A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Cist | |
---|---|
Cist Cistus longifolius | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | slézotvaré (Malvales) |
Čeleď | cistovité (Cistaceae) |
Rod | cist (Cistus) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cist (Cistus) je rod rostlin z čeledi cistovité. Jsou to stálezelené keře s jednoduchými listy a nápadnými pravidelnými květy. Vyskytují se v počtu asi 20 druhů ve Středomoří a na Kanárských ostrovech. Některými taxonomickými systémy je do rodu vřazován také rod Halimium (česky devaterníkovec), s nímž je velmi blízce příbuzný a vytváří s ním i křížence (×Halimiocistus).[1][2]
Popis
Cisty jsou stálezelené, často aromatické keře dorůstající výšky 0,5 až 2,5 metru. Odění rostlin je složeno z jednoduchých, hvězdovitých nebo žláznatých chlupů. Listy jsou jednoduché, vstřícné, podlouhle kopinaté nebo vejčité, řapíkaté nebo přisedlé, na okraji někdy podvinuté nebo zvlněné. Čepel je od báze jedno nebo trojžilná.
Nápadné, často i více než 5 cm široké květy jsou jednotlivé nebo ve vrcholících, rozkvetlé vydrží pouze jediný den. Kalich je složen ze 3 nebo 5 lístků. Koruna je růžová, purpurová, červená nebo bílá, tvořená 5 volnými lístky. Tyčinek je mnoho a jsou volné nebo na bázi srostlé. Semeník je srostlý z 5 nebo až z 12 plodolistů. Blizna je hlavatá nebo uťatá, přisedlá nebo nasedající na krátkou čnělku. Kvetou od dubna do června. Plodem je tobolka pukající 5 až 12 chlopněmi, která obsahuje mnoho drobných semen.[3]
-
Rozkvetlý cist malokvětý
-
Listy cistu šalvějolistého
-
Včely na květu cistu krétského
-
Plody cistu krétského se semeny
Rozšíření
Rod cist zahrnuje v úzkém pojetí (tedy bez rodu Halimium) celkem 17–21 druhů. Je rozšířen výhradně ve Středomoří a na Kanárských ostrovech. Největší druhová diverzita je v západním Středomoří. Ve Španělsku a v Maroku roste shodně po 12 druzích, v Alžírsku 10 druhů, ve Francii a Portugalsku po 9 druzích. Severní hranice rozšíření jde přes jižní Švýcarsko, Slovinsko a Krym. Na východ sahá areál až do Arménie, Sýrie a Jordánska. Nejrozsáhlejší areál má druh C. salviifolius. Na Kanárských ostrovech se vyskytuje 5 endemických druhů a zasahují sem i některé středomořské druhy.[4][5][6]
Cisty představují charakteristickou a v době květu nápadnou složku středomořských keřovitých porostů, známých jako makchie a garrigue. Některé druhy rostou i v podrostu suchých lesů.
Ekologické interakce
Květy cistů jsou opylovány hmyzem. Klíčení semen je stimulováno kontaktem s ohněm. Vyhovují mu vápnité půdy, snese i značné sucho.[7]
Zástupci
- cist malokvětý (Cistus parviflorus)
- cist montpellierský (Cistus monspeliensis)
- cist krétský (Cistus creticus)
- cist kyperský (Cistus ×cyprius)
- cist ladanový (Cistus ladanifer), syn. cist ladanonosný
- cist šalvějolistý (Cistus salvifolius)
- cist šedavý (Cistus incanus)
- cist vavřínolistý (Cistus laurifolius)
- cist vlnatý (Cistus albidus)
- cist zvrhlý (Cistus ×hybridus)[7][8][9]
Význam
Cisty se se ve Středomoří pěstují jako okrasné rostliny, jde o efektní solitéru. V českém prostředí však až na několik málo druhů nejsou otužilé a lze je pěstovat pouze v nádobách přes zimu umístěných do chladnějšího světlého skleníku nebo zimní zahrady. K druhům, které lze v ČR omezeně pěstovat na chráněných stanovištích nejteplejších oblastí a pouze s důkladnou zimní přikrývkou, se řadí Cistus laurifolius, C. ×lusitanicus nebo C. ×hybridus.[7]
Některé druhy, např. cist ladanový nebo krétský, obsahují ve svých žláznatých trichomech vonnou klejopryskyřici nazývanou "ladanum" (resp. "labdanum"). Využívala se již od starověku v lékařství či jako příměs do kadidla a jiných vykuřovacích směsí, využití má také v parfumerii či jako aromatizující přípravek v potravinářství.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ x Halimiocistus – The Cistus & Halimium Website. www.cistuspage.org.uk . . Dostupné online.
- ↑ Halimium (Dunal) Spach | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STROTHER, John L. Flora of North America: Cistus . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GUZMÁN, Beatriz. Systematics, character evolution, and biogeography of Cistus L. (Cistaceae) based on ITS, trnL-trnF, and matK sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005, čís. 37. Dostupné online.
- ↑ GUZMÁN, Beatriz; LLEDÓ, María Dolores; VARGAS, Pablo. Adaptive radiation in Mediterranean Cistus (Cistaceae). Plos One. July 2009, čís. 4(7). Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World . Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78.
- ↑ a b ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9.
- ↑ Botany.cz . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu cist na Wikimedia Commons
- Taxon Cistus ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk