Gortyn
Odeion v Gortynu
Základní informace
Výstavba	4. tisíciletí př. n. l.
Zánik	796
Poloha
Adresa	Gortyn Municipality, Řecko Řecko
Nadmořská výška	157 m
Souřadnice	35°3′36,24″ s. š., 24°56′58,05″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gortys, Gortýna, nebo Gortyn (řecky Γόρτυνα, Γόρτυς, nebo Γόρτυν), je nejrozsáhlejší archeologické naleziště na Krétě, položené u vesnice Mitropolis 45 km jižně od správního centra ostrova Heraklionu. V Gortýně, v době římské hlavním městě Kréty, byly objeveny první doklady o osídlení již v době neolitu. Rozkvět zažil v době mínojské civilizace a pak v helenisticko-římském období v době 67 př. n. l. – 300. Jedná se také o obec v regionální jednotce Iraklio.

Mýty

Ke Gortýně se vztahuje řada mytických událostí. Pod jedním z platanů na místě dnešního Odeionu měl počít Zeus v podobě býka spolu s Európou syny Mínóa a Rhadamantha. Podle jedné verze mýtu založil město samotný Mínós, podle jiné Rhadamanthův syn Gortys. Třetí, nejmladší verze považuje za zakladatele města jiného Gortyse, který pocházel z Tegey v Arkádii.^[1]

Historie

Oblast pozdější Gortýny lidé poprvé osídlili v období neolitu, v polovině 4. tisíciletí př. n. l.. Gortys se vyskytuje i v Homérových eposech Illias a Odyssea. V Illiadě je označen jako město obklopené hradbami. V Odyssei Homér líčí, jak část loďstva spartského krále Meneláa cestou od Tróje ztroskotala kvůli silným bouřím při pobřeží u Gortýny.^[2]

V roce 67 př. n. l. si Krétu podrobili Římané. Až do roku 828, kdy ostrov dobyli Arabové, byla Gortys správním centrem Kréty. Gortys byla jedním z center christianizace – podle tradice zde prý na začátku 60. let 1. století kázal svatý Pavel. Jeho žák sv. Titus byl prvním biskupem Gortýny. Kolem roku 300 se ostrov dostal do držení Byzantské říše.

Město takřka zničilo zemětřesení z roku 796.^[3]

Památky

V Gortýně se nacházejí zbytky tří pevností: archaické a byzantské na pahorku Agios Ioannis a z období helénismu na vrchu Armi. Archeologové zde vykopali tři agory, nejstarší z nich se nacházela na místě dnešní baziliky sv. Tita. Kromě toho obsahuje areál Gortýny mj. pozůstatky mínójské vily, dvou vodovodů, pěti divadel, stadionu, hippodromu, čtyř lázní, pretoria (římských kasáren), pěti pohanských sakrálních staveb a devíti křesťanských církevních objektů.

V centru areálu se nachází odeion a bazilika sv. Tita. Odeion sloužil k pořádání koncertů a divadelních představení. Jeho dnešní podoba pochází ze 4. století našeho letopočtu, původní odeion vznikl asi o 800 let dříve. Bazilika sv. Tita byla pojmenována po prvním gortynském biskupovi, žáku evangelisty sv. Pavla. Jedná se o raně křesťanskou stavbu ze 6. století. Východně od baziliky byla zřízena glyptotéka neboli prostor pro instalaci soch, které byly v areálu města vykopány.

Gortýnský zákoník

Pro evropské dějiny práva je důležitým pramenem Gortynský zákoník. Vznikl kolem roku 450 př. n. l., kdy byla Kréta osídlena Dóry, reflektuje však starší právní stav. Více než 600 řádků textu vytesaného na kamenech zachycuje právní soustavu, jež vycházela ze Zaleukových zákonů ze 7. století př. n. l. Text je vyryt ve stylu psaní bustrofédon (střídavě zleva doprava a obráceně),^[4] a to archaickou alfabetou o 18 písmenech.

Ze zákoníku vyplývá, že otrok na Krétě měl volnější právní postavení než jinde, neboť se od svobodného obyvatelstva lišil jen tím, že nesměl vykonávat vojenskou službu. I žena měla podle zákoníku vysoké společenské postavení. Mohla se rozvést, sňatkem nepřicházela o svůj majetek. Zákoník pamatuje i na právní ochranu dětí po rozvodu rodičů a kodifikuje další záležitosti z rodinného i trestního práva.^[5]

První kameny s textem zákoníku objevili francouzští cestovatelé v roce 1857. Od nich je zakoupilo muzeum v Louvre. Hlavní část zákoníku se našla náhodou na podzim roku 1884, když si místní obyvatelé chtěli opatřit stavební kámen na stavbu olivového lisu.

Odkazy

Reference

Literatura

• Hošek, Radislav, Země bohů a lidí. Pohledy do řeckého dávnověku, vyd. Svoboda, Praha 1972
• Kohler, Josef, Das Stadtrecht von Gortyn und seine Beziehungen zum gemeingrichischen Rechte, vyd. Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 1912
• Metzger, Rainer R. Untersuchungen zum Haftungs- und Vermögensrecht von Gortyn, vyd. Friedrich Reinhardt, Basel 1973, ISBN 3-7245-0308-3
• Vasilakis, Antonis, Gortyn, vyd. V. Kouvidis – V. Manouras, Herakleion 2000, ISBN 960-86623-3-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gortyn na Wikimedia Commons
• Stručná historie Gortýny a Zákoníku
• Základní informace včetně plánku
• Edice Zákoníku - řecký originál a anglický překlad