A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
<< | červen | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
2024 |
9. červen je 160. den roku podle gregoriánského kalendáře (161. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 205 dní. Svátek má Stanislava.
Události
Česko
- 1468 – Česko-uherské války: skončila bitva o Třebíč, kde se utkal Matyáš Korvín s vojskem Jiřího z Poděbrad.
- 1848 – Zemský sněm Markrabství moravského přijal usnesení, že od 1. 7. 1848 má být na Moravě zrušena robota.
- 1869 – Gregor Mendel přednáší v Brně o výsledcích svých pokusů s křížením rostlin.
- 1928 – V Brně položili základní kámen budovy Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Monumentální budova měla být levým bočním křídlem mnohem většího univerzitního komplexu, který se ale postavit nepodařilo.
- 1933 – Národní shromáždění schválilo zákon o mimořádné moci nařizovací. Nový zákon poskytoval vládě možnost výrazněji než dosud řešit hospodářské problémy země.
- 1934 – Československo uznalo de iure Sovětský svaz.
- 1939 – Nacisté zatkli prvních 1000 Čechů za zabití německého policisty.
- 1942 – Jednotky SS začaly s likvidací obce Lidice.
- 1945 – Pod nátlakem Sovětského svazu podepsána dohoda mezi Československem a SSSR o připojení Podkarpatské Rusi a části východního Slovenska kolem města Čop k SSSR.
- 1958 – V amfiteátru zámecké zahrady v Českém Krumlově zahájilo činnost otáčivé hlediště premiérou hry Güntera Weisenborna Ztracená tvář.
- 1970
- Při bleskové povodni zahynulo 34 horníků dolu Dukla Šardice a vznikly velké škody v obcích Lovčice, Dražůvky, na trati Čejč–Ždánice i jinde.
- Veřejnosti byl na titulní straně časopisu Svět motorů představen nový osobní automobil Tatra 613.
- 1972 – I. sjezd Československé strany lidové. Strana jednoznačné podpořila politiku KSČ. Předsedou ČSL byl zvolen Antonín Pospíšil, čestným předsedou Josef Plojhar.
- 1989 – Václavu Havlovi je udělena Mírová cena německých knihkupců.
- 2004 – Město Litovel bylo poničeno tornádem (stupeň F3).
- 2006 – Odstupující ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) podepsal se Steyrem smlouvu o nákupu transportérů.
- 2008 – Dominik Hašek oznámil ukončení své profesionální hokejové kariéry.
Svět
- 411 př. n. l. – Athénský převrat uspěl, a podařilo se mu v Athénách nastolit vládu hrstky mocných oligarchii, která ovšem netrvala dlouho.
- 53 – Římský císař Nero se žení s Claudií Octávií
- 68 – Římský císař Nero spáchal sebevraždu, když poručil svému sluhovi Epafroditovi, aby mu podřízl krk; tím se vyhnul potupné smrtí umrskáním. Tím skončila Julio-Claudiovská dynastie a začátek občanské války známé jako Rok čtyř císařů
- 721 – Odo Akvitánský poráží Maury v bitvě u Toulouse
- 1075 – V bitvě u Homburgu na řece Unstrutě císař Jindřich IV. za pomoci českého knížete Vratislava II. porazil vzbouřené Sasy, vedené Otou z Northeimu a biskupem Burchardem Halberstadtským.
- 1261 – Mamlúcký sultán Egypta Bajbars jmenoval abbásovce Ahmada al-Mustansir billáh. Egyptští Abbásovci vykonávali tuto funkci do roku 1517.
- 1529 – Po náboženské reformaci vyhlásil Curych válku katolickým švýcarským kantonům (Kappelské války).
- 1815
- Po devíti měsících byl ukončen Vídeňský kongres pod předsednictvím rakouského císaře, uherského a českého krále Františka I., který po napoleonských válkách upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv.
- Lucembursko prohlašuje nezávislost na Francouzské nadvládě
- 1822 – Charles Graham získal patent na umělý porcelánový chrup
- 1884 – V Berlíně byl položen základní kámen budovy Říšského sněmu.
- 1891 – Francouzský malíř Paul Gauguin přijel do Papeete na Tahiti
- 1898 – Hongkong byl přepsán do britského vlastnictví na 99 let počínaje 1. červencem 1898 a konče 30. červnem 1997.
- 1900 – Birsa Munda (25 ), důležitá osoba v indickém hnutí za nezávislost, umřel v britském vězení Ranchi (východní Indie) za záhadných okolností.
- 1905 – Alfonso XIII., král Španělska a prezident Francouzské republiky Émile Loubet se stali terčem útoku při návštěvě Pařížské opery, který přežili
- 1909 – Alice Ramseyová se jako první žena vydala automobilem napříč USA z New Yorku do San Francisca, kam dorazila po 60 dnech.
- 1923 – Během puče byl sesazen bulharský premiér Aleksandar Stambolijski.
- 1928 – Australský pilot Charles Kingsford Smith přistál v Brisbane po 10 dnech letu z Kalifornie s třímotorovým jednoplošníkem Fokker, Southern Cross a vykonal tak první let přes Pacifik.
- 1930 – Na Illinois Central Station byl zavražděn Jake Lingle, reportér Chicago Tribune.
- 1934 – Na filmovém plátně ve Spojených státech se poprvé objevila postavička Kačera Donalda.
- 1935 – Čínská republika, pod vládou Kuomintang, uznala japonskou okupaci v severovýchodní Číně.
- 1944 – druhá světová válka – Francie: v Tulla, němečtí vojáci oběsit 99 civilistů z balkonů města, v odvetě za zabití 40 německých vojáků den předtím při osvobozování měst. Dalších 321 civilistů bylo posláno do koncentračních táborů v Německu, kde 101 přišlo o život.
- 1944 – druhá světová válka: Sovětský svaz napadl východní Karélii okupovanou finskými silami od roku 1941.
- 1946 – Bhumibol Adulyadej převzal vládu, nahradil jeho bratra Ananda Mahidol, který zemřel za podivných okolností.
- 1948 – Založena Mezinárodní archivní rada v Paříži.
- 1954 – Bogotá, Kolumbie, proběhl druhý den útoků armády na studenty Národní univerzity demonstrující proti diktatuře Gustava Rojasa Pinilla
- 1956 – Policie s ručními zbraněmi – na příkaz diktátora Pedra Eugenia Aramburu – střílela peronistické civilisty a vojáky, kteří povstali proti diktatuře ve městě José León Suárez a páchala popravy na skládce odpadků ve městě. O čtrnáct let později (1. června 1970) Peronistický oddíl Montoneros popravil Aramburu, aby pomstil tyto vraždy.
- 1957 – Rakouská expedice jako první vystoupila na 12. nejvyšší horu světa Broad Peak s 8051 m n. m., nazývanou též K3, v Pákistánu, na hranici s Čínou
- 1958 – Spojené království: královna Alžběta II. slavnostně otevřela letiště Gatwick.
- 1958 – Admirál Américo de Deus Rodrigues Tomás byl zvolen prezidentem Portugalska.
- 1959 – Ve Spojených státech byly slavnostně představeny vojenské ponorky George Washington, schopné nést balistické rakety.
- 1962 – V Tanganice byla vyhlášena republika v rámci Commonwealthu.
- 1967 – Šestidenní válka: Izrael napadl Golanské výšiny v Sýrii.
- 1968 – USA: Prezident Lyndon B. Johnson vyhlásil den smutku po smrti senátora Roberta F. Kennedyho.
- 1968 – Jugoslávie: Prezident Josip Broz Tito schválil několik politických a sociálních reforem po týdnu nepokojů.
- 1973 – Admirál Luis Carrero Blanco složil přísahu jako premiér Španělska.
- 1974 – Portugalsko navázalo diplomatické vztahy se Sovětským svazem.
- 1976 – Ve Španělsku byl přijat zákon opravňující existenci politických stran.
- 1977 – Torcuato Fernández-Miranda odstoupil z funkcí prezidenta španělských Cortes a Rady království.
- 1978 – Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů zpřístupnila kněžství mužům černošského původu.
- 1979 – Byla sestavena Baskická generální rada a Carlos Garaikoetxea byl zvolen prezidentem.
- 1982 – Ve Španělsku byl schválen statut autonomie La Rioja (Španělsko) a regionu Murcia.
- 1985 – Teroristé z Islámské organizace Džihádu unesli v Libanonu anglo-amerického profesora Thomase Sutherlanda. Propuštěn byl v roce 1991.
- 1986 – Rogersova komise vyvodila závěry o explozi raketoplánu Challenger, k niž došlo 28. 1. 1986.
- 1986 – Prezident INI a Volkswagen podepsal v Ženevě prodej 51 % akcií značky SEAT německé nadnárodní společnosti.
- 1991 – Italská proletářská demokratická strana se rozhodla vstoupit do Strany komunistické obnovy.
- 1991 – Jordánský král Husajn I. podepsal ústavní dokument, který otevřel cestu k multi-stranismu, ten byl schválen aklamací a bez hlasování Národní konference.
- 1995 – Italská vláda slavnostně otevřela Národní park Vesuv.
- 1999 – Kosovská válka: Jugoslávie a NATO podepsaly mírovou smlouvu.
- 2001 – Irové v referendu odmítli Smlouvu z Nice, která měla umožnit rozšíření Evropské unie o kandidátské země východní a střední Evropy.
- 2006 – V Německu začal XVIII. Mistrovství světa ve fotbale.
- 2007
- Raketoplán Atlantis utrpěl poškození tepelného štítu, které by mohlo ohrozit misi.
- Argentinská kapela Soda Stereo po 10 letech odloučení oznámila návratové turné (Me Verá Volver 2007).
- 2013 – Deník Guardian zveřejnil identitu Edwarda Snowdena, na jeho vlastní žádost.
- 2018 – V Kanadě konec výročního summitu G7, který se konal v Manoir Richelieu v La Malbaie v regionu Charlevoix v Quebecu.
- 2019
- Ústavní soud Vnějšího Moldavska jmenuje Pavla Filipa prozatímním prezidentem a dává mu pokyn rozpustit parlament poté, co zneplatní jmenování jeho nástupkyně premiérkou Maiou Sanduovou.
- Prezidentské volby se v Kazachstánu konají předčasně během rezignace prezidenta Nursultana Nazarbajeva a jeho nahrazení bývalým předsedou Senátu Kassym-Jomartem Tokajevem, který vyhlašuje volby rok před plánovaným termínem v zemi. Země není obecně považována za demokracii. Kasym-Žomart vyhrál volby se 70,8 % hlasů.
- 2021 – V Mongolsku se konají prezidentské volby, které volí 6. prezidenta země. Volby vedou ke střídání s vítězstvím v prvním kole Ukhnaagiin Khürelsükh z Mongolské lidové strany
Narození
Viz též Kategorie:Narození 9. června — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1757 – Jan Rudolf Czernin z Chudenic, prezident císařské akademie výtvarných umění († 23. dubna 1845)
- 1818 – Jan Adolf Brandeis, portrétní malíř a fotograf († 13. listopadu 1872)
- 1843 – Bertha von Suttnerová, radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka, první česká nositelka Nobelovy ceny, první žena, která získala tuto cenu za mír († 1914)
- 1844 – Anton Aigner, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Frýdlantu († 25. dubna 1912)
- 1891 – František Foltýn, malíř († 8. června 1976)
- 1896
- František Bláha, lékař, poslanec, signatář Charty 77 († 26. března 1979)
- Miroslav Lorenc, architekt, legionář, účastník protinacistického odboje († 11. února 1943)
- 1900 – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR († 1. listopadu 1983)
- 1907 – Oldřich Králík, literární historik († 20. srpna 1975)
- 1910 – Rastislav Váhala, právník, účastník protinacistického odboje († 2. prosince 1988)
- 1911 – Eva Vrchlická mladší, tanečnice a choreografka († 6. listopadu 1996)
- 1916 – Karol Mladý, voják a velitel výsadku Embassy († 29. prosince 1944)
- 1923 – Milena Müllerová, bývalá sportovní gymnastka, olympijská vítězka († 15. prosince 2009)
- 1927 – Viktor Rudiš, architekt
- 1928
- Daniel Reynek, tiskař a umělecký fotograf († 23. září 2014)
- Svatava Hubeňáková, herečka
- Milan Otáhal, historik († 9. října 2017)
- 1930
- Jenny Hladíková, výtvarnice, grafička a autorka tapiserií († 25. července 2022)
- Zdeněk Karel Slabý, spisovatel, publicista, kritik a překladatel († 11. března 2020)
- Pavel Grym, novinář a spisovatel († 24. listopadu 2004)
- 1932 – Zdeněk Veselý, malíř, grafik a ilustrátor († 1. prosince 2016)
- 1933 – Vladivoj Tomek, skaut, oběť komunistického režimu († 17. listopadu 1960)
- 1934 – Luděk Hřebíček, kvantitativní lingvista, turkolog, překladatel († 29. prosince 2015)
- 1936 – Rastislav Michal, malíř, grafik a ilustrátor
- 1946 – Ivana Pavlová, herečka a tanečnice († 2. září 2023)
- 1952 – Zdeněk Žák, herec
- 1954 – Alena Činčerová, režisérka krátkých filmů
- 1955 – Jan Hrušínský, herec
- 1965
- Richard Dvořák, klávesista
- Miroslav Kalous, politik
- 1978 – DJ Wich, hudební producent a diskžokej
Svět
- 1595 – Vladislav IV. Vasa, polský král a velkokníže litevský († 20. května 1648)
- 1508 – Primož Trubar, slovinský církevní reformátor († 28. června 1586)
- 1661 – Fjodor III. Alexejevič, ruský car († 7. května 1682)
- 1640 – Leopold I., císař Svaté říše římské národa německého, český a uherský král († 5. května 1705)
- 1672 – Petr Veliký, ruský car († 8. února 1725)
- 1686 – Heinrich Johann Ostermann, ruský diplomat a generál admirál († 31. května 1747)
- 1762 – Luigi Cagnola, italský architekt († 14. srpna 1833)
- 1781 – George Stephenson, britský konstruktér parních lokomotiv († 12. srpna 1848)
- 1787 – Fréderic Cailliaud, francouzský cestovatel a mineralog († 1. května 1869)
- 1806 – Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, hesenský velkovévoda († 13. června 1877)
- 1810 – Otto Nicolai, německý hudební skladatel a dirigent († 11. května 1849)
- 1812 – Johann Gottfried Galle, německý astronom († 1910)
- 1836 – Elizabeth Garrettová Andersonová, anglická lékařka a feministka († 17. prosince 1917)
- 1837 – Michael Rua, rector major salesiánů († 6. dubna 1910)
- 1843 – William Pywell, americký reportážní fotograf († 1887)
- 1856 – Aharon David Gordon, sionistický aktivista a teoretik († 22. února 1922)
- 1865
- Albéric Magnard, francouzský hudební skladatel († 3. září 1914)
- Carl Nielsen, dánský dirigent, houslista a skladatel († 3. října 1931)
- 1869 – Friedrich Wilhelm Foerster, německý filosof († 9. ledna 1966)
- 1874 – Launceston Elliot, skotský vzpěrač, olympijský vítěz († 8. srpna 1930)
- 1879 – Joseph Avenol, francouzský diplomat, druhý generální tajemník Společnosti národů († 2. září 1952)
- 1882 – Bobby Kerr, kanadský olympijský vítěz v běhu na 200 metrů († 12. května 1963)
- 1891 – Cole Porter, americký hudební skladatel a textař († 15. října 1964)
- 1898
- Luigi Fagioli, italský pilot Formule 1 († 20. června 1952)
- Curzio Malaparte, italský spisovatel a novinář († 19. července 1957)
- 1899 – Petar S. Petrović, srbský herec a spisovatel († 20. října 1952)
- 1903 – Felice Bonetto, italský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1 († 21. listopadu 1953)
- 1911 – Maclyn McCarty, americký genetik († 2. ledna 2005)
- 1915 – Les Paul, americký jazzový kytarista, vynálezce, průkopník vývoje elektrické kytary († 13. srpna 2009)
- 1916
- Jurij Brězan, lužickosrbský spisovatel († 12. března 2006)
- Robert McNamara, americký voják, politik, byznysmen, bývalý ministr obrany USA († 6. července 2009)
- 1917 – Eric Hobsbawm, britský historik († 1. října 2012)
- 1922 – George Axelrod, americký spisovatel, scenárista, producent, režisér a herec († 21. června 2003)
- 1926 – Ben Roy Mottelson, dánský fyzik, Nobelova cena 1975 († 13. května 2022)
- 1927 – Helmut Zilk, rakouský politik († 24. října 2008)
- 1929 – Johnny Ace, americký zpěvák († 25. prosince 1954)
- 1934 – Helga Haaseová, německá rychlobruslařka, olympijská vítězka († 16. června 1989)
- 1936 – Filippo Coarelli, italský archeolog a helénista
- 1938 – Eje Thelin, švédský pozounista († 18. května 1990)
- 1939 – Kornel Smržík, slovenský pedagog, básník, výtvarník a politik († 20. ledna 2002)
- 1941 – Jon Lord, britský klavírista a hráč na Hammondovy varhany († 16. července 2012)
- 1943
- Kenny Barron, americký jazzový klavírista, hudební skladatel a pedagog
- Joe Haldeman, americký spisovatel science fiction
- 1945
- Betty Mahmoody, americká spisovatelka
- Faina Melniková, sovětská olympijská vítězka v hodu diskem († 16. prosince 2016)
- 1947
- Françoise Demulder, francouzská válečná fotografka († 3. září 2008)
- Mitch Mitchell, americký hudebník (The Jimi Hendrix Experience) (†12. listopadu 2008)
- 1949 – Francis Monkman, anglický skladatel rockové, klasické a filmové hudby († 12. května 2023)
- 1950 – Trevor Bolder, britský hudebník († 21. května 2013)
- 1951
- James Newton Howard, americký klavírista, hudební skladatel
- Terry Uttley, anglický basový kytarista a zpěvák skupiny Smokie
- 1952 – Pavol Hrušovský, slovenský politik
- 1954 – Paul Chapman, velšský kytarista († 9. června 2020)
- 1961 – Michael J. Fox, kanadský herec
- 1963
- Johnny Depp, americký herec
- Gilad Atzmon, izraelský jazzový saxofonista
- 1964 – Gloria Reubenová, kanadská herečka
- 1978
- Miroslav Klose, německý fotbalista
- Matthew Bellamy, zpěvák britské skupiny Muse
- Dmitrij Byčkov, ruský sportovní horolezec
- 1979 – Émilie Loitová, francouzská tenistka
- 1981
- Natalie Portmanová, izraelsko-americká herečka
- Irakli Labadze, gruzínský tenista
- 1984 – Wesley Sneijder, nizozemský fotbalista
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 9. června — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1680 – Jan Varinus, františkánský kazatel (* ?)
- 1798 – Johann Paul Loschy, stavitel a architekt (* 1710) ?
- 1805 – František Josef Kinský, šlechtic a rakouský vojenský velitel (* 6. prosince 1739)
- 1881 – Moritz Raudnitz, rakouský a český advokát a politik německé národnosti (* 1. června 1829)
- 1883 – František Špatný, lexikograf (* 8. března 1814)
- 1889 – Josef Jakubec, básník (* 3. srpna 1858)
- 1895 – Gustav Belrupt-Tissac, olomoucký biskup (* 11. září 1818)
- 1902 – Viktor Barvitius, malíř (* 28. března 1834)
- 1907 – František Zákrejs, spisovatel (* 7. května 1839)
- 1909 – Robert von Weinzierl, severočeský archeolog a přírodovědec (* 29. března 1855)
- 1911 – Josef Čipera, rakouský a český pedagog a politik (* 1850)
- 1912 – Ferdinand Heller, hudební skladatel a sbormistr (* 21. června 1824)
- 1915 – Jan Rataj, zemědělec a politik (* 14. července 1855)
- 1930 – H. Uden, lékař, politik a spisovatel (* 5. října 1847)
- 1942 – Jan Auerhan, právník a statistik (* 2. září 1880)
- 1943 – Theobald Scharnagl, opat cisterciáckého kláštera v Oseku (* 4. února 1867)
- 1944 – Isidor Vondruška, kněz, hagiograf a spisovatel (* 8. února 1865)
- 1945 – Antonín Procházka, malíř (* 5. června 1882)
- 1951 – Adolf Hrubý, ministr protektorátní vlády (* 21. května 1893)
- 1952 – Ferdinand Benda, československý politik (* 30. října 1880)
- 1956 – Jaroslav Hněvkovský, malíř a cestovatel, nazývaný "malíř Indie" (* 10. dubna 1884)
- 1962 – Berthold Epstein, pediatr (* 1. dubna 1890)
- 1964 – Václav Kubásek, režisér (* 3. června 1897)
- 1969 – Marie Kyzlinková, autorka řady ženských románů (* 4. srpna 1889)
- 1989 – Karel Dvořák, literární historik, folklorista a překladatel (* 28. května 1913)
- 2003 – Vladimír Tesařík, zpěvák a hudebník, člen skupiny Yo Yo Band (* 20. září 1947)
- 2013 – Zdeněk Rotrekl, básník, spisovatel, publicista, literární historik a scenárista (* 1. října 1920)
- 2021 – Libuše Šafránková, česká filmová, divadelní a televizní herečka (* 7. června 1953)
Svět
- 68 – Nero, římský císař (* 15. prosince 37)
- 1280 – Herebord von Bismarck, první doložený zástupce rodu Bismarcků (* okolo 1200)
- 1572 – Jana III. Navarrská, královna navarrská (* 16. listopadu 1528)
- 1597 – José de Anchieta, španělský kněz a světec (* 19. března 1534)
- 1681 – William Lilly, anglický astrolog a okultista (* 11. května 1602)
- 1701 – Filip I. Orleánský, druhorozený syn francouzského krále Ludvíka XIII. (* 21. září 1640)
- 1717 – Madame Jeanne Guyon, francouzská mystička (13. dubna 1648)
- 1748 – Bernardo Spinetti, severoitalský sochař a štukatér (* ? 1699)
- 1820
- Vilemína Pruská, pruská princezna (* 7. srpna 1751)
- Vilemína z Lichtenau, milenka pruského krále Fridricha Viléma II. (* 29. prosince 1753)
- 1825 – Abraham Rees, velšský encyklopedista (* 1743)
- 1834 – William Carey, anglický baptistický misionář (* 17. srpna 1761)
- 1837 – Anna Maria Taigi, italská blahoslavená katolické církve (* 29. května 1769)
- 1849 – Thomas Robert Bugeaud, francouzský generál (* 15. října 1784)
- 1863 – Dóst Muhammad Chán, afghánský emír (* 23. prosince 1793)
- 1870 – Charles Dickens, britský spisovatel (* 7. února 1812)
- 1871 – Anna Atkinsová, anglická botanička a fotografka (* 16. března 1799)
- 1878 – Barthélemy Charles Joseph Dumortier, belgický botanik (* 3. dubna 1797)
- 1883 – Filippo Pacini italský anatom, objevitel původce cholery (* 25. května 1812)
- 1897 – Alvan Graham Clark, americký astronom (* 1832)
- 1903 – Gaspar Núñez de Arce, španělský básník a politik (* 4. srpna 1834)
- 1905 – Serfiraz Hanım, konkubína osmanského sultána Abdulmecida I. (* 1837)
- 1912 – Ion Luca Caragiale, rumunský spisovatel (* 30. ledna 1852)
- 1914 – Jan Sobek, klarinetista a hudební skladatel českého původu (* 30. dubna 1831)
- 1915 – Hugo Glanz von Eicha, předlitavský šlechtic a politik (* 9. prosince 1848)
- 1921 – Jennie Churchill, britská šlechtična, matka britského premiéra Winstona Churchilla (* 9. ledna 1854)
- 1923 – Helena Britská, členka britské královské rodiny (* 25. května 1846)
- 1927 – Ludwig Christian Haeusser, potulný německý kazatel (* 6. listopadu 1881)
- 1932 – Émile Friant, francouzský malíř (* 16. dubna 1863)
- 1934 – Ján Kvačala, slovenský pedagog, zakladatel komeniologie, církevní historik, a evangelický kazatel (* 1862)
- 1941 – Franz Koritschoner, jeden ze zakladatelů Komunistické strany Rakouska (* 23. února 1891)
- 1946 – Ananda Mahidol, osmý thajský král dynastie Čakri (* 20. září 1925)
- 1947 – Lucjan Żeligowski, polský generál (* 17. října 1865)
- 1948 – James Young, americký filmový režisér, herec a scenárista (* 1. ledna 1872)
- 1951
- Angelos Sikelianos, řecký básník a dramatik (* 15. března 1884)
- Mary White Ovingtonová, americká sufražetka (* 11. dubna 1865)
- 1958 – Robert Donat, britský herec (* 18. března 1905)
- 1959 – Adolf Otto Reinhold Windaus, německý chemik, držitel Nobelovy ceny (* 1876)
- 1960 – Semjon Alexejevič Lavočkin, sovětský letecký konstruktér (* 11. září 1900)
- 1972
- Róbert Pobožný, biskup neilenský, apoštolský administrátor rožňavský (* 30. května 1890)
- Rudolf Belling, německý sochař (* 26. srpna 1886)
- 1978 – Lee McGiffinová, americká novinářka a spisovatelka (* 1. října 1908)
- 1987 – Monique Haasová, francouzská klavíristka (* 20. října 1909)
- 1989 – George Wells Beadle, americký genetik, Nobelova cena za chemii 1958 (* 22. října 1903)
- 1990 – Angus McBean, velšský fotograf (* 8. června 1904)
- 1991 – Claudio Arrau, chilsko-americký klavírista (* 6. února 1903)
- 1994 – Jan Tinbergen, nizozemský ekonom, Nobelova cena za ekonomii 1969 (* 12. dubna 1903)
- 1998 – Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a diplomat Vatikánu (* 1914)
- 2000
- Ernst Jandl, rakouský básník, dramatik a spisovatel (* 1. srpna 1925)
- Gwynne Edwards, velšský violista (* 1909)
- 2001 – Arno Puškáš, slovenský horolezec, publicista (* 4. února 1925)
- 2003 – Kató Lomb, maďarská tlumočnice, překladatelka, „jazykový génius“ (* 8. února 1909)
- 2004 – John Gatchell, americký trumpetista (* 27. listopadu 1945)
- 2006
- Bohuslav Cambel, slovenský geochemik a geolog (* 29. října 1919)
- Drafi Deutscher, německý zpěvák, skladatel a producent (* 9. května 1946)
- 2010 – Harold Ivory Williams, americký hudebník (* 25. srpna 1949
- 2012
- Abram Wilson, americký jazzový trumpetista (* 30. srpna 1973)
- Paul Jenkins, americký malíř (* 12. července 1923)
- 2013
- Franz Halberg, americký vědec, zakladatel moderní chronobiologie (* 5. července 1919)
- Iain M. Banks, skotský spisovatel (* 16. února 1954)
- 2014
- Bernard Agré, kněz z Pobřeží slonoviny, arcibiskup Abidžanu, kardinál (* 2. března 1926)
- Rik Mayall, anglický komik, scenárista, herec (* 7. března 1958)
- 2015 – Fred Anton Maier, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 15. prosince 1938)
- 2017 – Adam West, americký herec (* 19. září 1928)
- 2023 – Alain Touraine, francouzský sociolog (* 3. srpna 1925)
Svátky
Česko
- Stanislava
- Morgan, Morgana, Morand
- Jošt
- Libor
Svět
- Mezinárodní den archivů
- Slovensko: Stanislava
- Jordánsko: Výročí korunovace krále Abduláha II.
- Alandské ostrovy: Den autonomie
- Coral Triangle Day
Liturgický kalendář
- Sv. Efrém Syrský
9. červen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 6. 4. 2024.
| ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
5,8 °C (1873) | 17,5 °C (od 1961) | 34,0 °C (2014) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 9. červen na Wikimedia Commons
- Galerie 9. červen na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk