Orontská dynastie
Země	Arménské království Malá Arménie Kingdom of Sophene Kommagene
Zakladatel	Orontes I Sakavakyats
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orontská, Orontidská, Jervandská či Jervandidská dynastie byla dynastie vládců nejprve arménské satrapie podřízené Achaimenovské říši a po rozpadu této říše vládli Orontové v letech 321-200 př. n. l. Arménskému království, jakožto první z jeho tří královských dynastií. Později jedna z větví Orontidů vládla dvěma menším helénským královstvím, Sofénskému a Kommagene. Někteří historici uvádějí, že Orontidové byli perského původu a měli rodinné vazby na vládnoucí dynastii Achaimenovců (tuto teorii také po celou dobu své existence sami Orontové z politických důvodů podporovali), jiní historici uvádějí, že Orontidové byli arménského původu. Jméno "Orontes" je pořečtělou verzí jména, jež ve staré arménštině znělo Eruand (Երուանդ), v moderní pak Jervand, a jež snad vychází z perského základu, který patrně znamenal původně "hrdina" (v moderní perštině se "hrdina" řekne "arvand"). V písemných pramenech je ale doložena jen řecká verze názvu dynastie, která se v průběhu doby také značně helenizovala. Existence rodu je bezpečně doložena k roku 400 př. n. l., legendární zdroje míří až do 6. století př. n. l., kamsi ke konci urartské říše.^[1] Jeho původní základnou bylo snad město Armavir.^[2] Prvním historicky doloženým příslušníkem rodu byl Orontes I., který se roku 401 př. n. l. ujal satrapského úřadu v Arménii. Předtím byl vysokým důstojníkem achaimenovské armády. Po rozpadu Achaimenovské říše se stal nezávislým králem. Na trůně ho následovali Orontes II., Orontes III., Sames, Arsames, Arsames II a Xerxes. Posledním orontským vládcem Arménie byl Orontes IV., který byl svržen roku 200 př. n. l. Artašovci, jednajícími do značné míry v seleukovském zájmu.^[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orontid dynasty na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Orontská dynastie na Wikimedia Commons