A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pogrom v Holešově (1918) | |
---|---|
Část článku o pogromu v Holešově v Národních listech ze 7. prosince 1918, vinící z události české bolševiky | |
Historické období | České země za první světové války |
Cíl | projev národnostní a rasové nesnášenlivosti |
Mrtví lidé | 2 Židé |
Zranění lidé | několik desítek |
Důsledky | vystěhování přibližně poloviny populace zdejší židovské obce |
Datum | 3. a 4. prosinec 1918 |
Místo | Židovská čtvrť v Holešově |
Pachatelé | propuštění vojáci rakousko-uherské armády, nežidovští obyvatelé Holešova |
Potrestání pachatele | soudní proces v Olomouci v červenci 1919: více než 134 odsouzených tresty v rozmezí 8 měsíců až 5 let vězení |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pogrom v Holešově roku 1918 či též Holešovský pogrom byl rozsáhlý protižidovský pogrom, který se udál ve dnech 3. a 4. prosince 1918 v Židovské čtvrti v moravském Holešově. V poválečné atmosféře hospodářského úpadku bylo ve městě z první světové války se vracejícími bývalými vojáky rakousko-uherské armády (tzv. heimkammery) rozpoutáno antisemitské násilí a rabování, které si vyžádalo životy dvou obyvatel ghetta a několik desítek zraněných. V následném soudním procesu bylo odsouzeno více než 134 osob s tresty v rozmezí 8 měsíců až 5 let vězení.
Jednalo se tak o nejhorší pogrom, potažmo incident mezinárodnostní nesnášenlivosti, který se v meziválečném Československu udál. Rovněž je událost označována za vůbec poslední pogrom v moravské historii (mimo období německé okupace).[1]
Okolnosti
S blížícím se koncem první světové války trpěly české země v rámci Rakousko-uherské monarchie hospodářským úpadkem. Zejména sílil nedostatek potravin, který zavdal k projevům občanského odporu v podobě demonstrací, tzv. hladových bouří, např. v Plzni krvavě potlačených.[2] Ve společensky napjaté atmosféře se pak hněv zejména chudšího obyvatelstva stále častěji zaměřoval na majetnější občany, v nichž často viděli spolupůvodce neutěšené potravinové situace.[3]
Taková situace panovala také v moravském Holešově. Ve městě sídlila početná židovská obec s vlastní samosprávou. Mezi zdejším obyvatelstvem křesťanského vyznání pak panovaly antisemitské nálady dlouhodobě: ve dnech 22.–24. října 1899 zde došlo k protižidovským-protiněmeckým násilnostem, které nepřímo souvisely se zrušením Gautschova jazykového nařízení, při nichž byla židovská čtvrť vyrabována, při střetech s četnictvem pak byly zabity čtyři osoby nežidovského původu.[4] Tento incident patřil k nejvýraznějším násilnostem v českých zemích v historii trvání Rakouska-Uherska.
Průběh
Druhý a rozsáhlejší holešovský pogrom se udál 3. a 4. prosince 1918, v počátečním období židovského svátku Chanuka. Násilnosti vyvolali čeští vojáci, kteří se po uvolnění z rakousko-uherské armády průběžně vraceli z bojišť první světové války. Špatná morálka, nedostatek potravin a nacionalismus byli příčinou nespokojenosti, která se vymstila na židech, známých svým rakušáctvím, protičeským smýšlením a vyděláváním na bídě a utrpení ostatního obyvatelstva.[5]
Dění odstartovala skupina někdejších vojáků a místních, trávících večer v hostinci u Gruthardů.[3] Podnapilí vojáci začali vést nenávistné řeči, okolo půlnoci na 4. prosince pak padlo několik výstřelů,[3] po kterých se dav bývalých vojáků vrhl k násilnostem a ničení židovského majetku. K rabujícím vojákům se posléze přidalo i křesťanské holešovské obyvatelstvo.
Při pogromu byl vydrancováno celkem 51 židovských domácností a 26 obchodů (6 obchodů bylo následně zapáleno). Dva Židé při něm přišli o život: ozbrojenci během rabování zastřelili Huga Grätzera a probodli Hermanna Grünbauma, kteří se shodou okolností také nedávno vrátili z války.[6][7] Oba se snažili bránit své rodiny a majetek. Desítky lidí byly zraněny, zaznamenány byly také případy znásilnění.[3]
Pogrom zastavil až příchod dvou jednotek vojska tehdy vznikající Československé armády z Kroměříže a pozdější posily z Brna poté, co kroměřížské jednotky nedokázaly situaci zvládnout. Existují též spekulace, že násilnosti proběhly s vědomím velení kroměřížské posádky, která jim nezabránila v nejkratším možném čase.
Důsledky
K vyšetření holešovských událostí vznikl zvláštní soud v Olomouci, který potom v červenci 1919 odsoudil celkem 13 organizátorů pogromu k trestu vězení v rozmezí 8 měsíců až 5 let za trestné činy loupeže, krádeže a nedovoleného ozbrojování. Tentýž soud pak za podíl na pogromu (krádež) odsoudil ještě dalších nejméně 121 osob k trestům vězení v rozmezí několika dnů až 2 měsíce. Divizní soud v Olomouci odsoudil nejméně 12 vojáků za loupež, krádež nebo veřejné násilí k trestům vězení v rozmezí 3 měsíce až 10 let.
Dobový tisk (mj. také největší deník Národní listy) o události informoval poměrně stroze a vícero médií dávalo násilnosti do spojitosti s levicovým extremismem. Tento výklad byl však tendenční vzhledem k atmosféře rodícího se státu, vytvořeného jako národního státu.
Následkem pogromu skoro polovina Židů opustila Holešov a Židovská městská obec pak byla připojena k městu Holešovu (oficiálně 15. května 1919, ale židovská samospráva fakticky přestala existovat už po pogromu).[4][8][9] Definitivně pak komunita zanikla během holokaustu v období druhé světové války.
Odkazy
Reference
- ↑ Moderní-Dějiny.cz | Poslední pogrom na Moravě - Holešov, prosinec 1918. www.moderni-dejiny.cz . . Dostupné online.
- ↑ PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Hladové bouře před sto lety si vyžádaly životy dětí. www.plzen.eu . . Dostupné online.
- ↑ a b c d Zdeněk Víšek: Pogrom v Holešově v prosinci 1918 | Listy. www.listy.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-03.
- ↑ a b FIŠER, Zdeněk. Poslední pogrom. Události v Holešově ve dnech 3. a 4. prosince 1918 a jejich historické pozadí. Kroměříž: Katos Kojetín, 1996. ISBN 80-85945-06-1. S. 77–84.
- ↑ ZAPLETAL, František. Z historie holešovských židů. In: Historický sborník. Brno: Krajské museum v Gottwaldově, 1957. S. 43.
- ↑ Před 100 lety vypuklo v Holešově ostudné rabování a židovský pogrom. 100+1 zahraniční zajímavost . 2018-12-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OMELKA, Jakub. Pogrom v Holešově: Drancování, požáry, vraždy. Kroměřížský deník. 2018-12-06. Dostupné online .
- ↑ OLAM - Společnost Judaica Holešov. Židovské památky v Holešově . Město Holešov . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12.
- ↑ PÁLKA, Petr. Židovsko-křesťanské vztahy v Holešově na konci 19. století . OLAM - Společnost Judaica Holešov . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-06.
Literatura
- Hlas národní obrany: Vojenský list. Praha: Ústřední svaz jednot československých poddůstojníků z povolání, 1.1.1938, 20(1), s. 13. ISSN 1805-0379. Dostupné online
- VRZGULOVÁ, Monika, KUBÁTOVÁ, Hana a kol.: Podoby antisemitismu v Čechách a na Slovensku v 20. a 21. století. Karolinum, Praha. 2017. ISBN 978-80-246-3495-1.
Externí odkazy
- Virtuální průvodce holešovským pogromem (1918) odkaz na googlemaps
- Reportáž České televize (2013)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk