A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vznešený stát Írán Dowlat-e Âlije-je Irân دولت علیّه ایران
| |||||||||||||||
Hymna Salâm-i šâh | |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Kádžárovci | |
---|---|
Země | Persie (Írán) |
Tituly | perský šáh |
Zakladatel | Agá Muhammad Chán |
Rok založení | 1794 |
Konec vlády | 1925 |
Poslední vládce | Ahmad Šáh |
Současná hlava | Alí Mirza Kádžár |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kádžárovci (persky دودمان قاجار, Dūdmân-e Qādžār) byl v letech 1794–1925 předposlední perskou vládnoucí dynastií. Kádžárovská dynastie byla turkického původu a pocházela z kmene Kadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první kádžárovský šáh Agá Muhammad Chán. Kadžarové původně sídlili ve střední Asii, později se usadili v na severu Íránské vysočiny.
Po sesazení perské dynastie Safíovců v roce 1722 se rozhořel boj mezi Kádžárovci a Afšárovci o moc v němž zvítězili Afšárovci a jejich vůdce Nádir Šáh (největší dobyvatel té doby) byl roku 1736 korunován šáhem. Po jeho smrti se ale jím obnovená perská říše opět rozpadala.
V jižním a centrálním Íránu tak navíc vládly od roku 1750 vládci z rodu Zandovců. Dne 14. května 1796 byl kádžárovský náčelník Agá Muhammad Chán, který již v roce 1794 porazil posledního zandského vládce Lotfa Alího Chána, prohlášen novým perským šáhem a poslední Afšárovec Šáhruch, byl v Mašhadu brutálně umučen k smrti. Snahy Kádžárovců obnovit slávu Persie, které započal Ágá Muhammad Chán, ale narazily na ruskou a britskou expanzi. Kádžárovské panovníky čekaly porážky v rusko-perských válkách, které vedly k územním ztrátám a zvyšující se hospodářské závislosti na Británii. Dynastie byla století od nástupu k moci oslabována vnitřními konflikty (bábitské povstání, perská konstituční revoluce 1905–1911). V důsledku britsko-ruské dohody z roku 1907 byla už bezmocná Persie rozdělena na sféry vlivu.
Posledním kádžárovským šáhem byl v letech 1909–1925 Ahmad Šáh, kterého sesadil ambiciózní kozácký velitel Rezá Šáh Pahlaví, který se poté sám stal šáhem a založil vlastní dynastii Pahlaví. Celkem se tedy na perském trůnu vystřídalo 7 panovníků z rodu Kádžárovců. Předposlední Kádžárovec na perském trůnu, otec Ahmada Šáha Muhammad Alí Šáh, vládl pouze 2 roky.
Hlavou rodu byl od roku 1988 až do své smrti v roce 2011, princ Alí Mírzá Kádžár, který byl synovcem posledního šáha Ahmada Šáha. Současnou hlavou rodu je Mohammad Ali Mirza Kádžár. Zároveň od roku 1988 je post kádžárovského uchazeče o perský resp. íránský trůn oddělen od postu hlavy rodu, takže kádžárovským uchazečem trůnu je princ Muhammad Hassan Mírzá II.
Seznam perských kádžárovských šáhů
- Agá Muhammad Chán – (1794–1797)
- Fát Alí Šáh – (1797–1834)
- Muhammad Šáh Kádžár – (1834–1848)
- Násir ad-Dín Šáh – (1848–1896)
- Muzaffaruddín Šáh – (1896–1907)
- Muhammad Alí Šáh – (1907–1909)
- Ahmad Šáh Kádžár – (1909–1925)
-
Agá Muhammad
-
Fát Alí Šáh
-
Muhammad Šáh
-
Násir ad-Dín Šáh
-
Muzaffaruddín Šáh
-
Muhammad Alí Šáh
-
Ahmad Šáh
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kádžárovci na Wikimedia Commons
Předchůdce | Kádžárovci | Nástupce |
---|---|---|
Zandové Afšárovci |
Perská královská dynastie 1794–1925 |
Pahlaví |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk