Taverna (řecky Ταβέρνα) je malá řecká restaurace, kde se podávají řecká jídla. Taverna je nedílnou součástí řecké kultury a je známá i lidem z jiných zemí, kteří navštěvují Řecko, a také díky tomu, že emigrující Řekové zakládají taverny (ταβέρνες, množné číslo) v zemích, jako jsou Spojené státy či Austrálie.

Etymologie a historie

Taverna (řecky Ταβέρνα) je slovo přejaté z latinského výrazu taberna (viz římská taberna). Latinské slovo je odvozeno od tabula, což znamená „stůl“.

Nejstarší záznamy o řecké restauraci byly objeveny v athénské Agoře během vykopávek, které na počátku 70. let 20. století prováděla Americká škola klasických studií.^[1] V taverně bylo nalezeno velké množství nádobí na vaření a stolování, jako jsou talíře, mísy na míchání, pekáče s pokličkou, rožně na pečení masa, hmoždíře na sekání a mletí, ale také zvon na vaření a různé džbány.^[1] Bylo nalezeno také velké množství rybích kostí a zbytků měkkýšů, které prozrazují, že restaurace nabízela ústřice, mušle, murény a velké ryby.^[1] V nedaleké vinotéce, která byla pravděpodobně spojena s restaurací, se podávalo místní attické víno a také široká škála vín dovážených z Chiosu, Mende, Korintu, Samosu a Lesbosu.^[1]

Podniky podávající víno se vyskytovaly i v Byzantské říši, jak dokládá nařízení z 10. století, které stanovovalo zákaz vycházení, aby se zabránilo „násilí a výtržnostem“ vyvolaným alkoholem.^[2]

Kuchyně

Typické menu moderní taverny často zahrnuje:

• chléb, obvykle bochník, někdy plochý chléb
• maso, jako je jehněčí, vepřové a hovězí
• saláty, například řecký salát
• předkrmy nebo hlavní jídla, jako jsou tzatziki (jogurtový, česnekový a okurkový dip), melitzanosalata (lilkový dip), tirokafteri (šlehaný sýr feta s feferonkami a olivovým olejem), spanakopita a dolmades nebo dolmadakia (rýžová směs s čerstvými bylinkami, jako je máta a petržel, někdy s piniovými oříšky a v některých regionech se přidává mleté maso – těsně zabalená do jemných vinných listů a podávaná s hustou a krémovou citronovou omáčkou)
• polévky, jako je avgolemono (vaječno-citronová polévka) a fasolada (fazolová polévka).
• těstoviny, např. spaghetti napolitano, pastitsio (zapečené vrstvy hustých těstovin a směsi mletého masa přelité hustou bešamelovou omáčkou).
• pokrmy z ryb a mořských plodů, jako jsou pečené čerstvé ryby, smažená slaná treska podávaná se skordalií (česnekovou omáčkou), smažené chobotnice a malé chobotničky.
• zapečené pokrmy (magirefta) včetně široké škály sezónních zeleninových jídel, jako je musaka (lilek nebo cuketa, mleté maso a bešamelová omáčka).
• grilované pokrmy, jako je suvlaki
• víno včetně retsiny, mavrodafni a dalších řeckých červených/bílých odrůd vína
• pivo
• pálenky, jako je ouzo, tsipouro a metaxa brandy
• ovoce
• dezerty, jako je baklava, galaktoboureko atd.

Otevírací doba

Taverny obvykle otevírají v poledne, večeře začínají ve 20:00 a vrcholí kolem 22:00.^[3] S rozvojem cestovního ruchu v Řecku se mnoho taveren snaží vyhovět zahraničním návštěvníkům za pomocí anglických jídelních lístků, přičemž v mnoha tavernách jsou zaměstnáni turisté, kteří se snaží přilákat kolemjdoucí turisty. Stejně tak taverny v turistických oblastech platí provize průvodcům, kteří k nim posílají zákazníky.^[4]

V literatuře a umění

Hlavní hrdinka divadelní hry a filmu Shirley Valentine, kterou napsal Willy Russell, odjíždí od manžela a rodiny do Liverpoolu na dovolenou, kde má poměr s číšníkem v taverně a nakonec v ní i začne pracovat.^[5]

Fotogalerie

• 
  Taverna ve čtvrti Anemomilos ve městě Korfu.
• 
  Choriatiki, řecký salát obvykle podávaný v tavernách.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taverna na anglické Wikipedii.

Literatura

• COX, Anthony. Still Life in Crete: A Singular View. Parkland, FL: Universal Publishers, 2001. Dostupné online. ISBN 1-58112-691-3. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• DALBY, Andrew. Siren Feasts: A History of Food and Gastronomy in Greece. London and New York: Routledge, 1996. Dostupné online. ISBN 978-1-13-496985-2. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• HIESTAND, Emily. Travelers' Tales Greece: True Stories. Redakce Haberger Larry. : Travelers Tales, 2003. Dostupné online. ISBN 1-885211-99-6. Kapitola Lessons from the Taverna, s. 65–74. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• RIGGS, Thomas. Contemporary Dramatists. 6. vyd. Detroit, MI: St. James Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-55-862371-2. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• SHEAR, T. Leslie. The Athenian Agora: Excavations of 1973–1974. Hesperia. 1975, s. 331–374. Dostupné online. DOI 10.2307/147506. JSTOR 147506. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• STONE, Tom. The Summer of My Greek Taverna: A Memoir. New York: Simon & Schuster, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-74-324771-9. 

Související články

• Seznam řeckých restaurací

Externí odkazy

• Soc.Culture.Greek FAQ (informace pro turisty)