Řím - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Řím
 ...
Tento článek je o městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Řím (rozcestník).
Řím
Comune di Roma
po směru ručiček: Koloseum, Bazilika svatého Petra, Andělský hrad, Andělský most, Fontána di Trevi a Pantheon
Řím – znak
znak
Řím – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška21 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
RegionLazio
Metropolitní městoŘím
Řím
Řím
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1 285 km²
Počet obyvatel2 748 109 (2023)[1]
Hustota zalidnění2 138,6 obyv./km²
Správa
StarostaRoberto Gualtieri, PD
Vznik753 př. n. l.
Oficiální webcomune.roma.it
PSČ00121 - 00199
Označení vozidelRM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275
Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.)
Koloseum
Bazilika svatého Petra

Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma. Leží na řece Tibeře asi 27 km od pobřeží Středozemního moře. Žije zde přibližně 2,75 milionu[1] obyvatel. Řím je největším italským a třetím nejlidnatějším městem v EU, politickým, hospodářským a kulturním centrem mimořádně bohatým na umělecké a historické památky. Jeho rozsáhlé historické centrum je součástí Světového dědictví UNESCO.

Vzhledem k založení před více než 2 700 lety (podle římské tradice roku 753 př. n. l.) patří k nejstarším městům v Evropě. Po staletí byl Řím hlavním městem Římské říše, největší evropské velmoci starověku, a kolem roku 100 počet jeho obyvatel přesáhl 1,6 milionu. Město se stalo centrem křesťanství a dodnes je poutním místem. Původně římský jazyk latina je základem mnoha evropských jazyků, římské právo vzorem pro mnoho právních a politických systémů a původně římské písmo se jako latinka stalo nejrozšířenějším písmem na světě.

Ve městě sídlí čtyři státní, šestnáct soukromých a sedm papežských univerzit, italská Akademie věd, hlavní italská média a řada mezinárodních organizací. Na území města leží samostatný stát Vatikán, sídlo papeže, hlavy katolické církve.

Geografie

Město leží ve vzdálenosti 27 kilometrů od Tyrhénského moře v krajině nazývané Campagna di Roma .

Historické město se rozkládalo na "sedmi pahorcích" na levém břehu řeky Tibery (Tevere):

  • Kapitol, lat. Capitolinus Mons, it. Campidoglio
  • Aventin, lat. Collis Aventinus, it. Monte Aventino
  • Palatin, lat. Collis Palatinus
  • Caelius, lat. Collis Caelius
  • Kvirinál, lat. Collis Quirinalis, dnes sídlo italského prezidenta
  • Viminál, lat. Collis Viminalis
  • Esquilin, lat. Collis Esquilinus

Mezi pahorky protékalo ve starověku několik říček tvořících bažiny. Nejznámější bažinou byla Caprea palus u ústí říčky Petronia do Tibery. Nejvyšším bodem italské metropole je Monte Mario (139 m n. m.). Nepatří však k Sedmi římským pahorkům (lat. Septimontium), protože leží na pravém břehu Tibery, za hranicemi starověkého města. Východně od města začíná hornatý kraj Abruzzi, na severovýchodě Sabinské hory a na jihu Albanské hory.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Říma.

S dějinami se návštěvník Říma setkává na každém kroku a dochované památky pokrývají víc než dvě tisíciletí. Řím vznikl spojením několika osad, podle legendy roku 753 př. n. l., a od počátku 7. století př. n. l. mu vládli etruští králové; název Roma je snad podle etruského rodu Ruma. Po roce 509 př. n. l., kdy byli králové vyhnáni, vznikla římská republika. Ve 4. století př. n. l. dostalo město první kamennou hradbu, do roku 270 př. n. l. republika postupně zabrala většinu území Apeninského poloostrova a pak obrátila pozornost k zámořským državám. Do 1. století n. l. se zmocnila velké části Španělska, severní Afriky a Řecka. Rozpínající se říše nabízela příležitosti mocichtivým jednotlivcům a konflikty mezi silnými osobnostmi vedly nakonec k opuštění republikánského zřízení. Nějakou dobu říši vládl diktátorsky Julius Caesar, jehož synovec Octavianus jako první římský císař přijal titul Augustus (Vznešený). Za Augusta se z města, budovaného dosud převážně z cihel, stal reprezentativní střed říše. Vznikaly veřejné budovy, fóra, lázně, cirky, paláce a hlavním stavebním materiálem se stal mramor. Roku 275 n. l. bylo město v rozloze 13,7 km2 obehnáno Aurelianovou hradbou.

Za vlády Augustovy se narodil Ježíš Kristus, a přestože křesťané byli až do 4. století pronásledováni, nové náboženství se prosadilo a Řím se stal jeho centrem. V průběhu 3. a 4. století ovšem poklesl význam Říma jako politického centra, císařové upřednostňovali jako svá sídla jiná města. S konečnou platností přenesl své sídlo na východ do nově vznikajícího města Konstantinopole císař Konstantin I. Veliký. Řím sice nadále zůstával sídlem senátu a legislativním hlavním městem Římské říše, ale s jeho upadajícím vlivem upadalo i město. Roku 410 město dobyli a po dobu několika dní plenili Alarichovi Vizigóti, v roce 455 pak Vandalové pod vedením Geisericha. Počet obyvatel klesl z 1,6 milionu až na 100 tisíc.

Po pádu západořímské říše město obnovili papežové, zejména Lev I. Veliký († 461) a Řehoř I. Veliký († 604) a po vpádu Vandalů, kteří pobořili mnoho starověkých staveb, byly roku 852 rozšířeny městské hradby. Od 9. století se opravovaly a stavěly nové kostely, hlavně kvůli poutníkům, ve městě však žilo jen asi 30 tisíc obyvatel. Město zůstalo papežským sídlem s výjimkou let 1309–1377, kdy papežové sídlili ve francouzském Avignonu (tzv. Avignonské zajetí). S nimi odešel i jejich dvůr a velká část vyšších vrstev, takže v roce 1378, kdy se sem papežové vrátili, žilo v ruinách Říma sotva 20 000 obyvatel.

Své postavení centra západního křesťanství si Řím znovu získal v polovině 15. století, kdy za papeže Mikuláše V. začala nákladná přestavba města v renesančním duchu. Roku 1506 začala stavba nové baziliky svatého Petra podle Bramanteho plánů, na níž se pak podíleli například Raffael Santi, Michelangelo Buonarroti nebo Gian Lorenzo Bernini. Roku 1527 město vyplenili císařští vojáci, ale brzy začala jeho obnova v barokním duchu. Roku 1629 byla bazilika vysvěcena, většina starších staveb byla postupně obnovena a přestavěna a vzniklo množství nových.

Během sjednocování Itálie v 19. století dobyla italská armáda většinu papežského státu a v roce 1870 i Řím, který se 1871 stal hlavním městem sjednocené Itálie. Tím začal prudký nárůst počtu obyvatel, rozšiřování a modernizace města. Roku 1923, po tzv. Pochodu na Řím, se premiérem stal Benito Mussolini, který od roku 1925 vládl jako diktátor. Roku 1929 vznikl Lateránskou smlouvou jako samostatný stát Vatikán a po druhé světové válce roku 1946 se Itálie stala republikou. Římskými smlouvami z roku 1957 vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS) a Euratom a Itálie se stala jejich členem. Roku 1960 se v Římě konaly letní olympijské hry a v letech 1962–1965 druhý vatikánský koncil. Od roku 1980 je staré město a Vatikán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Panoráma Říma (Z kupole sv. Petra)

Jazyk

Původním jazykem Římanů byla latina, která se později vyvinula v italštinu a další moderní románské jazyky a výrazně ovlivnila i další jazyky. Vývoj jazyka ovlivnily různé regionální dialekty, přičemž římské nářečí se jmenuje Romanesco neboli římština. Ve středověku byla spíše jihoitalským nářečím, blízkým neapolštině. Vliv florentské kultury během renesance způsobil změnu v nářečí, které se začalo více podobat toskánštině. Až do 19. století se tyto změny omezily na hranice Říma, ale později se rozšířily do dalších částí Lazia. Dnešní římštinou se mluví i za hranicemi města a je velmi podobná standardní italštině, ačkoli zůstává odlišná od ostatních nářečí Lazia. Literatura psaná římským nářečím zahrnuje díla takových autorů jako Giuseppe Gioachino Belli, Trilussa a Cesare Pascarella. Soudobou římštinu představují populární herci jako Aldo Fabrizi, Alberto Sordi, Nino Manfredi, Anna Magnani, Grigi Proietti, Enrico Montesano a Carlo Verdone.

Členění města od roku 2013 (municipia)
Starověké členění (regiones)
Staré město (Municipio I) - členění na rioni

Politika

V čele Říma stojí starosta (Sindaco), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Od října 2021 tuto funkci zastává Roberto Gualtieri za Demokratickou stranu.[2]

Legislativním sborem je Městské zastupitelstvo (Assemblea Capitolina), které má 49 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let. Jedno křeslo v zastupitelstvu je rezervováno pro starostu.

Výsledky posledních komunálních voleb (říjen 2021)

Kandidát Hlasy (I. kolo) Hlasy (II. kolo) Strany Hlasy Mandáty
Abs. % Abs. % Abs. %
Roberto Gualtieri 299 976 27.0 565 352 60.2 Demokratická strana 166 194 16.4 19
Gualtieri starostou 54 779 5.4 5
Občanská ekologická levice 20 501 2.0 2
Řím budoucnosti (PosVolt) 20 028 2.0 2
Solidární demokracie 9 610 1.0 1
Zelená Evropa 9 354 0.9 1
Italská socialistická strana 2 841 0.3 0
Středolevice celkem 283 307 27.9 30
Enrico Michetti 334 548 30.1 374 577 39.9 Bratři Itálie 176 809 17.4 5
Liga severu 60 183 5.9 2
Forza ItaliaUnie středu 36 444 3.6 1
Michetti starostou 25 048 2.5 1
Změňme Řím 18 659 1.8 0
Evropská liberální strana 1 371 0.1 0
Středopravice celkem 318 514 31.4 9
Carlo Calenda 219 878 19.8 Calenda starostou (AzIV+Eu) 193 477 19.1 5
Virginia Raggi 211 936 19.1 Hnutí pěti hvězd 111 668 11.0 4
Raggi starostkou 43 581 4.3 1
Ostatní strany 24 333 2.4 0
Koalice M5S celkem 179 582 17.7 5
Ostatní kandidáti 43 574 3.9 Ostatní strany 39 958 4.0 0
Kandidáti celkem 1 109 912 100 939 929 100 Strany celkem 1 014 838 100 49

Územní organizace města

Od roku 2013 se Řím dělí na 15 čtvrtí (municipio, M.), číslovaných jako Řím I až Řím XV (M. I až M. XV). Každá má vlastní volené zastupitelstvo a starostu. Čtvrť Řím I odpovídá starověkému a středověkému městu, jak je vymezila Aurelianova hradba ze 3. století n. l., a tradičně se dělí na 22 rioni.

Historické členění

Za krále Servia Tullia se Řím dělil na čtyři regiones, které odpovídaly městským tribus. Za vlády císaře Augusta se mezi léty 12 a 7 př. n. l. město rozdělilo na 14 regiones, původně pouze číslovaných. Teprve později dostaly jména a toto dělení vydrželo až do středověku.

Od 14. století se město začalo dělit na zprvu 12 rioni, kterých dělením postupně přibývalo, až roku 1921 dosáhl jejich počet 22. S výjimkou rione XXII Prati (na pravém břehu Tibery severně od Vatikánu) leží všechna uvnitř Aureliovy hradby, označují se zkráceně R. a tvoří dnes municipio Řím I.

Už koncem 19. století město staré hradby přesáhlo a nové čtvrti vně hradeb se od roku 1921 začaly označovat jako quartiere (Q.) I až XXXV, další sídla jako suburbia, zkráceně S., a ještě vzdálenější pás jako zone (Z.) I až LIX. Jiné, často spontánně vzniklé sídelní jednotky, se označují jako frazioni, zone O atd.

Teprve roku 1972 radikální reforma celé území velkého Říma rozdělila na 20 administrativních čtvrtí (circonscrizione, od roku 2001 municipio) a roku 2013 byl jejich počet snížen na 15.

Doprava

Řím má tři letiště, nejvýznamnější je letiště Řím-Fiumicino jihozápadně od města, které v roce 2018 odbavilo téměř 43 milionů cestujících. Starší a menší Ciampino jihovýchodně od města užívají hlavně nízkonákladové společnosti a letiště Řím-Urbe severně od města slouží hlavně pro soukromé lety.

Město je významný železniční uzel s hlavním nádražím Termini blízko středu města; se 400 tisíci cestujícími denně patří k nejrušnějším nádražím v Evropě. Pro dálkové rychlíky, které Římem projíždějí, slouží od roku 2011 rekonstruované nádraží Roma-Tiburtina na severovýchodě města. Vedle toho má Řím ještě 6 nádraží pro lokální dopravu.

Silniční doprava je v Římě velký problém. Město má sice dálniční obchvat (GRA) zhruba ve vzdálenosti 10 km od centra, vlastní město však má stále starověkou hvězdicovou strukturu hlavních ulic. Všichni tak musí jezdit přes centrum města, které je velmi často zablokované. V řadě oblastí proto platí režim omezeného provozu (ZTL), kdy sem auta smějí zajíždět jen v nočních hodinách a mezi 6 a 18 hodinou jen na zvláštní povolení. Naopak v jiných oblastech (Trastevere, San Lorenzo, Testaccio) platí zákaz vjezdu v nočních hodinách. Radnice bohužel vydávají příliš mnoho výjimek, takže opatření nejsou účinná. Autobusy platí při vjezdu do města velmi vysoké mýtné (až 210 EUR) a nesmějí tu vůbec parkovat.

Linky metra a příměstských železnic (FR)

Veřejná doprava je v Římě často přetížena. Jsou zde v provozu tři linky metra, A, B a C o celkové délce asi 60 km (2018), které však obcházejí historické jádro, kde by výstavba tunelů mohla způsobit velké škody. Vedou poměrně daleko za město, kde se také rozvětvují, nárokům však nemohou stačit.

Tramvajová doprava byla ve městě zahájena už roku 1877, v roce 2014 provozovala městská dopravní společnost ATAC šest linek o celkové délce 51,3 km a se 192 zastávkami. Od roku 2005 je po dlouhé přestávce opět v provozu jedna trolejbusová linka o délce 11,3 km. Autobusovou síť tvoří asi 350 linek s více než 8 000 zastávkami.

Památky

Mezi nejznámější pamětihodnosti patří Koloseum, Forum Romanum, Pantheon, Andělský hrad, bazilika Panny Marie Sněžné (S. Maria Maggiore), Lateránská bazilika, bazilika svatého Petra a Sixtinská kaple ve Vatikánu, náměstí Piazza Navona, Španělské schody a fontána di Trevi.

Tradiční poutnický okruh tvořily čtyři papežské baziliky (svatého Petra, svatého Jana v Lateránu, Panny Marie Sněžné, svatého Pavla za hradbami a dále svatého Vavřince za hradbami, svatého Kříže v Jeruzalémě a svatého Šebastiána v katakombách.

Janusův oblouk na Forum Boarium

Antické památky

Nejznámější starověkou památkou je Koloseum z roku 80, největší antické divadlo, dále téměř úplně zachovaný Pantheon (v současné podobě z let 118–128), zbytky antického fóra na Forum Romanum, mohutné Caracallovy lázně (kolem 217), triumfální oblouky a Andělský hrad. Kromě toho vodovody, zbytky Serviovy a dobře zachovaná Aurelianova hradba, množství menších staveb a základy později přestavěných budov.

Dále:

Fontány

Řím se už od starověku honosí proslulým systémem svých 11 veřejných vodovodů, z nichž 9 dodnes funguje. Nejstarší Aqua Appia z roku 312 př. n. l. a měří 16,5 km, nejdelší Aqua Marcia z roku 140 př. n. l. měří 91,5 km. Na ně navazuje soustava fontán a kašen, které jsou často nejen umělecky cenné, ale také turisticky atraktivní i jako místa pro relaxaci a odpočinek. Nejznámější římskou fontánou je bezesporu Fontána di Trevi.

Kostely a chrámy

Podle statistiky Claudia Rendiny je v Římě 2573 křesťanských kostelů. Více než polovina je mimo provoz a často není ani přístupná. Pro turisty či poutníky jsou zajímavé tři stovky. Počínaje podzemními katakombami, kam se pohřbívalo a kde se také scházeli první křesťané, přes menší i větší středověké kostelíky až po velkolepé středověké, renesanční a barokní baziliky.

Nejstarší kostely vznikly z antických římských chrámů. Jeden z nich, Pantheon, zůstal téměř nezměněn od 2. století, kdy byl postaven. Ostatní antické chrámy se v různých dobách začlenily do křesťanských kostelů: Romulův chrám (Santi Cosma e Damiano), Chrám Antonina a Faustiny (San Lorenzo in Miranda), Santa Constanza. Nejvýznamnější je čtveřice papežských bazilik (basilica maior): bazilika sv. Petra, Lateránská bazilika, bazilika Panny Marie Sněžné a bazilika svatého Pavla za hradbami. Dále je to řada ostatních bazilik (basilica minor), například bazilika svatého Vavřince za hradbami, bazilika svatého Šebestiána za hradbami, bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě, bazilika svatého Vavřince in Damaso, bazilika svatého Petra v řetězech, Santa Maria in Cosmedin, bazilika Panny Marie v Trastevere, bazilika Panny Marie in Montesanto.

Chrám Sant'Agnese in Agone
Španělské schody a kostel Trinita dei Monti

Další významné kostely a chrámy:

Paláce a muzea

V Římě fungují některá z nejvýznamnějších světových muzeí a římská šlechta zde zanechala řadu vynikajících paláců. K nejpozoruhodnějším patří:

Římská náměstí

  • Piazza Navona, jedno z hlavních náměstí, leží na levém břehu Tevere, naproti Vatikánu; hlavní stavbou je barokní chrám Sant'Agnese in Agone vystavěný v letech 1652–1672, ve středu náměstí je umístěna Berniniho Fontána čtyř řek, vedle chrámu Sant'Agnese stojí Palazzo Pamphilj ze 17. století.
  • Svatopetrské náměstí, světově známé hlavní vatikánské náměstí se čtyřnásobnými polokruhovými kolonádami a bazilikou svatého Petra
  • Piazza di Spagna leží pod vrchem Monte Pincio v centrální části Říma; odtud vedou známé Španělské schody vzhůru ke kostelu Trinita dei Monti z let 1723–1726
  • Piazza Venezia propojuje historický a antický střed Říma; dominantní stavbou náměstí je Národní památník V. Emanuela II z roku 1911, severozápadně leží renesanční Palazzo Venezia (Benátský palác) postavený v polovině 15. století
  • Piazza Campo dei Fiori leží jižně od Piazza Navona, na náměstí se konají trhy, je zde řada kaváren a restaurací, náměstí je oblíbené u Římanů i turistů; ve středu náměstí stojí socha Giordana Bruna, v severozápadní části je kašna
  • Piazza del Popolo leží západně od vrchu Monte Pincio, na severní straně náměstí je kostel S. Maria del Popolo z 11. až 16. století, vedle kostela je městská brána Porta del Popolo z roku 1475; na jižní straně stojí barokní kostel S. Maria in Montesanto z let 1662–1679
  • Piazza del Campidoglio na vrcholku Kapitolu (Campidoglio), ve starověku politické i duchovní centrum Starověkého Říma, později tržiště s radnicí (Senátorský palác), které upravil a dostavěl Michelangelo Buonarroti. V Nových palácích jsou Kapitolská muzea. Na skalce nad náměstím, na místě starověkého chrámu a mincovny stojí chrám Santa Maria in Aracoeli, z terasy vedle radnice lze přehlédnout vykopávky Fora Romana.
  • Piazza della Rotonda s Pantheonem, kruhovým římským chrámem ze 2. století s litou kopulí, leží asi 300 metrů východně od Piazza Navona
  • Piazza Farnese
  • Piazza del Quirinale, náměstí na pahorku Quirinale (Kvirinál), uprostřed stojí kašna s egyptským obeliskem; na severní straně je historická letní rezidence papežů Palazzo del Quirinale z druhé poloviny 16. století, od roku 1946 sídlo italského prezidenta
  • Piazza della Repubblica je prostranství před nádražím Termini
  • Piazza Colonna, v centru náměstí stojí sloup Marca Aurelia, severně leží Palazzo Chigi z konce 16. století, sídlo italské vlády
  • Piazza di Montecitorio, dominantou náměstí je Palazzo Montecitorio, uprostřed náměstí se nachází obelisk, který sem nechal převézt Augustus na oslavu vítězství nad Kleopatrou


Kultura

Kinematografie

V Římě se nachází také studia Cinecittà, největší zázemí televizní a filmové produkce na evropském kontinentě a také centrum Italské kinematografie, kde se natáčí velké množství současných kasovních trháků. Čtyřiceti hektarový komplex studií je od Říma vzdálen 9 kilometrů a je součástí jedné z největších produkčních komunit na světě, druhý po Hollywoodu. Komplex zaměstnává přes 5000 profesionálů – od specialistů na šití dobových kostýmů po experty přes vizuální efekty. Na tomto místě bylo realizováno více než 3000 projektů, od nedávných filmů jako Umučení Krista, Gangy New Yorku, Řím, (seriál HBO), Vodní život a Dekameron Dina De Laurentiise po filmové klasiky jako Ben-Hur, Kleopatra a filmy Federika Felliniho.

Studia Cinecittá byla založena roku 1937 Benitem Mussolinim, a během druhé světové války byla bombardována Spojenci. V padesátých letech se pak stala hlavním místem natáčení některých velkých amerických filmových společností a následně nejvíce spjatá právě s Federikem Fellinim. Dnes je komplex Cinecittá jediným studiem na světě s plně před-produkčním, produkčním a po-produkčním vybavením na jednom místě, které umožňuje režisérům a producentům vkročit se scénářem a odejít s hotovým filmem.

Sport

V Římě se konala v roce 1960 letní olympiáda.

V Římě sídlí fotbalové kluby AS Řím a SS Lazio. Oba hrají svoje zápasy na olympijském stadionu. V letech 1934 a 1990 se v Římě hrála finále mistrovství světa ve fotbale.

V květnu se v Římě hraje na antuce tenisový turnaj mužů patřící do kategorie ATP Tour Masters 1000 a žen patřící do kategorie Premier 5.

Vývoj počtu obyvatel

Řím mohl mít v antice milion obyvatel, přestože to odpovídá velké hustotě populace.[3]

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roma na italské Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. Election Day ottobre 2021 | Comune di ROMA. Eligendo . Ministero dell'Interno, 2021-10-14 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-16. (v italštině) 
  3. The population of ancient Rome. www.cambridge.org . cit. 2024-02-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-23. 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • Garwood, D.: Řím. Praha: Svojtka 2013
  • Koudelková, Jana: Česká zastavení v Římě
  • Hrůza, Jiří: Urbanismus světových velkoměst, II. díl, Athény, Řím, Istanbul, Nakladatelství ČVUT 2007, ISBN 978-80-01-03677-8
  • Koltermann, U.: Řím krok za krokem. Praha: Jan Vašut 2014
  • Laurence, Ray: Řím v roce 300. Volvox globator 2009
  • Ottův slovník naučný, heslo Řím. Sv. 21, str. 748
  • Pelz, Monika: Řím. Praha: Jan Vašut 2012
  • Řím. Země světa. Listopad 2015.  72 s.
  • Schwarz, F. – Simeoni, R,: Řím: kompletní průvodce na cesty. Brno: Cpress 2012

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Řím
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Émile Zola
Írán
Österreichisches Jungvolk
Ötzi
Úmrtí v roce 2021
Únorový převrat
Ústřední mocnosti
Časové pásmo
Češi
Čeština
Černá smrt
Černé moře
Červen
Červenec
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
Český rozhlas
Český zemský sněm
Česko
Československá republika
Československo-polský spor o Těšínsko
Ľadová doba
Řád německých rytířů
Řád zlatého rouna
Řím
Římská legie
Římské číslice
Římské provincie
Římskokatolická církev
Řecká národní knihovna
Řecko
Šablona:Rakouští panovníci
Šicí stroj
Španělští Habsburkové
Španělsko
Štýrské vévodství
Štýrský Hradec
Štýrsko
Štěpán Habsbursko-Lotrinský
Štaufové
Štvorcový kilometer
Švédsko
Švýcarsko
Švajčiarsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žofia Bošňáková
.at
.pl
1. červen
1. květen
1. leden
1. listopad
1. polská armáda
10. únor
10. červen
10. červenec
10. říjen
10. leden
10. století
10. září
1098
11. únor
11. červen
11. duben
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
11. století
1156
1192
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. století
1246
1273
1278
1297
13. červen
13. květen
13. srpen
13. století
1358
1365
1379
1385
14. únor
14. červen
14. leden
14. prosinec
14. srpen
1423
1491
1494
15. únor
15. červen
15. červenec
15. duben
15. leden
15. listopad
15. prosinec
15. srpen
15. září
1526
1534
1535
1540
1541
1554
1558
1564
1565
1568
1569
1570
1571
1580
1583
1585
1587
1590
16. únor
16. červen
16. říjen
16. prosinec
1605
1609
1644
1645
1665
17. únor
17. červen
17. červenec
17. leden
17. století
1714
1720
1731
1740
1742
1751
1754
1772
1776
1784
1787
1793
1795
1798
18. červen
18. červenec
18. duben
18. srpen
18. století
18. září
1802
1807
1810
1811
1814
1815
1818
1819
1820
1822
1823
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1840 ve fotografii
1841
1842
1843
1844
1846
1848
1850
1855
1857
1858
1860
1861
1862
1864
1873
1874
1875
1881
1883
1884
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1896
1897
1898
19. červen
19. říjen
19. květen
19. leden
19. prosinec
19. století
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1925
1926
1927
1928
1934
1936
1937
1939
1940
1943
1945
1947
1948
1949
1950
1951
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1962
1963
1964
1965
1971
1974
1976
1978
1980
1983
1984
1985
1989
1993
1994
1996
2. červen
2. duben
2. prosinec
2. tisíciletí
20. červen
20. červenec
20. březen
20. květen
20. prosinec
20. století
2000
2001
2002
2003
2004
2006
2007
2009
2014
2018
2021
2022
21. únor
21. červen
21. červenec
21. leden
21. prosinec
21. století
22. únor
22. červen
22. duben
22. květen
22. listopad
22. srpen
23. únor
23. červen
23. červenec
23. říjen
23. leden
23. listopad
23. srpen
23. září
24. červen
24. duben
24. květen
24. listopad
25. červen
25. leden
26. únor
26. červen
26. červenec
26. květen
26. leden
27. červen
27. červenec
27. říjen
28. červen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
29. červen
29. říjen
29. duben
29. listopad
29. září
3. únor
3. červen
3. říjen
3. květen
3. leden
3. prosinec
30. červen
30. říjen
30. březen
30. listopad
303. stíhací peruť
31. leden
31. prosinec
4. červen
4. duben
4. květen
4. listopad
4. srpen
4. století
455
476
5. únor
5. červen
5. červenec
5. duben
5. leden
5. srpen
575
6. únor
6. červen
6. červenec
6. březen
6. květen
6. listopad
6. září
657
7. únor
7. červen
7. říjen
7. květen
7. leden
7. srpen
7. září
718
757
8. červen
8. červenec
8. březen
8. duben
8. květen
8. srpen
8. století
8. století př. n. l.
8. září
9. červen
9. březen
9. listopad
955
976
996
Ašraf Ghaní
Abdikace
Abdulláh Abdulláh
Abdul Ali Mazari
Absolutismus
Adalbert Horawitz
Adolf Hitler
Afghánistán
Air Canada
Alžběta Habsburská (1436)
Alžběta I.
Alžběta II.
Alžběta Lucemburská
Albánie
Alban Berg
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Albrecht II. Habsburský
Albrecht Rakouský
Albrecht V. Bavorský
Albrecht VI. Habsburský
Albrecht VII. Habsburský
Aleš Balcárek
Alexander Van der Bellen
Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský
Alfons Španělský
Alma mater
Alois Beer
Alois Kirnig
Alpínske vrásnenie
Alphonse Daudet
Alpy
Alpy (Mesiac)
Amanda Gormanová
Americká revoluce
Americká univerzita v Bejrútu
Americký dolar
Amharsko
Amrulláh Sálih
Anšlus
Andrzej Duda
Anexe
Anglie
Anna de Foix a Candale
Anna Habsburská (1528–1590)
Anna Habsburská (1573–1598)
Anna Habsburská (1573-1598)
Anna Jagellonská
Antikatolicismus
Antiochie
Antisemitismus
Antonín Rakousko-Toskánský
Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský
Antonie di Giorgi
Anton Thomas Hanke
Apeniny
Apulská platňa
Archeologická lokalita
Archeologické prameny
Archeologický informační systém ČR
Archeologický nález
Archeologický výzkum
Archiv český
Arcivévoda
Arnošt Habsburský
Arnošt Habsbursko-Lotrinský
Arthur Ashkin
Arthur Seyß-Inquart
Art Garfunkel
ArXiv
Associated Press
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Auguste Rodin
August Bebel
August II. Silný
August III. Polský
August Salaba
Australská národní knihovna
Austroalpinikum
Austrofašismus
Autoritarismus
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Běloruština
Bělorusko
Babenberkové
Babrak Karmal
Baltové
Baltské moře
Barack Obama
Barokní architektura
Barská konfederace
Bavoři
Bavorština
Bavorské vévodství
Bazilika
Bedřich Homola
Bedřich Rakousko-Těšínský
Bedřich Rozehnal
Benedikt I.
Berijev Be-200
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Biskupin
Bitva na Moravském poli
Bitva o Berlín
Bitva o Británii
Bitva o Monte Cassino
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Lehnice
Bitva u Moháče
Bitva u Vídně
Bitva u Varšavy (1920)
Boeing B-29 Superfortress
Boj o investituru
Boleslav Chrabrý
Boleslav III. Křivoústý
Bosenská krize
Brigitte Hamannová
Britská Indie
Brno
Brownova univerzita
Budapešť
Burhánuddín Rabbání
Císař
Car
Carl Menger
Carnuntum
Caroline Kennedyová
Cestovní ruch
Charles Booth
Charles Warren
Charlie Watts
Charlotta Belgická
Chmelnického povstání
Chorvatština
Chorvatsko
Christianizace
Christoph Willibald Gluck
CiNii
Claude Monet
Claudius
Commons:Featured pictures/cs
Cornellova univerzita
Cosimo II. Medicejský
Covid-19
Curych
Curzonova linie
Czartoryští
Dějiny Polska
Dějiny Rakouska
Dělení Polska
Džaváharlál Néhrú
Damien de Veuster
Dana Picková
Dartmouth College
Diecéze míšeňská
Diktatura
Dináre
Dlouhá turecká válka
Doba železná
Doba bronzová
Doba halštatská
Dolní Rakousy
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Domažlice
Dominik Riegel
Dom (vrch)
Doubravka Přemyslovna
Dr. House
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Druhohory
Dub
Dufourspitze
Dunaj
Dyje
Dynastie
Eduard Schnitzer
Eduard von Knorr
Edvard Beneš
Edward Śmigły-Rydz
Ekonom
Elektrická dráha na Letné v Praze
Elektrická tramvaj
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Eleonora Habsburská (1582–1620)
Eleonora Navarrská
Eleonora Portugalská (1467)
Emanuel Bořický
Emanuel František Züngel
Emilie Fryšová
Encyklopedie
Engelbert Dollfuss
Enrico Fermi
Epigram
Ernst Abbe
Ernst Kaltenbrunner
Estonsko
Etiopie
Eugen Johann Christoph Esper
Eugen Kadeřávek
Eurázijská platňa
Európa
Euro
Eurozóna
Evžen I.
Evžen Rakousko-Těšínský
Evangelická církev
Evropská unie
Fat Man
Favoritka
Federace
Federico Zandomeneghi
Felix Rakouský
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I. Ferrante
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand II. Tyrolský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. Toskánský
Ferdinand IV. Habsburský
Ferdinand IV. Toskánský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1868–1915)
Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este
Ferdinand Karel Tyrolský
Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este
Ferdinand Schmidt (fotograf)
Feudalismus
Filip I. Kastilský
Filip I. Sličný
Filip II. Španělský
Filip III. Španělský
Filip IV. Španělský
Film
Finsteraarhorn
Florence Marlyová
Florián Červeň
Francúzsko
Francie
Francouzská národní knihovna
Francouzské revoluční války
Franco Faccio
Franská říše
František Brusák
František Ferdinand d'Este
František Forst
František Hrobař
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Rakouský
František IV. Modenský
František Josef I.
František Josef Toskánský
František Křižík
František Karel Habsbursko-Lotrinský
František Karel Rakousko-Toskánský
František Palacký
František Pilař
František Plánička
František Salvátor Rakousko-Toskánský
František Schwarz (1840–1906)
František V. Modenský
František Wichterle
František Xaver Naske
Franz Stangl
Fridrich Ferdinand Rakouský
Fridrich III. Habsburský
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém IV.
Görlitz
Gabriela Navrátilová
Gabriel Max
Gaetano Donizetti
Gallus Anonymus
Geiserich
Gemeinsame Normdatei
Generalplan Ost
Geodata
Geografie Rakouska
Geológia
Geológia Álp
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan
George Washington
Georg von Schönerer
Gerd Müller
Germáni
Gestapo
Gesta principum Polonorum
Glaciál
Gotická architektura
Gottfried Toskánský
Gran Paradiso
Gregoriánský kalendář
Gregoria Maximiliána Habsburská
Grossglockner
Gruzie
Guglielmo Marconi
Guta Habsburská
Hámid Karzaj
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (rozcestník)
Habsburské Nizozemí
Hafizulláh Amín
Haiti
Hajbatulláh Achúndzáda
Haličsko-vladiměřské království
Halit
Hallstatt
Hall in Tirol
Hans Makart
Harlem
Harvardova univerzita
Hektár
Heliocentrismus
Helvetikum
Herculaneum
Hiram Stevens Maxim
Hirohito
Hlavní město
Hlavní strana
Hnězdno
Hohe Tauern
Holokaust
Horní Lužice
Hornina
Hornoslezská povstání
Hrubý domácí produkt
Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský
Hustota zalidnění
Ignác Šechtl
Ignác z Loyoly
Index lidského rozvoje
Indie
Innsbruck
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Invalidovna (Paříž)
Invaze do Polska (1939)
IROZHLAS
Isabela Bourbonská
Isabela Kastilská
Isabela Portugalská (1496)
Islám
ISO 3166-1
ISO 3166-2:AT
ISO 3166-2:PL
Itálie
Ivana Grollová
Ivan Hrbek
Ivy League
Izraelské obranné síly
Jára Beneš
Józef Beck
Józef Piłsudski
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jagellonci
Jagellonská univerzita
Jakub Arbes
Jakub Hron Metánovský
Jaltská konference
James Wilson (Dr. House)
Jana Enríquezová
Jana I. Kastilská
Janovský záliv
Janov (Taliansko)
Jantarová stezka
Jan Ambrůz
Jan Habsbursko-Lotrinský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan II. Aragonský
Jan II. Kastilský
Jan III. Sobieski
Jan Jindřich
Jan Karel Habsburský
Jan Karel Hraše
Jan Macháček
Jan Matejko
Jan Radimský
Jan Salvátor Toskánský
Jan Tomáš
Jan Váňa (havíř)
Japonsko
Jardins des Champs-Élysées
Jarmil
Jazyk (lingvistika)
Jiří II.
Jiří Toskánský
Jih
Jim Carroll
Jindřich Ferdinand Toskánský
Jindřich Habsbursko-Lotrinský
Jindřich II. Babenberský
Jindřich II. Pobožný
Jindřich IV.
Jindřich Niederle
Jindřich V. Sálský
Johann Franz Greipel
John Boyd Dunlop
John Kerry
John Spencer-Churchill, 7. vévoda z Marlborough
Josef August Rakouský
Josef Ferdinand Toskánský
Josef Frankovský
Josef František Habsbursko-Lotrinský
Josef Habsbursko-Lotrinský
Josef I. Habsburský
Josef II.
Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Josef Pražák
Josef Schulz
Josef Truhlář
Joseph Stiglitz
Josif Vissarionovič Stalin
Južná Európa
Judaismus
Juh
Juhovýchod
Kábul
Křížové výpravy
Křesťanství
Křižáci
Kašubština
Kaliningradská oblast
Kampus
Kapitulace Japonska
Karantánie
Kara Mustafa
Karel Španělský
Karel Štýrský (biskup)
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Adámek
Karel Albrecht Habsbursko-Altenburský
Karel Ambrož Rakouský-Este
Karel Bulíř (pedagog)
Karel Förster
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Karel Havlíček Borovský
Karel Hořínek
Karel I.
Karel I. Josef Habsburský
Karel II. Španělský
Karel II. Štýrský
Karel IV.
Karel Jan Rudzinsky
Karel Jonáš
Karel Josef Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Pius Rakousko-Toskánský
Karel Růžička starší
Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
Karel Smělý
Karel V.
Karel VI.
Karel Vrátný
Karel Vraný
Karlovac
Karl Nehammer
Karpaty
Kateřina II. Veliká
Kateřina Jacques-Bursíková
Kateřina Renata Habsburská
Kateřina z Foix
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1840
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Katolické řády a řeholní kongregace
Katolictví
Katyňský masakr
Kavkazská válka
Kazimír III. Veliký
Kazimír IV. Jagellonský
Keltové
Kibuc
Kilometer
Kitzbühel
Klíma
Klagenfurt
Klaudie Medicejská
Klemens Wenzel von Metternich
Klement Salvátor Habsbursko-Altenburský
Kmen (sociologie)
Knížectví
Kościuszkovo povstání
Kolumbijská univerzita
Komtur
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Rakouska
Konžská republika
Kongresové Polsko
Konrád I. Mazovský
Konstance Habsburská
Konstancja Gładkowska
Konstituční monarchie
Korunní princ Rudolf
Korunovace
Korutany
Kosmická sonda
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Královský hrad (Varšava)
Kraňsko
Krakov
Krakovské povstání
Kras
Kreva
Krevská unie
Kryštalinikum
Krymský chanát
Kujavsko
Kujavsko-pomořské vojvodství
Kurt Biedenkopf
Kurt Waldheim
Květen
Květnový převrat (Polsko)
Lógar
Lac du Bourget
Ladislav Filip Habsbursko-Lotrinský
Ladislav Pohrobek
Ladislav Rott
Lajos Abafi
Lalibela
Latina
Lednové povstání
Leopold Ferdinand Salvátor
Leopold Habsbursko-Lotrinský
Leopold I.
Leopold I. Babenberský
Leopold I. Vilém
Leopold II.
Leopold II. Toskánský
Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský
Leopold V. Habsburský
Leo Karel Habsbursko-Lotrinský
Les
Letecká archeologie
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Levice
Lev XI.
Liberalismus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lichtenštajnsko
Lichtenštejnsko
Lilek brambor
Linec
Lipica
Listopadové povstání
Literární fikce
Litevština
Litevské velkoknížectví
Litva
Londýn
Lotyšská národní knihovna
Louis-Nazaire Bégin
Lužická kultura
Lužická Nisa
Lublinská unie
Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Ludvík Salvátor Toskánský
Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský
Lulu (Berg)
Luna 22
Lvov
Lyskamm
Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg
Měď
Měšťanstvo
Měšek I.
Měsíc
Městské okresy v Německu
Maďaři
Maďarština
Maďarsko
Madeleine Albrightová
Madrid
Mahátma Gándhí
Mahmúd Ahmadínežád
Malá Strana
Maltská konvence
Manhattan
Manuel Rivera-Ortiz
Maorové
Maršál Polska
Marie Anna Bavorská (1551–1608)
Marie Anna Bavorská (1574–1616)
Marie Burgundská
Marie Kristýna Rakouská (1574–1621)
Marie Magdalena Habsburská
Marie Stuartovna
Marie Terezie
Markéta Habsburská (1584–1611)
Markéta Habsburská (1584)
Markéta Saská
Markýz de Sade
Markrabě
Mars (planeta)
Mars Express
Martha Washingtonová
Martin Čech
Martin Van Buren
Massif des Écrins
Mateusz Morawiecki
Matterhorn
Matyáš Habsburský
Mauzoleum
Maximilián I. Habsburský
Maxmilián Arnošt Habsburský
Maxmilián Evžen Rakouský
Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský
Maxmilián I. Habsburský
Maxmilián I. Mexický
Maxmilián II. Habsburský
Maxmilián III. Habsburský
Maxmilián Josef Rakouský-Este
Mazovčané
McDonnell Douglas DC-9
Metrov nad morom
Metro v Praze
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michail Saakašvili
Mikuláš Koperník
Milan Havlín
Milan Zelený
Milavče
Miloš Klicman
Milton Friedman
Miocén
Miroslav Khol
Miroslav Tetter
Mongolský vpád do Evropy
Mont Blanc
Morava
Muhammad Dáúd Chán
Muhammad Nadžíbulláh
Mumie
MusicBrainz
Nářečí
Náboženství
Náměstí Hrdinů (Vídeň)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Citace
Nápověda:Literatura
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní konvent
Národní muzeum
Národnost
Núr Mohammad Tarakí
Němčina
Němci
Německá říše
Německé císařství
Německé Rakousko
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Německý spolek
Německo
Německo-polská státní hranice
Německo-polský pakt o neútočení
Nacismus
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
National Archives and Records Administration
Neandertálec
Nedestruktivní archeologie
Negba
Nemecko
Neoabsolutismus
Neolit
Neutralita
New York
New York (stát)
New York City Police Department
Nihil novi
Nikolaj Davyděnko
Nobelova cena
Noricum
Novorossijsk
Občanská demokratická strana
Obléhání Brna (1645)
Obléhání Konstantinopole (717–718)
Obležení Hlohova
Obyvatelstvo
Odilon Redon
Odilo Globocnik
Odra
Okupační zóny Rakouska
Oldřich Nový
Oligocén
Olympijské hry
OpenStreetMap
Opera
Operace Tannenberg
Operace Visla
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace pro osvobození Palestiny
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Organizace zemí vyvážejících ropu
Orogenéza
Oskar Höcker
Osmanská říše
Osmansko-habsburské války
Osvícenství
Ota František Josef
Ota I. Veliký
Ota II.
Ota III.
Oto Linhart
Otto von Habsburg
Pádska nížina
Pákistán
Pán (šlechtický titul)
Předměstí
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Přimda (hrad)
Paříž
Paštunština
Paštunové
Pagekon obří
Paleogén
Palisáda
Památková rezervace
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pangermanismus
Panonie
Panoráma
Papež
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Penninikum
Penninské Alpy
Penny Black
Pensylvánská univerzita
Pentagon
Perština
Personální unie
Per Teodor Cleve
Petr Ferdinand Toskánský
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Kolínský
Piastovci
Pius X.
Piz Bernina
Pjotr Lavrov
Ploutvonožci
Poštovní známka
Požár
Požár Malé Strany a Hradčan
Pohřebiště
Pohorie
Poláci
Polština
Polané (západní)
Politik
Polská exilová vláda
Polská hymna
Polská lidová republika
Polská národní knihovna
Polská republika (rozcestník)
Polská vlajka
Polské království
Polské království (1916–1918)
Polský odboj během druhé světové války
Polský podzemní stát
Polsko
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská válka
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Pomořansko
Pompeje
Poniatowští
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Francúzsko
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Pravěk
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portál:Starověk
Portál:Vedy o Zemi
Poslanecká sněmovna
Poznaňské velkovévodství
Poznaňsko
Príkrov (geológia)
Pražský hrad
Praha
Pravěk
Prevét
Princetonská univerzita
Privilegium minus
Projekt Manhattan
Prosperita
Protestantismus
Pruské království
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-rakouská válka
První anglo-afghánská válka
První křížová výprava
První opiová válka
První Rakouská republika
První světová válka
Pryč od Říma!
Pulitzerova cena
Q156400
Q156400#identifiers
Q156400#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q172388
Q172388#identifiers
Q172388#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q49088
Q49088#identifiers
Q49088#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q839954#identifiers
Q839954#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q866393
Q866393#identifiers
Q866393#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rétové
Raabs an der Thaya
Rada Evropy
Raetie
Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
Rakúsko
Rakouská hymna
Rakouská občanská válka
Rakouská státní smlouva
Rakouská vlajka
Rakouské arcivévodství
Rakouské císařství
Rakouské markrabství
Rakouské Nizozemí
Rakouské spolkové země
Rakouské vévodství
Rakouský stát
Rakousko
Rakousko-turecká válka (1663–1664)
Rakousko-uherské vyrovnání
Rakousko-Uhersko
Rekatolizace
Renáta Doleželová
Renesanční architektura
Renesance
Republika
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
Richard Jahn
Richterova stupnice
Robert Führer
Robert Oppenheimer
Robert Rakouský-d'Este
Robert Sean Leonard
Rok
Ropná skvrna
Rozhlas
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf I. Habsburský
Rudolf II.
Rudolf IV. Habsburský
Rudolf Jan kardinál Habsbursko-Lotrinský
Ruské impérium
Rusko
Rusko-polská válka (1605–1618)
Rysy
Rytíř
Séraphin-Médéric Mieusement
Saintgermainská smlouva
Sakrální stavba
Salcburk
Sanace (Polsko)
Sarajevo
Sarmati
SARS-CoV-2
Sasko
Satira
Saturnin Heller
Schengenský prostor
Schutzstaffel
Sedimentačná panva
Sedmidenní válka
Sedmiletá válka
Sejm
Sergej Adamovič Kovaljov
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severovýchod
Seznam římských králů
Seznam štýrských markrabat a vévodů
Seznam švédských králů
Seznam brixensko-bolzanských biskupů
Seznam korutanských vévodů
Seznam kraňských markrabat a vévodů
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam představitelů Afghánistánu
Seznam představitelů Polska
Seznam představitelů Rakouska
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam pasovských biskupů
Seznam polských králů
Seznam portugalských panovníků
Seznam pruských panovníků
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů
Shetlandy
Sidney Altman
Sjednocená kanadská provincie
Skanzen
Skotsko
Skytové
Slezané
Slezská kuchyně
Slezské vojvodství
Slezsko
Slované
Slovanské náboženství
Slovanský sjezd
Slovenština
Slovenská národní rada
Slovensko
Slovinština
Slovinsko
Smlouva z Waitangi
SNAC
Sofie Litevská
Solná komora
Soubor:1684 Entsatz von Wien anagoria.JPG
Soubor:Anonym Erzherzog Karl II.jpg
Soubor:Aschraf Ghani MSC 2017 2 (cropped modified).jpg
Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg
Soubor:Austria 1945-55.svg
Soubor:Austria Romana.png
Soubor:Austria satellite-map.jpg
Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg
Soubor:Border changes in history of Poland.png
Soubor:Bregenz pano 1.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0922-500, Wien, Heldenplatz, Rede Adolf Hitler.jpg
Soubor:Carinthia Arms.svg
Soubor:Charlie Watts Berlinale 2008 cropped.jpg
Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg
Soubor:Coat of arms of Austria.svg
Soubor:ColumbiaNYUCoat.JPG
Soubor:Davydenko Hamburg.jpg
Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg
Soubor:Emile Zola MOPA.jpg
Soubor:Empire Autricien au XVIII. siecle.jpg
Soubor:EU-Austria.svg
Soubor:EU-Poland.svg
Soubor:Europa Jagellonica.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of Poland.svg
Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg
Soubor:Herb Polski.svg
Soubor:Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria.svg
Soubor:Jakub Arbes.jpg
Soubor:Jarlshof(NigelDuncan)Feb2007.jpg
Soubor:Joseph Siffred Duplessis - Christoph Willibald Gluck - Google Art Project.jpg
Soubor:Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png
Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png
Soubor:Low Memorial Library Columbia University NYC.jpg
Soubor:Marcha orientalis-cs.svg
Soubor:MieszkoDagome.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Polska-ww1-nation.png
Soubor:Tchaikovsky2.jpg
Soubor:Teresa-Stolz.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:VenusWillendorf.jpg
Soubor:Wappen Herzogtum Krain.png
Soubor:Wappen Herzogtum Steiermark.png
Soubor:Wentworth Miller by Gage Skidmore.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětská invaze do Polska
Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/16/52.788378/17.744691/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-239-4
Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-455-8
Spisovatel
Spittal an der Drau
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Srážka vlaků u Milavčí
Srbsko
Státní znak Polska
Státní znak Rakouska
Středa
Střední Evropa
Střední Litva
Střední paleolit
Stanfordova univerzita
Stanisław Żółkiewski
Stanislav II. August Poniatowski
Starověk
Starověký Řím
Story Musgrave
Strana Whigů
Strana Zelených
Stratzing
Stredná Európa
Sunnitský islám
Světová banka
Světová obchodní organizace
Světskost
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svobodné město Krakov
Svrchovanost
Szlachta
Tádžikistán
Tálibán
Třicetiletá válka
Taliansko
Talibán
Terciární sektor
Terciér
Tereza Stolzová
Terst
Tethys (more)
Teurnia
Theodore Roosevelt
Theodor Tomášek
Thilafushi
Think tank
Thomas Hardy
Thomas Merton
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tokio
Tomáš Černý (politik)
Tomáš Vorel
Tony Award
Tony Esposito (lední hokejista)
Toomas Hendrik Ilves
Toruň
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trapista
Treťohory
Trove
Turečtina
Turecko
Tyrolsko
Udórz (hrad)
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská povstalecká armáda
Umělá družice
Umajjovci
UNESCO
Union List of Artist Names
Univerzita
Univerzita ve Štýrském Hradci
Univerzitní systém dokumentace
Uzbekistán
Václav II.
Václav Mollenda
Václav Nekvasil
Václav Veber
Válka o španělské dědictví
Válka ve Vietnamu
Válka v Tigraji
Války o rakouské dědictví
Vápenec
Vídeň
Vídeňský kongres
Východ
Východní blok
Východní Germáni
Východní marka
Východní Prusko
Východofranská říše
Vakcína proti covidu-19
Vandalové
Varšava
Varšavská konfederace
Varšavské knížectví
Varšavské povstání
Vatikánská apoštolská knihovna
Velká francouzská revoluce
Velká turecká válka
Velké okresní město
Velkopolské povstání
Velkopolské povstání (1806)
Velkopolsko (historické území)
Veněra 15
Venuše z Galgenbergu
Versailleská smlouva
Viedeň
Viedenská kotlina
Viktor Wilhelm Russ
Vilém Habsbursko-Lotrinský
Vilém I. Nizozemský
Vilém II. Nizozemský
Vilém Rakousko-Těšínský
Vilém Tierhier
Virginie
Virtual International Authority File
Virunum
Visegrádská skupina
Vislané
Vitalianus
Vital Šyšov
Vladimír Slavínský
Vladislav I. Lokýtek
Vladislav II. Jagello
Vladislav Jagellonský
Vlastenecká fronta (Rakousko)
Vlastislav Antonín Vipler
Vlnolam
Vnitřní Rakousy
Vnitrozemský stát
Voda
Volyňský masakr
Vrása
Vrásnenie
Vrchol
Vstup Rakouska do Evropské unie
Vyhlazovací tábory nacistického Německa
Wachau
Warren Buffett
Weisshorn
Welfové
Wentworth Miller
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Willendorfská venuše
William Gregory
William Henry Harrison
William Pittenger
Wkra
WorldCat
Yaleova univerzita
Západní Slované
Závěť
Złoty
Zaolzie
Zdeněk Šreiner
Zell am See
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení na Haiti 2021
Zemská armáda
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zikmund Báthory
Zikmund František Tyrolský
Zikmund Habsburský
Zikmund Habsbursko-Lotrinský
Zikmund III. Vasa
Zinalrothorn
Zlaté svobody




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk