Sighetu Marmației Сигету-Мармацией
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°55′51″ s. š., 23°53′41″ v. d.
Nadmořská výška	274 m n. m.
Stát	Rumunsko Rumunsko
Sighetu Marmației
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	111 km²
Počet obyvatel	32 793 (2021)[1]
Hustota zalidnění	295,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Vasile Moldovan (od 2020)
PSČ	435500
Označení vozidel	MM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sighetu Marmației (česky Marmarošská Sihoť,^[2] ukrajinsky Сигіт-Мармароський, maďarsky Máramarossziget) je pohraniční město v rumunském Maramureši, na levém břehu Tisy, jež zde tvoří hranici se Zakarpatskou Ukrajinou. V roce 2011 zde žilo přes 37 600 obyvatel a bylo tak druhým největším městem Marmarošské župy.

Historie

V uherské době bylo město po staletí střediskem Marmarošské župy. V meziválečné době ležela Sihoť již v Rumunsku na hranici s Československem a vedla tudy peážní trať spojující okolí podkarpatského Rachova se zbytkem republiky. Dnes sem zajíždějí pouze vlaky z rumunského vnitrozemí.

Při sčítání lidu v roce 1910 žilo ve městě 21 370 obyvatel, z nichž 82,1 % hovořilo maďarsky, 9,5 % rumunsky, 5,9 % německy a 32 obyvatel rusínsky. Dle náboženství bylo 37,3 % židů, 27,4 % řeckokatolíků a 22,9 % římskokatolíků.

V roce 1937 zde žilo 23 691 obyvatel, z toho asi 1 000 Rusínů, 6 500 Maďarů, 5 000 Rumunů a 11 000 Židů.^[2]

Období 2. světové války

Během 2. světové války bylo město součástí Maďarska. Bylo zde zřízeno ghetto pro Židy z části severního Sedmihradska (celkem zde bylo v polovině května 1944 internováno cca 18800 osob). V 2. polovině května 1944 proběhla deportace těchto osob v 6 transportech do koncentračního tábora v Osvětimi,^[3] včetně zdejšího rodáka Elieho Wiesela.

Období po 2. světové válce

V 50. a 60. letech 20. století zde byla věznice pro významné politické vězně. Dnes je v bývalé věznici muzeum a památník obětem komunismu. Nejznámější vězeň byl rumunský premiér z let 1928–1933 Iuliu Maniu, který zde roku 1953 zemřel.

V lednu 2007 byl za účasti prezidentů Traiana Băsescu a Viktora Juščenka po mnoha letech otevřen hraniční most přes Tisu do ukrajinské Solotviny.^[4]

Obyvatelstvo

Z obyvatel města se 82 % hlásí k rumunské národnosti, 13 % k maďarské, 2,3 % k ukrajinské a 1,5 % k romské.

Pamětihodnosti

• Památník obětem komunismu a muzeum
• Skanzen vesnické architektury Maramureše. V roce 1981 zde byl otevřen skanzen s více než 30 dřevěnými domy z 12.–19. století a dřevěný kostel z 16. století z vesnice Onceşti.
• Muzeum židovské kultury v rodném domě Elie Wiesela
• Maramurešské etnografické muzeum
• Muzeum archeologie, historie a přírodních věd v budově bývalého kláštera z roku 1730
• Kalvínský kostel, gotická a neogotická stavba ze 14. století, nejstarší budova ve městě
• Římskokatolický kostel Svatého Karla Boromejského, barokní stavba z let 1730–1807
• Pravoslavný kostel Povýšení svatého Kříže z let 1791–1807
• Sefardská synagoga postavena z let 1900–1904. Je jedinou synagogou ve městě, která se dochovala.
• Židovský hřbitov, je zde kolem 3 000, včetně zakladatelů chasidské dynastie Teitelbaum. Je zde i tzv. Mýdlový pomník obsahující dvě části naplněné mýdlem vyrobeném v Osvětimi
• Hřbitov, kde bylo v 50. letech 20. století pohřbeno do anonymních hrobů kolem 50 bývalých rumunských prominentů, kteří byli zabiti v zdejším vězení.
• Palác kultury z let 1912–1913 postavený jako středověký hrad
• Tis červený, 350 let starý strom

Osobnosti

• Monica Iagărová (* 1973), atletka
• Amos Manor (1918–2007), ředitel izraelské bezpečnostní služby Šin Bet
• Joel Teitelbaum (1887–1979), rabín, zakladatel chasidské dynastie Satmar
• Moše Teitelbaum (1914–2006), rabín, hlava dynastie Satmar
• Elie Wiesel (1928–2016), židovský spisovatel, filozof a politický aktivista

Partnerská města

• Kirjat Jam, Izrael
• Kolomyja, Ukrajina
• Neapol, Itálie
• Oława, Polsko
• Chust, Ukrajina

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sighetu Marmației na Wikimedia Commons
• (česky) Sighetu Marmației - info o městě včetně fotografií