A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pavel Ludikar | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 3. březen 1882 Praha, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. únor 1970 Vídeň, Rakousko |
Žánry | opera |
Povolání | zpěvák |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | basbaryton, bas |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Ludikar, vl. jménem Pavel Vyskočil, (3. března 1882, Praha – 20. února 1970, Vídeň) byl český pěvec – basista., hudební skladatel, příležitostný dirigent a publicista.
Život
Narodil se v rodině kapelníka Národního divadla a profesora na varhanické škole Augustina Vyskočila (1852–1902)[1] a matky, altistky Františky Ludikarové - Vyskočilové (1857—1927)[2]
Zpěv studoval nejdříve u své matky, poté v letech 1903–1904 na pražské konzervatoři u profesorky Leontiny z Dötscherů, v roce 1905 se zdokonaloval u slavného francouzského barytonisty Jeana Lassala.
Po absolutoriu vystupoval v Národním divadle v Praze, dále ve Dvorní opeře v Drážďanech, Lidové opeře ve Vídni, v Itálii v Teatro alla Scala, kde zpíval a režíroval v roce 1912[3] a v Buenos Aires. Vrchol jeho kariéry byl v letech 1926–1932, kdy působil v Metropolitní opeře v New Yorku.
Pavel Ludikar měl vřelý vztah k Vamberku, který byl rodným městem obou jeho rodičů a kam často rád zajížděl.
Charakteristika umělecké osobnosti
Ludikar byl neobyčejně hudebně všestrannou osobností. Byl vysoce ceněn jak na operních jevištích, kde mistrně ztvárnil basové i barytonové postavy v operách Richarda Wagnera, Scarpiu (Giacomo Puccini: Tosca), Mozarta (Figarova svatba), Mefista (Charles Gounod: Faust), Kecala (Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta), Borise Godunova (Modest Petrovič Musorgskij: Boris Godunov) aj. Richard Strauss mu v roce 1911 svěřil roli Ochse v italské premiéře Růžového kavalíra.
Na koncertních pódiích přednášel národní písně (písňové cykly v 7 jazycích), byl i úspěšným pedagogem v letech 1941–1943 v Praze, profesorem salcburského Mozartea 1944–1973, ředitelem Opernschule ve Štýrském Hradci. V roce 1949 byl jmenován profesorem vídeňské hudební akademie.
V závěru kariéry se věnoval také publicistice a profesi skladatele. Zhudebnil dvě desítky básní, například R.M. Rilkeho nebo Heinricha Heineho. Skládal také čtvrttónovou hudbu.
Ludikarův průrazný a přesto sametový basbaryton měl krásnou barvu a neobyčejný rozsah od nejhlubších tónů basso-profonda až barytonovému g1.
Metropolitní opera
V letech 1926–1932 působil v Metropolitní opeře. Poprvé zde vystoupil jako Timur v Pucciniho Turandot, naposledy jako Coppélius v Offenbachových Hoffmannových povídkách.[4]
Ztvárnil zde role:
- Timur – Giacomo Puccini: Turandot, jeho debut v MET 16. listopadu 1926,
- Mluvčí – Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna
- Hunding – Richard Wagner: Valkýra
- Král Jindřich – Richard Wagner: Lohengrin
- Coppélius – Jacques Offenbach: Hoffmannovy povídky
- Král Marke – Richard Wagner: Tristan a Isolda
- Colline – Giacomo Puccini: Bohéma
- Pogner – Richard Wagner: Mistři pěvci norimberští
- Capulet – Charles Gounod: Romeo a Julie
- Ramfis – Giuseppe Verdi: Aida
- Geronte – Giacomo Puccini: Manon Lescaut
- Pedro – Giacomo Meyerbeer: Afričanka
- Peter – Engelbert Humperdinck: Jeníček a Mařenka
- Mathieu – Umberto Giordano: André Chénier
- Kecal – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta
- Rambaldo – Giacomo Puccini: La rondine
- Hermann – Richard Wagner: Tannhäuser
- Don Alfonso – Wolfgang Amadeus Mozart: Così fan tutte
- Ferrando – Giuseppe Verdi: Trubadúr
- Alvise – Amilcare Ponchielli: La Gioconda
- Guido – Ildebrando Pizzetti: Fra Gherardo
- Leporello – Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni
- Wurm – Giuseppe Verdi: Luisa Miller
- Car oceánu – Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov: Sadko
- Rocco – Ludwig van Beethoven: Fidelio
- Daland – Richard Wagner: Bludný Holanďan
- Gorgibus – Felice Lattuada: Le preziose ridicole
- Gesler – Gioacchino Rossini: Vilém Tell
- Golaud – Claude Debussy: Pelleas a Melisanda
- Sparafucile – Giuseppe Verdi: Rigoletto[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Augustin Vyskočil +. Národní politika. 15. 2. 1902, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Úmrtí matky pěvce Ludikara. Národní politika. 2. 2. 1927, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Pavel Ludikar, režisér opery Alla Scala v Miláně. Světozor . 1912-04-19. Dostupné online.
- ↑ a b The MetOpera Database . New York: Metropolitní opera . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
Literatura
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 92, 198, foto 231, 528
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 26
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk