Mistrovství světa v atletice je sportovní akce celosvětového významu pořádaná Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF). Svým významem a dopadem na společnost sice nedosahuje takových rozměrů jako olympijské hry, ale v rámci lehké atletiky je to největší světová sportovní událost.

Historie

Idea založit mistrovství světa v lehké atletice je mnohem starší, než první uspořádané mistrovství v roce 1983 v Helsinkách. Již v roce 1913 se objevily první úvahy o možném uspořádání světového šampionátu v atletice. Ale až v roce 1960 členské země IAAF rozhodly, že se taková soutěž bude konat a až v roce 1976 koncil IAAF tuto myšlenku začal uskutečňovat. Následovala volba mezi pořadatelskými zeměmi prvního mistrovství. Volilo se mezi Stuttgartem v Německu a Helsinkami ve Finsku. Koncil IAAF přidělil pořadatelství Helsinkám a zde se také na olympijském stadionu v roce 1983 první atletické mistrovství světa v historii uskutečnilo. Prvního šampionátu se zúčastnilo na 1 355 atletů ze 154 zemí světa. Během let rostly počty zúčastněných atletů i zemí, stejně jako se měnily a byly do programu přidávány disciplíny a soutěže žen, dříve do programu nezařazené.

Novinky na programu

• 1987 – ženský závod na 10 000 m a chůze na 10 km
• 1993 – ženský trojskok
• 1995 – ženský závod na 5 000 m, nahradil závod na 3 000 m
• 1999 – ženská tyčka, kladivo a nahrazení ženské chůze na 10 km chůzí na 20 km
• 2005 – ženský závod na 3000 m steeplechase

Mistrovství světa v atletice

Poř.	Rok	Město	Země	Datum konání	Místo konání	Počet disciplín	Počet sportovců	Reference
1.	MS 1983	Helsinky	Finsko Finsko	7. srpen – 14. srpen 1983	Olympijský stadion	41	1333	[1]
2.	MS 1987	Řím	Itálie Itálie	28. srpen – 6. září 1987	Stadio Olimpico	43	1419	[2]
3.	MS 1991	Tokio	Japonsko Japonsko	23. srpen – 1. září 1991	Národní stadion	43	1491	[3]
4.	MS 1993	Stuttgart	Německo Německo	13. srpen – 22. srpen 1993	Gottlieb-Daimler-Stadion	44	1630	[4]
5.	MS 1995	Göteborg	Švédsko Švédsko	5. srpen – 13. srpen 1995	Ullevi	44	1755	[5]
6.	MS 1997	Athény	Řecko Řecko	1. srpna – 10. srpna 1997	Olympijský stadion	44	1785	[6]
7.	MS 1999	Sevilla	Španělsko Španělsko	20. srpen – 29. srpen 1999	Estadio La Cartuja	46	1750	[7]
8.	MS 2001	Edmonton	Kanada Kanada	3. srpna – 12. srpna 2001	Commonwealth Stadium	46	1602	[8]
9.	MS 2003	Paříž	Francie Francie	23. srpen – 31. srpen 2003	Stade de France	46	1679	[9]
10.	MS 2005	Helsinky	Finsko Finsko	6. srpen – 14. srpen 2005	Olympijský stadion	47	1687	[10]
11.	MS 2007	Ósaka	Japonsko Japonsko	24. srpen – 2. září 2007	Stadion Nagai	47	1800	[11]
12.	MS 2009	Berlín	Německo Německo	15. srpen – 23. srpen 2009	Olympiastadion Berlín	47	1895	[12]
13.	MS 2011	Tegu	Jižní Korea Jižní Korea	27. srpna – 4. září 2011	Daegu Stadium	47	1742	[13]
14.	MS 2013	Moskva	Rusko Rusko	10. srpna – 18. srpna 2013	Lužniki	47	1784	[14]
15.	MS 2015	Peking	Čína Čína	22. srpen – 30. srpen 2015	Pekingský národní stadion	47	1761	[15]
16.	MS 2017	Londýn	Spojené království Spojené království	4. srpen – 13. srpen 2017	Olympic Stadium	48	1857	[16]
17.	MS 2019	Dauhá	Katar Katar	27. září – 6. říjen 2019	Chalífův mezinárodní stadion	49	1775	[17]
18.	MS 2022	Eugene	USA	15. červenec – 24. červenec 2022	Hayward Field	49	1972	[18]
19.	MS 2023	Budapešť	Maďarsko	18. srpen – 27. srpen 2023	National Athletics Centre	49
20.	MS 2025	Tokio	Japonsko	13. září 2025 – 21. září 2025	Národní stadion			[19]

Reference

Související články

• Přehled československých medailí na mistrovství světa v atletice
• Přehled českých medailí na mistrovství světa v atletice
• Rekordy mistrovství světa v atletice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v atletice na Wikimedia Commons
• (anglicky) Výsledky dosavadních MS v atletice na IAAF
• (česky) Český atletický svaz