A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Franz Clam-Gallas | |
---|---|
Franz Clam-Gallas v závěru svého života | |
Člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1895 – 1918 | |
Panovník | František Josef I., Karel I. |
Narození | 26. července 1854 Liberec Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. ledna 1930 (ve věku 75 let) Frýdlant Československo |
Místo pohřbení | Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka |
Choť | (1882) Marie z Hoyos-Sprinzensteinu (1858–1938) |
Rodiče | Eduard Clam-Gallas (1805–1891) a Klotylda z Dietrichsteinu (1828–1899) |
Děti | 1. Christiane (1886–1947) 2. Eleonore (1887–1967) 3. Eduardine (1889–1970) 4. Gabrielle (1890–1979) 5. Marie (1893–1959) 6. Clothilde (1898–1975) 7. Sophie (1900–1980) |
Příbuzní | sestra: Eduardine, provd. Khevenhüller-Metsch (1851–1925) vnuk: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) vnuk: František Schwarzenberg (1913–1992) vnuk: Radslav Kinský (1928–2008) vnuk: Václav Norbert Kinský (1924–2008) vnuk: Franz Karl Auersperg (1935–2008) pravnuk: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937) |
Alma mater | Vídeňská univerzita (právnická fakulta) |
Profese | politik a velkostatkář |
Commons | Franz Clam-Gallas |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František hrabě z Clam-Gallasu (německy Franz Joseph Christian Maria Graf von Clam-Gallas, 26. července 1854, Liberec[1] – 20. ledna 1930, Frýdlant) byl český šlechtic a velkostatkář. V rodové tradici byl majitelem velkostatků Liberec, Frýdlant, Grabštejn a Lemberk, dále Clam-gallasovského paláce v Praze a ve Vídni. Byl posledním mužským příslušníkem rodu Clam-Gallasů.
Životopis
František z Clam-Gallasu byl syn hraběte Eduarda z Clam-Gallasu, rakouského generála pěchoty, a vnuk hraběte Kristiána Kryštofa z Clam-Gallasu, pozemkového vlastníka v severních Čechách, matka Klotylda byla jednou z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů.
Absolvoval gymnázium na Malé Straně v Praze, poté dva roky studoval práva na univerzitě ve Vídni, další vzdělání si doplnil na zemědělské vysoké škole. Krátce sloužil v armádě, později mimo aktivní službu dosáhl hodnosti rytmistra. Od mládí se částečně podílel na správě rodového majetku, jako samostatné bydlení byl pro něj vyčleněn zámek Grabštejn.
V roce 1879 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1901 se stal tajným radou. Od roku 1895 byl též doživotním členem rakouské panské sněmovny. V letech 1901–1913 byl za velkostatkářskou kurii poslancem českého zemského sněmu. Po vzniku Československa se angažoval ve Svazu německých velkostatkářů.
Po celý život se věnoval charitě a podpoře různých oblastí veřejného života v severních Čechách, kde byl čestným členem řady spolků. Podle účetnictví správy velkostatků věnoval na darech různým organizacím, institucím a spolkům téměř tři milióny korun.
Za své zásluhy byl v roce 1898 odměněn řádem císaře Leopolda, za aktivity v rámci Červeného kříže za první světové války na Balkáně obdržel bulharský Řád sv. Alexandra (1917), byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Také města Liberec a Hrádek nad Nisou mu udělila čestné občanství.
Přes všechny aktivity v různých sférách veřejného života byl František z Clam-Gallasu především správcem rodového majetku, který převzal po otci v roce 1891. Jednalo se o čtyři velkostatky (Liberec, Frýdlant, Grabštejn, Lemberk), palác v Praze a ve Vídni. Severočeské velkostatky měly rozlohu 31 690 hektarů půdy a Clam-Gallasovi patřilo šesté místo mezi největšími vlastníky půdy v Čechách. Hodnota statků byla počátkem 20. století vyčíslena na více než tři milióny korun s čistým výnosem téměř 400 000 korun ročně. Vzhledem k lokalizaci statků v oblasti Jizerských hor bylo stěžejním předmětem podnikání lesní hospodářství. Kromě toho Clam-Gallas provozoval četné průmyslové podniky jako cihelny, pivovary nebo mlýny. Menší význam mělo zemědělství, kromě toho do výnosu velkostatků spadaly i zisky z podílů na provozování lázní Libverda. Do struktury clam-gallasovských statků významně zasáhla pozemková reforma, jejíž dopady se František z Clam-Gallasu snažil snížit jednáním s četnými úřady prakticky až do své smrti. Po vzniku Československa poskytl svůj pražský palác pro potřeby ministerstva financí, později prodal státu liberecký zámek.
Hrabě František z Clam-Gallasu zemřel 20. ledna 1930 ve věku 75 let na zámku Frýdlant jako poslední mužský potomek rodu Clam-Gallasů. Pohřben byl o týden později za široké účasti veřejnosti v rodové hrobce v Hejnicích.
Rodina
20. dubna 1882 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií z Hoyos-Sprinzensteinu (12. srpen 1858, Horn – 5. leden 1938, Vídeň), dcerou Arnošta Karla hraběte z Hoyos-Sprinzensteinu a Eleonory Idy Marie hraběnky Paarové. Z manželství se narodilo sedm dcer:
- 1. Kristýna (Christiane, 1886–1947)
- ∞ Maria Josef z Arco-Zinnebergu (1881–1924)
- 2. Eleonora (Eleanore, 1887–1967)
- 1. ∞ Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914)
- 2. ∞ Zdenko Kinský z Vchynic a Tetova (1896–1975)
- 3. Eduardina (Eduardine, 1889–1970)
- ∞ Prof. MUDr. Adolf Winkelbauer (1890–1965), morganatický sňatek
- 4. Gabriela (Gabrielle, 1890–1979) – dědička zámku Lemberk
- ∞ (28. duben 1914) Adolf Karel z Auerspergu (1886–1923)
- 5. Marie (1893–1959) – dědička hradu Grabštejn
- ∞ Karel Podstatský-Lichtenštejn (1874–1946)
- 6. Klotylda (Clothilde, 1898–1975) – dědička zámku Frýdlant – zůstala svobodná, starala se o ovdovělou matku
- 7. Žofie (Sophie, 1900–1980)
- ∞ Eduard Rupert z Auerspergu (1893–1948)
Manželka Marie byla poslední, jejíž ostatky byly uloženy v roce 1938 do rodinné hrobky v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích.
Galerie
-
Franz Clam Gallas vpravo kolem roku 1903
-
Hrabě František Clam-Gallas (v uniformě) svatbě jedné ze svých sedmi dcer, hraběnky Gabriely Clam-Gallasové s Adolfem Karlem princem z Auerspergu. Svatba se konala ve Vídni 28. dubna 1914, krátce před vypuknutím první světové války.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec
Literatura
- BÁRTOVÁ, Iva; ŠUBRTOVÁ, Jana; TREGL, Vladimír; WEISS, Petr. Hrad Grabštejn v proměnách času. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-5-1. S. 15, 33–34.
- Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi, (red. M. Svoboda), Poslední svého rodu. Konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930), Liberec 2007, s. 261–293 (ISBN 978-80-7372-214-2)
- SVOBODA, Milan; HEINZL, Jan. Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. : , 2015. ISBN 978-80-85874-73-0.
- SVOBODA, Milan. Franz hrabě Clam-Gallas: Obrysy portrétu. Hejnice, Liberec 2019. 167 s. ISBN 978-80-85874-91-4.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk