Jelena Rybakinová Елена Рыбакина
Jelena Rybakinová na US Open 2023
Stát	Rusko Rusko (2013–2018) Kazachstán Kazachstán (2018–)
Datum narození	17. června 1999 (24 let)
Místo narození	Moskva, Rusko[1]
Výška	184 cm[1]
Profesionál od	2016
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	12 359 645 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	315–136
Tituly	8 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění	3. místo (12. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2023)
French Open	čtvrtfinále (2021)
Wimbledon	vítězka (2022)
US Open	3. kolo (2021, 2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň	základní skupina (2023)
Olympijské hry	4. místo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	51–48
Tituly	0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění	48. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2023)
French Open	čtvrtfinále (2021)
Wimbledon	1. kolo (2021)
US Open	3. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2021)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup	základní skupina finále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240213a13. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelena Rybakinová (rusky: Елена Андреевна Рыбакина, Jelena Andrejevna Rybakina; * 17. června 1999 Moskva) je kazachstánská profesionální tenistka, která do června 2018 reprezentovala rodné Rusko.^[2][3] Na grandslamu vyhrála Wimbledon 2022 jako vůbec první kazachstánský vítěz grandslamové dvouhry. Stala se i prvním zástupcem kazachstánského tenisu v singlovém semifinále a finále na turnajích velké čtyřky. V boji o titul na Australian Open 2023 podlehla Aryně Sabalenkové. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm singlových turnajů. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.^[4]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 3. místě a ve čtyřhře v říjnu 2021 na 48. místě. Trénuje ji Stefano Vukov.^[1]

V juniorském tenise si zahrála semifinále Australian Open 2017 a French Open 2017. Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF nejvýše figurovala v listopadu 2017 na 3. místě.^[2][5]

V kazachstánském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 córdobskou světovou baráží proti Argentině, v níž podlehla Carléové a porazila Podoroskou. Argentinky zvítězily 3:2 na zápasy. V kvalifikačním kole 2022 přispěla dvěma body k postupu Kazachstánek do finálové skupiny, když v duelu s Německem přehrála Siegemundovou i Kerberovou. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 6–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.^[6]

Kazachstán reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde postoupila do semifinále ženské dvouhry přes Španělku Garbiñe Muguruzaovou. Následně však prohrála oba zápasy, nejdříve se Švýcarkou Belindou Bencicovou a v utkání o bronz ztratila s Ukrajinkou Elinou Svitolinovou vedení ve druhé sadě 6–1 a 3–1, a poté i ve třetím setu náskok gamů 4–1.^[7]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v prosinci 2014, když na turnaji v Antalyi s dotací 10 tisíc dolarů prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry podlehla Slovence Rebecce Šramkové.^[4] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v březnu 2018 na kazaňském turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Darju Nazarkinovou.^[4][1]

Na okruhu WTA Tour debutovala říjnovým Kremlin Cupem 2017 v Moskvě, kde v kvalifikaci vyřadila Krejsovou, Martincovou a Kudrjavcevovou. V úvodním kole dvouhry pak podlehla rumunské tenistce Irině-Camelii Beguové.^[1] První vítězný zápas dosáhla z pozice 450. hráčky žebříčku na únorovém St. Petersburg Ladies Trophy 2018, na němž po výhrách nad Švýcarkou Timeou Bacsinszkou a Francouzkou Caroline Garciaovou postoupila do čtvrtfinále. V třísetovém duelu s Garciaovou zvládla dva tiebreaky. Premiérově tak porazila členku elitní světové desítky, když Francouzce patřilo 7. místo.^[8] Mezi poslední osmičkou však nenašla recept na Němku Julii Görgesovou.^[9]

Do semifinále poprvé prošla na travnatém Libéma Open v 's-Hertogenboschi, když do hlavní soutěže prošla po kvalifikačních výhrách nad Štefkovou a McHaleovou. Na její raketě v pavouku dvouhry postupně vypadly Varvara Lepčenková, Alison Van Uytvancková a Kirsten Flipkensová. Zastavila ji až členka světové desítky Kiki Bertensová.^[4][1]

Debutové finále na okruhu WTA Tour odehrála jako 106. hráčka světa na antukovém BRD Bucharest Open 2019. Ve čtvrtfinále zdolala druhou nasazenou Viktórii Kužmovou a poté dvě kvalifikantky, nejdříve Italku Martinu Di Giuseppeovou a ve finále Rumunku Patricii Marii Țigovou. Dvacetičtyřletá Țigová nastoupila do prvního turnaje od září 2017, když dlouhodobou absenci způsobilo zranění a v listopadu 2018 narození dcery.^[10][1]

Na zářijovém Jiangxi Open 2019 v Nan-čchangu postoupila do boje o titul přes Číňanku Pcheng Šuaj. V závěrečném utkání však uhrála jen dva gemy na 24letou Švédku Rebeccu Petersonovou.^[11] Čtvrtfinálové účasti zaznamenala na podzimních Wuhan Open 2019 a Upper Austria Ladies Linz 2019, kde se jejími přemožitelkami staly Aryna Sabalenková, respektive Jeļena Ostapenková. Na lucemburském BGL Luxembourg Open 2019 ji před branami finále zastavila obhájkyně trofeje Görgesová.^[4] Bodový zisk však Rybakinovou posunul na nové kariérní maximum, když ve druhé polovině října 2019 figurovala na 37. místě.^[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu French Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejíž závěrečné fázi vyřadila Japonku Nao Hibinovou. V úvodním kole dvouhry podlehla Češce Kateřině Siniakové. Shodný scénář měl i newyorský US Open 2019, kde nezvládla otevírací duel proti další české reprezentantce Karolíně Muchové.^[1]

Vítězka Wimbledonu 2022

Předání mísy Venus Rosewater z rukou vévodkyně Catherine

Ve Wimbledonu startovala v hlavní soutěži podruhé, když z předchozího ročníku obhajovala osmifinálovou účast. Postup do této fáze si před startem vytyčila za cíl.^[12] Jako dvacátá třetí hráčka žebříčku ztratila na cestě do prvního grandslamového semifinále i finále jediný set, když ve čtvrtfinále prohrála se světovou čtyřiačtyřicítkou Ajlou Tomljanovićovou z Austrálie úvodní sadu. Díky agresivnímu pojetí hry dokázala průběh otočit. V utkání zahrála 32 vítězných míčů na 28 nevynuceným chyb, zatímco se soupeřka dopustila 21 nevynucených chyb a připsala si jen 14 winnerů.^[13] Do turnaje vstoupila výhrou nad šťastnou poraženou kvalifikantkou Coco Vandewegheovou, poté zdolala dvě členky šesté světové desítky Biancu Andreescuovou a Čeng Čchin-wen a ve čtvrtém kole osmdesátou v pořadí Petru Martićovou. Tím vyrovnala své čtvrtfinálové maximum z French Open 2021. Po vyřazení Tomljanovićové na ni v semifinále nenašla recept ani rumunská šampionka z roku 2019 Simona Halepová. V každém z obou setů ztratila tři hry. Poprvé tak na trávě porazila členku elitní světové dvacítky. V All England Clubu tím ukončila 12zápasovou neporazitelnost rumunské světové osmnáctky, čítající 21 vyhraných setů v řadě.^[14]

Ve finále se střetla s tuniskou světovou dvojkou Ons Džabúrovou, která v této fázi grandslamu rovněž debutovala. Podruhé v soutěži prohrála úvodní sadu dvěma ztracenými servisy. Následně však na dvorci již dominovala. Tunisance v každém setu dvakrát prolomila servis a sama se již brejku vyvarovala. Celkem odvrátila devět z jedenácti brejkových hrozeb. V turnaji zahrála nejvyšší počet 53 es, čímž potvrdila postavení nejlépe servírující hráčky sezóny. Ve finále jich však nastřílela pouze čtyři a první eso přišlo až v 64. minutě.^[12] Výhrou ukončila sérii čtyř finálových porážek. Hráčku z první světové desítky porazila poprvé od čtvrtfinálové výhry s Muguruzaovou na letní olympiádě 2020, konané v červenci 2021. Premiérově také přehrála členku z první světové trojky. Poměr vzájemných utkání s Džabúrovou srovnala na 2–2.^[15][16]

Při jedenácté účasti v grandslamových dvouhrách se stala historicky prvním kazachstánským tenistou, jenž ovládl grandslamovou dvouhru; ve 23 letech jako nejmladší wimbledonská finalistka od 21leté Muguruzaové v roce 2015 a nejmladší šampionka od 21leté Kvitové v roce 2011. Kazachstán se stal dvanáctým státem, jehož zástupkyně zvedla nad hlavu mísu Venus Rosewater pro singlové šampionky. Dvouhru na majorech vyhrála jako třetí Asiatka po Číňance Li Na a Japonce Naomi Ósakaové. Vzhledem k nepřidělení žebříčkových bodů se ve světové klasifikaci neposunula výše, ale setrvala na stejné pozici. V All England Clubu představovala čtvrtou nejníže postavenou finalistku od zavedení žebříčku WTA v roce 1975.^[15][16][12] V případě zápočtu bodů by se kvalifikovala na závěrečný Turnaj mistryň jako čtvrtá a podle výsledku by zakončila sezónu mezi 3. až 7. místem. Bez přidělení bodů jí v konečné klasifikaci patřila 22. příčka.^[17]

Rybakinová jako rodačka z Moskvy, v níž během londýnského grandslamu stále žila, se vyhnula zákazu startu ruských a běloruských tenistů díky nabytí kazachstánského občanství v červenci 2018.^[18][19][20]

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 2 (1–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	2022	Wimbledon	tráva	Ons Džabúrová	3–6, 6–2, 6–2
Finalistka	2023	Australian Open	tvrdý	Aryna Sabalenková	6–4, 3–6, 4–6

Zápasy o olympijské medaile

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

Stav	rok	místo konání	povrch	soupeřka	výsledek
4. místo	2020	Tokio, Japonsko	tvrdý	Elina Svitolinová	6–1, 6–7(5–7), 4–6

Finále na okruhu WTA Tour

Dvouhra: 19 (8–11)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	15. července 2019	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Patricia Maria Țigová	6–2, 6–0
Finalistka	1.	21. září 2019	Nan-čchang, Čína	tvrdý	Rebecca Petersonová	2–6, 0–6
Finalistka	2.	11. ledna 2020	Šen-čen, Čína	tvrdý	Jekatěrina Alexandrovová	2–6, 4–6
Vítězka	2.	18. ledna 2020	Hobart, Austrálie	tvrdý	Čang Šuaj	7–6(9–7), 6–3
Finalistka	3.	16. února 2020	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Kiki Bertensová	1–6, 3–6
Finalistka	4.	22. února 2020	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Simona Halepová	6–3, 3–6, 6–7(5–7)
Finalistka	5.	26. září 2020	Štrasburk, Francie	antuka	Elina Svitolinová	4–6, 6–1, 2–6
Finalistka	6.	9. ledna 2022	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Ashleigh Bartyová	3–6, 2–6
Vítězka	3.	9. července 2022	Wimbledon, Londýn, Spojené království	tráva	Ons Džabúrová	3–6, 6–2, 6–2
Finalistka	7.	18. září 2022	Portorož, Slovinsko	tvrdý	Kateřina Siniaková	7–6(7–4), 6–7(5–7), 4–6
Finalistka	8.	28. ledna 2023	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Aryna Sabalenková	6–4, 3–6, 4–6
Vítězka	4.	19. března 2023	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Aryna Sabalenková	7–6(13–11), 6–4
Finalistka	9.	1. dubna 2023	Miami, Spojené státy	tvrdý	Petra Kvitová	6–7(14–16), 2–6
Vítězka	5.	20. května 2023	Řím, Itálie	antuka	Anhelina Kalininová	6–4, 1–0skreč
Vítězka	6.	7. ledna 2024	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Aryna Sabalenková	6–0, 6–3
Vítězka	7.	11. února 2024	Abú Zabí, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Darja Kasatkinová	6–1, 6–4
Finalistka	10.	18. února 2024	Dauhá, Katar	tvrdý	Iga Świąteková	6–7(8–10), 2–6
Finalistka	11.	30. března 2024	Miami, Spojené státy	tvrdý	Danielle Collinsová	5–7, 3–6
Vítězka	8.	21. dubna 2024	Stuttgart, Německo	antuka (h)	Marta Kosťuková	6–2, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	16. října 2021	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Veronika Kuděrmetovová	Sie Šu-wej Elise Mertensová	6–7(1–7), 3–6
Finalistka	2.	14. ledna 2023	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Anastasija Pavljučenkovová	Luisa Stefaniová Taylor Townsendová	5–7, 6–7(3–7)

Finále na okruhu ITF

Dvouhra: 9 (4–5)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	listopad 2015	Antalya, Turecko	antuka	Jekatěrine Gorgodzeová	5–7, 7–6(7–3), 3–6
Finalistka	2.	listopad 2016	Helsinky, Finsko	tvrdý (h)	Karen Barritzová	3–6, 4–6
Finalistka	3.	červen 2017	Fergana, Uzbekistán	tvrdý	Sabina Šaripovová	4–6, 6–7(5–7)
Vítězka	1.	březen 2018	Kazaň, Rusko	tvrdý (h)	Darja Nazarkinová	6–4, 7–6(7–5)
Finalistka	4.	duben 2018	Istanbul, Turecko	tvrdý	Sabina Šaripovová	6–7(0–7), 4–6
Finalistka	5.	leden 2019	Playford, Austrálie	tvrdý	Anna Kalinská	4–6, 4–6
Vítězka	2.	únor 2019	Launceston, Austrálie	tvrdý	Irina Chromačovová	7–5, 3–3skreč
Vítězka	3.	březen 2019	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Ganna Pozničirenková	7–5, 6–0
Vítězka	4.	březen 2019	Kazaň, Rusko	tvrdý (h)	Urszula Radwańská	6–2, 6–3

Čtyřhra: 4 (4–0)