A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Antropocentrismus (z řeckého anthrópos, člověk, a kentron, střed) znamená sebestředný způsob myšlení, názor či postoj, podle něhož je člověk středem všeho, východiskem a měřítkem každého hodnocení, případně i cílem vesmíru. Pojem je sice moderní a spíše polemický, jako antropocentrismus lze ale vyložit i slavný výrok Prótagorův, že „člověk je mírou všech věcí – jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou“.
Diskuse o antropocentrismu
Každý člověk sice vidí sám sebe „ve středu“ svého obzoru či světa, který se rozkládá „kolem něho“, nicméně také ví, že stejný dojem mají i všichni ostatní.[1] Tento přirozený základ jisté sebestřednosti se tedy může snadno korigovat a není ještě antropocentrismem.
Pojem antropocentrismus vznikl koncem 19. století v německé protestantské teologii jako kritika moderního myšlení, které na vrchol světa a do středu pozornosti místo Boha staví člověka. Proti tomu ale například filosof Wilhelm Windelband zastával názor, že právě křesťanství je plným právem antropocentrické, neboť v Kristu se sám Bůh stal člověkem.[2] Proti antropocentrismu se i dnes staví některé radikálně křesťanské (evangelikální) skupiny v USA, které proti němu kladou obraz světa, soustředěný kolem Boha Stvořitele a okolo Krista (christocentrismus), který je středem Vesmíru.
Současná kritika antropocentrismu vychází nejčastěji z holistických a environmentalistických pozic a vytýká mu především přezíravý a kořistnický přístup k ostatním živým bytostem a k přírodě. Antropocentrismus uznává pouze hodnotu člověka a všechno v přírodě dělí jen podle toho, zda je člověku užitečné nebo naopak škodlivé. Praktickým příkladem může být téměř úplné vyhubení „škodlivých“ dravců nebo zmijí v bohatých zemích, které se nakonec obrací i proti člověku samému. Zastánci antropocentrismu naproti tomu zdůrazňují, že člověk a lidstvo, humanita, musí být pro člověka středem zájmu a poslední hodnotou mimo jiné proto, že jedině člověk může dnes být dobrým hospodářem světa a zajistit i ochranu přírody.
Ke kritikům antropocentrismu patřil i český filosof Egon Bondy. Uváděl ho v souvislosti se svou vizí neorganického života i s úvahami o smyslu a hodnotě ontologického celku vesmíru, ve kterém lidstvo představuje pouze nepatrnou část.
Odkazy
Literatura
- Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, heslo Antropocentrismus, str. 26
- Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Anthropozentrisch. Sv. 2, sl. 380.
- J. Sokol, Filosofická antropologie. Praha: Portál 2002
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antropocentrismus na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo antropocentrismus ve Wikislovníku
- (anglicky) Stránka a blog zastánců antropocentrismu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk