Spermatogonie jsou primitivní zárodečné buňky, uložené při bazální lamině.^[1] Počíná jimi spermatogeneze.^[2] Jde o poměrně malé buňky, dosahující v průměru okolo 12 μm.^[1][2] Při dosažení pohlavní zralosti individua procházejí tyto buňky řadou mitotických dělení.^[1]

Popis

Jde o buňky, které obsahují bledá jádra se slabě se barvícím chromatinem.^[1] V cytoplazmě bohaté na ribozomy obsahují poměrně velké sférické jádro s velkým jadérkem. V období před pubertou představují jediný typ spermiogenních buněk, které v tubuli seminiferi contorti nacházíme. Během puberty se spermatogonie začínají dělit. Jejich dceřiné buňky jsou dvojího typu, rozlišujeme spermatogonie typu A a spermatogonie typu B.^[2] V průběhu spermatogeneze se dceřiné buňky jednotlivých spermatogonií neoddělují úplně. Zůstávají spojené cytoplazmatickými můstky. Právě cytoplazmatické můstky umožňují výměnu informací a metabolitů mezi buňkami. Také hrají i důležitou úlohu při koordinaci a synchronizaci jednotlivých kroků spermatogeneze.^[3]

Spermatogonie typu A

Spermatogonie typu A zůstávají u bazální laminy semenného epitelu jako nediferencované prekurzorové buňky.^[1]

Spermatogonie typu B

Spermatogonie typu B dávají za vznik primárním spermatocytům. Brzy po svém vzniku vstupují tyto buňky do první meiotické fáze, teda profáze. Během profáze obsahuje primární spermatocyt 46 (44+ XY) chromosomů a 4N DNA (přičemž jako N označujeme haploidní set chromosomů, což je 23 u člověka), či množství DNA v tomto setu obsažené .^[1]

Reference