Jeho Eminence Melchior von Diepenbrock
kardinál, arcibiskup vratislavský
Církev	římskokatolická
Diecéze	vratislavská
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	27. prosince 1823[1] světitel Johann Michael Sailer
Biskupské svěcení	8. června 1845 světitel Bedřich Schwarzenberg
Kardinálská kreace	30. srpna 1850[1]
Osobní údaje
Rodné jméno	Melchior Ferdinand Josef von Diepenbrock (Melchior Ferdinand Josef von Diepenbrock)
Datum narození	6. ledna 1798
Místo narození	Bocholt, Svatá říše římská Svatá říše římská
Křest	9. ledna 1798[1]
Datum úmrtí	20. ledna 1853 ve věku 55 let
Místo úmrtí	zámek Jánský Vrch, Rakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtí	rakovina střev
Místo pohřbení	Katedrála sv. Jana Křtitele[1] 51°6′51″ s. š., 17°2′46″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melchior von Diepenbrock (6. ledna 1798, Bocholt^[2] – 20. ledna 1853, Jánský Vrch^[3]) byl německý římskokatolický biskup a kardinál. V letech 1845–1853 stál jako biskup v čele vratislavské diecéze. Byl také politicky aktivní jako poslanec frankfurtského parlamentu a člen Slezského zemského sněmu.

Životopis

Melchior von Diepenbrock se narodil roku 1798 do aristokratické rodiny. Vystudoval vojenskou akademii v Bonnu a jako důstojník se zúčastnil tažení proti Francii v roce 1815. Po návratu se dal na studium veřejných financí na univerzitě v Landshutu, kde v té době působil jako profesor jeho rodinný přítel Johann Michael Sailer. Když se Sailer stal řezenským biskupem, Diepenbrock jej následoval do Řezna a dal se na studium teologie. Roku 1823 byl vysvěcen na kněze a roku 1830 se stal kanovníkem.

V roce 1835 postoupil na pozici děkana a od roku 1842 byl generálním vikářem řezenské kapituly. Jeho znalosti moderních jazyků, administrativní schopnosti a askeze mu vydláždily cestu na vratislavský biskupský stolec. Na místo vratislavského biskupa byl zvolen 15. ledna 1845. Zprvu tuto poctu odmítal, ovšem nakonec z poslušnosti vůči papeži Řehoři XVI. do čela vratislavské diecéze usedl.

Během celého svého života hájil nezávislost církve na státu, podporoval chudé a osudem zkoušené lidi a prosazoval kvalitní vzdělávání studentů. Bojoval proti německému katolickému hnutí, jehož členy nechal exkomunikovat z církve. Během revoluce v roce 1848 varoval před použitím násilí. V této době se ukázal jako neoblomný obhájce vlády, práva a pořádku. Pastýřský list, který při této příležitosti vydal, byl na rozkaz krále čten ve všech protestantských kostelích v říši.

V roce 1849 se stal apoštolským nunciem pruské armády. Na papežské konzistoři 30. srpna 1850 byl kreován kardinálem. Brzy poté kardinál těžce onemocněl a zemřel 20. ledna 1853. Titul kardinála nikdy nepřevzal.^[1] V poslední vůli odkázal veškerý svůj majetek diecézi. Jeho ostatky jsou uloženy ve vratislavské katedrále.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Melchior von Diepenbrock na Wikimedia Commons
• Diepenbrock na stránkách Catholic Hierarchy (anglicky)
• Diepenbrock na stránkách GCatholic.org (anglicky)

Předchůdce: Josef Knauer

Vratislavský biskup 1845–1853

Nástupce: Jindřich Förster