Arménská vysočina Հայկական լեռնաշխարհ Ermenistan Yaylası Ermənistan yaylası
Pohled na Ararat z arménské strany
Nejvyšší bod	5 156 m n. m. (Velký Ararat)
Délka	600 km
Nadřazená jednotka	Krymsko-kavkazská oblast
Sousední jednotky	Pontské hory, Malý Kavkaz, Kursko-arakská nížina, Talyš, Íránská vysočina (Zagros), Východní Taurus
Podřazené jednotky	Yalnızçam Dağları, Allahüekber Dağları, Kars Yaylası, Arasgüneyi Dağları, Ala Dağlar, Hakkâri Dağları, Samsaris kedi, Gegamský hřbet, Barguštanský hřbet, Quarekcheh Dagh, Kúh-e-Sabalan, Kúh-e-Bozqúsh
Světadíl	Asie
Stát	Turecko Turecko Gruzie Gruzie Arménie Arménie Ázerbájdžán Ázerbájdžán Írán Írán
Povodí	Çoruh, Kura, Araks
Souřadnice	39°30′ s. š., 45°30′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arménská vysočina (arménsky Հայկական լեռնաշխարհ, Haykakan leřnašxarh, turecky Ermenistan Yaylası, ázerbájdžánsky Ermənistan yaylası) je soustava horských hřbetů a lávových plošin na pomezí Arménie, Gruzie, Turecka, Íránu a Ázerbájdžánu. Leží jižně od Malého Kavkazu, východně od Anatolské plošiny, severovýchodně od pohoří Taurus, severně od íránského Zagrosu a severozápadně od Talyše a Alborzu. Na okrajích je lemována třemi velkými horskými jezery Van, Sevan a Urūmiyeh. I když na mapě není snadné rozpoznat rozhraní Arménské vysočiny a okolních geomorfologických provincií (zejména od Malého Kavkazu), geologicky se od nich odlišuje: je totiž z velké části sopečného původu.^[1] Leží na styku anatolské, íránské a eurasijské tektonické desky.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arménská vysočina na Wikimedia Commons