A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Herát شهر هرات د هرات ښار | |
---|---|
Město Herát | |
Poloha | |
Souřadnice | 34°20′56″ s. š., 62°11′56″ v. d. |
Nadmořská výška | 920 m n. m. |
Časové pásmo | 4:30 |
Stát | Afghánistán |
Provincie | Herát |
Herát | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 182 km² |
Počet obyvatel | 592 902 (2021) |
Hustota zalidnění | 3 257,7 obyv./km² |
Etnické složení | Hazárové,Tádžikové |
Náboženské složení | Sunnité |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Herát (persky شهر هرات, šahr-e Herát) je oázové město a třetí největší město Afghánistánu. V roce 2020 mělo město odhadem 574 276 obyvatel a slouží jako hlavní město provincie Herát, která se nachází jižně od pohoří Paropamisus (Selseleh-ye Safēd Kōh) v úrodném údolí řeky Hari v západní části země. Starověká civilizace na Hedvábné stezce mezi Blízkým východem, střední a jižní Asií slouží jako regionální centrum na západě země.
Herát sahá až do avestských dob a byl tradičně známý svým vínem. Město má řadu historických památek, včetně citadely Herat a komplexu Musalla. Během středověku se Herát stal jedním z důležitých měst Chorásán. Po dobytí Tamerlánem se město stalo důležitým centrem intelektuálního a uměleckého života v islámském světě. Za vlády Šáha Rukha (1405–1445) sloužilo město jako ohnisko tímúrovské renesance, jejíž sláva se pravděpodobně shodovala s Florencií během italské renesance jako centrum kulturního znovuzrození. Po pádu Tímúrovské říše byl Herát od počátku 18. století ovládán různými afghánskými vládci. V roce 1716 se Afghánci z paštunského kmene Durráníů obývající město vzbouřili a vytvořili svůj vlastní sultanát. V roce 1732 je dobyli Afšarídi. Po smrti Nádira Šáha a nástupu Ahmada Šáha Durráního k moci v roce 1747 se Herát stal součástí Afghánistánu. V první polovině 19. století se stal nezávislým městským státem, čelil několika íránským invazím, dokud nebyl v roce 1863 začleněn do Afghánistánu. Silnice z Herátu do Íránu a Turkmenistánu jsou stále strategicky důležité. Jako brána do Íránu vybírá pro Afghánistán velké množství celních příjmů. Má také mezinárodní letiště. Po válce v roce 2001 bylo město relativně bezpečné před útoky povstalců Tálibánu. V roce 2021 bylo oznámeno, že Herát bude zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Dne 12. srpna 2021 bylo město obsazeno bojovníky Tálibánu v rámci letní ofenzívy Tálibánu.
Významné památky
- Citadela
- Jama Masjid („Páteční mešita“)
- komplex Mussala
- hrobka Chódže Abduláha Ansárího
Osobnosti spojené s Herátem
- Chódže Abduláh Ansárí (1006–1088) – perský súfí[1]
- Fattáhí (?–1448) – perský básník a kaligraf, zemřel v Herátu.
- Džámí (1414–1492) – perský filosof a básník, zemřel v Herátu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herat Province na anglické Wikipedii.
- ↑ Encyclopædia Iranica . New York: Center for Iranian Studies Columbia University, 1982-12-15, rev. 2011-07-15 . Heslo ʿABDALLĀH ANṢĀRĪ. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Herát na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk