Arnošt August Hannoverský
Hlava Hannoverské dynastie
Doba vlády	30. ledna 1953 – 9. prosince 1987
Úplné jméno	Arnošt August Jiří Vilém Kristián Ludvík František Josef Mikuláš Oskar
Narození	18. března 1914 Braunschweig, Brunšvické vévodství, Německé císařství
Úmrtí	9. prosince 1987 (ve věku 73 let) Schulenburg, Pattensen, Dolní Sasko, Západní Německo
Pohřben	zámek Marienburg 11. prosince 1987
Manželky	Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská Monika zu Solms-Laubach
Potomci	Marie Hannoverská Arnošt Augustus Hannoverský Ludvík Rudolf Hannoverský Olga Hannoverská Alexandra Hannoverská Jindřich Hannoverský
Dynastie	Hannoverská dynastie
Otec	Arnošt August Brunšvický
Matka	Viktorie Luisa Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt August Hannoverský (Arnošt August Jiří Vilém Kristián Ludvík František Josef Mikuláš Oskar; 18. března 1914, Braunschweig – 9. prosince 1987, Pattensen) byl v letech 1953 až 1987 hlava Hannoverské dynastie. Od svého narození do Listopadové revoluci v Německu byl následník trůnu v Brunšvickém vévodství, státu v Německém císařství.

Narodil se v německém Braunschweigu jako nejstarší syn vévody Arnošta Augusta Brunšvického a jeho manželky Viktorie Luisy Pruské, jediné dcery německého císaře Viléma II. Od narození měl titul dědičný brunšvický princ, krátce po jeho narození v roce 1914 jej král Jiří V. jmenoval britským princem a byl také dědicem titulů vévody z Cumberlandu a Teviotdale a hraběte z Armaghu, tyto tituly mu však byly Zákonem o zbavení titulů 1917 pozastaveny.

Život

Křest Arnošta Augusta v létě 1914 byl posledním velkým shromážděním evropských monarchů před první světovou válkou. Měl zvučný seznam kmotrů: britský král Jiří V., rakouský císař František Josef I., ruský car Mikuláš, bavorský král Ludvík III., meklenbursko-zvěřínský velkovévoda Fridrich František IV., pruský princ Adalbert, pruský princ Oskar, princ Maxmilián Bádenský, 1. královská bavorská těžká kavalérie a všichni čtyři jeho prarodiče: německý císař a císařovna a vévoda a vévodkyně z Cumberlandu.

Přestal být dědicem brunšvického vévodství ve čtyřech letech, když jeho otec v roce 1918 abdikoval. Po otcově smrti v roce 1953 se stal hlavou Hannoverské dynastie.

Během druhé světové války bojoval na ruské frontě jako poručík (Oberleutnant) ve štábu generálplukovníka Ericha Hoepnera. U Charkova byl na jaře 1943 vážně zraněn. Po atentátu na Hitlera z 20. července 1944 byl na několik týdnů Gestapem zatčen v Berlíně.

V roce 1933 se přidal k SS a zůstal členem jeden rok. Jeho oficiální osvědčení o „denacifikaci“ z roku 1949, které prověřovalo jeho svazky se Třetí říší, ho klasifikovalo jako „nominálního příznivce nacismu“, aniž by byl členem nacistické strany a podle záznamu ministerstva zahraničí.

V roce 1938 se jeho sestra Frederika provdala za budoucího krále Pavla I. Řeckého a v roce 1946 se jeho mladší bratr Jiří Vilém oženil s princeznou Sofií Řeckou a Dánskou.

Arnošt August byl dědic britských titulů prince Velké Británie a Irska, který uznal ad personam pro otce Arnošta Augusta i pro něj a jeho sourozence král Jiří V. dne 17. června 1914, dále titulů vévody z Cumberlandu a Teviotdale a hraběte z Armaghu; tituly mu však byly pozastaveny Zákonem o zbavení titulů 1917. Kromě toho, že byl Němec, měl také britskou národnost poté, co se mu podařilo uplatnit Zákon o naturalizaci kurfiřtky Žofie z roku 1705. Nicméně nastal problém, protože zahraniční královské tituly nelze zapsat do britského pasu. Proto na pasu nemohly být uvedeny tituly princ hannoverský, vévoda brunšvický a lüneburský, ale kvůli Zákonu o zbavení titulů z roku 1917 ani britské tituly. Jméno, které bylo nakonec uvedeno do britských dokumentů znělo Ernest Augustus Guelph s dodatkem Jeho královská Výsost. Příjmení Guelph se stylizováním Královská Výsost používali ve Velké Británii i Arnoštovi sourozenci a děti.

V roce 1961 prodal své zbývající majetky v zahradách Herrenhausen, včetně umístění paláce Herrenhausen, který byl zničen britskými bombovými nálety v roce 1943. Ponechal si však Knížecí dům, který nechal postavit v roce 1720 britský král Jiří I. pro svou nemanželskou dceru Annu Luisu. Ze zámku Marienburg udělal Arnošt August v roce 1954 muzeum poté, co se přestěhoval do nedalekého Calenberg Demesne, což způsobilo hádku s jeho matkou, která byla nucena se odstěhovat. Státu Horní Rakousy v roce 1979 prodal rodinné exilové sídlo, zámek Cumberland v rakouském Gmundenu jeho rodinná nadace se sídlem v Lichtenštejnsku ale udržovala v Gmundenu rozsáhlé lesy, oboru, lovecký zámeček, Královninu vilu a další majetky.

Manželství a potomci

Během druhé světové války, konkrétně v roce 1941, se jeho bratranec princ Hubertus Pruský oženil se společensky uznávanou kráskou a aristokratkou baronkou Marií Annou von Humboldt-Dachroeden. V roce 1943 se však pár rozvedl kvůli jejímu poměru s jeho bratrancem, Arnoštem Augustem Hannoverským, který vyústil v narození syna, jehož biologickým otcem byl Arnošt August. Arnošt August se však s Marií Annou neoženil, protože by to jeho rodiče neschválili kvůli jejímu neadekvátnímu původu a také tomu, že byla rozvedená, a kdyby si ji vzal, stal by se dědicem vedení rodu Hannoverů Arnoštův mladší bratr Jiří Vilém. Jejich nemanželský syn, narozený v roce 1943, byl pokřtěn jako Kristián Arnošt August Hubertus, svobodný pán von Humboldt-Dachroeden.

5. září 1951 se sedmatřicetiletý Arnošt August oženil s o jedenáct let mladší princeznou Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburskou. Svatby se zúčastnilo mnoho královských osobností, včetně jeho sestry královny Frederiky a jejího manžela krále Pavla I. Řeckého, a hlav rodů ze Saska, Hesenska, Meklenburska, Oldenburska a Bádenska. Po svatbě následovala recepce v budově galerie v zahradách Herrenhausen, jediné části bývalého hannoverského letního sídla, která byla stále neporušená, sám palác shořel během druhé světové války.

S první manželkou měl Arnošt August šest dětí:

• Marie Hannoverská (* 1952)
• Arnošt Augustus Hannoverský (* 26. února 1954), hlava dynastie Hannoverských,

  ⚭ 1981 Chantal Hochuli (* 2. června 1955), rozvedli se v roce 1997

  ⚭ 1999 Caroline Monacká (* 23. ledna 1957), dědičná princezna monacká

• Ludvík Rudolf Hannoverský (21. listopadu 1955 – 29. listopadu 1988), ⚭ 1987 Isabella Maria von Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (12. prosince 1962 – 29. listopadu 1988)
• Olga Hannoverská (1958)
• Alexandra Hannoverská (1959)
• Jindřich Hannoverský (* 29. dubna 1961), ⚭ 1999 Thyra von Westernhagen (* 14. srpna 1973)

Princezna Ortrud zemřela v roce 1980.

Arnošt August se v roce 1981 znovu oženil s Monikou zu Solms-Laubach (1929–2015), dcerou Jiřího, 9. hraběte ze Solms-Laubach, a Johany, princezny ze Solms-Hohensolms-Lich.

Arnošt August zemřel v Schulenburgu v Pattensenu v Dolním Sasku 9. prosince 1987 ve věku 78 let. Pohřben byl vedle své první manželky na kulaté baště zámku Marienburg.

V populární kultuře

V první řadě Netflix seriálu Koruna jej ztvárnil britský herec Daniel Betts.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Ernest Augustus of Hanover (born 1914) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt August Hannoverský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Arnošt August Brunšvický

TITULÁRNÍ Hannoverský král a brunšvický vévoda Arnošt August 1953–1987

Nástupce: Arnošt Augustus Hannoverský

Hannoverští princové
Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru.
1. generace	Jiří IV.1 Bedřich, vévoda z Yorku a Albany1 Vilém IV.1 Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu1 Arnošt August1 August Frederik, vévoda ze Sussexu1 Adolf, vévoda z Cambridge1
2. generace	Jiří V.1 Jiří, vévoda z Cambridge1
3. generace	Ernest Augustus1
4. generace	Jiří Vilém1 Kristián1 Arnošt August1
5. generace	Arnošt August1 Jiří Vilém1
6. generace	Arnošt Augustus Ludvík Rudolf Jindřich
7. generace	Arnošt August Kristián
1 také princ Spojeného království Velké Británie a Irska