Ču Jou-sung - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Ču Jou-sung
 ...
Ču Jou-sung
císař Číny
(císař dynastie Jižní Ming)
Doba vlády19. červen 1644červen 1645
Éra vládyChung-kuang (弘光, (1645)
Úplné jménoČu Jou-sung
Chrámové jménoAn-cung (安宗)
Posmrtné jménoČchu-tchien čcheng-tao čcheng-ťing jing-če cuan-wen pej-wu süan-žen tu-siao ťien chuang-ti (處天承道誠敬英哲纘文備武宣仁度孝簡皇帝)
Titulykníže z Fu (1643–1644)
Narození1607
Luo-jang
Úmrtí1646
Peking
PředchůdceČchung-čen
NástupceČu Jü-ťien
RodČu
DynastieMing
OtecČu Čchang-sün
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ču Jou-sung (čínsky pchin-jinem Zhū​ Yóusōng, znaky 朱由崧, 16071646) byl prvním císařem takzvané dynastie Jižní Ming. V letech 16441645 vládl z Nankingu střední a jižní Číně.

Původ

Otec Ču Jou-sunga, Ču Čchang-sün byl oblíbený syn císaře Wan-liho. Ču Čchang-sünovi rodiče – císař a jeho milovaná žena, paní Čeng, jej chtěli prosadit za následníka trůnu. Ale pod tlakem úředníků, v posledku zformovaných do hnutí okolo akademie Tung-lin, nakonec císař jmenoval korunním princem svého nejstaršího syna Ču Čchang-lua – pozdějšího císaře Tchaj-čchanga. Když Wan-li neprotlačil Ču Čchang-süna na trůn, alespoň svého milovaného syna materiálně zabezpečil, daroval mu 120 tisíc hektarů pozemků v provinciích Che-nan, Šan-tung a Chu-pej (tehdy část provincie Chu-kuang) vesměs konfiskovaných místnímu obyvatelstvu. Sám Ču Čchang-sün obdržel titul kníže z Fu a žil v Luo-jangu v luxusu a nádheře, naopak správci jeho statků vynikali svou brutalitou vůči nájemcům. Když rebelové Li C’-čchenga dobyli roku 1641 Luo-jang, knížecí palác hořel 3 dny, knížete rebelové upálili a pečené maso si rozdělili, přičemž sám Li C’-čcheng se napil krve knížete. Manželce zabitého se i se synem podařilo uniknout, a roku 1643 byl Ču Jou-sung jmenován knížetem z Fu po svém otci.[1]

Císař

Podle současníků byl syn povahou podobný otci; takže když po smrti císaře Čchung-čena a dobytí Pekingu Mandžuy nankingští úředníci v květnu 1644 začali diskutovat o ustanovení nového císaře, kandidatura Ču Jou-sunga vzbudila mnoho pochybností. Nicméně, jeho následnické právo jako nejbližšího příbuzného zemřelého císaře bylo nepochybné. A stoupenci Ču Jou-sunga, vedení Ma Š’-jingem (马士英), rychle zorganizovali příjezd svého kandidáta ze severního Ťiang-su, kde pobýval, do Nankingu. Zde byl 5. června 1644 slavnostně uvítán shromážděnými úředníky a 7. června byl, podle vzoru jmenování císaře Ťing-tchaje (vládl 1449–1457), prohlášen „pečovatelem o stát“ (ťien-kuo, 监国) a přestěhoval se do nankingského císařského paláce. Již 19. června 1644 byl prohlášen císařem, a bylo oznámeno, že příští rok (1645) bude prvním rokem éry Chung-kuang (弘光).[2]

Když vojsko Mandžuů přitáhlo k Nankingu, nikdo nebránil hradby hlavního města uprchlého císaře

První rok éry Chung-kuang byl i jejím posledním. Nankingský režim nebyl silný vojensky, finančně ani organizačně. Jeho reálná moc nedosahovala dál než do několika provincií přiléhajících k hlavnímu městu a dokonce i tam bylo vybírání daní často obtížné, protože místní obyvatelstvo bylo olupováno bandity. Vládu oslabovaly frakční boje mezi klikami Š’ Kche-faa (史可法) a Ma Š’-jinga, a armáda byla místy nerozeznatelná od banditů. Mnozí ve vládě byli stále přesvědčeni, že hlavní nebezpečí pro stát nejsou Mandžuové, ale vzbouřenci Li C’-čchenga a jiných povstaleckých skupin a do určité míry uvítali potlačení rebelií na severu mandžuskou armádou.[3][4]

Po porážce mingských sil Jang-čou mandžuskou armádou a jejím překročení řeky Jang-c’ císař Ču Jou-sung 3. června 1645 utekl z Nankingu. Nakrátko našel útočiště u jednotek generála Chuang Te-kunga v Tchung-lingu v provincii An-chuej, ale když se 15. června objevila mandžuská vojska, Chuangovi důstojníci zabili svého velitele, přešli na stranu nepřítele a vydali mu císaře,[5] 18. června jej Mandžuové přivedli do Nankingu. Později byl odeslán do Pekingu a následující rok popraven.[6]

Hodnocení

Ačkoli režim Ču Jou-sunga měl do značné míry stejné základní problémy, jako mingská vláda před rokem 1644, tedy nedostatečnost vládních příjmů v porovnání s jeho výdaji, čínští historici a společnost tradičně kladou značný podíl viny za pád mingské vlády v centrální Číně osobně na něj a jeho hlavního ministra Ma Š’-jinga. Císař je tradičně prezentován jako člověk s větším zájem o ženy, víno a divadlo, než o vládu, a Ma Š’-jing jako chamtivý domýšlivý vůdce. Taková charakteristika dvou osobností na vrcholu mocenské pyramidy výborně zapadla mezi tradiční stereotypy čínské historie: pád dynastie pro osobní neřesti vládců; proto není překvapující, že až do éry císaře Čchien-lunga (vládl 1735–1796) byl Ču Jou-sung, spíše než jeho předchůdce Čchung-čen, považován čínskou historiografií za posledního císaře dynastie Ming.[7]

Na druhé straně se Š’ Kche-fa, zahynuvší v Jang-čou, stal jedním z nejuctívanějších národních hrdinů Číny.

Reference

  1. WAKEMAN, Frederic E. The great enterprise: the Manchu reconstruction of imperial order in seventeenth-century China. Berkeley: University of California Press, 1985. Dostupné online. ISBN 0-520-04804-0. S. 338–339. . 
  2. Wakeman, s. 345–346.
  3. STRUVE, Lynn A. Voices from the Ming-Qing Cataclysm: China in Tigers' Jaws. New Haven, CT a Londýn: Yale University Press, 1993. 303 s. Dostupné online. ISBN 0300075537. S. 55–66. (anglicky) 
  4. Wakeman, str. 404.
  5. Wakeman, str. 572.
  6. Wakeman, str. 580-581.
  7. Wakeman, str. 395-396.

Literatura

  • STRUVE, Lynn A. Voices from the Ming-Qing Cataclysm: China in Tigers' Jaws. New Haven, CT a Londýn: Yale University Press, 1993. 303 s. Dostupné online. ISBN 0300075537. (anglicky) 
  • WAKEMAN, Frederic E. The great enterprise: the Manchu reconstruction of imperial order in seventeenth-century China. Berkeley: University of California Press, 1985. Dostupné online. ISBN 0-520-04804-0. (anglicky) 
  • STRUVE, Lynn A. Southern Ming. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis; FAIRBANK, John King. The Cambridge history of China: Volume 7. The Ming dynasty, 1368-1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0521243327. (anglicky)
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ču_Jou-sung
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úmrtí v roce 2022
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Černá Hora
Česká hokejová reprezentace do 20 let
Česká Wikipedie
Česko
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Šipky
Švédsko
1. květen
1. leden
1584
1585
1673
1674
1862
19. duben
1904
1908
1909
1912
1922
1924
1942
1954
1974
1977
1992
2. leden
20. duben
23. duben
24. duben
26. duben
28. duben
3. leden
5. květen
5. leden
7. leden
Airbus A350
Akronym
Amundsen–Scott (polární stanice)
Anglie
Antarktida
Apple II
Azovstal
Benjamin Netanjahu
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bombardier Dash 8
BRICS
Bzenecká lípa
Christian Oliver
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
CQD
Cvi Zamir
Dněpr
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Egypt
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Etiopie
Filip Počta
Finsko
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Gene L. Coon
George Gershwin
Guy Lafleur
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Hrnčiříkovití
IBM
Ignacio Zaragoza
Ingenuity
Izrael
Jack Phillips
Janez Janša
Jan Kostrhun
Japan Airlines
Japonská pobřežní stráž
Japonsko
John Pilger
Kaligrafie
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Ken Liu
Kišin Šinojama
Klaus Schulze
Kuo-c’-ťien
Kyjev
Letiště Haneda
Loď
Luboš Kohoutek
Luke Humphries
Luke Littler
Madagaskar
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Mariupol
Meda Mládková
Metro sovětského typu
Metro v Kyjevě
Mezinárodní hokejová federace
Mezinárodní měnový fond
Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2024
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Morseova abeceda
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Nanking
Nejvyšší soud Státu Izrael
Neutrinová observatoř IceCube
New York
Niklaus Wirth
Noto (poloostrov)
Obolonsko-Teremkivska (linka metra v Kyjevě)
Oldřich Semerák
Oto Kanás
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavel Vondra
Pavol Mešťan
PDC Mistrovství světa v šipkách
Pečeť
Perseverance
Peter Magubane
Podilsko-Vyhurivska (linka metra v Kyjevě)
Podněstří
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Loďstvo
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pravda (noviny)
Prefektura Išikawa
Provozovatel drážní dopravy
Provozovatel dráhy
Radim Uzel
Rallye Dakar 2024
Rapsodie v modrém
Richterova stupnice
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sálih Arúrí
Sýrie
Saúdská Arábie
Signál
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
SOS
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:George Gershwin 1937.jpg
Soubor:IceCube Neutrino Observatory in 2023 02.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Syrets metro station Kiev 2010 01.jpg
Soubor:Zvon 9801.jpg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené arabské emiráty
Spojené státy americké
Steampunk
Strojový překlad
Světová ekonomika
Svjatošynsko-Brovarska (linka metra v Kyjevě)
Syrecko-Pečerska (linka metra v Kyjevě)
Türkân Akyolová
Třída T 47
Tchang Jin
Tiskař
Titanic
Tokio
Turecko
Ukrajinština
Ukrajina
Václav Štěpán (divadelní a literární historik)
Válka šimpanzů v Gombe
Válka Izraele s Hamásem (2023)
V-2
Vernon Wray
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zdeněk Fiala
Zemětřesení
Zvon 9801




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk