Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Severní Bukovina (ukrajinsky Північна Буковина, Pivnična Bukovina; rumunsky Bucovina de Nord) je území o rozloze 6262 km² na západě Ukrajiny. Netvoří nějaký zvláštní správní celek, je to vlastně větší díl historické země Bukoviny (10 441 km²), kterou na úkor Rumunského království v letech 1940/44 zabral Sovětský svaz a vtělil do ukrajinské Černovické oblasti (jejíž západní a část severní hranice přesně kopíruje původní bukovinskou zemskou hranici). I po jeho rozpadu zůstala severní Bukovina součástí Ukrajiny, kdežto Rumunsku nadále zbývá menší jižní část.

Dějiny

V dějinách bylo území „staré“ Bukoviny součástí Kyjevské Rusi, Haličsko-volyňského knížectví, Moldavského knížectví, Osmanské říše a Habsburské říše, v jejímž rámci tato země vznikla. Bylo to hraniční, přechodové území mezi dvěma kulturami: slovanskou/ukrajinskou (rusínskou) a latinskou/rumunskou. Jelikož však obě národnosti spadaly do pravoslavného církevního okruhu (a dokonce až do roku 1861 se i rumunština zapisovala cyrilicí), nebyl v jejich soužití po staletí vážnější problém.

Koncem 19. století však přišel rozmach etnicko-jazykového nacionalismu a nalezl i ve zdější společnosti odezvu. S rozpadem Rakouska-Uherska vyvrcholily v Bukovině iredentistické snahy Ukrajinců i Rumunů. Ukrajinci již dříve volali po rozdělení Bukoviny na ukrajinskou a rumunskou část (etnografická hranice mezi oběma národy je zřetelná). Rumunští nacionalisté v čele s místním šlechticem a politikem Iancu Flondorem trvali na přičlenění celé Bukoviny v historických hranicích k Rumunsku. V listopadu 1918 vstoupila rumunská vojska do Bukoviny a zmařila ukrajinské snahy o rozdělení této provincie na základě etnického principu. Proti rumunské okupaci severní Bukoviny protestovali představitelé vlád ZULR, ULR a později USSR, resp. SSSR.

Meziválečná léta (1918–1940) jsou v tzv. Velkém Rumunsku ve znamení represí vůči ukrajinské menšině. Toto období se vyznačuje bezohlednou rumunizací bukovinských Ukrajinců. Severní Bukovina byla osídlována rumunským úřednickým aparátem a armádou. Ukrajinské školství všech stupňů bylo zrušeno. Ukrajinský tisk byl značně omezen a kontrolován cenzurou.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ukrajinská historická území
Besarábie (Budžak • Herca) • Bukovina (Severní Bukovina • Jižní Bukovina) • Divoká pole • Donbas • Halič (Červená Rus • Huculsko • Pokutí) • Jedisan • Kubáň • Levobřežní Ukrajina • Nové Rusko • Podolí • Polesí • Pravobřežní Ukrajina • Slobodská Ukrajina • Volyň (Západní Volyň • Východní Volyň) • Zakarpatí

Rumunská historická území
Bukovina (Severní Bukovina • Jižní Bukovina) • Dobrudža (Severní Dobrudža • Jižní Dobrudža) • Moldávie (Besarábie • Budžak • Herca) • Sedmihradsko (Banát • Krišana • Maramureš • Satmar) • Valašsko (Munténie • Olténie)