Weigela

Weigelie
	Weigelie 'Bristol Ruby'
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	štětkotvaré (Dipsacales);
Čeleď	zimolezovité (Caprifoliaceae);
Podčeleď	zanicové (Diervilloideae);
Rod	weigelie (Weigela); Thunb., 1780
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Weigelie (Weigela) je keř patřící mezi opadavé dřeviny, do čeledě zimolezovité (Caprifoliaceae). Rod je pojmenován po německém vědci Christianu Ehrenfriedovi Weigelovi. Všichni zástupci pocházejí z východní Asie.

Popis

Weigelie jsou opadavé vzpřímené keře. Letorosty jsou lysé nebo chlupaté, lehce čtyřhranné, s plnou dření. Pupeny jsou chlupaté. Listy jsou vstřícné, celistvé, krátce řapíkaté až téměř přisedlé, na okraji pilovité. Palisty chybějí. Květy jsou poměrně velké, pravidelné až lehce dvoustranně souměrné, pětičetné, jednotlivé nebo v chudých vrcholících. Vyrůstají na krátkých postranních loňských větévkách nebo na vrcholu letorostů. Kališní lístky jsou srostlé nebo až v bázi volné. Koruna je nálevkovitá až zvonkovitá, nejčastěji růžová nebo purpurová, řidčeji žlutá či bílá. Korunní trubka je na bázi úzká a potom se náhle rozšiřuje. Tyčinek je 5, dosahují ústí koruny nebo lehce vyčnívají. Semeník je spodní, srostlý ze 2 plodolistů a obsahující 2 komůrky. Čnělka je štíhlá, vyčnívající a nese hlavatou nebo dvoulaločnou bliznu. Plodem je kožovitá až dřevnatá tobolka obsahující mnoho hranatých, úzce křídlatých nebo bezkřídlých semen.^[1]^[2]

Synonyma

Jiné české názvy: Weigela, vajgélie, zanice – synonymum jiné rostliny Diervilla (zanice). Jiné latinské názvy: Weigelia

Pěstování

Weigelie je široce pěstovaná dřevina, používaná do skupin, nebo i do rozvolněných živých plotů. Weigela florida v ČR kvete běžně dvakrát ročně, na jaře bohatě. V roce 2009 kvetly některé keře průběžně, ale méně, celý rok. Je to dlouhověká dřevina a až na několik kultivarů roste poměrně silně a po řezu dobře obráží. Silný řez lze provést nejlépe na jaře, nebo po odkvětu podle potřeby. Má ráda živné propustné půdy, ale je nenáročná.

Nároky

Při pěstování v mírném pásmu (ČR) weigelie rostou nejlépe na slunci, v polostínu rostou slabě a špatně kvetou. Vhodná je propustná, humózní až hlinitá půda, vlhká nebo dobře zásobená vodou a živinami. Snáší půdy kyselé až mírně zásadité.^[3] Weigelie snáší exhalace, dobře snáší řez a obvykle netrpí škůdci.

Rozmnožování

Rozmnožuje se řízkováním bylinnými řízky, dřevité rostou špatně. ^[4]

Odkazy

Reference

↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
↑ JANG, Qiner; BARRIE, Fred R.; BELL, Charles D. Flora of China: Weigela . . Dostupné online. (anglicky)
↑ (anglicky) PlantFiles: Weigela . . Dostupné online. (anglicky)
↑ (česky) Dlouhověké vajgélie . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-22.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu weigelie na Wikimedia Commons
Taxon Weigela ve Wikidruzích
(česky) popis kultivarů na www.garten.cz
(anglicky) Weigela coraeensis obrázky
Britská sbírka v Sheffield Botanical Gardens

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Weigela
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[kobl-1] KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.

[flch-2] JANG, Qiner; BARRIE, Fred R.; BELL, Charles D. Flora of China: Weigela . . Dostupné online. (anglicky)

[3] (anglicky) PlantFiles: Weigela . . Dostupné online. (anglicky)

[4] (česky) Dlouhověké vajgélie . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-22.

[1]

[2]

[3]

[4]