A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Španělština (español) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | |
Počet mluvčích | 570 milionů rodilých mluvčích (2. místo) |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española) |
Úřední jazyk | |
Kódy | |
ISO 639-1 | es |
ISO 639-2 | spa (B) spa (T) |
ISO 639-3 | spa |
Ethnologue | SPN |
Wikipedie | |
es.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.
Vznik a vývoj jazyka
Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.
Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.
Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špan. vida – život, iuventus → juventud – mládí), diftongizace (terra → tierra – země) či palatalizace.
Charakteristika jazyka
Abeceda a výslovnost
Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.
Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české . Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno ). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako , Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se , jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
Písmeno | Název | Výslovnost (IPA) | Česky | Alofony |
---|---|---|---|---|
a | a | „a“ | ||
b | be, be alta, be larga, be grande, be labial | „b“, „v“ | , | |
c | ce | ; / | „k“, „s“ | |
ch | che | „č“ | ||
d | de | „d“ | ||
e | e | „e“ | ||
f | efe | „f“ | ||
g | ge | ; | „g“, „ch“ | |
h | hache | — | — | |
i | i, i latina | i | „y“, „j“ | j, ʝ |
j | jota | x | „ch“ | |
k | ka | k | „k“ | |
l | ele | l | „l“ | |
ll | elle | ʎ~ʝ | „ľ~j“ („ď“) popř.(„dž“) („ž“) („š“) | |
m | eme | m | „m“ | |
n | ene | n | „n“ | m |
ñ | eñe | ɲ | „ň“ | |
o | o | o | „o“ | ɔ |
p | pe | p | „p“ | |
qu | cu | k | „k“ | |
r | ere / erre | r, ɾ | „r“, „rr“ | |
rr | erre (errre) | r, ɾ | „rr“ , „rrr“ | |
s | ese | s | „s“ | |
t | te | t | „t“ | |
u | u | u | „u“ | w |
v | uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental | b | „b“, „v“ | β |
w | uve doble, ve doble, doble ve, doble u | u | „u“ | |
x | equis | ekis | „ks“ | s |
y | ye, i griega | i, ʝ | „y“, „j“ („ď“) | j |
z | zeta, zeda, ceta | ɵ/s | „s“ |
Gramatikaeditovat | editovat zdroj
Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.
Členyeditovat | editovat zdroj
Člen | Určitý | Neurčitý | ||
---|---|---|---|---|
Mužský rod | ||||
Ženský rod |
Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).
Zájmenaeditovat | editovat zdroj
Osoba | singular | plural |
---|---|---|
1. osoba | yo | nosotros/nosotras |
2. osoba | tú | vosotros/vosotras |
3. osoba | él/ella/ello | ellos/ellas |
onikání | usted | ustedes |
Číslovkyeditovat | editovat zdroj
1 | un(o)/una | 11 | once | 10 | diez |
---|---|---|---|---|---|
2 | dos | 12 | doce | 20 | veinte |
3 | tres | 13 | trece | 30 | treinta |
4 | cuatro | 14 | catorce | 40 | cuarenta |
5 | cinco | 15 | quince | 50 | cincuenta |
6 | seis | 16 | dieciséis | 60 | sesenta |
7 | siete | 17 | diecisiete | 70 | setenta |
8 | ocho | 18 | dieciocho | 80 | ochenta |
9 | nueve | 19 | diecinueve | 90 | noventa |
0 | cero | 100 | cien (ciento) | 1000 | mil |
200 | doscientos | 500 | quinientos | 1 000 000 | un millón |
Slovesaeditovat | editovat zdroj
Sloveso býteditovat | editovat zdroj
Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:
- ser popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
- estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
- hay (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
Osoba | ser (být) | estar (být – kde) |
---|---|---|
1. os. sg. | soy | estoy |
2. os. sg. | eres | estás |
3. os. sg. | es | está |
1. os. pl. | somos | estámos |
2. os. pl. | sois | estáis |
3. os. pl. | son | están |
Časování sloves v přítomném časeeditovat | editovat zdroj
Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)
Osoba | saludar (zdravit) | comer (jíst) | vivir (žít) |
---|---|---|---|
1. os. sg. | saludo | como | vivo |
2. os. sg. | saludas | comes | vives |
3. os. sg. | saluda | come | vive |
1. os. pl. | saludamos | comemos | vivimos |
2. os. pl. | saludáis | coméis | vivís |
3. os. pl. | saludan | comen | viven |
Nářečí španělštinyeditovat | editovat zdroj
Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
Evropaeditovat | editovat zdroj
- Nářečí andaluské (Dialecto andaluz)
- Nářečí churro (Dialecto churro)
- Španělština z Kanárských ostrovů (Español canario)
- Nářečí murcijské (Dialecto murciano)
- Nářečí extremadurské (Extremeńo)
Amerikaeditovat | editovat zdroj
- Amazonská španělština (Español amazónico)
- Andská španělština (Español andino)
- Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
- Chilská španělština (Español chileno)
- Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
- Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
- Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
- Španělština z provincie Antioquia v Kolumbii (Español antioqueño)
- Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense) Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Španělština
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk