A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kardiotonikum je povzbuzující léčivo zvyšující sílu stahů srdeční svaloviny, jinými slovy tonikum posilující kontrakce myokardu. Kardiotonika se užívají při léčbě chronických i akutních srdečních selhání a při některých typech arytmií.[1] Účinek tkví v pozitivním ionotropním působení, tedy ve zvýšení koncentrace vápníkových iontů v buňkách srdečního svalu aktivací ionotropních kanálů v membránách buněk. Některé takto působící látky, pokud zároveň srdce nežádoucím způsobem zatěžují, nejsou částí farmaceutů považovány za kardiotonika, takže pojem je nezřídka redukován jen na steroidní kardiotonika, tj. srdeční glykosidy, z nichž se nejčastěji terapeuticky využívá digoxin.[2]
Ideální kardiotonikum
Kardiotonika se užívají zejména k léčení chronického srdečního selhání. Vzhledem k tomu, že tento syndrom je zvláště u starších lidí velmi frekventovaný a dlouhodobý, jsou požadavky na ideální kardiotonikum poměrně rozsáhlé:
- zvýšit sílu kontrakce bez zvýšených nároků na energii a kyslík,
- snížit dotížení (tzv. afterload), tj. úhrnné napětí srdeční svaloviny během kontrakce,
- zvýšit periferní cirkulaci v končetinách,
- mít široké terapeutické okno, tedy dostatečný rozdíl mezi dávkou působící terapeuticky a dávkou, která je již toxická,
- mít nízkou frekvenci nežádoucích vedlejších účinků,
- nevytvářet interakce s jinými léčivy.[3]
Lékaři dosud nemají k dispozici žádné ideální kardiotonikum, nejvíce se mu však blíží srdeční glykosid digoxin, který dokáže podstatně zlepšit kvalitu života, přičemž ani při dlouhodobém užívání nebyl prokázán negativní vliv na úmrtnost.[4]
Rozdělení pozitivně inotropních látek
Mezi kardiotonika patří zejména srdeční glykosidy, látky rostlinného původu zvané též digitalis, podle rostliny, v níž byly poprvé nalezeny, náprstníku (rod Digitalis). Kromě srdečních glykosidů mají pozitivně inotropní účinek i jiné látky, vyznačující se však zároveň i srdce zatěžujícími účinky, jako např. zvýšením srdeční frekvence nebo spotřeby kyslíku. Někteří farmaceuti je mezi kardiotonika řadí,[5] jiní nikoliv.[6][7]
- Srdeční glykosidy – látky, kde se cukerná složka glykosidově váže na aglykon (digoxin, digitoxin, lanatosid C, ouabain, …). Nejvýznamnější je rutinně užívaný digoxin. Jeho nevýhodou je slabší ionotropní účinek a malé rozpětí mezi terapeutickou a toxickou dávkou.[8]
- Sympatomimetika (dopamin, dobutamin, ibopamin, izoprenalin, dopexamin, xamoterol, adrenalin, efedrin, noradrenalin, metoxamin, norefedrin, midodrin, hydroxylamfetamin, angiontensinamid).[9] Působí stimulací receptorů sympatického nervového systému, což může zvyšovat spotřebu kyslíku, frekvenci tepu[6] či riziko arytmií.[10]
- Inhibitory fosfodiesterázy III – bipyridinové deriváty (amrinon, milrinon,[6] enoximon). Používají se pouze při v kritické fázi srdečního selhání, při léčbě chronického srdečního selhání se nepoužívají, protože způsobují zvýšení úmrtnosti.[10]
- Stimulancia kalciových kanálů (pimobendan, levosimendan). Zvyšují citlivost myokardu vůči vápníku, pimobendan navíc inhibuje fosfodiesterázu III. Při léčení chronického srdečního selhání bylo prokázáno zvýšení úmrtnosti.[10]
- Stimulancia adenylcyklázy (forskolin). Používána pouze experimentálně.[10]
Reference
- ↑ WENKE, Max, a kol. Farmakologie: Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1986. Kapitola Kardiotonika, s. 284.
- ↑ LINCOVÁ, Dagmar; FARGHALI, Hassan, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002. ISBN 80-7262-168-8. Kapitola Ostatní látky s pozitivně ionotropním působením, s. 211.
- ↑ KRIŠKA, Milan, a kol. Memorix klinickej farmakológie. 1. vyd. Bratislava: Slovak Acedemic Press, 2002. ISBN 80-88908-90-6. Kapitola Kardiotoniká, s. 273. (slovensky)
- ↑ KRIŠKA, Milan, a kol. Memorix klinickej farmakológie. 1. vyd. Bratislava: Slovak Acedemic Press, 2002. ISBN 80-88908-90-6. Kapitola Kardiotoniká, s. 274. (slovensky)
- ↑ KRIŠKA, Milan, a kol. Memorix klinickej farmakológie. 1. vyd. Bratislava: Slovak Acedemic Press, 2002. ISBN 80-88908-90-6. Kapitola Kardiotoniká, s. 281. (slovensky)
- ↑ a b c LINCOVÁ, Dagmar; FARGHALI, Hassan, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002. ISBN 80-7262-168-8. Kapitola Ostatní látky s pozitivně inotropním působením, s. 212–213.
- ↑ WENKE, Max, a kol. Farmakologie: Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1986. Kapitola Kardiotonika, s. 277.
- ↑ ASCHERMANN, Michael, a kol. Farmakologie: Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Galén, 2004. ISBN 80-7262-290-0. Kapitola Digoxin, s. 916, 917.
- ↑ VÍTOVEC, Jiří; ŠPINAR, Jindřich. Farmakoterapie kardiovaskulárních onemocnění. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-552-1. Kapitola Ostatní pozitivně ionotropní látky, s. 117–125.
- ↑ a b c d ASCHERMANN, Michael, a kol. Farmakologie: Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Galén, 2004. ISBN 80-7262-290-0. Kapitola Pozitivně inotropní látky nedigitalisové povahy, s. 918, 919.
Externí odkazy
- (česky) referát na seminarky.cz
- (česky) Kardiotonika (doc)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk