Carl Zeiss AG

Carl Zeiss AG
	Logo
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	17. listopadu 1846
Zakladatel	Carl Zeiss
Adresa sídla	Oberkochen, 734 47, Německo
Souřadnice sídla	48°46′54,6″ s. š., 10°5′58,6″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	optika a Precision engineering and optical industry
Produkty	triedr a souřadnicový měřicí stroj
Zaměstnanci	38 770 (2022)
Mateřská společnost	Carl-Zeiss-Stiftung
Majitel	Carl-Zeiss-Stiftung (100 %)
Dceřiné společnosti	Carl Zeiss Meditec (65 %); Carl Zeiss (United Kingdom); Carl Zeiss (Israel); Carl Zeiss (Australia); Carl Zeiss Microscopy; Carl Zeiss (Russia & CIS)
Ocenění	Cena za inovaci německého hospodářství
Identifikátory
Oficiální web	www.zeiss.com
LEI	5299000XH7YX33EJZP65
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Zeiss AG je německá firma, vedoucí mezinárodní skupiny společností v oboru optiky a opto-elektroniky s celosvětovou působností. Společnost patří mezi nejstarší firmy na světě podnikající v oboru optiky. Sídlem společnosti je Oberkochen. Společnost byla založena německým optikem Carlem Zeissem v Jeně.

Historie

Předchůdce moderní společnosti Zeiss byl založen v roce 1846 v Jeně slavným německým optikem Carlem Zeissem. V roce 1926 došlo ke spojení s menšími výrobci (Contessa-Nettel, Ernemann, Goerz a ICA) do koncernu Zeiss Ikon^[2] a již v době před druhou světovou válkou patřila mezi největší a nejvýznamnější firmy v oboru optiky. Na konci války se společnost rozpadla do menších částí a některé továrny zůstaly v západním sektoru Německa, některé na Východě. Mnoho patentů i vybavení továren společnosti v Jeně či Drážďanech bylo ve Východním sektoru, jenž byl pod kontrolou Sovětského svazu, který si velké části továren nebo vynálezů firmy přivlastnil jako válečnou kořist a z nápadů firmy Zeiss žil sovětský optický průmysl ještě dlouhá léta po skončení války - například Zeissovy dalekohledy, jejichž kopie byly v SSSR vyráběny.

Výroba geodetických přístrojů

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

V roce 1907 nabídl své zkušenosti firmě Zeiss švýcarský zeměměřický inženýr a držitel několika patentů na zlepšení konstrukce geodetických přístrojů Heinrich Wild. Firma Zeiss do té doby geodetické přístroje nevyráběla. Pod Wildovým vlivem se rozhodla s výrobou začít a pověřila ho vedením tohoto odvětví. Wild působil v této funkci do roku 1919 a během této doby zkonstruoval několik moderních geodetických přístrojů. Mezi nejvýznamnější patří:

nivelační přístroj Carl Zeiss Nivellier I^[3],
nivelační přístroj Carl Zeiss Nivellier II^[4],
teodolit Carl Zeiss Th1^[5].

Odkazy

Reference

↑ Zeiss Group Annual Report 2021/22. Dostupné online.
↑ Zeiss Ikon na stránkách Camerapedia
↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1928 Carl Zeiss Nivellier I. web site of Nicolàs de Hilster . Nicolàs de Hilster . Dostupné online.
↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Nivellier II. web site of Nicolàs de Hilster . Nicolàs de Hilster . Dostupné online.
↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Th1 Theodolite. web site of Nicolàs de Hilster . Nicolàs de Hilster . Dostupné online.

Literatura

Edith Hellmuth, Wolfgang Mühlfriedel: Zeiss 1846–1905. Vom Atelier für Mechanik zum führenden Unternehmen des optischen Gerätebaus, Böhlau Verlag, Köln et al. 1996
Rolf Walter: Zeiss 1905–1945, Böhlau Verlag, Köln et al. 2000
Wolfgang Mühlfriedel, Edith Hellmuth: Carl Zeiss in Jena 1945–1990, Böhlau Verlag, Köln et al. 2004
Armin Müller: Institutionelle Brüche und personelle Brücken. Werkleiter in Volkseigenen Betrieben der DDR in der Ära Ulbricht, Köln u. Weimar 2006.
Armin Hermann: Nur der Name war geblieben. Die abenteuerliche Geschichte der Firma Carl Zeiss, Stuttgart 1989
Armin Hermann: Jena und die Jenoptik. Vom Kombinat zum Global Player, München 1998
Armin Hermann: Und trotzdem Brüder. Die deutsch-deutsche Geschichte der Firma Carl Zeiss, München 2002
Hans-Jürgen Kuc: Auf den Spuren der Contax. Band II, 2. Auflage. 266 Seiten. Wittig Fachbuchverlag 2003, ISBN 3-930359-34-0
Reinhard Neunhöffer: Jenaer Lasertechnik: zwischen Wissenschaft, Wirtschaft und Staatssicherheit. Stuttgart, 2001.
F. Scheffel: Gläserne Wunder. Drei Männer schaffen ein Werk. Zeiß, Abbe, Schott. Braun & Schneider, München 1938
Heinz Sponsel: Made in Germany. Die dramatische Geschichte des Hauses Zeiss. Bertelsmann, Gütersloh 1957
FEIST, Wieland. 75 Jahre Vermessungsgerätebau in Jena. Jenaer Rundschau. 1983, čís. 1. Příloha časopisu. Dostupné online. (německy)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Zeiss AG na Wikimedia Commons
www.zeiss.de - německy
www.zeiss.cz - česky
www.zeiss.de - anglicky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Carl_Zeiss_AG
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[3d295080ab069fd331e8830220c1e7be6dc682a1-1] Zeiss Group Annual Report 2021/22. Dostupné online.

[2] Zeiss Ikon na stránkách Camerapedia

[3] DE HILSTER, Nicolàs. 1928 Carl Zeiss Nivellier I. web site of Nicolàs de Hilster . Nicolàs de Hilster . Dostupné online.

[4] DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Nivellier II. web site of Nicolàs de Hilster . Nicolàs de Hilster . Dostupné online.

[5] DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Th1 Theodolite. web site of Nicolàs de Hilster . Nicolàs de Hilster . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]