A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Stefanija Turkevyč-Lukijanovyč (Стефанія Іванівна Туркевич-Лукіянович) | |
---|---|
Rodné jméno | Stefanija Turkevič |
Narození | 25. dubna 1898 Lvov |
Úmrtí | 8. dubna 1977 (ve věku 78 let) Cambridge |
Vzdělání | Hudební institut ve Lvově, Vídeňská univerzita, Karlova univerzita v Praze a Pražská konzervatoř |
Alma mater | Lvovská konzervatoř Vídeňská univerzita Lvovská univerzita Univerzita Karlova Univerzita hudebních a dramatických umění ve Vídni |
Povolání | hudební skladatelka, klavíristka, muzikoložka a hudební pedagožka |
Zaměstnavatel | Lvovská konzervatoř |
Známá jako | Ukrajinská komponistka, pianistka a muzikoložka. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stefanija Turkevyč-Lukijanovyč (ukrajinsky: Стефанія Іванівна Туркевич-Лукіянович; 25. dubna 1898 Brody ve Lvov, Ukrajina – 8. dubna 1977 Cambridge, Velká Británie) byla ukrajinská komponistka, pianistka a muzikoložka.[1] Oficiálně uznána jako první ukrajinská skladatelka.[2] Za doby Sovětského svazu byla její díla zakázána.
Životopis
Dětství
Narodila se jako první dítě v rodině kněze, sbormistra, katechety a hudebního kritika Ivana Turkevyče (Туркевич) (1872–1936) a Sofie Kormošové (Кормош). Měla mladší sestru Irenu Turkevyč–Martynec (Іри́на (Ірена) Туркевич-Мартинець) a mladšího bratra Lva Turkevyče (Лев Туркевич). Její dědeček (Lev Turkevyč) i otec (Ivan Turkevyč) byli kněží. Matka Sofia Kormošová byla pianistkou a studovala u Karola Mikuliho a Viléma Kurze. Doprovázela také mladou Solomii Krušelnickou.[3] Celá rodina byla muzikální a všichni hráli na nějaký hudební nástroj. Stefania hrála na klavír, harfu a harmonium. Později vzpomínala na své dětství a na lásku k hudbě takto:
Uprostřed všeho byla moje matka, která hrála nádherně na klavír. Jako dítě jsem velmi ráda poslouchala její hru. Potom u nás vznikl domácí salonní orchestr. Hráli jsme takto: otec na basu, moje matka na klavír, Leno (Льоньо) na violoncello, já na harmonium, Marijka a Zenko (Марійка і Зенко), studenti prof. Perfetského, na housle. Otec také založil rodinný sbor. To byly naše první kroky do světa hudby. Nikdy nešetřili peníze na naší hudební výchově.[4]
Studia
První lekce hudby dostávala od své matky. Vystudovala gymnázium Basilského řádu sv. Josafata ve Lvově. Po první světové válce[2] pak klasickou skladbu u Vasylja Barvinského (Василь Олександрович Барвінський)[pozn. 1] a klavír u Viléma Kurze a Eži Ljaleviče (Єжи Лялевич)[pozn. 2] na Lvovské konzervatoři pojmenované po Mykolu Lysenkovi.[5] V roce 1919 napsala své první hudební dílo – Liturgii (Літургію), které se hrálo několikrát v katedrále sv. Jiří ve Lvově.[4] V roce 1921 studovala na Vídeňské univerzitě u Guido Adlera a na Hudební akademii u Josefa Marxe [pozn. 3] ve Vídni, kde v roce 1923 promovala a získala tak učitelský diplom.[4] V roce 1925 odcestovala se svým prvním manželem Robertem Lisovským [pozn. 4] do Berlína, kde studovala u Franze Schrekera a u Arnolda Schönberga. Během tohoto období, v roce 1927, se narodila její dcera Zoya (Зоя).[5] Z Berlína odešla do Prahy, kde studovala u Zdeňka Nejedlého na Karlově univerzitě, u Otakara Šína na pražské konzervatoři a u Vítězslava Nováka na Hudební akademii.[4] Na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze získala v roce 1934 doktorát v oboru muzikologie. Stala se tak první ženou z Galicie, (tehdy součást Polska), která získala doktorát Ph.D. Po návratu do Lvova od roku 1934 do začátku druhé světové války pracovala jako učitelka hudební teorie a klavíru na Lvovské konzervatoři a stala se členem Svazu ukrajinských profesionálních hudebníků.[6]
Druhá světová válka
Na podzim roku 1939, po připojení západní Ukrajiny k SSSR, pracovala jako lektor a koncertní mistr ve Lvovské opeře a od roku 1940 do roku 1941 byla docentem na Lvovské konzervatoři. Po uzavření konzervatoře za německé okupace pokračovala ve výuce na Státní hudební škole a doprovázela na klavír ve Lvovské opeře a pro rozhlas.[1] Na útěku před Rudou armádou na jaře 1944 emigrovala se svou rodinou ze Lvova do Vídně. V roce 1946 se pak rodina přestěhovala do jižního Rakouska a odtud do Itálie, kde se její druhý manžel Narcyz Lukijanovyč (Нарциз Лукіянович) stal lékařem druhého polského sboru pod britským velením.[7]
Anglie
Na podzim 1946 se přestěhovala do Spojeného království a pracovala tam na svých skladbách. Vytvořila baletní hudbu a operu, složila čtyři symfonie, liturgickou hudbu, komorní hudbu a skladby pro klavír a umělecké písně.[8]
Žila v Brightonu (1947–1951), Londýně (1951–1952), Barrow Gurney (nedaleko Bristolu) (1952–1962), Belfastu (Severní Irsko) (1962–1973). a Cambridge (od roku 1973).
Koncem čtyřicátých let se vrátila k tvůrčí práci a napsala většinu svých skladeb. Čas od času působila znovu jako pianistka, zejména v roce 1957 na řadě koncertů v ukrajinských komunitách v Anglii a v roce 1959 na koncertu klavírní hudby v Bristolu. Byla členkou Britské společnosti skladatelek a hudebníků (která existovala až do roku 1972). Její opera Oksana's Heart byla v roce 1970 uvedena ve Winnipegu (Kanada), ve Centennial Concert Hall.[pozn. 5] Pod uměleckým vedením její sestry Ireny Turkevycz-Martynec ji tam hrálo Ukrajinské dětské divadlo. Je to příběh dívky, která v kouzelném lese hledá své ztracené bratry a setkává se tam s mytologickými postavami.
Zemřela 8. dubna 1977 v Cambridge ve Velké Británii.
Tvorba
Symfonie (Симфонічні твори)
- Symfonie č. 1 (Симфонія) – 1937
- Symfonie č. 2a (Симфонія no. 2a) – 1952
- Symfonie č. 2b – druhá verze (Симфонія no. 2b, 2-гий варіант)
- Symfonieta (Симфонієта) – 1956
- Tři symfonické skici (Три Симфонічні Ескізи) – 3. května 1975
- Symfonická báseň «La Vitа» (Симфонічна поема)
- Kosmická symfonie (Космічна симфонія) – 1972
- Suita pro dva houslové orchestry (Суіта для подвійного струнного оркестру)
- Fantasie pro dva houslové orchestry (Фентезі для подвійного струнного оркестру)
Balety (Балети)
- Ruce (Руки) – Bristol, 1957 („The Girl with the Withered Hands")
- Perly (Перли) – Náhrdelník („The Necklace")
- Jaro – dětský balet (Весна – Дитячий балет) – 1934–5
- Mavka, a (Мавка, a) – Lesní víla („The Forest Nymph") – Belfast 1964–7
- Mavka, b (Мавка, b) – Lesní víla („The Forest Nymph") – Belfast 1964–7,
- Strašák (Страхопуд) – 1976
Opera (Опера)
- Mavka (Мавка) – (podle dramatické fantazie, Lesní píseň, ukrajinské spisovatelky Lesji Ukrajinky – nedokončeno)
Dětské opery (Дитячі опери)
- Car Och aneb Srdce Oxany (Цар Ох» або Серце Оксани) – 1960
- Куць – Mladý ďábel („The Young Devil")
- Яринний городчик – A Vegetable Plot (1969)
Sborová tvorba (Хорові твори)
- Liturgie (Літургія) 1919
- Žalm pro Šeptytského (Псалом Шептицькому)
- Před bitvou (До Бою)
- Triptych (Триптих)
- Ukolébavka (Колискова) (А-а, котика нема) 1946
Komorní a instrumentální díla (Камерно – Інструментальні твори)
- Sonáta pro housle a klavír (Соната для скрипки і фортепіано) 1935
- Smyčcový kvartet a, (Cтрунний квартет, a) 1960 – 1970
- Smyčcový kvartet b, (Cтрунний квартет, b) 1960 – 1970
- Trio pro housle, violu a violoncello (Тріо для скрипки, альта і віолончела) 1960 – 1970
- Kvintet pro dvoje housle, violu, violoncello a klavír (Квінтет для двох скрипок, альта, віолончела фортепіано) 1960 – 1970
- Trio pro flétnu, klarinet a fagot (Тріо для флейти, кларнету, фагота) 1972
Klavírní díla (Фортепіанні Твори)
- Variace na ukrajinské téma (Варіації на Українську тему) 1932
- Fantasie: Suita pro klavír na ukrajinská témata (Фантазія: Суїта фортепянна на Українські теми) – 1940
- Impromptu (Імпромпту) – 1962
- Groteskní (Гротеск) – 1964
- Horská suita (Гірська сюїта) 1966 – 1968
- Cyklus skladeb pro děti (Цикл п’єс для дітей) 1936 – 1946
- Ukrajinské koledy (Українські коляди та щедрівки)
- Dobré zprávy (Вістку голосить)
- Vánoce s harlekýnem (Christmas with Harlequin) – 1971
Různé (Різне)
- Srdce (Серце) – Sólo s orchestrem
- Lorelei (Лорелеї) – vypravěč, harmonium a klavír 1919 – slova Lesja Ukrajinka
- Máj (Май) – 1912
- Lidové písně (Тема народної пісні)
- Na Maidanu (На Майдані) – Náměstí nezávislosti – klavírní skladba
- (Не піду до леса з конечкамі). Rusínská píseň pro sólo a smyčce
Poznámky
- ↑ Vasyl Oleksandrovyč Barvinskyj (ukrajinsky: Василь Олександрович Барвінський) (20. února 1888 - 9. června 1963), byl ukrajinský skladatel, klavírista, dirigent, učitel, muzikolog a hudební společenská postava.
- ↑ Jerzy Lalewicz (21. srpna 1875 Wyłkowyszky – 1. prosince 1951 Buenos Aires) - polský klavírista a pedagog, profesor Vídeňské hudební akademie a Národní konzervatoře v Buenos Aires.
- ↑ Joseph Rupert Rudolf Marx (11. května 1882 – 3. září 1964) byl rakouský skladatel, klavírista, hudební pedagog a kritik.
- ↑ Robert Antonowytsch Lissowskyj (ukrajinsky Роберт Антонович Лісовський), (29. prosinec 1893 Saporischschja – 28. prosinec 1982 Ženeva) byl švýcarský grafik, malíř, návrhář a scénograf ukrajinského původu.
- ↑ Centennial Concert Hall je umělecké centrum múzických umění na 555 Main Street ve Winnipegu, Manitoba, Kanada.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stefanija Turkewytsch na německé Wikipedii, Туркевич-Лукіянович Стефанія Іванівна na ukrajinské Wikipedii a Stefania Turkewich na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Turkevych-Lukiianovych, Stefaniia. www.encyclopediaofukraine.com . . Dostupné online.
- ↑ a b Stefania Turkewich. Ukrainian Art Song Project . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Стефанія Павлишин. Перша українська композиторка Стефанія Туркевич-Лісовська-Лукіянович. — 2004. Strana 7
- ↑ a b c d Павлишин, Степанія Стефанівна. Перша українська композиторка: Стефанія Туркевич-Лісовська-Лукіянович, БаК, Lvov 2004. Strana 23
- ↑ a b Лукіянович-Туркевич Стефанія Іванівна - Енциклопедія Сучасної України. esu.com.ua . . Dostupné online.
- ↑ Стефанія Туркевич-Лукіянович. www.ukrainiansintheuk.info . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-27.
- ↑ Нарциз Лукіянович. www.ukrainiansintheuk.info . . Dostupné online.
- ↑ Turkevych-Lukiianovych, Stefaniia. www.encyclopediaofukraine.com . . Dostupné online.
Literatura
- Сокіл-Рудницька М. Пам’яті Стефанії Лукіянович // Вільне Слово. – Тоronto, 1977. – 9. a 16. července. – s. 3. (ukrajinsky)
- Вовк В. Парастас для Стефанії Туркевич-Лукіянович // Наше Життя. – New York, 1992. – č. 5. – s. 6–9. (ukrajinsky)
- Стельмащук Р. Забутий львівський композитор-неокласик (штрихи до творчого портрета Стефанії Туркевич) // Музика Галичини (hudba Galicie) / Матеріали Другої міжнародної конференції (materiály druhé mezinárodní konference. – Lvov, 1999. – ¨s. 276–281. (ukrajinsky)
- Павлишин С. Перша українська композиторка // Наше Життя. – New York, 2004. – č. 1. – s. 14–16. (ukrajinsky)
- Павлишин С. Перша українська композиторка: Стефанія Туркевич-Лісовська-Лукіянович. – Lvov, 2004. (ukrajinsky)
- Карась Г. Статика і динаміка жанру дитячої опери у творчості композиторів української діаспори ХХ ст. // Вісник Державної академії керівних кадрів культури і мистецтв. – Kyjev, 2010. – č. 2. – s. 89–93. (ukrajinsky)
- Яців Р. Роберт Лісовський (1893–1982): дух лінії. – Lvov, 2015. – s. 11, 13, 79–84, 91. (ukrajinsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefanija Turkevyč-Lukijanovyč na Wikimedia Commons
- Ukrainian Art Song Project, anglicky
- Stefania Turkewich: Galicians I |The Art Songs
- Muzeum hudby ve Lvově Archivováno 13. 1. 2021 na Wayback Machine., ukrajinsky
- «Цар Ох» або Серце Оксани - Srdce Oksany
- Фільм про Стефанію Туркевич - Film o Stefanii Turkewich
- Світова прем'єра Першої симфонії Стефанії Туркевич - světová premiéra první symfonie Stefanie Turkewich
- Три симфонічні ескізи- Tři symfonické skici - světová premiéra
- Концерт-присвята до 120 року з дня народження Стефанії Туркевич - Koncert věnovaný 120. výročí narození Stefanie Turkewich
- Прем'єра. Стефанія Туркевич-Лукіянович "Серце Оксани" опера - premiéra. Opera „Srdce Oksana“ Stefanie Turkewich-Lukiyanovič
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk