Červená Rus je označení pro historický region, z nějž větší část tvořilo území Haliče a je občas také nazýváno Červené hrady, Červoňské hrady,^[1] Červeňské hrady či Červeňská Rus. Jméno bylo zaznamenáno napřiklad v Kronice Slovanů Helmolda z Božova (Bosau) z 12. století nebo v polských pramenech v roce 1321.

Historie

Území Červené Rusi bylo od konce 5. století osídlováno Slovany. V 10. století se západní část Červené Rusi stala součástí polského knížectví a východní část připadla Kyjevské Rusi. Po rozpadu jednotného kyjevského státu v polovině 12. století vzniklo haličské knížectví pod vládou místní větve rurikovské dynastie.

Etymologie názvu

Etymologie názvu není zcela jasná, ale existuje teorie,^[zdroj? že pochází ze staroslovanského označování světových stran barvami, odvozenými podle slovanského boha Svantovíta se čtyřmi tvářemi směřujícími vždy na jinou světovou stranu, severní tvář byla bílá, východní byla zelená, jižní byla černá a západní byla červená, tato teorie je ale problematická, protože není známo, že by někdy existovala „Zelená Rus“, a Černá Rus leží západně od Bílé Rusi, místo aby ležela na jih.^[zdroj? Velké množství měst v regionu Červené Rusi nese jména odvozená od červené barvy.

Reference

Související články

• Halič
• Bílá Rus
• Černá Rus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Červená Rus na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ukrajinská historická území
Besarábie (Budžak • Herca) • Bukovina (Severní Bukovina • Jižní Bukovina) • Divoká pole • Donbas • Halič (Červená Rus • Huculsko • Pokutí) • Jedisan • Kubáň • Levobřežní Ukrajina • Nové Rusko • Podolí • Polesí • Pravobřežní Ukrajina • Slobodská Ukrajina • Volyň (Západní Volyň • Východní Volyň) • Zakarpatí