Raif Dizdarević
Stranická příslušnost
Členství	Naša stranka Svaz komunistů Jugoslávie
Narození	9. prosince 1926 (97 let) Fojnica
Profese	politik, politický komisař, diplomat, odborář a spisovatel
Náboženství	islám
Commons	Raif Dizdarević
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raif Dizdarević (* 9. prosince 1926 Fojnica, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) byl účastník partyzánského boje a politik a diplomat socialistické Jugoslávie bosňáckého původu z Bosny a Hercegoviny.

Život

Narodil se do rodiny úředníka Šefkiji (?–30. května 1943), pocházejícího z hercegovské vsi Vitina, a Selimy Saliagić (?–8. května 1943), původem z Fojnice, kteří přivedli na svět syny Ziju (1916–1942), Rešada (1919–2011), Nijaze (1920–1989), Nusreta (1922–květen 1942), Hasana (1924–1945?), Raifa (1926), Faika (1929–2012) a tři dcery, Šaćiru (Šaću, ?–2017, vdanou Skorin), Mubu (*1934, vdanou Peleš) a Hatidžu (Điđu, *1936, vdanou Krnjević).

V létě 1943, tehdy jako šestnáctiletý, se zapojil do komunistického partyzánského hnutí.^[1] Všichni jeho starší bratři již v dřívější době inklinovali ke komunistickému hnutí.^[2] Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Jugoslávie. Jako blízký spolupracovník Tita se stal člověkem, který neměl daleko k úspěšnému uplatnění v řadě politických funkcí. Po válce pracoval nejprve v bezpečnostních složkách (OZNA)^[1], později jako diplomat^[1]; byl velvyslancem Jugoslávie nejprve v Bulharsku, poté v Sovětském svazu a nakonec v Československu.

Od roku 1978 do roku 1982 byl aktivní v regionální politice, především v parlamentu Bosny a Hercegoviny a republikovém předsednictvu, nakonec stanul i v jeho čele (1978–1982). V letech 1982 až 1983 byl předsedou jugoslávského svazového parlamentu (skupštiny).^[3] V letech 1984 až 1988 byl ministrem zahraničních věcí SFRJ. Od 15. května 1988 do 15. května 1989 zastával funkci předsedy Předsednictva SFRJ, byl tedy de facto hlavou státu. Patřil k politikům „staré gardy“, která byla stále častěji upozaďována úspěšnými politickými taženími Slobodana Miloševiće.^[zdroj? Doba, kdy Dizdarević předsedal nejvyššímu politickému orgánu Jugoslávie, byla poznamenána řadou složitých událostí, mezi které patřila například protibyrokratická revoluce, docházelo k propadům životní úrovně v celé zemi a nárůstu inflace. Stále aktuálnější byl navíc i kosovský problém, který se pokoušelo jugoslávské předsednictvo na nátlak ulice řešit vyhlášením výjimečného stavu.

Po rozpadu Jugoslávie, jejíž byl Dizdarević silným zastáncem, se z politického života stáhl a sepsal o svém působení různé knihy, včetně např. titulu s názvem Od smrti Tita do smrti Jugoslávie^[3], která se věnuje tomuto kritickému období. K současnému společenskému systému v Bosně a Hercegovině je kritický,^[4] považuje jej stále za ozvěnu válečných událostí z 90. let.

Vyznamenání

• velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 28. července 1976^[5]
• Řád Bílého lva I. třídy s řetězem – Československo, 28. března 1989

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Raif Dizdarević na Wikimedia Commons

Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny
Předsedové ZAVNOBiH (1943–1945)	Vojislav Kecmanović (1943–1945)
Předsedové Prezídia Lidového shromáždění Bosny a Hercegoviny (1945–1953)	Vojislav Kecmanović (1945–1946) Đuro Pucar (1946–1948) Vlado Šegrt (1948–1953)
Předsedové Lidového shromáždění Bosny a Hercegoviny (1953–1974)	Đuro Pucar (1953–1963) Ratomir Dugonjić (1963–1967) Džemal Bijedić (1967–1971) Hamdija Pozderac (1971–1974)
Předsedové Předsednictva Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny (1974–1992)	Ratomir Dugonjić (1974–1978) Raif Dizdarević (1978–1982) Branko Mikulić (1982–1983) Milanko Renovica (1983–1985) Munir Mesihović (1985–1987) Mato Andrić (1987–1988) Nikola Filipović (1988–1989) Obrad Piljak (1989–1990) Alija Izetbegović (1990–1992)
Předseda Předsednictva Republiky Bosny a Hercegoviny (1992–1996)	Alija Izetbegović (1992–1996)
Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (od 1996)	Alija Izetbegović (1996–1998) Živko Radišić (1998–1999) Ante Jelavić (1999–2000) Alija Izetbegović (2000) Živko Radišić (2000–2001) Jozo Križanović (2001–2002) Beriz Belkić (2002) Mirko Šarović (2002–2003) Borislav Paravac (2003) Dragan Čović (2003–2004) Sulejman Tihić (2004) Borislav Paravac (2004–2005) Ivo Miro Jović (2005–2006) Sulejman Tihić (2006) Nebojša Radmanović (2006–2007) Željko Komšić (2007–2008) Haris Silajdžić (2008) Nebojša Radmanović (2008–2009) Željko Komšić (2009–2010) Haris Silajdžić (2010) Nebojša Radmanović (2010–2011) Željko Komšić (2011–2012) Bakir Izetbegović (2012) Nebojša Radmanović (2012–2013) Željko Komšić (2013–2014) Bakir Izetbegović (2014) Mladen Ivanić (2014–2015) Dragan Čović (2015–2016) Bakir Izetbegović (2016) Mladen Ivanić (2016–2017) Dragan Čović (2017–2018) Bakir Izetbegović (2018) Milorad Dodik (2018–2019) Željko Komšić (2019–2020)

Politické funkce

Předsedové jugoslávské svazové Skupštiny (1945-1992) Ivan Ribar • Lazar Sokolov • Vladimir Simić • Milovan Đilas • Moša Pijade • Petar Stambolić • Edvard Kardelj • Milentije Popović • Mijalko Todorović • Kiro Gligorov • Draža Marković • Raif Dizdarević • Dušan Alimpić • Marjan Rozić • Slobodan Gligorijević Předsednictvo SFRJ 1984–1989 SR Bosna a Hercegovina Branko Mikulić (1984–1986) • Hamdija Pozderac (1986–1987) • Raif Dizdarević (1987–1989) SR Černá Hora Veselin Đuranović (1984–1989) SR Chorvatsko Josip Vrhovec (1984–1989) SR Makedonie Lazar Mojsov (1984–1989) SR Slovinsko Stane Dolanc (1984–1989) SR Srbsko Nikola Ljubičić (1984–1989) SAO Kosovo Sinan Hasani (1984–1989) SAO Vojvodina Radovan Vlajković (1984–1989) Svaz komunistů Jugoslávie Ali Shukri (1984–1985) • Vidoje Žarković (1985–1986) • Milanko Renovica (1986–1987) • Boško Krunić (1987–1988) • Stipe Šuvar (1988) Předsedové Předsednictva SFRJ Josip Broz Tito (1971 - 1980) • Lazar Koliševski (1980) • Cvijetin Mijatović (1980 - 1981) • Sergej Kraigher (1981 - 1982) • Petar Stambolić (1982 - 1983) • Mika Špiljak (1983 - 1984) • Veselin Đuranović (1984 - 1985) • Radovan Vlajković (1985 - 1986) • Sinan Hasani (1986 - 1987) • Lazar Mojsov (1987 - 1988) • Raif Dizdarević (1988 - 1989) • Janez Drnovšek (1989 - 1990) • Borisav Jović (1990 - 1991) • Stjepan Mesić (1991)