A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Karel Chotek z Chotkova | |
---|---|
Karel Chotek z Chotkova na litografii Josefa Kriehubera, 1834 | |
Nejvyšší purkrabí Českého království | |
Ve funkci: 1826 – 1843 | |
Panovník | František I., Ferdinand V. |
Předchůdce | František Antonín Libštejnský z Kolovrat |
Nástupce | úřad dále neobsazen, nahradil ho místodržící (z Vídně dosazený správce země), v letech 1843–1847 arcivévoda Štěpán[1] |
Dvorní kancléř | |
Ve funkci: 1824 – ? | |
Panovník | František I. |
Předseda studijní dvorní komise ve Vídni | |
Ve funkci: 1824 – ? | |
Panovník | František I. |
Tyrolský gubernátor | |
Ve funkci: 1819 – 1824 | |
Panovník | František I. |
Terstský gubernátor | |
Ve funkci: 1816 – 1818 | |
Panovník | František I. |
Narození | 23. července 1783 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 28. prosince 1868 (ve věku 85 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Chotkovská hrobka ve Valtířově |
Titul | hrabě |
Choť | (1817) Marie Žofie Berchtoldová z Uherčic (1794–1878) |
Rodiče | Jan Rudolf Chotek z Chotkova (1748–1824) a Marie Sidonie Clary-Aldringenová (1748–1824) |
Děti | Antonín (1822–1883) Emanuel (1823–1843) Bohuslav (1829–1896) |
Příbuzní | Ferdinand Maria Chotek z Chotkova a Jan Nepomuk Rudolf Chotek z Chotkova (sourozenci) Volfgang Chotek z Chotkova, Oktávie Chotková z Chotkova a Vojnína[2], Marie Antonie Chotková z Chotkova a Vojnína[2], Žofie Chotková a Marie Jindřiška Chotková z Chotkova (vnoučata) |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita, Vídeňská univerzita |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1836 rakouský Řád zlatého rouna (č. 925) |
Commons | Karl Chotek von Chotkow |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (německy Carl Bernhard Graf Chotek von Chotkowa und Wognin;[3] 23. července 1783 Vídeň – 28. prosince 1868 Vídeň[4]),[5] příslušník staročeského šlechtického rodu Chotků z Chotkova, byl rakouský úředník, guvernér tyrolský a poslední nejvyšší purkrabí Českého království. Ve funkci nejvyššího purkrabího se významně zasloužil o rozvoj Prahy.
Život a dílo
Karel Chotek studoval práva v Praze a ve Vídni. Svoji kariéru ve státní službě začal roku 1802 jako úředník při pražském guberniu. Postupně zastával pozice krajského hejtmana v Hranicích na Moravě (1805), guberniálního rady v Brně (1811), tajemníka ministerstva financí a krajského hejtmana v Přerově (1812).
Ke konci napoleonských válek se účastnil italského tažení rakouské armády proti maršálovi Muratovi a následně byl jmenován gubernátorem terstským (1816–1818). V této funkci se zasloužil o rozvoj Istrie: mimo jiné vystavěl v Terstu dům chudých, maják na pobřeží a nový vodovod; zřídil pravidelnou plavbu parní lodi mezi Terstem a Benátkami. V letech 1819–1824 působil jako tyrolský gubernátor a rovněž se zasazoval o rozvoj této země: založil tyrolské zemské muzeum Ferdinandeum (1823), zřídil ústav pro chudé a spořitelnu, zavedl pojištění proti ohni a usiloval o povznesení školství. Roku 1824 byl ustanoven dvorním kancléřem a předsedou studijní dvorní komise ve Vídni.
V letech 1826–1843 byl nejvyšším purkrabím Království českého. Během svého působení aktivně organizoval rozsáhlou výstavbu a modernizaci infrastruktury v českých zemích, obzvláště v Praze. V tomto úřadě projevil mimořádnou iniciativu v úsilí o hospodářský rozvoj země. Jeho zásluhou byly pravidelně pořádány hospodářské výstavy, široce se rozvinula výstavba silnic, pod jeho patronací byla založena Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách.
V Praze díky jeho iniciativě byly dlážděny ulice a náměstí, zaváděna kanalizace, stavěny nové společenské, zdravotní a charitativní budovy, zakládány veřejné sady a sázena stromořadí aj. Z jeho popudu byly v českých městech houfně ustavovány okrašovací komise, které měly za úkol provádět rozvoj měst podobně jako se tomu dělo v Praze. Na jeho počest byla roku 1870 důležitá pražská ulice na území Hradčan a Malé Strany, vybudovaná z jeho popudu v letech 1831–1832, pojmenována Chotkova silnice. Zasloužil se o výstavbu druhého mostu přes Vltavu v Praze (1841), vybudování koňské dráhy České Budějovice-Linec a zřídil paroplavbu po Labi od Mělníka až k hranicím.
Podporoval také řadu českých národních aktivit. Patřil k oněm několika českým šlechticům, které František Palacký považoval za věrné Čechy. Zároveň však dbal o naprostou věrnost habsburskému panovníkovi. Stál v čele příprav korunovace Ferdinanda V. českým králem a při následných oslavách obdržel 17. září 1836 spolu s třinácti dalšími šlechtici Řád zlatého rouna. Roku 1842 byl při příležitosti výročí čtyřiceti let vykonávání státní služby jmenován čestným občanem Prahy. Roku 1843 se vzdal úřadu purkrabího a stáhl se z veřejného života. Byl posledním českým purkrabím, po něm následovalo období správců země dosazovaných z Vídně.[1]
V roce 1841 koupil zámek Velké Březno a v letech 1842 až 1845 jej nechal přestavět podle plánů vídeňského stavitele Heinricha von Ferstela, aby tam prožil zbytek svého života.
Zemřel ve Vídni-Leopoldstadtu na Praterstraße č. 30 dne 28. prosince 1868.[4] Pohřben byl v roce 1869 v rodinné hrobce v obci Valtířov nedaleko velkobřezenského zámku.[6]
Rodina
Karel Chotek se narodil ve Vídni jako pátý z osmi synů Jana Rudolfa hraběte Chotka (1749–1824) a Marie Sidonie, hraběnky Clary-Aldringenové (1748–1824). Starším bratrem Karla Chotka byl Ferdinand Maria Chotek, čtvrtý arcibiskup olomoucký. Jejich otec Jan Rudolf byl v letech 1802–1805 nejvyšším pražským purkrabím a v této funkci se snažil o modernizaci Prahy – např. otevřel Královskou oboru (Stromovku) veřejnosti. Později byl povolán do Vídně, kde zastával funkci konferenčního ministra.
Dne 9. června 1817 se ve Vídni Karel Chotek oženil s Marií, hraběnkou Berchtoldovou z Uherčic (1794–1878).[3][5][8] Měli spolu tři syny, z nichž však otce přežili jen dva – Antonín (1822–1883) a Bohuslav (1829–1896). Vnučkou Karla Chotka byla Olga Chotková (s. M. Antoinetta) (1860–1934), která vstoupila do Kongregace sester sv. Karla Boromejského - Boromejek a Žofie Chotková, manželka následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este.
Nejstarší česká daguerrotypie
Nejstarší dochovanou portrétní fotografií na českém území je daguerrotypie rodiny nejvyššího purkrabího Českého království hraběte Karla Chotka s doprovodem z roku 1839. Rodina se nechala vyfotografovat v Mnichově při své cestě po Evropě, kterou podnikla koncem října a začátkem listopadu 1839. Může se jednat také o jednu z nejstarších portrétních fotografií na světě, jelikož podrobnosti o daguerrotypii byly zveřejněny teprve v srpnu téhož roku.[9][10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 24.
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b LISÁ, Eva. Karel hrabě Chotek, nejvyšší purkrabí Království českého. Příprava vydání Sekyrková Milada. Praha: Národní technické muzeum, 2008. (Práce z dějin techniky a přírodních věd, sv. 18). ISBN 978-80-7037-179-4. S. 43. Fotografie svatebního oznámení.
- ↑ a b Matrika úmrtí, farnost u sv. Jana Nepomuckého, Vídeň . . Dostupné online. (německy)
- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 176.
- ↑ http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/115-hrobka-slechtickeho-rodu-chotku
- ↑ www.zamek-vbrezno.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-27.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Chotků 2 . genealogy.euweb.cz, rev. 2008-06-13 . Dostupné online.
- ↑ magazin.ceskenoviny.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-20.
- ↑ Nejstarší portrétní fotografie v Čechách zachycuje hraběcí rodinu . Ústí nad Labem: Agenturní zpravodajství . Dostupné online.[nedostupný zdroj
Literatura
- LEDR, Josef. Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. Kutná Hora: vlastním nákladem, 1886.
- VONDRA, Roman. Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (1783-1868). Historický obzor, 2007, 18 (5/6), s. 120-132. ISSN 1210-6097.
- LISÁ, Eva. Karel hrabě Chotek, nejvyšší purkrabí Království českého. Příprava vydání Sekyrková Milada. Praha: Národní technické muzeum, 2008. 116+16 s. (Práce z dějin techniky a přírodních věd, sv. 18). ISBN 978-80-7037-179-4.
- JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Slavní Češi a jejich blízcí. 1. vyd. Praha: Universum, 2020. 208 s. ISBN 978-80-242-6395-3. Kapitola "Nevhodně" progresivní lidumil Karel Hrabě Chotek a syn Bohuslav i vnučka Žofie, s. 9–37.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Chotek z Chotkova na Wikimedia Commons
- Osoba Karel Chotek ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Chotek
- Válka.cz - Chotek z Chotkova a Vojnína
- Chotek z Chotkova Archivováno 21. 2. 2010 na Wayback Machine.
- Historická šlechta: Chotek Karel (1783-1868)
- Genealogie Chotků z Chotkova na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk