usadila v Holandsku, přesněji v Amsterdamu, kde se Heřman vyučil zeměměřičem a kartografem. Kdy se Heřman do Ameriky dostal, není známo, nicméně v roce 1644 je uváděn jako agent obchodního domu v Novém Amsterdamu (pozdějším New Yorku), kde se také natrvalo usadil. Stal se tak prvním Čechem, který se v Americe prokazatelně usadil. Kromě obchodování se pustil i do korzárství a v roce 1649 si pořídil loď La Grace, která mimo jiné napadala španělské lodě v Karibiku, přičemž největšího úspěchu dosáhla u břehů Guatemaly, kde zajala dvě plně naložené španělské lodě. V roce 1652 však byl nucen vyhlásit úpadek a někdy v této době se na krátkou chvíli ocitl i ve vězení pro dlužníky.^[2][3]

Dne 10. února 1651 se poprvé oženil s Jannetje Marií Varleth, dcerou zde usedlých Nizozemců Caspara Varletha a Judith Tentenierové. S prvou ženou měl 5 dětí: syny Ephraima, Caspera, dcery Annu, Judith a Francinu. Jannetje zemřela před rokem 1665 a Heřman se podruhé oženil s Mary Catherine Wardovou z Marylandu. V Novém Amsterdamu Heřman vlastnil tři nemovitosti a dopracoval se vysokého společenského a hospodářského postavení. Roku 1647 se stal členem Nejvyšší rady guvernéra Petera Stuyvesanta, tzv. Rady devíti, a s ním také obchodoval, dokud se nedostali do konfliktu. Patřili k průkopníkům zámořského obchodu a největším exportérům tabáku a kožešin, které dováželi i přes oceán do Evropy.^[4]

Dodnes je Heřman světově významný jako vynikající kartograf severní Ameriky. Pro Cecila Calverta, lorda z Baltimoru, zhotovil kolem roku 1670 vůbec první a velmi kvalitní mapu Virginie a Marylandu. Na mapu přidal i svůj portrét a kolem něj nechal vyrýt své jméno „Augustine Herrman Bohemian“. Mapa prý byla natolik kvalitní, že ještě sedmdesát let po jejím vytištění v roce 1673 byla považována za nejpřesnější mapu tohoto území. Za to obdržel v Marylandu rozsáhlé pozemky, které pojmenoval Bohemia Manor (České panství), další zdejší názvy jsou např. Little Bohemia, Bohemia Mills i Three Bohemia Sisters, zřejmě dle Heřmanových tří dcer. Místní řeka dostala jméno Bohemia River, její přítoky pak Big Bohemia Creek a Little Bohemia Creek. Pozoruhodné je také jeho české vlastenectví: nejenže označil panství za české území (Nova Bohemia), ale pravidelně také ke svému jménu připojoval přídomek Čech = Bohemian' nebo Bohemiensis.

Jedno z prvních vyobrazení Nového Amsterdamu (New Yorku) z roku 1650, jež bylo teprve v roce 1992 objeveno pracovníky Rakouské národní knihovny ve Vídni, je rovněž dílem Heřmanovým.

Životem Augustina Heřmana se zabýval především českoamerický historik Tomáš Čapek, jenž o něm napsal knihu Augustine Herrman of Bohemia Manor, která vyšla v roce 1930.

Památky a současnost

• Předpokládané rodné místo či rodný dům Augustina Heřmana připomíná pamětní deska v Cinibulkově ulici ve Mšenu na Kokořínsku.
• Kopie (odlitek) Heřmanovy náhrobní desky je uložena v Národním muzeu v Praze.
• Ve Spojených státech amerických byla po Heřmanovi pojmenována Marylandská dálnice 213 mezi Chestertownem a Elketonem, dodnes zvaná The Augustine Herman Highway.
• Dvě školy v Marylandu jsou pojmenovány podle Heřmanova Českého panství: Bohemia Manor High School, Bohemia Manor Middle School.
• Námořní cesty byly spojeny zejména s jeho lodí „La Grace“ (volně přeloženo – „Půvabná“). Právě s ní plul na svých obchodních i objevných cestách kolem Evropy, Ameriky, po ostrovech Karibského moře i přes Atlantský oceán. La Grace v počátcích Ameriky patřila vedle lodí anglických, španělských a portugalských korzárů k nejslavnějším. Každý rok vyplouvala do Karibiku a zde s guvernérovým povolením přepadala nepřátelské koráby. Pověstné je její vítězství nad dvěma španělskými barky naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly.
• Koncem roku 2010 parta nadšenců v čele s námořním kapitánem Josefem Dvorským dokončila stavbu brigy, kterou pojmenovala na počest Heřmanovy lodi, a která se nyní plaví pod českou vlajkou.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• DEYL, Václav. Přes moře a hory, příběh Augustina Heřmana, zpracovaný formou románu pro mládež (il. Karel Pekárek, mapy Jan Novotný, Doležalovo nakladatelství, Červený Kostelec, 1945)
• HOBLÍK, Jiří. Evangelický pirát ze 17. století a jeho bárka – Augustin Heřman. Seriál „Zapomínaní protestanti“, 2. díl., 12. 11. 2012. Dostupné online. Archivováno 13. 1. 2015 na Wayback Machine.
• VLHA, Marek. Korzár a kartograf. Tajemství české minulosti. Duben 2013, s. 54–57. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Augustin Heřman na Wikimedia Commons
• Autor Augustine Herman ve Wikizdrojích (anglicky)