Světločivná buňka je fotoreceptorická buňka, která je schopna zachytit foton a na tento podnět způsobit depolarizaci buněčné membrány gangliových buněk, které pak tento vzruch zpravidla předávají buňkám nervovým zrakového nervu. Světločivné buňky tvoří základ fotoreceptorů.

Lidské světločivné buňky

U obratlovců se světločivné buňky nalézají na sítnici oka. Mezi tyto buňky řadíme tyčinky (černobílé vidění) a čípky (barevné vidění). Vždy několik světločivných buněk připadá na jednu buňku gliovou, několik buněk gliových pak zase na jednu buňku nervovou, vedoucí vzruch do centrálního nervového systému (CNS). Tak vzniká oblast určité velikosti, která vede vzruch k jednomu neuronu. Čím jsou tyto oblasti menší, tím je vyšší rozlišovací schopnost v dané lokalitě. Nejvyšší ostrost je fyziologicky situována do oblasti žluté skvrny sítnice.

Související články

• Světločivný orgán
• Stigma (botanika)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu světločivná buňka na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Smyslová soustava – oko
Zevní vazivová vrstva	spojivka • bělima • Schlemmův kanál • trámčina iridokorneálního úhlu • okraj rohovky rohovka (epitel, Bowmanova membrána, stroma (keratocyty), Descemetova membrána, endotel)
Střední cévnatá vrstva	cévnatka (ciliární procesy, choriokapiláry, Bruchova membrána) • duhovka (stroma) • zornice • řasnaté tělísko
Vnitřní nervová vrstva	sítnice • (žlutá skvrna • fovea • slepá skvrna • světločivná buňka)
Přední segment	přední komora • komorová voda • zadní komora • čočka
Zadní segment	sklivec • závěsný aparát čočky
Nitrooční svaly	parasympatikus (ciliární sval, svěrač zornice) • sympatikus (rozvěrač zornice)
Ostatní	Tenonovo pouzdro • oční imunitní systém • tapetum lucidum • slzný aparát