A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Harri Heliövaara | |
|---|---|
_(52144575930).jpg) Harri Heliövaara na French Open 2022 | |
| Stát |  Finsko |
| Datum narození | 4. června 1989 (35 let)[1] |
| Místo narození | Helsinky, Finsko[1] |
| Bydliště | Helsinky, Finsko[1] |
| Výška | 188 cm[1] |
| Hmotnost | 82 kg[1] |
| Profesionál od | 2008 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 340 968 USD |
| Tenisová raketa | Yonex |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 9–14 |
| Tituly | 0 ATP, 8 ITF |
| Nejvyšší umístění | 194. místo (19. prosince 2011) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
| French Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
| Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2012) |
| US Open | 1. kolo kvalifikace (2012) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 116–74 |
| Tituly | 5 ATP, 15 challengerů, 20 ITF |
| Nejvyšší umístění | 7. místo (12. června 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2022, 2023, 2024) |
| French Open | čtvrtfinále (2022) |
| Wimbledon | 3. kolo (2021, 2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2022) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | semifinále (2022) |
| Smíšená čtyřhra | |
| Tituly | 1 |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2024) |
| US Open | vítěz (2023) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | semifinále (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 29. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Harri Heliövaara (* 4. června 1989 Helsinky) je finský profesionální tenista. Na grandslamu triumfoval ve smíšené čtyřhře US Open 2023 po boku Kazachstánky Anny Danilinové. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a třicet pět ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2011 na 194. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Boris Černov. Dříve tuto roli plnil Johan Landsberg. V roce 2005 navázal spolupráci Erikem Piispou, jenž vede jeho fyzickou přípravu.[3][1]
Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 hanskou baráží 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v níž prohrál nedělní dvouhru s Gillesem Müllerem. Finové přesto zvítězili 3:2 na zápasy. V ročníku 2023 byl členem finského družstva, jež poprvé v historii postoupilo do světového semifinále. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 9–14 ve dvouhře a 13–7 ve čtyřhře.[4]
V juniorském tenise triumfoval s Britem Graemem Dycem ve čtyřhře Australian Open 2007 po finálové výhře nad australsko-indickým párem Stephen Donald a Rupeš Roy.[5]
Soukromý život
Narodil se roku 1989 ve finské metropoli Helsinkách do rodiny profesora lesnické zoologie Kariho a ornitoložky Arji Heliövaarových. Má bratra Lauriho Heliövaaru. Hovoří finsky, švédsky a anglicky. S tenisem začal v šesti letech. Magisterský obor absolvoval na oddělení průmyslového inženýrství a řízení Aaltovy univerzity, která během jeho studia vznikla sloučením tří vysokých škol včetně Helsinské technické univerzity, na níž začínal. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý a za silný úder pak bekhend.[3]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když v úvodním kole helsinského turnaje dotovaného 50 tisíci dolary uhrál jen dva gamy na krajana Lauriho Kiiskiho ze sedmé světové stovky.[2] Premiérový singlovou trofej v této úrovni tenisu si odvezl během dubna 2010 z jihokorejského Sogüpcha, turnaje s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde ve finále zdolal Rumuna Teodora-Daciana Craciuna z osmé stovky žebříčku.
_01_(cropped).jpg)
V září 2011 pak přidal první výhru na challengerech. S Ukrajincem Denysem Molčanovem zvládli oba tiebreaky závěrečného zápasu čtyřhry proti jihoafricko-americké dvojici Raven Klaasen a John-Paul Fruttero. Po dvou challengerových semifinále v Bangkoku a virginském Charlottesville mu bodový zisk zajistil posun na kariérní maximum. V prosinci 2011 tak figuroval na 194. místě singlového žebříčku ATP. Díky tomu mohl poprvé zasáhnout do kvalifikací na grandslamu, které v sezóně 2012 odehrál všechny čtyři. Jediné vítězství si připsal ve wimbledonské kvalifikační soutěži, v jejímž úvodním kole vyřadil Brazilce Júlia Silvu.[6][2]
V roce 2019 se začal specializovat na čtyřhru. Při třetím startu v hlavní soutěži okruhu ATP Tour vybojoval první titul v březnové čtyřhře Open 13 2021 v Marseille. S Britem Lloydem Glasspoolem ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s britským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.[7]
Finále na Grand Slamu
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2023 | US Open | tvrdý |  Anna Danilinová |
 Jessica Pegulaová Austin Krajicek |
6–3, 6–4 |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 13 (5–8)
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | březen 2021 | Marseille, Francie | tvrdý (h) |  Lloyd Glasspool
|
 Sander Arends David Pel
|
7–5, 7–6(7–4) |
| Vítěz | 2. | říjen 2021 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop
|
 Tomislav Brkić Nikola Ćaćić
|
7–5, 4–6, |
| Finalista | 1. | únor 2022 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool
|
 Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–4, 6–7(3–7), |
| Finalista | 2. | únor 2022 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool
|
 Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer
|
6–7(4–7), 4–6 |
| Finalista | 3. | červen 2022 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | tráva | Lloyd Glasspool
|
 Nikola Mektić Mate Pavić
|
6–3, 6–7(3–7), |
| Vítěz | 3. | červenec 2022 | Hamburk, Německo | antuka | Lloyd Glasspool
|
 Rohan Bopanna Matwé Middelkoop
|
6–2, 6–4 |
| Finalista | 4. | červenec 2022 | Umag, Chorvatsko | antuka | Lloyd Glasspool
|
 Simone Bolelli Fabio Fognini
|
7–5, 6–7(6–8), |
| Finalista | 5. | září 2022 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool
|
 Hugo Nys Jan Zieliński
|
6–7(5–7), 4–6 |
| Finalista | 6. | říjen 2022 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Lloyd Glasspool
|
Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer
|
3–6, 3–6 |
| Vítěz | 4. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Lloyd Glasspool
|
Jamie Murray Michael Venus
|
6–3, 7–6(7–3) |
| Finalista | 7. | únor 2023 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Lloyd Glasspool
|
Maxime Cressy Fabrice Martin
|
6–7(2–7), 4–6 |
| Vítěz | 5. | duben 2024 | Marrákeš, Maroko | antuka | Henry Patten
|
 Alexander Erler Lucas Miedler
|
3–6, 6–4, |
| Finalista | 8. | duben 2024 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Henry Patten
|
Sadio Doumbia Fabien Reboul
|
3–6, 5–7 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
| Legenda |
|---|
| Challengery (0 D; 15 Č) |
| ITF (8 D; 20 Č) |
Dvouhra (8 titulů)
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | duben 2010 | Sogüpcho, Jižní Korea | tvrdý |  Teodor-Dacian Craciun
|
6–4, 6–2 |
| 2. | červen 2010 | Wu-chan, Čína | tvrdý |  Lim Yong-kyu
|
6–7(5-7), 6–4, 6–0 |
| 3. | leden 2011 | Sheffield, Velká Británie | tvrdý | Kenny De Schepper
|
6–4, 5–7, 6–4 |
| 4. | květen 2011 | Andidžan, Uzbekistán | tvrdý | Michael Venus
|
6–4, 6–4 |
| 5. | říjen 2011 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Daniel Yoo
|
6–3, 1–0skreč |
| 6. | říjen 2017 | Tartu, Estonsko | koberec |  Zdeněk Kolář
|
6–3, 7–5 |
| 7. | únor 2018 | Loughborough, Velká Británie | tvrdý |  Maxime Authom
|
7–6(7-2), 6–4 |
| 8. | březen 2018 | Ramat ha-Šaron, Izrael | tvrdý |  Jišaj Oli'el
|
6–1, 6–3 |
