A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Poetická Edda (též Starší nebo Saemundova Edda) – sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní, která vznikala pravděpodobně kolem 10. století ve Skandinávii a díky níž byla zachována velká část informací o severské literatuře, mytologii i historii této doby.
Původ slova "Edda"
Samotné slovo edda poprvé použil Snorri Sturluson pro název své knihy (Prozaická Edda). Edda znamená islandsky prababička a toto slovo mohlo být použito s významem prazáklad skaldské poezie. Další význam slova edda může být ve zkomolenině jména Oddi, dvorce, kde Snorri vyrůstal a získal vzdělání či óðr (básnictví) nebo od latinského edo (píši, publikuji).
Vznik a datace
Původní rukopis se nedochoval, ale zachovaly se tři opisy, z nichž Codex Regius byl podle starší předlohy opsán okolo roku 1270, posléze byl ztracen a zapomenut a znovu objeven až roku 1645 biskupem na Skálholtu Brynjólfurem Sveissonem. Ten text považoval za starší dílo, z něhož Snorri Sturluson čerpal při sestavování své Eddy, a její autorství (nesprávně) připsal islandskému učenci a historiografovi Saemundovi Moudrému (1056–1133) (odtud Saemundova Edda). Nalezený text opsal a roku 1662 poslal dánskému králi Frederikovi III., jenž ji uložil do své knihovny, a kniha tak dostala název Codex regius.
Není známo, kdy a kde eddické písně vznikly, a to proto, že tyto pohanské písně se na Islandu díky jeho izolovanosti a specifické situaci šířily ústně až do 13. století a na pergamen byly zapsány až díky křesťanské písemné kultuře. Některé písně byly sice pravděpodobně zapsány již ve 12. století, ale nejstarším zápisem, o němž víme s jistotou, jsou citace ve Snorriho Eddě z dvacátých let 13. století.[1]
Je však možné říci, že jádro eddických písní vznikalo ve Skandinávii v 9. a 10. století a že Islanďané si toto jádro přivezli z Norska ve velké emigrační vlně po vítězství Haralda Krásnovlasého u Havrsfjordu a dál je pěstovali a rozšiřovali.
Většina islandských ság se však odehrává mezi lety 930 - 1030, takže je dnes toto století nazýváno v islandské historii söguöld (Doba ság). Ságy o králích a biskupech jsou pochopitelně zařazovány do období života dotyčné osobnosti.
Literární styl
Eddická poesie se vyznačuje zejména aliterací několika metrických typů, heiti (užíváním básnických synonym) a používáním kenningů (složených básnických opisů). Zvláštním básnickým prostředkem je tmeze, což je rozdělení jednoho slova do dvou - např. každé slabiky do jednoho půlverše.
Obsah
V eddických písních můžeme nalézt velké množství různorodých námětů, nejčastější jsou mytologické, ale také hrdinské, milostné a čistě historické, až životopisné (např. píseň Hyndluljóð)
Mytologické písně Jejich cena spočívá v tom, že se u jiných germánských národů vůbec nevyskytují, a nejsou ani doklady, že existovaly.
- Vědmina píseň (Völuspá) - Jedná se o nejznámější píseň celé sbírky. Je to jakési shrnutí islandské mytologie, popisuje začátek a konec bohů, lidí a světa. Celý text je stylizován do podoby věštby, oslovující boha Ódina.[2]
- Výroky Vysokého (Hávamál) - Jedná se o veršovanou sbírku přísloví, vložených do úst boha Ódina.[3] Jedná se o jakýsi návod, jak moudře žít, o shrnutí staré germánské životní filozofie. Učí především opatrnosti a vyhýbání se konfliktům.[4]Jedna z pasáží popisuje moc boha Ódina. Právě v této části je popsán vznik run, výroby runové sady a jejich použití.
- Píseň o Vaftrúdnim (Vafþrúðnismál) - Jedná se o básnický dialog mezi bohy Ódinem a Friggou, později mezi Ódinem a obrem Vafþrúðnirem. Jedná se o shrnutí staronorské kosmologie prostřednictvím líčení cesty Ódina k sídlu obra Vafþrúðnira. Je hojně citována v Prozaické Eddě.
- Píseň o Grímnim (Grímnismál) - Vypráví příběh o tom, jak nejvyšší bůh Ódin sestoupil na zem v podobě Grímnira. Byl ovšem omylem umučen králem Geirröthem, kterému se ovšem Ódin pomstil.
- Skírniho cesta (Skírnismál) - Jedná se o milostnou báseň, líčící příběh Skírniho a Jötunheimr.
- Píseň o Hárbardovi (Hárbarðsljóð) - Spor bohů Ódina a Tóra, parodie na islandské mýty.[5]
- Píseň o Hymim (Hymiskviða) - Líčí příběh boha Tóra.
- Lokiho pře (Lokasenna) - Bůh Loki uráží ostatní bohy, až je za to potrestán. Taktéž parodie ostatních písní, jakási snůška "drbů" na ostatní bohy.[6]
- Píseň o Trymovi (Þrymskviða) - Podobně jako píseň o Hymim je zpracováním tórovských mýtů.
- Píseň o Alvísovi (Alvíssmál) - Líčí, jak Tór lstí zabránil Alvísovi, aby se ucházel o jeho dceru.
- Baldrovy sny (Baldrsdraumar) - Rozvinutí jedné z epizod Vědminy písně.
- Píseň o Rígovi (Rígsþula) - Popisuje mytický vznik společenských stavů.
- Píseň o Hyndle (Hyndluljóð) - Popisuje mytický vznik jistého islandského rodu.[7][8]
- Píseň o Svipdagovi (Svipdagsmál) - vlastně milostná novela, složená ze dvou částí:
- Gróiny kouzelné písně (Gróugaldr)
- Píseň o Fjölsvinnovi (Fjölsvinnsmál)
Hrdinské písně Jejich námět až do doby stěhování národů (postava Attily, gótských králů)
- Píseň o Völundovi (Völundarkviða)
- První píseň o Helgim, vítězi nad Hundingem (Helgakviða Hundingsbana I)
- Píseň o Helgim, synu Hjörvardovu (Helgakviða Hjörvarðssonar)
- Druhá píseň o Helgim, vítězi nad Hundingem (Helgakviða Hundingsbana II)
- O Sinfjötliho smrti
- Grípiho věštba (Grípisspá)
- Píseň o Reginovi (Reginsmál)
- Píseň o Fáfnim (Fáfnismál)
- Píseň o Sigrdrífě (Sigrdrífumál)
- Zlomek písně o Sigurdovi (Brot af Sigurðarkviðu)
- První píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða I)
- Krátká píseň o Sigurdovi (Sigurðarkviða inn skamma)
- Brynhildina cesta do podsvětí (Helreið Brynhildar)
- Zkáza Niflungů
- Druhá píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða II)
- Třetí píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða III)
- Oddrúnin nářek (Oddrúnargrátr)
- Stará píseň o Atlim (Atlakviða)
- Grónská píseň o Atlim (Atlamál in grænlensku)
- Gudrúnin nářek (Guðrúnarhvöt)
- Píseň o Hamdim (Hamdismál)
- Píseň o Grottu (Grottasöngr)
Odkazy
Reference
- ↑ Mladší Edda | Rûnarmál . . Dostupné online.
- ↑ Voluspa - Norse and Germanic Lore site with Old Norse / English translations of the Poetic Edda and Prose Edda. www.voluspa.org . . Dostupné online.
- ↑ Hávamál - Výroky Vysokého | Rûnarmál . . Dostupné online.
- ↑ JACKSON CRAWFORD. Hávamál: The Norse Poem of Odin's Wisdom. : Dostupné online.
- ↑ Hárbarðsljóð - Píseň o Hárbardovi | Rûnarmál . . Dostupné online.
- ↑ JACKSON CRAWFORD. Lokasenna: The Norse Poem of Loki's Locker Talk. : Dostupné online.
- ↑ SORN. Some Interpretations of Hyndluljoð | Keeper of Seasons Hall . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-07. (anglicky)
- ↑ JACKSON CRAWFORD. Hyndluljóð / Vǫluspá in skamma. : Dostupné online.
Literatura
- HEGER, KADEČKOVÁ. Edda. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-533-9.
- WALTER, Emil. Edda. Bohatýrské písně. Praha: ELK, 1942.
- VLČKOVÁ, J. Encyklopedie mytologie germánských a severských národů.. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-8598-391-5.
- KADEČKOVÁ, H. Soumrak bohů: severské mýty a báje.. Praha: Aurora, 1998. ISBN 80-85974-98-3.
Související články
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poetická Edda na Wikimedia Commons
- anglický text na internetu
- staroseverské metrické typy (v angličtině)
- vše o severských ságách
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk