Perleťový oblak - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Perleťový oblak
 ...
Perleťová oblaka
Perleťová oblaka, prosinec 2014, jižní Norsko

Perleťová oblaka, také známá jako polární stratosférická oblaka (anglickou zkratkou PSC), jsou oblaka v polární stratosféře. Jsou na pohled velmi atraktivní, zároveň se však mohou podílet na vzniku ozónových děr.[1]

Vznik

Stratosféra je ve srovnání s troposférou velmi suchá a pouze výjimečně v ní vzniknou vhodné podmínky pro tvorbu oblak. Perleťová oblaka vznikají v zimním období v polárních oblastech, ve výšce kolem 15 000–30 000 metrů, zhruba ve dvojnásobné výšce než běžná nejvyšší oblaka, cirrus. Podmínkou pro vznik perleťového oblaku typu I je teplota pod −78 °C, pro typ II teplota pod −88 °C.

Perleťová oblaka, Antarktida

Na vznik perleťových oblak má vliv i vítr. Silný vítr proudící přes horský hřeben může vytvářet vlny velmi studeného vzduchu, které se v atmosféře šíří směrem nahoru až do spodních vrstev stratosféry. V horských oblastech tak může lokálně dojít k tvorbě oblak typicky čočkovitého tvaru. V tomto případě se jedná o perleťový oblak typu II, který obsahuje pouze krystaly vody.

Perleťová oblaka, typ II

Typologie

Jednotlivé typy mají své odlišné chemické složení.

Typ I: voda, kyselina dusičná a/nebo kyselina sírová (existují celkem tři podtypy). Typ II: krystaly vody

Pozorování

Perleťová oblaka bývají nejlépe pozorovatelná při úsvitu a soumraku, přesněji v době, kdy je slunce 1° až 6° pod horizontem.[2] V této chvíli totiž dochází k podobnému efektu, jako když světlo prochází hranolem. Dojde k rozptylu světla ze slunečních paprsků a k následné duhové barevné škále a charakteristické perleťové podobě. Pro fotografování se doporučuje použití polarizačního filtru.

Vliv na úbytek ozónu

Perleťová oblaka mají vliv na vznik ozonových děr. Jejich účinek na úbytek ozonu spočívá v jejich napomáhání chemickým reakcím produkujícím aktivní formu chloru, který urychluje rozklad ozonu[3] Další chemické reakce s negativním dopadem souvisí se schopností perleťových oblak odstraňovat kyselinu dusičnou, výsledkem čehož je další úbytek ozonu. Na úbyku ozónové vrstvy se podílí pouze perleťová oblaka typu I.

Reference

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Perleťový_oblak
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk