Anarchoindividualismus

Anarchismus
	Směry:;
	Agorismus;
	Anarchokapitalismus;
	Anarchokomunismus;
	Anarchoprimitivismus;
	Anarchosyndikalismus;
	Bez přívlastků;
	Kryptoanarchismus;
	Buddhistický;
	Feministický;
	Filosofický;
	Kolektivistický;
	Individualistický;
	Infoanarchismus;
	Křesťanský;
	Mutualismus;
	Pacifistický;
	Povstalecký;
	Sociální;
	Tržní;
	Zelený;
	z • d • e;

Anarchoindividualismus nebo individualistický anarchismus je směr anarchismu, který vznikl v 19. století v Severní Americe, nicméně vychází i z myšlenek Pierra-Josepha Proudhona. Zdůrazňuje autonomii jedince a stojí tak v opozici k anarchokolektivismu a k sociálnímu anarchismu obecně. Představiteli raného anarchoindividualismu jsou např. Josiah Warren a Benjamin Tucker.^[1]^[2]

Přehled

Individualističtí anarchisté různého druhu mají společných několik věcí:

1. Zaměření se na jedince (individuum) a jeho vůli přednostně před jakýmkoli konstruktem jako je morálka, ideologie, sociální zvyklosti, náboženství, metafyzika a myšlenky nebo vůle ostatních (hlavně Stirnerův "Egoistický anarchismus").

2. Odmítnutí nebo výhrada k myšlence revoluce, ve smyslu masového povstání, které by zavedlo novou hierarchii nebo autoritu. Místo toho upřednostňují vývojové metody realizace anarchie prostřednictvím alternativních organizací a experimentů a prostřednictvím vzdělání, které může být zrealizováno v současnosti.^[3] Max Stirner například odmítal revoluci a snažil se navrhnout tzv. Rebelii neboli revoluci jedince, je to typ revoluce, který zaručuje, že už nikdy neuvěříme institucím.

3. Pohled, že vztahy s ostatními jedinci nebo věcmi mohou být jen v zájmu každého jedince a mohou být tak přechodné a bez kompromisů jak je libo, neboť v individualistickém anarchismu obětování se je obvykle odmítáno. Je zdůrazňován individuální zážitek a objevování.

V pohledu na použití násilí zaujímali individualističtí anarchisté stanoviska od kladného k použití násilí (jako u povstaleckého anarchismu) až po anarchopacifistické stanovisko.

Profesor Michael Freeden uvádí čtyři hlavní typy individualistického anarchismu. První je směr spojený s Williamem Godwinem, který obhajuje autonomii s "progresivním racionalismem, který zahrnuje benevolenci k ostatním." Druhým typem je egoismus spojovaný s Maxem Stirnerem. Třetí typ lze "naleznout v raných předpovědích Herberta Spencera o nadbytečnosti státu v sociální revoluci." Čtvrtým typem je umírněná forma egoismu a zřetel na společenskou spolupráci obhajobou trhu^[4], který následoval např. Benjamin Tucker.

Ekonomicky jsou anarchoindividualisté často zastánci tržního systému distribuce.^[3]

Anarchoindividualisté

Související články

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Individualistischer Anarchismus na německé Wikipedii, Individualist anarchism na anglické Wikipedii a Philosophical anarchism na anglické Wikipedii.

↑ ULBRICHT, Ladislav. Anarchismus. Brno, 2007 . 119 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Milan Valach. s. 17. Dostupné online.
↑ Urza. Není anarchista jako anarchista. Mises.cz . Ludwig von Mises Institut, 2015-08-01 . Dostupné online.
↑ ^a ^b The Anarchist FAQ Editorial Collective. An Anarchist FAQ . 2009-06-18 . Kapitola A.3.1 What are the differences between individualist and social anarchists?. Dostupné online. (anglicky)
↑ FREEDEN, Michael. Ideologies and Political Theory: A Conceptual Approach. : Oxford University Press ISBN 0-19-829414-X. S. 313–314. (anglicky)
↑ The Metaphysics Research Lab. Stanford Encyclopedia of Philosophy . Příprava vydání Edward N. Zalta. Center for the Study of Language and Information, Stanford University, 2002-06-27, rev. 2015-09-17 . Kapitola Max Stirner. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Metaphysics Research Lab. Stanford Encyclopedia of Philosophy . Příprava vydání Edward N. Zalta. Center for the Study of Language and Information, Stanford University, 2000-01-16, rev. 2013-05-13 . Kapitola William Godwin. Dostupné online. (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Anarchoindividualismus
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] ULBRICHT, Ladislav. Anarchismus. Brno, 2007 . 119 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Milan Valach. s. 17. Dostupné online.

[2] Urza. Není anarchista jako anarchista. Mises.cz . Ludwig von Mises Institut, 2015-08-01 . Dostupné online.

[afaq-a31-3] The Anarchist FAQ Editorial Collective. An Anarchist FAQ . 2009-06-18 . Kapitola A.3.1 What are the differences between individualist and social anarchists?. Dostupné online. (anglicky)

[4] FREEDEN, Michael. Ideologies and Political Theory: A Conceptual Approach. : Oxford University Press ISBN 0-19-829414-X. S. 313–314. (anglicky)

[5] The Metaphysics Research Lab. Stanford Encyclopedia of Philosophy . Příprava vydání Edward N. Zalta. Center for the Study of Language and Information, Stanford University, 2002-06-27, rev. 2015-09-17 . Kapitola Max Stirner. Dostupné online. (anglicky)

[6] The Metaphysics Research Lab. Stanford Encyclopedia of Philosophy . Příprava vydání Edward N. Zalta. Center for the Study of Language and Information, Stanford University, 2000-01-16, rev. 2013-05-13 . Kapitola William Godwin. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]