A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Antonio Marini | |
---|---|
Povolání | teolog a politolog |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Antonio Marini z Grenoblu, známý též jako Anthonius Marini de Gratianopoli[pozn. 1], byl francouzský humanista všestranného talentu - politický myslitel, ekonom, ale i muž technického zaměření a vynálezce. Několik let byl ve službách krále Jiřího z Poděbrad a měl významný podíl na vytvoření projektu Všeobecné mírové organizace („Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu“), který se jako Jiříkův diplomat i marně snažil uvést v život.
Život a působení
Pocházel z Grenoblu, ale působil na nejrůznějších místech Evropy. První zmínka o něm je z roku 1440, kdy se zabýval alchymií – za neúspěšnou transmutaci kovů a podvod se ocitl v benátském vězení.[1] Ve službách Benátské republiky však poté vynikl jako inženýr a vynálezce – zkonstruoval systém větrných mlýnů, vynalezl účinnou metodu čištění průplavů a kanálů, zařízení na spouštění lodí do moře a na přepravu člunů proti proudu. Za svého působení v Rakousku získal monopol na budování vápenek a cihelen, stavbu mlýnů a vodních hrází. Do Čech přišel v roce 1459 a brzy se naučil česky. Král Jiří si ho vybral jako poradce asi původně pro jeho schopnosti v hospodářské oblasti. Marini získal titul „správce hornictví a mincovnictví“, měl také napomoci rozvoji obchodu (zachovala se jeho Rada o zlepšení kupectví v Čechách). Pravděpodobně se podílel i na mincovní reformě.[2]
Když Jiří poznal jeho široký rozhled v evropském politickém dění, stal se Marini jeho poradcem i v politických záležitostech a uplatnil se jako diplomat. V roce 1461 odjel do Říma jako vyslanec k papežské kurii, kde se snažil zvrátit nepřátelský postoj papeže a kardinálů vůči Jiříkovi. Již v té době začal zvažovat koncepci protiturecké aliance evropských panovníků, která se stala základem pozdějšího návrhu mírové smlouvy. Poté, co královo poselstvo na jaře roku 1462 neuspělo u papeže Pia II. se žádostí o potvrzení kompaktát, Řím opustil i Marini.[3]
Návrh všeobecné mírové organizace, na němž se vedle Mariniho podílel sám Jiří z Poděbrad, byl připravován již od roku 1462. Původní Mariniho Memorandum se však od pozdější Smlouvy o nastolení míru v celém křesťanstvu z let 1463–1464 poměrně dost liší - přestože se už i v něm počítalo s mezinárodním soudem, byla zdůrazňována úloha papeže a císaře. Marini měl pro alianci křesťanských panovníků získat souhlas na evropských dvorech. Jeho první jednání v Benátkách byla neúspěšná. Podporu získal od polského krále Kazimíra IV. a po opakovaných jednáních částečně i od uherského krále Matyáše - získal plnou moc požádat jménem tří králů krále francouzského Ludvíka XI. o svolání sjezdu křesťanských panovníků, kde by byla založena mírová organizace. Na jaře roku 1464 Marini odjel s poselstvem vedeným Albrechtem Kostkou z Postupic do Francie. Přestože poselstvo nabízelo králi Ludvíkovi předsednictví mezinárodního rozhodčího soudu, výsledkem jednání byla pouze přátelská smlouva mezi českým a francouzským králem a celý projekt skončil krachem. Marini se již do Čech nevrátil a zůstal ve Francii, snad ve službách francouzského krále.[4] Naposledy je zmiňován roku 1468 v Benátkách.[1]
Dílo
Z Mariniho díla se dochovala jen část. Práce, které se nedochovaly, ale jsou zmiňovány v díle Rada králi Jiřímu ..., se týkaly reformy mincovnictví, královských úřadů a hospodářství českých zemí.[1]
Dochovaná díla
- Memorandum Antonia Mariniho z Grenoblu o udatném postupu proti Turkovi (adresováno králi českému, polskému, ostatním knížatům a pánům - předchůdce mírové smlouvy)
- Rada králi Jiřímu o zlepšení kupectví v Čechách (česky)
- Geomantie (latinský traktát určený Jiřímu z Poděbrad, zabývající se věsteckou technikou zvanou geomantie)
Spoluautorství
- Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu
Odkazy
Poznámky
- ↑ V českých zdrojích je uváděno křestní jméno Antonio (příp. Antonín), ačkoli vzhledem k francouzskému původu půjde o jméno Antoine, jak je jmenován ve zdrojích jinojazyčných. Přídomek (v obou případech jde o totéž město) označuje původ, nikoli titul.
Reference
- ↑ a b c ŽALUD, Zdeněk. Antonio Marini z Grenoblu a jeho spisy pro krále Jiřího. www.academia.edu. Dostupné online .
- ↑ MACEK, Josef. Jiří z Poděbrad. 1. vyd. Praha: Svobodné slovo, 1967. 272 s. S.148-149, 165-166.
- ↑ Macek, s. 149-150
- ↑ SMRČKOVÁ, Radka. Analytický popis mírového projektu Jiřího z Poděbrad. Diplomová práce . . Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk