Dregea
Dregea Dregea sinensis
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď	toješťovité (Apocynaceae)
Rod	dregea (Dregea) E.Mey., 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dregea^[1] (Dregea) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to liány s jednoduchými vstřícnými listy a dužnatými květy v okolíkovitých květenstvích. Rod zahrnuje 12 druhů a je rozšířen v Africe a Asii. Druh Dregea volubilis je využíván v asijské medicíně, je zdrojem vlákna a používá se jako koření.

Popis

Zástupci rodu dregea jsou liány se vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou uspořádané ve svazečcích vrcholíčků, připomínajících okolík. Mají charakteristickou stavbu květů podčeledi Asclepioideae. Květenství i květy jsou dlouze stopkaté. Kalich je pětičetný. Koruna je dužnatá, tvořená 5 rozestálými korunními cípy. Tyčinky jsou přirostlé ke koruně. Hlava čnělka|čnělky je vypouklá až tlustě kuželovitá. Plodem je souplodí 2 tlustých měchýřků. Plody jsou na povrchu podélně rýhované až křídlaté.^[2]

• 
  Listy Dregea volubilis
• 
  Květenství Dregea volubilis
• 
  Plody Dregea sinensis

Rozšíření

Rod dregea zahrnuje 12 druhů. Je rozšířen v jižní a jihovýchodní Asii a Africe. Velký areál má např. druh Dregea volubilis, rozšířený od Indie po Indonésii a Filipíny. V Číně rostou 4 druhy, z toho 3 endemické.^[2]

Taxonomie

Rod Dregea je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Asclepiadoideae a tribu Marsdenieae. Mezi nejblíže příbuzné rody, s nimiž tvoří rod Dregea monofyletickou skupinu, náleží Marsdenia, Telosma a monotypické rody Gunnessia a Cionura.^[3][4]

Obsahové látky

Stonky a listy asijského druhu Dregea volubilis obsahují barvivo taraxerol, dále kempferol, glukosid kempferolu a saponiny. V semenech jsou obsaženy různé glykosidy.^[5]

Význam

Mladé listy Dregea volubilis se v Číně přidávají do kari a používají se k léčení pyodermy a horeček u dětí. Kořeny slouží jako emetikum. Ze stonků se zíkává jemné vlákno. V indické medicíně jsou kořeny a stonky využívány jako emetikum a expektorans zejména při nachlazení, sinusitidě a nevolnosti. Listy se zevně aplikují zejména na opařeniny a boláky.^[2][5]

Rod dregea není uváděn ze žádné české botanické zahrady.^[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dregea na Wikimedia Commons
• Taxon Dregea ve Wikidruzích