A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
.svg)
NATO (anglicky North Atlantic Treaty Organization) je euroatlantický vojenský pakt, který tvoří 32 členských států z Evropy, Severní Ameriky a Asie. Byl založen 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy. Článek pět smlouvy uvádí, že pokud dojde k ozbrojenému útoku proti jednomu z členských států, považuje se to za útok proti všem členům a ostatní členové pomohou napadenému členu, v případě potřeby i ozbrojenými silami.[1]
Z 32 členských zemí se 29 nachází převážně v Evropě, dvě v Severní Americe a jedna v Asii. V letech 1994–1997 vznikla širší fóra pro regionální spolupráci mezi NATO a jeho sousedy, včetně Partnerství pro mír, iniciativy Středomořský dialog a Euroatlantické rady partnerství.
Všichni členové mají armádu, s výjimkou Islandu, který nemá typickou armádu (má však pobřežní stráž a malou jednotku civilních specialistů pro operace NATO). Tři z členů NATO jsou jaderné mocnosti (tj. země disponující jaderným arsenálem): Francie, Spojené království a Spojené státy.
V současné době[kdy? NATO v rámci své politiky rozšíření Open Doors uznává Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, a Ukrajinu jako aspiranty na členství.[2]
Členské státy
| Vlajka | Mapa | Členský stát | Hlavní město | Připojení[3] | Obyvatelstvo | Rozloha[4] |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
.svg) |
Albánie | Tirana | 1. dubna 2009 | 3 088 385 | 28 748 km2 (11 100 sq mi) |
 |
.svg) |
Belgie | Brussel | 24. srpna 1949 | 11 778 842 | 30 528 km2 (11 787 sq mi) |
 |
.svg) |
Bulharsko | Sofie | 29. března 2004 | 6 919 180 | 110 879 km2 (42 811 sq mi) |
 |
.svg) |
Černá Hora | Podgorica | 5. června 2017 | 607 414 | 13 812 km2 (5 333 sq mi) |
 |
.svg) |
Česko | Praha | 12. března 1999 | 10 701 777 | 78 867 km2 (30 451 sq mi) |
 |
.svg) |
Dánsko | Kodaň | 24. srpna 1949 | 5 894 687 | 42 943 km2 (16 580 sq mi)[5] |
 |
.svg) |
Estonsko | Tallinn | 29. března 2004 | 1 220 042 | 45 228 km2 (17 463 sq mi) |
 |
.svg) |
Finsko | Helsinky | 4. dubna 2023 | 5 566 000 | 338 455 km2 (130 678 sq mi) |
 |
.svg) |
Francie | Paříž | 24. srpna 1949 | 68 084 217 | 643 427 km2 (248 429 sq mi) |
 |
.svg) |
Chorvatsko | Zághřeb | 1. dubna 2009 | 4 208 973 | 56 594 km2 (21 851 sq mi) |
 |
.svg) |
Island | Reykjavík | 24. srpna 1949 | 354 234 | 103 000 km2 (39 769 sq mi) |
 |
.svg) |
Itálie | Řím | 24. srpna 1949 | 62 390 364 | 301 340 km2 (116 348 sq mi) |
 |
.svg) |
Kanada | Ottawa | 24. srpna 1949 | 37 943 231 | 9 984 670 km2 (3 855 103 sq mi) |
 |
.svg) |
Litva | Vilnius | 29. března 2004 | 2 711 566 | 65 300 km2 (25 212 sq mi) |
 |
.svg) |
Lotyšsko | Riga | 29. března 2004 | 1 862 687 | 64 589 km2 (24 938 sq mi) |
 |
.svg) |
Lucembursko | Lucemburk | 24. srpna 1949 | 639 589 | 2 586 km2 (998 sq mi) |
 |
.svg) |
Maďarsko | Budapešť | 12. března 1999 | 9 728 337 | 93 028 km2 (35 918 sq mi) |
 |
.svg) |
Německo | Berlín | 8. května 1955 | 79 903 481 | 357 022 km2 (137 847 sq mi) |
 |
.svg) |
Nizozemsko | Amsterdam | 24. srpna 1949 | 17 337 403 | 41 543 km2 (16 040 sq mi) |
 |
.svg) |
Norsko | Oslo | 24. srpna 1949 | 5 509 591 | 323 802 km2 (125 021 sq mi) |
 |
.svg) |
Polsko | Varšava | 12. března 1999 | 38 185 913 | 312 685 km2 (120 728 sq mi) |
 |
.svg) |
Portugalsko | Lisabon | 24. srpna 1949 | 10 263 850 | 92 090 km2 (35 556 sq mi) |
 |
.svg) |
Rumunsko | Bukurešť | 29. března 2004 | 21 230 362 | 238 391 km2 (92 043 sq mi) |
 |
.svg) |
Řecko | Athény | 18. února 1952 | 10 569 703 | 131 957 km2 (50 949 sq mi) |
 |
.svg) |
Severní Makedonie | Skopje | 27. března 2020 | 2 128 262 | 25 713 km2 (9 928 sq mi) |
 |
.svg) |
Slovensko | Bratislava | 29. března 2004 | 5 436 066 | 49 035 km2 (18 933 sq mi) |
 |
.svg) |
Slovinsko | Lublaň | 29. března 2004 | 2 102 106 | 20 273 km2 (7 827 sq mi) |
 |
.svg) |
Spojené království | Londýn | 24. srpna 1949 | 67 081 000 | 243 610 km2 (94 058 sq mi) |
 |
.svg) |
Spojené státy americké | Washington, D.C. | 24. srpna 1949 | 334 998 398 | 9 833 520 km2 (3 796 743 sq mi) |
 |
.svg) |
Španělsko | Madrid | 30. května 1982 | 47 260 584 | 505 370 km2 (195 124 sq mi) |
 |
.svg) |
Švédsko | Stockholm | 7. března 2024 | 10 551 707 | 447 425 km2 (172 752 sq mi) |
 |
.svg) |
Turecko | Ankara | 18. února 1952 | 82 482 383 | 783 562 km2 (302 535 sq mi) |
Speciální opatření
Tři skandinávské země, Dánsko, Island a Norsko, které vstoupily do NATO jako zakládající členové, se rozhodly omezit svou účast ve třech oblastech: na jejich území nebudou žádné stálé mírové základny, žádné jaderné hlavice a žádná vojenská aktivita spojenců (pokud nebudou pozváni). Dánsko však povolilo americkému letectvu udržovat stávající základnu Thule v Grónsku.[6]
Od poloviny 60. do poloviny 90. let 20. století Francie prosazovala vojenskou strategii nezávislosti na NATO v rámci politiky označované jako „gaullo-mitterrandismus“.[7] Nicolas Sarkozy v roce 2009 vyjednal návrat Francie do integrovaného vojenského velení a Výboru pro obranné plánování, přičemž tento výbor byl následujícího roku zrušen.
Vojenský personál
Následující seznam je sestaven na základě publikace The Military Balance, kterou každoročně vydává Mezinárodní institut pro strategická studia.
.jpg&veda=162099){kind=link}
