Pavel Ludikar
Základní informace
Narození	3. březen 1882 Praha, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. únor 1970 Vídeň, Rakousko Rakousko
Žánry	opera
Povolání	zpěvák
Nástroje	hlas
Hlasový obor	basbaryton, bas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Ludikar, vl. jménem Pavel Vyskočil, (3. března 1882, Praha – 20. února 1970, Vídeň) byl český pěvec – basista., hudební skladatel, příležitostný dirigent a publicista.

Život

Narodil se v rodině kapelníka Národního divadla a profesora na varhanické škole Augustina Vyskočila (1852–1902)^[1] a matky, altistky Františky Ludikarové - Vyskočilové (1857—1927)^[2]

Zpěv studoval nejdříve u své matky, poté v letech 1903–1904 na pražské konzervatoři u profesorky Leontiny z Dötscherů, v roce 1905 se zdokonaloval u slavného francouzského barytonisty Jeana Lassala.
Po absolutoriu vystupoval v Národním divadle v Praze, dále ve Dvorní opeře v Drážďanech, Lidové opeře ve Vídni, v Itálii v Teatro alla Scala, kde zpíval a režíroval v roce 1912^[3] a v Buenos Aires. Vrchol jeho kariéry byl v letech 1926–1932, kdy působil v Metropolitní opeře v New Yorku.

Pavel Ludikar měl vřelý vztah k Vamberku, který byl rodným městem obou jeho rodičů a kam často rád zajížděl.

Charakteristika umělecké osobnosti

Ludikar byl neobyčejně hudebně všestrannou osobností. Byl vysoce ceněn jak na operních jevištích, kde mistrně ztvárnil basové i barytonové postavy v operách Richarda Wagnera, Scarpiu (Giacomo Puccini: Tosca), Mozarta (Figarova svatba), Mefista (Charles Gounod: Faust), Kecala (Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta), Borise Godunova (Modest Petrovič Musorgskij: Boris Godunov) aj. Richard Strauss mu v roce 1911 svěřil roli Ochse v italské premiéře Růžového kavalíra.

Na koncertních pódiích přednášel národní písně (písňové cykly v 7 jazycích), byl i úspěšným pedagogem v letech 1941–1943 v Praze, profesorem salcburského Mozartea 1944–1973, ředitelem Opernschule ve Štýrském Hradci. V roce 1949 byl jmenován profesorem vídeňské hudební akademie.

V závěru kariéry se věnoval také publicistice a profesi skladatele. Zhudebnil dvě desítky básní, například R.M. Rilkeho nebo Heinricha Heineho. Skládal také čtvrttónovou hudbu.

Ludikarův průrazný a přesto sametový basbaryton měl krásnou barvu a neobyčejný rozsah od nejhlubších tónů basso-profonda až barytonovému g1.

Metropolitní opera

V letech 1926–1932 působil v Metropolitní opeře. Poprvé zde vystoupil jako Timur v Pucciniho Turandot, naposledy jako Coppélius v Offenbachových Hoffmannových povídkách.^[4]

Ztvárnil zde role:

• Timur – Giacomo Puccini: Turandot, jeho debut v MET 16. listopadu 1926,
• Mluvčí – Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna
• Hunding – Richard Wagner: Valkýra
• Král Jindřich – Richard Wagner: Lohengrin
• Coppélius – Jacques Offenbach: Hoffmannovy povídky
• Král Marke – Richard Wagner: Tristan a Isolda
• Colline – Giacomo Puccini: Bohéma
• Pogner – Richard Wagner: Mistři pěvci norimberští
• Capulet – Charles Gounod: Romeo a Julie
• Ramfis – Giuseppe Verdi: Aida
• Geronte – Giacomo Puccini: Manon Lescaut
• Pedro – Giacomo Meyerbeer: Afričanka
• Peter – Engelbert Humperdinck: Jeníček a Mařenka
• Mathieu – Umberto Giordano: André Chénier
• Kecal – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta
• Rambaldo – Giacomo Puccini: La rondine
• Hermann – Richard Wagner: Tannhäuser
• Don Alfonso – Wolfgang Amadeus Mozart: Così fan tutte
• Ferrando – Giuseppe Verdi: Trubadúr
• Alvise – Amilcare Ponchielli: La Gioconda
• Guido – Ildebrando Pizzetti: Fra Gherardo
• Leporello – Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni
• Wurm – Giuseppe Verdi: Luisa Miller
• Car oceánu – Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov: Sadko
• Rocco – Ludwig van Beethoven: Fidelio
• Daland – Richard Wagner: Bludný Holanďan
• Gorgibus – Felice Lattuada: Le preziose ridicole
• Gesler – Gioacchino Rossini: Vilém Tell
• Golaud – Claude Debussy: Pelleas a Melisanda
• Sparafucile – Giuseppe Verdi: Rigoletto^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 92, 198, foto 231, 528
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 26

Externí odkazy

• Pavel Ludikar v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Pavel Ludikar v Česko-Slovenské filmové databázi
• Pavel Ludikar v Internet Movie Database (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.