Jiří Taufer
Narození	5. července 1911 Boskovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. prosince 1986 (ve věku 75 let) Praha Československo Československo
Povolání	spisovatel, překladatel, básník, literární kritik, kritik, politik, redaktor, literární historik, literární teoretik a novinář
Témata	literární tvorba, próza, poezie, překlad, literární kritika a politika
Ocenění	národní umělec (1975)
Politická příslušnost	Komunistická strana Československa
Děti	Jiří Taufer
Rodiče	František Taufer
Příbuzní	Otakar Taufer (sourozenec)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jiří Taufer (5. července 1911 v Boskovicích^[1] – 3. prosince 1986 v Praze) byl český básník, překladatel a politický pracovník.

Život

Byl synem moravského básníka a prozaika Františka Taufera a bratrem rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. (1909–81).

Během třicátých let byl vězněn za vydávání tiskoviny Proletářská rovnost a Antifašista. V roce 1939 emigroval přes Polsko do SSSR, kde působil v Československém rozhlase v Moskvě. Od roku 1951 členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. V roce 1952 člen tiskové komise pro proces s Rudolfem Slánským. 1954–1956 náměstek ministra kultury. 1956–1966 spisovatel a překladatel z povolání. 1966–1971 velvyslanecký rada v Moskvě, 1972–1982 člen předsednictva Svazu českých spisovatelů. Vedl redakční radu Literárního měsíčníku a v roce 1982 redakci Kmene.

Mimo vlastní literární a politickou činnost byl Taufer velmi uznávaným překladatelem z ruštiny (kompletní dílo Majakovského, jazykově nesmírně náročné překlady z Chlebnikova), výjimečně i z jiných jazyků, například z ázerbájdžánštiny.

Kampaň na Seiferta

V některé literatuře je tradováno písemně nepodložené tvrzení, že roku 1949 udal Jaroslava Seiferta poté, co ve vinárně u stolu zaslechl Seifertův hanlivý výrok o sovětských básnících: „Raději vidím francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše." U tohoto incidentu však bylo přítomno několik dalších osob (Vladimír Holan, Lumír Čivrný, Ladislav Fikar a Karel Konrád). Podle jiných zdrojů Jiří Taufer Seiferta neudal, neboť se sám později stavěl proti jeho vyloučení ze svazu spisovatelů.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• KNAPÍK, Jiří. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948–1953. Praha: Libri, 2002. 280 s. ISBN 80-7277-093-4. 

Externí odkazy

• Jiří Taufer ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Taufer

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.