A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svitavská pahorkatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 693 m n. m. (Baldský vrch) |
Délka | 97 km |
Šířka | 31 km |
Rozloha | 1712,8 km² |
Střední výška | 412 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Východočeská tabule |
Sousední jednotky | Východolabská tabule Orlická tabule Podorlická pahorkatina Boskovická brázda Hornosvratecká vrchovina Železné hory |
Podřazené jednotky | Českotřebovská vrchovina Loučenská tabule Chrudimská tabule |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Svitavská pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | slínovec, prachovec, spongilit, pískovec, sedimenty |
Povodí | Chrudimka, Loučná, Svitava, Labe |
Souřadnice | 49°52′54″ s. š., 16°18′52″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIC-3 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Pardubickém kraji (okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy, Pardubice, Chrudim), v Královéhradeckém kraji (okres Rychnov nad Kněžnou) a v Jihomoravském kraji (okres Blansko).
Poloha a sídla
Území celku má zhruba tvar skloněného trojúhelníku, jehož vrcholy se rozprostírají mezi sídly Chvaletice na severozápadě, Kostelec nad Orlicí na severu a Letovice na jihu. Z větších sídel uvnitř celku lze zmínit Chrudim, Vysoké Mýto, Litomyšl, Českou Třebovou, Ústí nad Orlicí a Svitavy.
Charakter území
Je to členitá pahorkatina s výraznějším vrchovinným územím na východě. Nachází se převážně v povodí Orlice, Loučné, Chrudimky a Svitavy, a na severozápadě i Labe. Leží převážně na slínovcích, prachovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s lokalitami neogenních mořských a říčních a pleistocenních říčních (proluviálních) a navátých (eolických) sedimentů. Je zde rozčleněný erozně denudační, místy erozně akumulační povrch v oblasti křídových antiklinál, synklinál a okrajových sedimentárních stupňovin, charakterizovaný zejména plochými kuestami, strukturně denudačními plošinami a pleistocenními říčními terasami Tiché Orlice, Loučné, Chrudimky, Svitavy a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi.[1]
Celkem prochází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Severního moře (povodí Labe, resp. Orlice) a Černého moře (povodí Dunaje, resp. Moravy). Do Černého moře míří řeka Svitava a její přítoky v jižním cípu pahorkatiny. Severní část s řekami Chrudimka, Loučná, Novohradka, Třebovka či Tichá Orlice je odvodňována Labem.
Geomorfologické členění
Celek Svitavská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Českotřebovská vrchovina (VIC–3A) na východě, Loučenská tabule (VIC–3B) uprostřed a Chrudimská tabule (VIC–3C) na severozápadě.
Pahorkatina sousedí s celky Východolabská tabule na severozápadě, Orlická tabule na severu, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihovýchodě, Hornosvratecká vrchovina na jihu a Železné hory na jihozápadě.[1]
Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšším bodem Svitavské pahorkatiny je Baldský vrch (693 m n. m.).
V tabulce jsou uvedeny jen některé z mnoha vrcholů s výškou nad 600 m n. m. v Českotřebovské vrchovině.
název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
---|---|---|
Baldský vrch | 693 | Českotřebovská vrchovina |
Drašarov | 687 | Českotřebovská vrchovina |
Roh | 661 | Českotřebovská vrchovina |
Modřecký vrch | 657 | Loučenská tabule |
Mladějovský vrch | 648 | Českotřebovská vrchovina |
Mirand | 640 | Českotřebovská vrchovina |
Kozlovský kopec | 604 | Českotřebovská vrchovina |
Andrlův chlum | 560 | Českotřebovská vrchovina |
Heráně | 454 | Chrudimská tabule |
Košumberk | 374 | Loučenská tabule |
Vinice | 318 | Loučenská tabule |
Bučkův kopec | 315 | Loučenská tabule |
Pumberky | 300 | Chrudimská tabule |
Chrást | 284 | Chrudimská tabule |
Čertova skála | 214 | Chrudimská tabule |
Odkazy
Reference
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svitavská pahorkatina na Wikimedia Commons
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk