Vilmos Zsigmond
Narození	16. června 1930 Segedín
Úmrtí	1. ledna 2016 (ve věku 85 let) Big Sur
Alma mater	Univerzita divadelního a filmového umění (do 1955)
Povolání	kameraman a filmový producent
Ocenění	Oscar za nejlepší kameru (1978) Cena BAFTA za nejlepší kameru (1980) Řetěz Korvína Uherského (2001) čestný občan Segedínu (2004)
Choť	Elizabeth Fuzesová[1]
Děti	Susi Helena Zsigmondová[2]
Rodiče	Vilmos Zsigmond
Příbuzní	Maxwell Albrecht Vilmos zu Hohenlohe-Langenburg[2] a Alexander Arthur William zu Hohenlohe-Langenburg[2] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilmos Zsigmond (16. června 1930, Szeged – 1. ledna 2016, Big Sur, Kalifornie) byl maďarsko-americký kameraman. Jeho nejslavnějším snímkem byla Blízká setkání třetího druhu, za jehož nasnímání získal v roce 1977 Oscara. Rok poté obdržel cenu BAFTA za kameru válečného dramatu Lovec jelenů, nominován byl za něj i na Oscara. Oscarové nominace se dočkaly i filmy Řeka (1984) a Černá Dahlia (2006). Za snímek Stalin z roku 1992 získal cenu Emmy. Za Dlouhé loučení z roku 1973 získal Cenu Národní společnosti filmových kritiků. Na festivalu v Cannes získal v roce 2014 cenu za celoživotní dílo.

Narodil se a vyrostl v Maďarsku; na Západ emigroval po vpádu sovětských vojsk roku 1956, spolu se svým spolužákem László Kovácsem, ze kterého se rovněž stal významný kameraman. Odvezli sebou i jedinečný dokumentární filmový materiál o invazi, který pořídili v ulicích Budapešti.^[3] V roce 1962 získal Zsigmond americké občanství. Ze začátku v USA snímal hlavně béčkové horory, dveře do první ligy Hollywoodu mu otevřel až producent a režisér Robert Altman.^[4]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilmos Zsigmond na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vilmos Zsigmond na anglické Wikipedii.