Tulipán banátský
Tulipa hungarica ssp.undulatifolia
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	liliotvaré (Liliales)
Čeleď	liliovité (Liliaceae)
Rod	tulipán (Tulipa)
Binomické jméno
Tulipa hungarica Borbás, 1882
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tulipán banátský (Tulipa hungarica) je endemický druh tulipánu, rostoucí v soutěsce Železná vrata. Rostlinu popsal maďarský botanik Vince Borbás v době, kdy se naleziště nacházelo na území Rakousko-Uherska. Druhové jméno „hungarica-maďarský“ tak bylo příhodné pouze do rozpadu Rakousko-uherské monarchie. Časem rostlina dostala přídomek banátský, kazanský, dunajský či rodopský.

Popis

Tulipán banátský je vytrvalá rostlina s malou cibulkou vejčitého tvaru. Je schopna se vegetativně rozmnožovat z přisedlých cibulek, vyrůstajících z hlavní cibule. Stonek o výšce 40 – 60 cm vyrůstá z velkých našedlých listů o délce přes 30 cm.^[2]

Žluté květy bez vůně jsou tvořeny třemi vnitřními a třemi vnějšími štíhlými okvětními lístky zakončenými špičkou, takže vyvolávají dojem šesticípé hvězdy. Po odkvětu vytváří podlouhlou tobolku s hnědými semeny.

Výskyt

Roste na vápencových půdách na dobře osluněných stanovištích^[3]. Podle některých zdrojů je endemitem soutěsky Železná vrata, podle jiných se v nevýrazných lokalitách vyskytuje i v jiných oblastech Balkánu. Jednoznačná a nezpochybnitelná taxonomie od konce 19. století stále neexistuje^[4]. Problematiku naznačuje množství synonym a subspecií. Každopádně populace v legendární dunajské soutěsce je nejznámější.

Výskyt v soutěsce Železná vrata

Po napuštění přehradního jezera v roce 1972 stoupla hladina Dunaje v soutěsce o zhruba 30 m a zaplavila většinu oblastí s výskytem tulipánu v Srbsku. Od roku 2008 není výskyt rostliny v Srbsku potvrzen. Na rumunské straně soutěsky se na strmém svahu masivu Ciucarul Mare vyskytuje v počtu 900 – 1 000 kusů^[5]. Většinou v dubnu vykvete po dobu několika týdnů a oživí prosluněnou jižní stráň, padající přímo do vody^[6]. V té době je lákadlem turistů na výletních lodích. Vzhledem k nepřístupnosti terénu je ochrana zákonem chráněného druhu^[7] zajištěna. Plánuje se založení nových kolonií opět na srbské straně.

V přísně střežené lokalitě nad elektrárnou Železná vrata se nachází nejvzácnější poddruh Tulipa hungarica ssp.undulatifolia s vonnými květy a zvlněnými okvětními lístky.  

Květ banátského tulipánu je znakem rumunského Národního parku Železná vrata a rostlina se těší značné popularitě. O jejím původu existují přinejmenším dvě legendy, které se shodují pouze v krutosti příběhu. Podle jedné vznikly květy rostliny ze slziček opuštěného děvčátka, které macecha vyhnala z domu.

Podle druhé se ze skály v Kazanské soutěsce vrhla dívka ve žlutých šatech, které rodiče zakázali lásku k chudému pastýři. Při pádu na stěně srázu zůstaly kusy rozervané látky, které se proměnily v kolonie zářících květů.^[5]

Odkazy

Reference

Související články

• Tulipán
• Železná vrata
• Přírodní park Železná vrata

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tulipán maďarský na Wikimedia Commons