Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024) - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
 ...

Tato časová osa poskytuje chronologický přehled událostí v průběhu roku 2024, předchozí vývoj zachycují články Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023) a Časová osa ruské invaze na Ukrajinu.

Leden 2024

2. leden

Ukrajinská města opět čelila vzdušným útokům z Ruska, hlavním cílem byl Kyjev. Útoky si vyžádaly nejméně 5 obětí. Hlášeno je také nejméně 130 zraněných a 250 poškozených civilních objektů.[1] Časopis Forbes odhadl celkovou cenu tohoto raketového útok na přibližně 14 miliard korun (620 milionů dolarů). Celkem se jednalo o 99 raket, včetně deseti hypersonických balistických střel Kinžal, a desítky dronů.[2]

3. leden

Rusko a Ukrajina si vzájemně vyměnili největší množství válečných zajatců od počátku ruské invaze. Ukrajina propustila 248 zajatých Rusů a Rusko 230 ukrajinských vojáků a civilistů. Výměnu podle ruského ministerstva obrany pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty.[3][4]

6. leden

Odklízení trosek po ruském útoku v Pokrovském rajónu

Generálporučík Mykola Oleščuk oznámil, že ukrajinské vzdušné síly v noci z 5. na 6. ledna zaútočily na leteckou základnu Saky u města Novofedorivka na Ruskem obsazeném poloostrovu Krym a zničily zde velitelské centrum. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly nad Krymem úspěšně zachytily čtyři ukrajinské střely s plochou dráhou letu.[5]

Představitelé oblastního státního zastupitelství v Charkově publikovali zprávu dokládající, že jedna z balistických střel, které na město dopadly v úterý 2. ledna, je konstrukcí odlišná od ruského typu Iskander, a vykazuje známky severokorejského původu, bez upřesnění jejího typu.[6]

Ozbrojené síly Ruské federace provedly útok za použití střel typu S-300 na město Pokrovsk a další obce v Doněcké oblasti, který si vyžádal 11 obětí na životech, včetně 5 dětí, a nejméně 8 raněných.[7]

12. leden

Premiér Sunak v doprovodu ukrajinského ministra vnitra Klymenka při prohlídce následků ruských útoků

Britský premiér Rishi Sunak na státní návštěvě v Kyjevě podepsal spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym oboustrannou dohodu o bezpečnostní spolupráci. Délka její platnosti je deset let.[8] Dohoda zahrnuje zpravodajskou bezpečnost, boj s propagandou, kybernetickou bezpečnost, obranu kritické infrastruktury, námořní obranu, spolupráci v obranném sektoru a sankce proti Rusku.[9]

Rishi Sunak také oznámil navýšení finanční a vojenské pomoci Ukrajině ze strany Spojeného království za roky 2024 a 2025. Celkový objem pomoci by měl dosáhnout 2,5 miliardy liber.[8]

15. leden

Velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj oznámil, že ukrajinským vzdušným silám se večer 14. ledna podařilo zasáhnout a sestřelit ruský letoun včasné výstrahy Berijev A-50 operující nad Azovským mořem v prostoru Kyrylivky v Záporožské oblasti. Ukrajinská strana si také nárokovala zásah, a následné vyřazení z boje, létajícího velitelského stanoviště Iljušin Il-22M poblíž Strilkove v Chersonské oblasti.[10]

17. leden

Ozbrojené síly Ruské federace provedly útok raketami systému S-300 na centrum Charkova, který si vyžádal nejméně 17 raněných civilistů, z toho 2 vážně.[11]

Ruské útoky na Cherson a přilehlou oblast vedly k zabití 1 a ranění 5 osob.[12]

18. leden

Ruští představitelé uvedli, že jejich protivzdušné obraně se krátce po půlnoci podařilo zneškodnit bezpilotní letadlo nad Vasiljevským ostrovem v St. Petěrburgu. Letiště Pulkovo bylo krátce uzavřeno pro všechny lety.[13] Podle ukrajinské strany útok zasáhl ropný sklad,[14] v němž způsobil lokalizovaný požár.

Ruské ostřelování Kupjansku v Charkovské oblasti usmrtilo 1 a zranilo 2 civilní obyvatele.[15]

19. leden

Ukrajinské ozbrojené síly provedly útoky bezpilotními letadly na sklad paliva ve městě Klincy v Brjanské oblasti a muniční závod v Tambově.[16]

Útok Ozbrojených sil Ruské federace na Cherson zabil jednoho civilistu a dalšího zranil.[17]

21. leden

V noci na 21. ledna zaútočila dvě bezpilotní letadla na baltský přístav Usť-Luga ležící zhruba 110 km západně od Petrohradu. Výbuchy a následný požár poškodily plynový terminál náležející společnosti Novatek (Новатэк), oběti na životech nebyly hlášeny.[18] V čase útoku v přístavu kotvila tři mohutná plavidla registrovaná v Belgii, Ománu a v Libyi.[19]

Při dělostřeleckém útoku na okupovaný Doněck zahynulo přinejmenším 28 lidí. Rusko z krveprolití obvinilo Ukrajinu, ukrajinská oficiální místa vinu popírají.[20][21]

22. leden

Potvrzené informace že o víkendu ozbrojené síly Ruské federace začaly pronikat do prvních ulic Avdijivky na jihu města u restaurace „Carska Ochota“.[22]

23. leden

Šest lidí bylo zabito a desítky zraněny po ruských raketových útocích na Kyjev a Charkov. [23]

24. leden

V Bělgorodské oblasti se zřítil Iljušin Il-76 Vzdušně-kosmických sil RF. Na palubě bylo podle ruských médií 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři vojáci ostrahy.[24] Zdroje listu Ukrajinska pravda z generálního štábu uvedly, že stroj vezl rakety pro ruský systém protivzdušné obrany S-300.[25]

25. leden

V ropném skladišti v Tuapse (Krasnodarský kraj) po zásahu několika drony vypukl požár.[26] Podle představitelů ruských úřadů byl lokalizován a nikdo neutrpěl zranění.[27]

31. leden

Ukrajinské letectvo provedlo útok střelami Scalp EG a Storm Shadow na leteckou základnu Belbek na Ruskem obsazeném poloostrově Krym. Nárokovalo si poškození 3 letounů a způsobení ztrát mezi příslušníky ruských ozbrojených sil.[28] Ruská strana to popřela a prohlásila, že se jí podařilo sestřelit 17 střel nad Černým mořem a další tři nad územím Krymu.[29]

Na ropnou rafinérii Něvskij Mazut v Sankt Petersburgu zaútočilo ukrajinské bezpilotní letadlo, jeho dopad způsobil explozi a následný požár. Podle tvrzení gubernátora Sankt Petersburgu Alexandra Beglova se jednalo o „nehodu, která nezpůsobila podstatnější škody a při níž nebyl nikdo zraněn“.[30]

Únor 2024

1. únor

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo video, které má zachycovat zničení ruské raketové korvety Ivanovec, lodi třídy Tarantul. Podle videa měla být loď opakovaně zasažena do trupu bezposádkovými hladinovými plavidly, v důsledku poškození se převrátit na záď a potopit. K útoku mělo dojít v zátoce Donuzlav u západního pobřeží Krymu. Rusko událost nekomentovalo.[31][32]

Předseda Evropské rady Charles Michel oznámil, že prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili program dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině, který na další 4 roky zahrnuje 50 miliard eur. Program je součástí úpravy unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027, přičemž zahrnuje půjčky v objemu 33 miliard eur a granty v hodnotě 17 miliard euro. Prezidenti a premiéři společně vyzvali vlády členských států EU, aby do měsíce dokončili návrh, který by do roku 2027 disponoval 5 miliardami eur ročně pro fond na vojenskou podporu Ukrajiny, z něhož jsou propláceny bilaterální dodávky vojenského materiálu Ukrajině a společné nákupy munice. Dále připomenuli „naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména v souvislosti se závazkem poskytnout Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice“.[33]

2. únor

Ruský útok bezpilotním letadlem na Beryslav zabil 2 francouzské dobrovolníky poskytující humanitární pomoc a zranil dalších 5 osob.[34]

3. únor

Po útoku bezpilotního letadla vypukl požár v ropné rafinérii společnosti Lukoil ve Volgogradské oblasti. Ruská protivzdušná obrana prohlásila, že se jí prostředky elektronického rušení podařilo sestřelit nebo zneškodnit dvě ukrajinská bezpilotní letadla ve Volgogradské, čtyři v Bělgorodské oblasti a jedno v blízkosti Rostova na Donu.[35]

8. únor

Prezident Volodymyr Zelenskyj nahradil Valerije Zalužného ve funkci hlavního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny generálplukovníkem Oleksandrem Syrským, dosavadním velitelem pozemních vojsk.[36]

9. únor

Ruské letecké útoky řízenými pumami na obce v Sumské oblasti vedly ke smrti 3 a zranění 4 civilistů.[37]

10. únor

Ruský útok bezpilotním letounem na benzínovou pumpu v Charkově způsobil požár, v němž zahynulo nejméně 7 civilistů, včetně 3 dětí, z nichž nejstaršímu bylo 7 let.[38]

14. únor

Městská nemocnice v Selydove po zásahu ruskou raketou

Ruský noční útok na Selydove v Doněcké oblasti usmrtil 3 civilisty, včetně 1 dítěte, a dalších 12 osob utrpělo zranění.[39] Další útok, na Mykolajivku, zabil dvě ženy, ve věku 62 a 74 let, a zranil nejméně 1 další osobu.[40] Ruský raketový útok na Velykyj Burluk si vyžádal 4 oběti na životech civilistů.[41]

Ukrajinský generální štáb zveřejnil video zachycující potopení výsadkové lodě třídy Ropucha BDK-64 Cezar Kunikov skupinou sebevražedných hladinových dronů typu Magura V5.[42][43] Generálporučík Kyrylo Budanov, velitel Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny, uvedl, že ruská loď převážela náklad munice mezi Novorossijskem a Sevastopolem, a útok za pomoci 5 člunů, k němuž došlo poblíž Alupky na Ruskem okupovaném Krymu, provedla jemu podřízená jednotka speciálních sil „Skupina 13“ ve spolupráci s ostatními složkami bezpečnostních a ozbrojených sil Ukrajiny. Ozbrojené síly Ruské federace se k události nevyjádřily a omezily se na prohlášení, že v průběhu noci se jim v Černém moři podařilo dosáhnout zničení 6 námořních dronů.[44]

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon dovolující úřadům odebrání čestných titulů a zabavení majetku osob „šířících úmyslně nepravdivé zprávy či jinak diskreditující ozbrojené síly Ruské federace“ a „podněcujících extrémistické aktivity či požadujících opatření poškozující bezpečnost státu“. Zpřísnila se tak ustanovení ruského právního systému o „zákazu diskreditace ozbrojených sil“ přijatá po začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a užívaná k umlčování Putinových kritiků.[45]

15. únor

Při bojích o město Avdijivka zemřel český občan, stal se tak nejméně čtvrtou českou obětí celého konfliktu.[46][47]

16. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské jednotky se stáhly z pozic v jihovýchodní části města Avdijivka.[48]

Ruská vězeňská služba oznámila, že ve státním nápravném zařízení IK-3 v Charpu v Jamalo-něneckém autonomním okruhu náhle zemřel uvězněný představitel protiputinovské opozice Alexej Navalnyj.[49]

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během návštěvy Francie a Německa uzavřel dvoustranné bezpečnostní smlouvy s těmito zeměmi.[50]

17. únoreditovat | editovat zdroj

Oleksandr Syrskyj nařídil stažení ukrajinských vojsk z města Avdijivka aby předešel jejich obklíčení.[51]

Ruské úřady oznámily, že se jim nad územím Bělgorodské, Brjanské, Kalužské, Kurské a Voroněžské oblasti podařilo sestřelit či zneškodnit celkem 33 ukrajinských bezpilotních letadel. V udmurtském městě Iževsk vypukl rozsáhlý požár v prostorách užívaných k výrobě dronů.[52]

Moldavské úřady oznámily, že v blízkosti obce Etulia Nouă v Gagauzsku byly nalezeny trosky dronu Šáhid.[53][54]

Velitel ukrajinských vzdušných sil generálporučík Mykola Oleščuk prohlásil, že ukrajinské protivzdušné obraně se na jihovýchodě země podařilo sestřelit 2 ruské stíhací bombardéry Suchoj Su-34 a 1 víceúčelový stíhač Su-35.[55]

18. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo oznámilo, že v průběhu dne dosáhlo sestřelu 1 stíhacího bombardéru Suchoj Su-34, 1 střely s plochou dráhou letu Ch-59 a 12 bezpilotních letadel.[56]

19. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dosáhlo sestřelu 1 stíhacího bombardéru Su-34 a 1 víceúčelového stíhače Su-35.[57]

Služba bezpečnosti Ukrajiny oznámila zahájení předběžného vyšetřování nahrávky zachycující zabití 8 neozbrojených ukrajinských válečných zajatců v Avdijivce, šířené na ruských kanálech sítě Telegram.[58]

Ruský pilot Maxim Kuzminov, který v srpnu 2023 zběhl i s vrtulníkem Mil Mi-8 na Ukrajinu, byl nalezen ve Španělsku zastřelený.[59][60]

20. únoreditovat | editovat zdroj

Trosky po útoku v Nove Slobode

Ruské dělostřelecké a letecké útoky na obec Nova Sloboda v Sumské oblasti si vyžádaly 5 obětí na životech civilistů.[61]

Útok ruského bezpilotního letadla v Kupjanském rajónu (Charkovská oblast) si vyžádal životy dvou civilistů a jedno těžké zranění.[62]

Polští zemědělci oznámili zahájení úplné blokády hranice s Ukrajinou.[63]

21. únoreditovat | editovat zdroj

Velitel ukrajinských vzdušných sil generálporučík Mykola Oleščuk oznámil, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit stíhací bombardér Suchoj Su-34, jehož dvoučlenná posádka zahynula.[64] Pokud se informace potvrdí, jednalo by se již o sedmý proudový bojový letoun ztracený ruskými leteckými silami od 17. února 2024.

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili 13. balík sankcí proti Rusku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí nějakým způsobem se podílejích na agresi proti Ukrajině. Sankce musí formálně schválit členské státy, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení války Ruskem.[65][66]

22. únoreditovat | editovat zdroj

Dánsko oznámilo, že Ukrajině poskytne nový balík vojenské pomoci v hodnotě 1,7 miliardy dánských korun, který zahrnuje i finance na pořízení 15 tisíc dělostřeleckých granátů, jež budou darovány v následujících měsících. Premiérka Mette Frederiksenová dále informovala o uzavření dánsko-ukrajinské bezpečnostní dohody, ve které se Dánsko zavazuje poskytovat Ukrajině vojenskou podporu během následujících 10 let.[67]

Ruský útok na obec Lvove v Chersonské oblasti usmrtil 59letého civilistu.[68]

23. únoreditovat | editovat zdroj

Následky útoku na Dnipro

Ruský útok bezpilotními letadly na Dnipro zasáhl obytnou čtvrť. Život ztratil 1 civilista a 8 utrpělo zranění, 2 z nich taková, jež si vyžádala hospitalizaci.[69] V Oděse zahynuli 3 civilisté.[70] Další útoky mířily na Dnipropetrovskou, Oděskou, Mykolajivskou, Poltavskou a Charkovskou oblast. Ukrajinské letectvo uvedlo, že se mu podařilo zneškodnit 23 z 31 Ruskem vypuštěných dronů.[71]

Spojené státy americké oznámily nové sankce proti 500 subjektům spojeným s ruskou invazí na Ukrajinu a se smrtí Alexeje Navalného.[72]

Ukrajinské letectvo a Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny oznámily, že ve večerních hodinách se podařilo sestřelit ruský letoun včasné výstrahy a velení typu Berijev A-50U operující nad Krasnodarským krajem.[73][74] Jedná se o druhou ztrátu stejného typu, jímž Vzdušně-kosmické síly Ruské federace disponují jen v omezeném počtu, po stroji o nějž přišly 14. ledna.

24. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo oznámilo, že během ruských útoků na Kirovohradskou, Mykolajivskou a Oděskou oblast sestřelilo 12 bezpilotních letadel a 2 střely s plochou dráhou letu Ch-59. Po pádu trosek dronu na obytný dům v Oděse zahynul 1 muž, 1 žena byla ve vážném stavu hospitalizována, a dalším 2 zraněným bylo nutno poskytnout lékařské ošetření.[75]

V noci 23. na 24. února 2024 došlo k ukrajinskému útoku drony na ocelárnu Novolipeck v Lipecku, produkující okolo 18 % objemu ruské oceli, po kterém následoval rozsáhlý požár.[76] Podle tvrzení gubernátora Lipecké oblasti byl požár uhašen a nedošlo při něm k žádným zraněním, ani neměl výrazný vliv na provoz.[77]

Při příležitosti druhého výročí počátku ruské invaze navštívili Kyjev předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předsedové vlád Belgie, Itálie a Kanady, Alexander De Croo, Giorgia Meloniová a Justin Trudeau, a vyjádřili pokračující podporu ukrajinské obraně proti ruské agresi. Představitelé skupiny G7, včetně prezidenta USA Joe Bidena, vydali po společné telekonferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlášení vyjadřující odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho jak bude nutné.[78]

Generální tajemník OSN António Guterres s podporou více než padesáti členských zemí OSN vyzval Rusko, aby invazi ukončilo.[79]

26. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo oznámilo, že během nočních ruských útoků zneškodnilo 9 ze 14 bezpilotních letadel a 3 střely s plochou dráhou letu Ch-59.[80]

27. únoreditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Časová_osa_ruské_invaze_na_Ukrajinu_(2024)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Íránské revoluční gardy
Úmluva o právním postavení uprchlíků
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústavní soud České republiky
Útok Íránu na Izrael (2024)
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Čeleď
Černá Hora
Česká Wikipedie
Česko
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Španělsko
Švédsko
1. květen
10. duben
1164
13. duben
14. říjen
15. říjen
15. duben
1529
1584
1585
1673
1674
17. duben
1724
1789
18. říjen
18. říjen
18. duben
1823
1847
1853
1862
1864
19. říjen
19. duben
1912
1913
1922
1923
1924
1942
1944
1954
1973
1977
1983
1992
20. duben
2003
22. duben
23. říjen
23. duben
24. duben
25. říjen
26. duben
28. duben
5. květen
Achille Silvestrini
Albedo
Aliko Dangote
Anfisa Rezcovová
Anna z Lichtenštejna
ANO 2011
ANO 2011
Antonio Cantafora
Anton von Werner
Apple II
Arabsko-izraelské války
Arabsko-izraelský konflikt
Arcidiecéze olomoucká
Arménie
Athéna
Atropin
Azovstal
Bezpilotní letadlo
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bobby Charlton
Bzenecká lípa
Carla Bley
Cassini (sonda)
Chřástal weka
Chlorid sodný
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Dalibor Tolaš
Dickey Betts
Dione (měsíc)
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Donald Trump#Vztah se Stormy Daniels
Druhá světová válka
Dušan Grúň
Dynastie Jižní Ming
Eduard Krečmar
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Enceladus (měsíc)
Encyklopedie
Enkelados
Eurasie
Evropa
Evropská unie
Evropský parlament
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Fridrich I. Barbarossa
Gediminas Kirkilas
Gejzír
Gibraltarský průliv
Gigant
Grand National
Guy Lafleur
Haag
Hana Brejchová
Hans Kudlich
HESA Šáhid-136
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hlavohruď
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Hradní stráž
Ignacio Zaragoza
Immanuel Kant
Impaktní kráter
Indonésie
Ingenuity
Invaze na Grenadu
In God we trust
Isfahán
Izrael
Izraelské vojenské letectvo
Ján Bahna
Janez Janša
Jan Kostrhun
Joe Biden
John Herschel
Jomkipurská válka
Josef Laufer (herec)
Josef Nuzík
Josip Manolić
Křižákovití
Křižák podkorní
Kaligrafie
Karel Kinský
Karibik
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klaus Schulze
Krize v Rudém moři
Kryovulkanismus
Kuo-c’-ťien
Led
Louise Glücková
Luis Garavito
Měsíce Saturnu
Madagaskar
Mahsá Amíníová
Mahsá Amíníová
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Mariupol
Maroko
Martti Ahtisaari
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní trestní soud
Michail Chodorkovskij
Milešovka
Mimas (měsíc)
Miroslav Švejda
Mistrovství světa v ragby 2023
Mittelbau-Dora
Mnichov
Moldavsko
Monsignore
Motto
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nålebinding
Nadace Wikimedia
Nanking
Natalie Zemon Davis
New York
Nová pinakotéka
Novosibirsk
Občanská koalice
Okresní soud ve Vsetíně
Organizace spojených národů
Oskar Nedbal
Příměří
Předseda vlády České republiky
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parlamentní volby v Polsku 2023
Paschal III. (vzdoropapež)
Pavel Simon
Pavol Mešťan
Pavouci
Pečeť
Perseverance
Peter Cathcart Wason
Petr Fiala
Podněstří
Pohlavní styk
Polská krev
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Právo a spravedlnost
Pražský hrad
Pravda (noviny)
Prezident Spojených států amerických
Program Copernicus
Protesty v Íránu (2022–2023)
Protesty v Íránu (2022–2023)
Prusko-francouzská válka
Pyreneje
Pyrenejský poloostrov
Růžena Dostálová
Rada bezpečnosti OSN
Radim Uzel
Radioaktivita
Recep Tayyip Erdoğan
Rezonance
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Ruang
Rulík zlomocný
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sýrie
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sametová revoluce
Satelitní fotografie
Senát Parlamentu České republiky
Sentinel (družice)
Severoatlantická aliance
Sexuální souhlas v právu
Seznam členských států OSN
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sikorsky R-4
Slapová síla
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Sluneční světlo
Smlouva ze Zaragozy
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Gallirallus australis LC0248 (cropped).jpg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Neue Pinakothek, around 1854.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:PIA17202 - Approaching Enceladus.jpg
Soubor:Sikorsky R4B.jpg
Soubor:Spain’s chilly blanket ESA22415247.jpeg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Stát Palestina
Suzanne Somersová
Světová ekonomika
Svoboda a přímá demokracie
Svoboda a přímá demokracie
Třída T 47
Tchaj-wan
Teplota
Theodor Pištěk (výtvarník)
Thorbjørn Svenssen
Tiskař
Titan (měsíc)
Tomáš Fejfar
Tordesillaská smlouva
Trestní zákoník (Česko)
Tsunami
Turecko
Ukrajina
Václav Korda
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Vídeň
V-2
Vahagn Chačaturjan
Velké národní shromáždění
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vrtulník
Vyslovení nedůvěry
Vyslovení nedůvěry
Vzdušný prostor
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Herschel
Wolfenstein 3D
Zadeček
Zdeněk Fiala
Znásilnění
Zuzana Čaputová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk