A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vír môže byť:
- a) skôr neodborne ale často: kruhovo alebo špirálovito rotujúci prenos látky v tekutine; podobná definícia: prúdenie, ktorého prúdоvé čiary sú (približne) koncentrické kruhy
- b) pohybový stav v prúdení, charakterizovaný tým, že vír rýchlosti (nazývaný aj vorticita) nie je rovný nule (prúdenie, ktorého vír rýchlosti v celej sledovanej oblasti nie je rovný nule, sa nazýva vírivé prúdenie alebo vírové prúdenie)
Rozdielnosť definícií
Vyššie uvedené definície sú koncepčne odlišné: Rozdiel spočíva už v tom, že prvá definícia sa vzťahuje primárne na pohyb množstva hmotných častíc, kým druhá primárne na pohyb priestorového bodu. Celkový rozdiel definícií možno ilustrovať napríklad na týchto príkladoch: 1) Prúdenie v okolí valca rotujúceho konštantnou uhlovou rýchlosťou prebieha z dôvodov symetrie po koncentrických kruhoch, nejde však o vírivé prúdenie (ide o tzv. potenciálny vír – pozri nižšie); 2) Prúdové čiary Hagenovho-Poiseuilleovho prúdenia v okrúhlej rúre sú síce priamky (a nie koncentrické kruhy), ide však o vírivé prúdenie.
Vírivé a nevírivé prúdenie; nútený a potenciálny vír
Vírivé prúdenie bolo definované vyššie (pozri aj samostatný článok vírivé prúdenie (mechanika tekutín)). Jedným z príkladov vírivého prúdenia je (vy)nútený vír (angl. rotational vortex, forced vortex), teda vír v zmysle definície a), ktorý je zároveň vírivým prúdením.
Opakom vírivého prúdenia, čiže prúdenie kde Ω= 0, sa volá nevírivé prúdenie (nevírové prúdenie) alebo potenciálne prúdenie (potenciálové prúdenie). Jedným z príkladov nevírivého prúdenia je potenciálny vír (voľný vír, angl. irrotational vortex, free vortex), teda vír v zmysle definície a), ktorý je zároveň nevírivým prúdením.
Prúdenia reálnych tekutín (t. j. tekutín, ktoré nie sú ideálnymi tekutinami) sú prísne vzaté vždy vírivé, v praxi však mnohé prúdenia možno dobre považovať za nevírivé (napr. tornádo sa považuje za príklad potenciálneho víru).
Praktické aspekty
Významné sú najmä víry (v zmysle definície a) vo vzduchových a vodných prúdeniach. Ich veľkosť siaha od približne jedného milimetra (napr. v hraničných vrstvách obtekaných prekážok) až do vyše tisíc kilometrov (napr. vírové systémy oblastí vysokého a nízkeho tlaku, prúdenia v mori).
Z vírov vo vzduchu sú významné najmä víry v atmosfére:
- Prvú skupinu tvoria víry so stabilne približne vertikálnou orientáciou rotačnej osi: Najväčší vír je cirkumpolárny vír; k vírom synoptickej miery patria napr. cyklóny a tropické cyklóny; k vírom menším než synoptická miera patria (väčšie) oblačné víry a (menšie) tromby (v širšom zmysle).
- Druhú skupinu tvoria víry so stabilne približne horizontálnou rotačnou osou. Nazývajú sa rotory.
- Tretiu skupinu tvoria nestabilné víry s rôznou orientáciou rotačnej osi, veľké od niekoľkých milimetrov do stoviek metrov.
Z vírov vo vode sú významné víry v mori, v rámci ktorých možno rozlíšiť:
- Veľkorozmerné víry (od 1 000 km) v systémoch morského prúdenia, napr. subtropické víry.
- Víry stredných rozmerov (10 km až niekoľko 100 km) majú vertikálnu rotačnú os a zodpovedajú oblastiam vysokého a nízkeho tlaku v atmosfére.
- Malorozmerné víry (ich priemer sa ráta na milimetre až metre) sú najmä trojrozmerné turbulenčné balíky, ktoré nemajú preferovaný smer.
Zdroje
- Kurz fyziky pro DS - 4.3
- Kurz fyziky pro DS - 4.7
- Drábková: Úvod do prúdenia tekutín
- Schade, H., Kunz, E.: Strömungslehre, 2007
- Wirbel in: Brockhaus. Enzyklopädie in 30 Bänden. 2005 – 2006
- víry v atmosféře. In: SOBÍŠEK, Bořivoj, a kol. Meteorologický slovník výkladový & terminologický. 1. vyd. Praha : Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5.
- Borosi, G.: Die Drallströmung in Wirbelkammern, dizertácia, 2003
- Flügge, S. (ed.): Handbuch der Physik (Encyclopaedia of Physics) - Band VIII/1 (Volume VIII/1) - Strömungsmechanik 1 (Fluid dynamics 1), 1959
Externé odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk