A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Českobudějovická pánev | |
---|---|
Nejvyšší bod | 480,1[1] m n. m. (Vráže) |
Rozloha | 622,07[1] km² |
Střední výška | 408[1] m n. m. |
Nadřazená jednotka | Jihočeské pánve |
Sousední jednotky | Blatenská pahorkatina, Táborská pahorkatina, Třeboňská pánev, Novohradské podhůří, Šumavské podhůří |
Podřazené jednotky | Putimská pánev, Blatská pánev |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Českobudějovická pánev na mapě Česka | |
Povodí | Vltava |
Souřadnice | 49°8′ s. š., 14°16′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIB-1 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Českobudějovická pánev je geomorfologický celek v severozápadní části Jihočeských pánví. Jedná se o téměř 70 km dlouhý tektonický příkop protažený ve směru severozápad–jihovýchod a široký v průměru deset až dvanáct kilometrů.[1] Její reliéf je převážně plochý či mírně zvlněný v nadmořské výšce nejčastěji 380–410 metrů, na okrajích je uzavřená poměrně výraznými zlomovými svahy.
Členění
Vznik
Českobudějovická pánev vznikla společně s pánví Třeboňskou (s níž byla zpočátku spojena) působením tlaku od jihu v počátcích alpinského vrásnění (přibližně před 88–100 miliony let). Koncem druhohor se pánve staly dnem moře. Později s výzdvihem Českého masivu byly pánevní prohlubně vyplněny sladkovodními jezery s odtokem k jihu. Svoji dnešní podobu začala Českobudějovická pánev získávat až koncem třetihor asi před 4 miliony let, kdy se směr odvodňování změnil na severní, došlo k vyprázdnění jezerních vod a erozní a denudační procesy vytvořily plochý reliéf.
Geologie
Povrch Českobudějovické pánve je tvořen převážně svrchnokřídovými a třetihorními souvrstvími. Podloží je krystalickými horninami moldanubika, které vystupují na povrch u severozápadních okrajů pánve. Pro pánev jsou typické rozsáhlé akumulační tvary: nánosy štěrkopísků, sprašové hlíny, široké aluviální nivy a rašeliny.
Vodstvo
Českobudějovická pánev je na jihovýchodě odvodňována Vltavou, v severozápadní části Otavou a jejím přítokem, Blanicí, které v ní vytvářejí četné volné meandry, mrtvá ramena a tůně. Nachází se v ní mnoho rybníků, z nichž největší jsou Bezdrev, Dehtář, Volešek, Munický rybník, Blatec, Řežabinec, Tálínský rybník.
Chráněná území
- Bažantnice u Pracejovic
- Chvalšovické pastviny
- Malý ústavní rybník
- Mokřiny u Vomáčků
- Myšenecká slunce
- Pikárna
- Přední Galášek
- Radomilická mokřina
- Ražický rybník
- Řežabinec
- Skalský rybník
- Štěkeň
- Tůně u Hajské
- Tůně u Špačků
- Velký Karasín
- Velký Potočný rybník
- Vrbenská tůň
- Vrbenské rybníky
Reference
- ↑ a b c d Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk